Spravedlivé rozložení financí: Vás názor
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
@Prosimklid píše:
Presne, my mít společne finance, tak partner zaplace. Kazdy měsíc bych uvalila minimálně 20 tisíc jen za oblečení apodTakhle máme oddelene, on platí hypotéky, vylety a jídlo, já mám svůj plat jako kapesné pro sebe a malou.Ve finále ušetří, protože dát mi přístup k jeho výdělkum by mohlo být pro jeho firmu likvidační
Takze spokojenost na všech stranách, já nemusím nikomu vysvětlovat, proč mám další drahou kabelku a on nema pocit, že vydělává na moje „blbosti“,ale na důležité věci jako je bydlení, soukromá školka atd.
Tohle ale může fungovat jen tam, kde jsou vysoké příjmy u obou.
Problém s oddělenými financemi je vždy tam, kde jeden vydělá podstatně méně než druhý, ať už žena na rodičáku, nebo i poté v práci. Ženy mívají nižší příjmy, navíc jsou znevýhodněné mateřstvím.
Jestli vám to takto vyhovuje, tak klidně, ale tohle není ideální model pro většinu rodin, které nedosahují ani průměrného výdělku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Reflex píše:
@Hoa Mai Jenomže když máš rodinu a je to potřeba, tak holt je záhodno jít makat tam, kde peníze jsou. Pokud máš kozí farmu a dáváš do toho srdce, tak ten, co tě živí a chodí každý den dělat ten opruz, je kabrňák, ale to tě neopravňuje mu mluvit do toho, jestli si koupí motorku nebo ne.
Jenže 1) jít dělat tam, kde jsou peníze všichni prostě nemůžou. To by s prací musela seknout třeba 3/4 lidí ve zdravotnictví. Takže taková babička, která si při cestě do obchodu zlomila nohu a potřebuje dlouhodobou péči, by zaklepala bačkorama, protože by ji neměl kdo léčit a rodina, jejíž malé dítě onemocní rakovinou, by mohla tak akorát vybrat pěknou rakvičku. Co takoví řidiči MHD? atd. atd. atd. Nebo budeš po všech těchhle lidech chtít, aby se „obětovali“ a neměli rodinu, protože nejsou schopni potenciálně vydělat to samé, co jejich partner, který dělá v jiném oboru? Na to by ale doplatili všichni, včetně těch „bohatých“ (termín bohatý pro zjednodušení), protože by měli omezený výběr partnerů. Nebo by to vypadalo tak, že by majitel IT firmy potkal květinářku, krásnou, šikovonou, příjemnou, bylo by jim spolu dobře a když by došlo na zakládání rodiny, tak by jí řekl "hele, buď půjdeš dělat finanční ředitelku, nebo budem jen kamarádi s výhodami?
A 2) konkrétně u té kozí farmy to není tak, že by jeden měl farmu pro své potěšení a druhý ho živil. Tam je to tak, že na farmě makají všichni, založit si ji bylo společné rozhodnutí a všichni mají také ještě nějaký jiný výdělek, aby se jako rodina uživili. Ty to všechno vidíš strašně černobíle. Jasně, můžou s tím seknout a jít dělat všichni manažery do mezinárodní firmy, ale pak si ten boháč, co má rád kozí sýry a chce žít strašně bio, ten kozí sýr nekoupí, protože žádný nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Dala bych peníze na hromadu a fungovala jako rodina, ne jako dva oddělné finančně nezávislé subjekty, které spojilo dohromady dítě.
Na tom, za co se peníze utratí se pak rozhoduje společně a pokud jsou oba partneři velkorysí, tak není problém, aby si oba kupovali přiměřeně pro sebe to, po čem touží.
Mám odstrašující příklady z okolí, kdy chlap vydělává mnohonásobně víc a škudlí si svoje, nakupuje pro sebe oblečení a na koníčky a ženský, co se starají o děti musí vyžít z toho co si vydělají ony. Takhle bych dopadnout nikdy nechtěla, vlastně bych ani takového sobce vedle sebe nesnesla a ženy, co na toto přistoupí jsou tak trochu hloupé, nebo nemají na výběr. 
