Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Stále nechci dítě
- Fotoalbum (1)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.5.23 11:19
Ja do deti taky nebyla vylozene zhava, trochu mi i bylo lito spoluzacek, ktere uz deti mely (kolem nasich 25 let). Otehotnela jsem ne zcela planovane.. ale nemit deti by byla velka chyba, je to fakt jeden ze smyslu zivota a to nejsem blazniva matka, ale udrzuju si i spolecensky zivot mimo deti. Postupne tve okoli bude mit deti, pac vetsina lidi to tak prirozene ma. Neumim si predstavit mit treba 45 a chodit stale jen prace, konicky, bez poradne rodiny. Starsi rodina nas bude postupne opoustet (kolobeh zivota) a byt jen s partnerem do stari (nebo sama) by mi prislo prazdne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 11:33
Taky cizí děti moc nemusím a ještě kolem dvacítky jsem byla rozhodnutá děti nemít. Vdávala jsem se ve čtyřiadvaceti a přesně za rok se narodila dcerka. No a čtyři roky na to druhá. 
Prostě to nějak samo přišlo. Pokud ale děti opravdu nechceš, tak se nenech nutit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.5.23 11:41
Mne taky nic netika, se svym zivotem jsem spokojena, nikdy jsem deti nechtela, s byvalym manzelem uz tuplem ne, ale po rozvodu jsem potkala kluka, u ktereho jsem si rekla, ze s nim bych do toho sla. Tak uvidime, jak se veci vyvinou. Na poradu dne to ve vztahu jeste neni, ale oba s tim do budoucna pocitame. Mam takovy zvlastni vnitrni pocit, ze ted tak nejak do sebe zacina vsechno zapadat.
- Citovat
- Upravit
3.5.23 11:42
Znám dvě ženy které děti nemají a opravdu po nich nikdy netouzily, oběma je lehce přes 40,jestli nebudou jednou litovat, těžko říct. Každopádně mít dítě není povinnost, kolikrát si v případě některých lidi říkám, proč ty děti mají, když je to nebavi. Já děti chtěla vždycky, někdy je mi líto, ze mám jen dvě. Dcera 25leta, ještě před rokem, ze děti neví jestli chce a když tak nejdřív po 30 a teď najednou se ji libi mimina, vymysli jména pro budoucího potomka, prohlíží dětské oblečky. Z plánu po třicítce je najednou plán do dvou let chci dítě, najednou není důležitá kariéra ani cestování, naskocily biologické hodiny. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 11:42
Nechtěj, nechtěj. Až ti ale za dva roky budou říkat, tak myslí na to, že se s přibývajícím věkem šance na otěhotnění klesá. Je spousta holek po třicítce, které nemůžou otěhotnět 
. A dítě by ti samozřejmě narušilo život, ale spoustě lidí ho naruší k ještě stokrát lepšímu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 11:42
@stinga píše:
no v Africe ani v Indii je tohle vůbec nezajímá, co bude za 10 let a plodí tam jak králíci
V nejchudších státech Asie nemyslí na nic. Samozřejmě i Afrika. WHO jim dává kondomy a stejně je nepoužívají.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.5.23 12:15
Ja dlouho deti taky nechtela, biologicke hodiny netikaly a ja byla presvedcena, ze by mi deti zkazily karieru a zivot. Pak to jednou prislo a v 35 jsem nechtela nic jineho nez mit deti. Najednou mi prislo, ze zivot bez deti je strasne smutny a beze smyslu. Co bych jako zbytek zivota delala? Chodit do prace a venovat se konickum mi prislo hrozne monotonni. Prace mne sice bavila, ale i tak mi prislo, ze jsem predevsim nahraditelna pracovni sila a s ohledem na to, kolik penez za mne musi zamestnavatel odvest a kolik jich zmizi nez mi pristanou na konte, tak jsem si pripadala spis jako otrok v tomto systemu. Jsem presvedcena, ze mit deti je nejlepsi investice - vubec ne financne, ale emocionalne. Milovat vlastni deti a videt je stastne je uplne nejvic. A to jsem zazila karierni i jine uspechy, ale kam se hrabou na vlastni stastne deti. Ted cekam treti A nic mi neuteklo - v kariere budu pokracovat po materske. Cas na sebe jeste nejakou dobu mit nebudu, ale ani to mne nemrzi. Casem nebudou chtit travit cas s mamou a tatou, tak budu mit zase cas na sve konicky.
Jenze vsichni nejsme stejni a nekterym je lepe bez deti a jini by mit deti ani nemeli. To si musi kazdy sam urovnat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 12:26
@Anonymní píše:
Děkuju všem za příspěvky
nemusi se pred nikym ospravedlnovat, zda jednou budes litovat ci ne, to ti tu nikdo nerekne, kazdy to ma v sobe nastavene jinak… na me pocit mit deti prislo az kolem 35.roku, stihla jsem do 40ti dve 
… za me nejhorsi varianta je, poridit si dite kvuli kecum spolecnosti a pak to davat ditku najevo… zij svuj zivot, tak jak te bavi, na nazory ostatnich ser 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 12:35
Ja deti nikdy nemusela, po vlastnim jsem nijak netouzila ani na prahu tricitky, ale nedokazala jsem jednoznacne rict, ze rozhodnuti nemit dite nebudu za par let litovat. Muj zivot pred ditetem byl perfektni, hezke bydleni, vysnena prace, spousta cestovani, zabavy, konicku, takze proc do toho vseho zazet vidle a porizovat si dite? Pak jsem ne zcela planovane otehotnela a bylo vyreseno. Dite mame jedno, o dalsim zatim neuvazujeme a vis co, jsem stastna, ze ho mame a zivot s nim je rozhodne lepsi. Ve vysledku to neni totiz takove omezeni, jak jsem si predstavovala. Stale bez prestavky pracuju, jen na kratsi uvazek, konickum se venuju nadale a dokonce na ne ted mam i vic casu. Stejne tak mam i vic casu na cestovani, protoze nejsem uvazana v kancelari od pondeli do patku, ale muzu se kdykoliv sbalit a jet a nikdo se netvari v praci blbe, ze pracuju kdesi z plaze, zatimco oni musi tvrdnout ve vydychanem openspacu. Zaroven se mi libi ten pocit, ze muzeme diteti predat nabyte zkusenosti, vedomosti, zazitky, ukazat mu svet. Jednou po nas prevezme nasyslene nemovitosti a snad povede dal i manzelovu firmu a to mi dava vetsi chut neco budovat, protoze to najednou ma takovy vetsi smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 12:42
Já děti nechtěla. Nikdy jsem nevěděla, jak na ně mluvit, jak si s nimi hrát, jak kdyby mi chyběla část mozku, fakt, ani jako tetička jsem nikdy nefungovala, a to má sestra tři děti. Nechápala jsem, jak pro někoho nohou být tím „smyslem života“. Cizí děti mě úplně iritovaly. Tak jsem to měla až do svých 30 let. S přítelem jsme byli spolu od mých 17 a on to tak nějak přijal, že děti nebudou. A přijala to naštěstí i rodina, takže do mě nikdo nic nehustil a za to jsem jim byla vděčná. Ale v těch 30 se to najednou začalo lámat a já začala přemýšlet nad tím, jestli to bylo opravdu správné rozhodnutí ty děti nemít. Najednou jsem si nedovedla představit, že tak, jak jsme žili, budeme žít dalších 5, 10, 15 let. Něco mi v tom životě chybělo. S přítelem jsme si promluvili a nakonec se dohodli, že vysadím HA a necháme to osudu. Ve 32 se nám narodila dcera a teď čekáme druhé. Přišlo to samo, najednou jsem to sama v sobě začala cítit jinak. Ale pokud by toto nepřišlo, pravděpodobně bych do dítěte nešla. Prostě jen pro to, „že se to od nás očekává“ apod.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.5.23 12:55
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi 32, mám přítele 8 let, máme spolu moc hezky vztah. Mám i skvělou práci, která mě baví a naplňuje, koníčky, kamarády. Prostě si žiju svůj skvělý život a nemám pocit že by mi něco chybělo. Rodina hlavně rodiče mě ale tlačí do dítěte, že je to nejvíc na světě a že budu litovat pokud ho mít nebudu. Mám děti docela ráda, nemám problém hlídat děti kamarádkám a bráchovi. Ale svoje nechci, nemám žádné biologické hodiny, žádná touha. Ani nevím proč bych vlastně měla mít dítě. S přítelem se o tom bavíme, ten by se dítěte až tak nebránil, ale taky to u něj není moc velká touha. Celkově si myslím že by nám, hlavně mně dítě narušilo život a nebylo by s námi šťastné. Proč to sem píšu, občas spíše výjimečně mám v hlavě brouka jestli by dítě nebyl až tak špatný nápad. Ale fakt to není žádná velká touha, je to něco podobného jako že jsem spokojená v bytě, ale občas mě napadne jestli bychom si neměli pořídit dům protože by byl náš. Co vidím u svých kamarádek a známých, tak oni dítě vždy moc chtěli, když jim to nevycházelo tak se hroutili. Já to tak vůbec nemám a říkám si že by bylo fakt špatně abych si dítě pořídila jen proto že se to tak má. Máte to někdo podobné? Litovali jste když jste si dítě nepořídili/ pořídili?
Mít dítě není žádný mus, taky jsme šli do dítěte a upřímně? Dceru mám moc ráda, ale kdybych jí neměla, ani tak by mi v životě nic nechybělo. Stačí se jen zamyslet jestli na kojenecký, batolecí a dětský věk (čili cca 6 let) zapomeneš na všechny své touhy, koníčky, spontánní akce jako kino, oslava, koupačka na nuda pláži atd. Je také důležité vědět jaké máš zázemí, my máme babičky hlídací, ale i tak, můj koníček a práce šly stranou a nedělá mi to celkově vůbec dobře, jsem taková nemastná, neslaná, zašedlá, nemůžu dělat to co bych chtěla. Kdybych šla do koníčku na plno, na dceru by mi zbyla asi tak hodina denně včetně večeře a čištění zubů. A dost často mě napadne, jaká by to byla pohoda starat se jen o sebe a svoje záliby, mám pocit, že životem jen tak procházím, a nežiju ho jak bych chtěla, protože prostě nemám čas kvůli povinnostem, neustále se někomu přizpůsobuji. Pokud ti toto nevadí, tak bych do dítěte klidně šla
- Citovat
- Upravit
3.5.23 12:59
@Anonymní píše:
Mít dítě není žádný mus, taky jsme šli do dítěte a upřímně? Dceru mám moc ráda, ale kdybych jí neměla, ani tak by mi v životě nic nechybělo. Stačí se jen zamyslet jestli na kojenecký, batolecí a dětský věk (čili cca 6 let) zapomeneš na všechny své touhy, koníčky, spontánní akce jako kino, oslava, koupačka na nuda pláži atd. Je také důležité vědět jaké máš zázemí, my máme babičky hlídací, ale i tak, můj koníček a práce šly stranou a nedělá mi to celkově vůbec dobře, jsem taková nemastná, neslaná, zašedlá, nemůžu dělat to co bych chtěla. Kdybych šla do koníčku na plno, na dceru by mi zbyla asi tak hodina denně včetně večeře a čištění zubů. A dost často mě napadne, jaká by to byla pohoda starat se jen o sebe a svoje záliby, mám pocit, že životem jen tak procházím, a nežiju ho jak bych chtěla, protože prostě nemám čas kvůli povinnostem, neustále se někomu přizpůsobuji.
A já to mám přesně naopak 
. S dětmi jsem vykvetla, plná energie, mám na všechno čas, sportuji a celkově je v mém životě mnohonásobně větší sranda, než když jsem byla bezdětná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.23 13:14
Upřímně…lepší nemít žádné dítě, než pak nešťastné dítě
Na takový závazei je potřeba nemít pochybnosti i když jsou u každého svým způsobem.
Já nejsem příznivce toho, aby si každý pořizoval děti jen z povinnosti a že se to očekává, to se pak stejně někde šeredně odrází.
Takže pokud nechceš děti, tak je neměj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
boricmytu
3.5.23 13:18
Ani já s partnerkou jsme neměli nějaké rodičovské pudy, ale stavil se dům a už jsme tam radši dělali místnosti i pro děti.
Když byla těhotná, tak nám bylo i trapně, že nemluvíme na rostoucí bříško a nejsme z té celé situace nějací podělaní.
První rok dítěte přirovnávám k domácímu mazlíčkovi, jen se o něj staráš a téměř ti to nevrací (i tak jsme se o něj s láskou starali a mazlili se s ním, ta láska tam byla již před prvním rokem), ale jakmile po jednom roce dítě intelektuálně přeroste toho mazlíčka, tak začneš zjišťovat, že to bylo nejlepší rozhodnutí v tvém životě a ano udělali jsme si i další.
Život se ti změní a to o 180, ale takovým tím směrem, kterým vlastně chceš není nic co by člověk mohl mít rád více než dítě, je to kus tebe a partnera v jednom.
Jen prvních pár let musí člověk zapomenout na život takový jaký měl, ale neboj nebude tě to obtěžovat, spíše se budeš divit svým vrstevníkům, že je ještě baví chodit do hospod atp.
A hlavně, opět začneš svět vidět dětskýma očima, což je k nezaplacení, najednou si člověk uvědomí, že se celým životem někam žene a ve výsledku vlastně ani neví proč až děti nám ukázali, že kariéra, statky a peníze jsou až podružná věc:)
Ale myslím si, že rozhodnutí by jsi následně nelitovala, ale je těžké vysvětlit, co pro rodiče dítě znamená, dokud nemá to své a ve tři ráno má při jeho zácpě slzy v očích, že se nemůže vykakat, tohle si musí člověk zažít, nejde to popsat, nejde se připravit, nejde nic jen to zažít a je to vážně krásné.
P. S. my neměli rádi ani cizí děti, ani děti od kamarádů a kamarádek, až nám následně zpětně přišlo líto, že když nám někdo ukazoval poprvé jejich dítě, tak naše reakce byly docela chladné
Teď obě dětí mluví, vedeme dialogy, ukazujeme jim svět, jsme tu pro ně, partnerský život, ale nijak neutpěl, právě naopak, jsme hrdí rodiče našich dětí pro které děláme vše co můžeme a máme z toho radost.
Jinak budu mluvit, až přijde puberta, ale tak tu jsme měli všichni:)
A fakt poslední věta, teď je ti 32, budeš mís stejnou touhu po volnu i za deset, dvacet let? Ono nejde celý život jen pracovat a mít jen peníze a zážitky, bez toho aby jsi dala životu nějaký vyšší smysl:)
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Slabé krvácení
- 08.04.26
- Pernikova princezna
Nadměrná vlkhkost ochabuje erekci partnera
- 07.04.26
- Anonymní
Ovulace s clostilbegytem
- 31.03.26
- Anonymní
