Strach, že nežiji svůj život

24
16.2.21 23:05

STRACH, nežiji svůj život

Ahoj všichni, chtěla bych se vám spíše svěřit se svou životní situací. Možná je tu někdo, kdo si procházel něčím podobným, dostal se z toho a teď žije šťastný a spokojený život.. Kdyby ano, prosím, jak jste to udělali?..
Je mi 18 let, jsem mladá holka, co studuje na střední škole, jsem ve čtvrtém ročníku a tento rok maturuji. Mám úžasného přítele, který mě podporuje a snaží se mi pomoct, jsme spolu přes rok, kamarádi jsme byli déle. I jemu občas dojdou nervy, což naprosto chápu, ale teď k věci.
Mám strach, ale ne takový, jako většina lidí, mám strach ze všeho, mám strach z výtahů, z toho co se stane, z toho že jsem nemocná, z toho že něco nezvládnu, že mí blízcí umřou..mohla bych takto pokračovat do nekonečna. Od cca 14ti trpím panickými a úzkostnými záchvaty, nejvíce se to rozjelo ve 2. ročníku SŠ, od půlky 3. ročníku jsem na distanční výuce a s pomocí mého přítele si troufám říci, že záchvaty téměř vymizely (občas se projev, ale už nejsou zdaleka tak silné), nedokážu si troufnout říci, jak to bude po návratu do školy, protože právě nejsilnější byly záchvaty tam, nevydržela jsem tam skoro nikdy celý den. Bylo to pro mě strašné.. doma to nechápali a byli kvůli tomu na mě strašně nepříjemní, ale to také chápu, nerozumí tomu, myslí si, že si vymýšlím atd. Skoro nikdo tomu nerozumí, pokud to nezažil, nutno říci, že od prvního ročníku SŠ, jsem chodila na tréninky boxu, shodou okolností můj trenér měl ty samé problémy a dost mi pomohl. Jenže okolnosti dali tak, že sice školy zavřely a já už tolik netrpím, ale také nemůžu docházet na box se uklidnit. Teď už se bojím i cvičit jsem stále unavená a strašně slabá, pořád se mi točí hlava a zalehávají mi uši… Bojím se i cvičit, aby mi třeba v hlavě něco neprasklo, často mě bolí hlava a ani chuť k jídlu nemám. Kvůli bolestem hlavy jsem byla i na CT, vše v pořádku, dále jsem byla na spirometrii, vyšetření štítné žlázy, ORL, oční, u fyzioterapeuta kvůli krční páteři, na EEG, i různé testy z krve a krevní obraz, kvůli jednomu většímu pan. záchvatu jsem skončila na pohotovosti, takže tam mi dělali i EKG. Vše dopadlo v pořádku jen na EEG byly nějaké ostré vlny alfa, ale to ani nevím co znamená, nikdo to nijak neřešil. Takže teoreticky bych měla být naprosto zdravá, ovšem já se tak vůbec necítím, neustálá slabost, únava, nízký tlak.. cítím se strašně divně, občas mi přijde, že i divně vidím, ale nevím jak to popsat.
Strašně bych si přála být silná, tyhle věci vůbec neřešit, nebát se. Cvičit a užívat si života. Ale já mám pořád jen obavy. PS k psychologovi jsem docházela, k psychiatrovi také, antidepresiva jsem brala, ale nepomohly jen mě utlumily a to mě ještě více děsilo. Takže bych to chtěl vyřešit nějak přírodně a přirozeně… ale nevím si rady..
Obdivuji všechny, co to přečetli až sem. :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
17.2.21 01:57

Zacni brat prasky. Musis najit takove, ktere ti zaberou spravne. Je to jako antikoncepce, kazdemu sedi neco jineho.

  • Citovat
  • Nahlásit
4174
17.2.21 02:19

Jak dlouho si ad brala? Mě utlumily jen pár týdnů… Doporučila bych změnu psychologa a psychiatra

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2
17.2.21 05:05

Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27913
17.2.21 06:00
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

No, tohle je ale totalni kravina! Tvoje matka je psychicky nemocna. Je to asi stejny, jako kdybys rikala, ze jak je mozny, ze nekdo se zlomenou nohou nechodi normalne, proc pajda? Blbec, co? Rozhodne chapu, ze zit s nemocnym cloveke je nesmirne zatezujici. Ale to cos napsala, to je presne to, proc to maji psychicky nemocni lidi o to tezsi. Ostatni to nechapu. Co furt maji? Proc se boji jet vytahem, proc se boji, ze umrou…atd.