Můj názor je, že pokud si chci užívat vydělané prachy jen podle sebe, tak si nemám pořizovat rodinu…
Příspěvek upraven 12.08.17 v 11:23
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
My se s manželem sestěhovali po 6 měsících chození a už tehdá jsme měli společné peníze. Platilo se od obou něco a zbytek se uložil na „Horší časy“. Pak přišly děti a měli jsme to stejně. Já ze svého platila nájem a internet, zbylo mi cca. 35,– 
zbytek se platilo od manžela. Teď po svatbě máme jeden společný účet, ke kterému máme přístup oba a zbytek peněz posíláme na spořící účet. Přijde mi divné plánovat, kdo kupuje jídlo, kdo nájem,…stejně se to bude muset zaplatit. Jste rodina, nějaké dělení nemá smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hoa Mai píše:
Jenže 1) jít dělat tam, kde jsou peníze všichni prostě nemůžou. To by s prací musela seknout třeba 3/4 lidí ve zdravotnictví. Takže taková babička, která si při cestě do obchodu zlomila nohu a potřebuje dlouhodobou péči, by zaklepala bačkorama, protože by ji neměl kdo léčit a rodina, jejíž malé dítě onemocní rakovinou, by mohla tak akorát vybrat pěknou rakvičku. Co takoví řidiči MHD? atd. atd. atd. Nebo budeš po všech těchhle lidech chtít, aby se „obětovali“ a neměli rodinu, protože nejsou schopni potenciálně vydělat to samé, co jejich partner, který dělá v jiném oboru? Na to by ale doplatili všichni, včetně těch „bohatých“ (termín bohatý pro zjednodušení), protože by měli omezený výběr partnerů. Nebo by to vypadalo tak, že by majitel IT firmy potkal květinářku, krásnou, šikovonou, příjemnou, bylo by jim spolu dobře a když by došlo na zakládání rodiny, tak by jí řekl "hele, buď půjdeš dělat finanční ředitelku, nebo budem jen kamarádi s výhodami?
A 2) konkrétně u té kozí farmy to není tak, že by jeden měl farmu pro své potěšení a druhý ho živil. Tam je to tak, že na farmě makají všichni, založit si ji bylo společné rozhodnutí a všichni mají také ještě nějaký jiný výdělek, aby se jako rodina uživili. Ty to všechno vidíš strašně černobíle. Jasně, můžou s tím seknout a jít dělat všichni manažery do mezinárodní firmy, ale pak si ten boháč, co má rád kozí sýry a chce žít strašně bio, ten kozí sýr nekoupí, protože žádný nebude.
Ad 1) Zdravotní sestry a řidiči autobusu dělají tu svou práci proto, že jinou výrazně lepší dělat nemůžou, samaritánství bych v tom nehledala, obzvlášť teda u těch řidičů autobusu . Proč by majitel IT firmy měl chtít, aby květinářka šla dělat finanční ředitelku? Bez mrknutí oka všechno zaplatí. Ale ona snad bude natolik soudná, aby mu nekecala do toho, za co utratí peníze nad rámec zajištění chodu rodiny.
Ad 2) Už jsem to psala výše, pokud je kozí farma sen obou a jeden tam pracuje místo normálního výdělku, tak ten druhý ho musí zajistit a kompenzovat mu ztráty. Je to jako být na rodičáku s kozama 
. A taky si nemyslím, že by kozí farmáři svou profesi dělali ze samaritánství vůči manažerům. Prostě je to baví a chtějí žít pro kozy, ne pro blba šéfa v open spacu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Terezxx píše:
My se s manželem sestěhovali po 6 měsících chození a už tehdá jsme měli společné peníze. Platilo se od obou něco a zbytek se uložil na „Horší časy“. Pak přišly děti a měli jsme to stejně. Já ze svého platila nájem a internet, zbylo mi cca. 35,–
A když chceš jít do dm a tam si nakoupit horu serepetiček, tak si manželovi řekneš o peníze? Nebo to zaplatíš z jeho karty a pak mu to obhajuješ?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ospalámyš píše:
Dala bych peníze na hromadu a fungovala jako rodina, ne jako dva oddělné finančně nezávislé subjekty, které spojilo dohromady dítě.Na tom, za co se peníze utratí se pak rozhoduje společně a pokud jsou oba partneři velkorysí, tak není problém, aby si oba kupovali přiměřeně pro sebe to, po čem touží.
Mám odstrašující příklady z okolí, kdy chlap vydělává mnohonásobně víc a škudlí si svoje, nakupuje pro sebe oblečení a na koníčky a ženský, co se starají o děti musí vyžít z toho co si vydělají ony. Takhle bych dopadnout nikdy nechtěla, vlastně bych ani takového sobce vedle sebe nesnesla a ženy, co na toto přistoupí jsou tak trochu hloupé, nebo nemají na výběr.
Můj názor je, že pokud si chci užívat vydělané prachy jen podle sebe, tak si nemám pořizovat rodinu…
No jo, jenže mezi peníze na hromadu a nechat ženskou vyžít z toho, co vydělá ona je ještě velký prostor pro jiná řešení.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Reflex píše:
No jo, jenže mezi peníze na hromadu a nechat ženskou vyžít z toho, co vydělá ona je ještě velký prostor pro jiná řešení.
jaká řešení?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ospalámyš píše:
jaká řešení?
Celá škála, pročti si pár stránek dozadu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Reflex píše:
Celá škála, pročti si pár stránek dozadu.
já tam nic konkrétního nenašla. Teďa já nevím, co přesně máš na mysli přímo ty, když mluvíš o velké škále jiných řešení?
třeba mě napadá jedině, že chlap manželce nějaké peníze přidává, ale to nepovažuju za ideální řešení.
Příspěvek upraven 12.08.17 v 11:38
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Reflex Jestliže je průměrný plat 27 hrubého, jsou tu lidi, co berou 20 hrubého. Všichni nemuzou vydelavat 100, nemají na to - schopnosti, zdravi, není tolik takto placenych mist atd. To je realita, nema smysl diskutovat o tom, proc to tak je, nebo o možnosti emigrovat za lepším apod, to jsou extremy a realita je jaka je. Když dva takovi založí rodinu, musí se oba uskromnit. Tam je to celkem jasný.
Jak si to ale predstavujes v pripade, kdy založí rodinu jeden takový s druhým, který bere např 100, jak mají mit životní náklady, jak nastavit životní úroveň rodiny? U nás je to jednoduchý, máme vse společné. Jak to bude v tvém modelu soužití dvou nezávislých individualit, ktere nesdileji názor, že co je moje je i tvoje. Tvůj příklad je ještě uchazejici - "bohatší " zaplatí všechno včetně spoření a zbytek necht si utrati jak chce. Ono se ale muže klidne stát, že on bude chtít opravdu "finanční spravedlnost " a řekne : nebudu Te dotovat, nebudu ti ze svého výdělku zvysovat životní úroveň. Budeme bydlet ve 2+1, deti budou chodit do jednoho krouzku a psa neporidime, protoze tvůj plat kuchařky štaci jen na polovinu takovýchto nákladů. Vyšší životní úroveň si prostě nemůžeš dovolit. Mně tedy zbude z příjmu 80 tisíc mesicne a muzu je utratit jak chci, protoze svoji polovinou jsem do rodiny prispel…ok, ať nezeru, toho psa dětem ještě zaplatím a taky ten tábor a hory a dva kroužky navíc, jednou jsem jejich táta, ty na to nemas, ok, nebudu to hrotit. Takže mi bude zbude 70. Za dva roky milion a půl. Já vydělal, Já utratím. V létě pojedeš na dovolenou k našim na chalupu nebo budeš doma a ja si koupím nový auto, v zimě do Alp, v létě na měsíc do Brazílie.
Ok?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Hoa Mai píše:
Jenže 1) jít dělat tam, kde jsou peníze všichni prostě nemůžou. To by s prací musela seknout třeba 3/4 lidí ve zdravotnictví. Takže taková babička, která si při cestě do obchodu zlomila nohu a potřebuje dlouhodobou péči, by zaklepala bačkorama, protože by ji neměl kdo léčit a rodina, jejíž malé dítě onemocní rakovinou, by mohla tak akorát vybrat pěknou rakvičku. Co takoví řidiči MHD? atd. atd. atd. Nebo budeš po všech těchhle lidech chtít, aby se „obětovali“ a neměli rodinu, protože nejsou schopni potenciálně vydělat to samé, co jejich partner, který dělá v jiném oboru? Na to by ale doplatili všichni, včetně těch „bohatých“ (termín bohatý pro zjednodušení), protože by měli omezený výběr partnerů. Nebo by to vypadalo tak, že by majitel IT firmy potkal květinářku, krásnou, šikovonou, příjemnou, bylo by jim spolu dobře a když by došlo na zakládání rodiny, tak by jí řekl "hele, buď půjdeš dělat finanční ředitelku, nebo budem jen kamarádi s výhodami?
A 2) konkrétně u té kozí farmy to není tak, že by jeden měl farmu pro své potěšení a druhý ho živil. Tam je to tak, že na farmě makají všichni, založit si ji bylo společné rozhodnutí a všichni mají také ještě nějaký jiný výdělek, aby se jako rodina uživili. Ty to všechno vidíš strašně černobíle. Jasně, můžou s tím seknout a jít dělat všichni manažery do mezinárodní firmy, ale pak si ten boháč, co má rád kozí sýry a chce žít strašně bio, ten kozí sýr nekoupí, protože žádný nebude.
souhlas. Jsou třeba pomáhací profese, kde ty platy jsou malé. Nemůžeme být každý nějaký úspěšný a dravý manažer, neb opracovat všichni na pozicích, kde jsou ty platy prostě větší.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@ospalámyš píše:
já tam nic konkrétního nenašla. Teďa já nevím, co přesně máš na mysli přímo ty, když mluvíš o velké škále jiných řešení?třeba mě napadá jedině, že chlap manželce nějaké peníze přidává, ale to nepovažuju za ideální řešení.
Různé poměry (klidně 0:100%, to je na domluvě) toho, kdo co bude platit a nad rámec toho mu do toho nebude druhý přespříliš zasahovat. Nebo platit bude jeden a druhý přispěje do výše daného poměru tak, že třeba jednorázově zaplatí dovolenou apod. Prostě 100 % společných peněz není vůbec potřeba. Ani se to nemusí nijak hlídat. Chlap třeba platí vše a žena si řekne aha, platí 25 za život rodiny, já mám 15, tak asi nemůžu rozfofrovat 15, ale jen 2500. Na druhou stranu jí nebude ten chlap kecat i do těch zhruba 2500. A naopak, ona mu nebude kecat do toho, co mu nad rámec těch 25 zbyde, i kdyby to bylo dalších 100. Samozřejmě si nevzala úplnýho magora, co to prohraje v ruletě. A pokud vzala, tak má stejně pech.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@Venetia píše:
no stava..proto nekde maji oddelene finance..vetsinou tam, kde jsou odlisne zajmy kam penize investovat nebo pokud je jeden vyrazne setrivy a druhy spis utraci
To jsou spolubydlící. I výrazně šetřivý a nebo utrácivý se domluví, pokud jim rodina šlape a nejsou jen spolubydlící. Nikdo nejsme dokonalý. Pokud pojmou svou rodinu vážně a oba, vědí, že bez tolerance to prostě nejde. Zvlášť, když jsou tu děti. Když vím, že příští týden nebudu mít z čeho zaplatit dětem obědy ve škole, tak i když jsem utrácivá, tak jim raději dám najíst, než že si půjdu koupit čtyřicáté páté botky. Ty ne?
- Citovat
- Upravit
@adresa píše:
@Reflex Jestliže je průměrný plat 27 hrubého, jsou tu lidi, co berou 20 hrubého. Všichni nemuzou vydelavat 100, nemají na to - schopnosti, zdravi, není tolik takto placenych mist atd. To je realita, nema smysl diskutovat o tom, proc to tak je, nebo o možnosti emigrovat za lepším apod, to jsou extremy a realita je jaka je. Když dva takovi založí rodinu, musí se oba uskromnit. Tam je to celkem jasný.
Jak si to ale predstavujes v pripade, kdy založí rodinu jeden takový s druhým, který bere např 100, jak mají mit životní náklady, jak nastavit životní úroveň rodiny? U nás je to jednoduchý, máme vse společné. Jak to bude v tvém modelu soužití dvou nezávislých individualit, ktere nesdileji názor, že co je moje je i tvoje. Tvůj příklad je ještě uchazejici - "bohatší " zaplatí všechno včetně spoření a zbytek necht si utrati jak chce. Ono se ale muže klidne stát, že on bude chtít opravdu "finanční spravedlnost " a řekne : nebudu Te dotovat, nebudu ti ze svého výdělku zvysovat životní úroveň. Budeme bydlet ve 2+1, deti budou chodit do jednoho krouzku a psa neporidime, protoze tvůj plat kuchařky štaci jen na polovinu takovýchto nákladů. Vyšší životní úroveň si prostě nemůžeš dovolit. Mně tedy zbude z příjmu 80 tisíc mesicne a muzu je utratit jak chci, protoze svoji polovinou jsem do rodiny prispel…ok, ať nezeru, toho psa dětem ještě zaplatím a taky ten tábor a hory a dva kroužky navíc, jednou jsem jejich táta, ty na to nemas, ok, nebudu to hrotit. Takže mi bude zbude 70. Za dva roky milion a půl. Já vydělal, Já utratím. V létě pojedeš na dovolenou k našim na chalupu nebo budeš doma a ja si koupím nový auto, v zimě do Alp, v létě na měsíc do Brazílie.
Ok?
No tak ten tvůj příklad už není o nějakém respektu k tomu, že někdo pracuje a má nárok si utratit svůj výdělek, když to není na úkor rodiny. To je normální šikana. I takhle lidé žijí, ale je to třeba jen proto, že nemají kam jít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