Ja bych teda zakladatelce radila to stejny, co vyse prede mnou. najit jineho psychiatra a terapeuta. To, co popisujes neni moc dobry a sama se s tim nepoperes. Prirodni lecba super, ale ne na takove stavy, co mas. A je dulezity prave oboji. Jak psychiatr, tak psycholog.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
327
17.2.21 06:35
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

Na nebetyčnou blbost bohužel ještě nikdo lék nevymyslel. Psychické onemocnění opravdu nerozchodíš. A deb.itu taky ne. :poblion:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1165
17.2.21 06:47
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je.A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

Tak ty jsi dobře mimo :lol: A to vytučněný, to je opravdovej výsměch.
Když nečemu nerozumím, tak radši držím hubu… Mohla by ses tím inspirovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3817
17.2.21 06:52
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

Co to perlíš za hlouposti? :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1165
17.2.21 06:52

@Elis621 Ahoj, hele myslím, že návratu k terapii se nevyhneš :think: Ale chce to dobrého terapeuta/terapeutku, který ti fakt sedne. A protože máš ty ataky a úzkosti asi fakt hodně silné, podle toho, co popisuješ, asi bude potřeba fakt to prokombinovat s AD. Ale ne takové, které tě utlumí. Jak už psal někdo nade mnou, musí to být takové, které ti sednou a pomůžou.
A jinak ti musím pochválit kultivovaný projev, na tvůj věk. Většinou, když tady na emiminu píše osmnáctiletý/á člověk, tak se to pomalu nedá číst. Vím, že je to off topic, ale udělalo mi to radost :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1234
17.2.21 07:23
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

Máš recht, nemocní lidi jsou strašní sobci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10005
17.2.21 07:41

@MarRom byla jsi někdy v situaci tvé mámy? Ono to co píšeš, se zdá být lehké, ale věř že není. Zakladatelka právě potřebují plnou pomoc rodiny a hlavně pochopení. Ono odsuzovat někoho, když o tom nic nevím je celkem nanic. Ale kdyby jsi to zažila, pochopila bys…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24
17.2.21 07:42

Nejprve bych všem chtěla poděkovat za názory a rady. A ano souhlasím s tím, že lidé okolo mě to mají těžké, neví co se semnou děje, nerozumí tomu, protože to nikdy nezažili a nevinním je za to že tomu nerozumí. ALE slyšet od svých nejbližších, ať přestanu dělat hlouposti, že si to jen vymýšlím, ať se dop** začnu chovat normálně, co mi zas je, že jsem divná, že jsem nenormální apod., to taky není nic pěkného ;) @A věřte, že kdybych si mohla vybrat, tak se opravdu začnu chovat normálně.

Psychiatrička mi víceméně vyhovuje (Otrokovice, Březíková) ale vlastně na rovinu mi řekla, že pokud nechci prášky, tak už mi nemá jak pomoci, rozumím tomu, ale po minule zkušenosti už se mi do léků moc nechce.. Co se týče psychologa, měla jsem dvě a je pravda, že mi ani jedna nijak zvlášť nepomohla… Jenže bydlím v celkem málem městě a jiné neplacené buď neberou nebo mají plno.. A k placené u? Na to opravdu nemám, táta psychologům ani nevěří a máma už to semnou vzdala :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10005
17.2.21 07:44

@Elis621 můžeš zkusit i jiné léky, to že nesedly hned první je bohužel normální. Také než zaberou, tak to chvíli trvá. Jsem také celkem proti lékům, ale někdy opravdu není zbytí. Pak až se budeš cítit nějakou dobu dobře, můžeš zase vysazovat. Ale byla by škoda promarnit mladí v depresích a v atakách. Držím pěsti :wink:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9626
17.2.21 07:49
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.

Asi půjdu trochu proti proudu, ale věřím, že jsi to myslela dobře ;)
Ale ona není depka jako depka.
My tohle slovo rádi používáme, i když máme jenom blbou náladu.
Když je člověk psychicky v řiti, je to podle mě něco úplně jiného a potřebuje pomoct.
Nestačí procházka, knížka, film, hudba, potřebuje odbornou pomoc.

Zakladatelce:
Já bych zkusila znovu najít psychologa.
Někdy se delší dobu hledají prášky, které Ti sednou.
Kamarádka takhle dlouhodobě docházela k doktorovi a nakonec jí pomohl.
Ale ona byla v těžké životní situaci.
Ty máš ty úzkosti „bez příčiny“.
Neumím poradit jinak než, že bych vyhledala pomoc, řešit tohle sama je asi hodně náročné.
Nebo nějaká alternativa, v kterou bys věřila.
Homeopatika, bylinky, zkoušela bych všechno.
Najít někoho kdo tomu rozumí, pokud bys nechtěla zase AD.
Drž se, držím palce, abys to zvládla co nejdříve :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.2.21 07:52

Taky jsem kdysi brala AD a taky pamatuju jedny, které mě utlumily komplet, pryč s nimi. Pak jsem konečně dostala ty správné, které jen zmírní to co nechceš, ale jinak funguješ úplně normálně, věř mi.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat