Strach, že nežiji svůj život
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
STRACH, nežiji svůj život
Ahoj všichni, chtěla bych se vám spíše svěřit se svou životní
situací. Možná je tu někdo, kdo si procházel něčím podobným, dostal se
z toho a teď žije šťastný a spokojený život.. Kdyby ano, prosím, jak
jste to udělali?..
Je mi 18 let, jsem mladá holka, co studuje na střední škole, jsem ve
čtvrtém ročníku a tento rok maturuji. Mám úžasného přítele, který mě
podporuje a snaží se mi pomoct, jsme spolu přes rok, kamarádi jsme byli
déle. I jemu občas dojdou nervy, což naprosto chápu, ale teď k věci.
Mám strach, ale ne takový, jako většina lidí, mám strach ze všeho, mám
strach z výtahů, z toho co se stane, z toho že jsem nemocná, z toho že
něco nezvládnu, že mí blízcí umřou..mohla bych takto pokračovat do
nekonečna. Od cca 14ti trpím panickými a úzkostnými záchvaty, nejvíce se
to rozjelo ve 2. ročníku SŠ, od půlky 3. ročníku jsem na distanční
výuce a s pomocí mého přítele si troufám říci, že záchvaty téměř
vymizely (občas se projev, ale už nejsou zdaleka tak silné), nedokážu si
troufnout říci, jak to bude po návratu do školy, protože právě
nejsilnější byly záchvaty tam, nevydržela jsem tam skoro nikdy celý den.
Bylo to pro mě strašné.. doma to nechápali a byli kvůli tomu na mě
strašně nepříjemní, ale to také chápu, nerozumí tomu, myslí si, že si
vymýšlím atd. Skoro nikdo tomu nerozumí, pokud to nezažil, nutno říci,
že od prvního ročníku SŠ, jsem chodila na tréninky boxu, shodou okolností
můj trenér měl ty samé problémy a dost mi pomohl. Jenže okolnosti dali
tak, že sice školy zavřely a já už tolik netrpím, ale také nemůžu
docházet na box se uklidnit. Teď už se bojím i cvičit jsem stále unavená
a strašně slabá, pořád se mi točí hlava a zalehávají mi uši… Bojím
se i cvičit, aby mi třeba v hlavě něco neprasklo, často mě bolí hlava a
ani chuť k jídlu nemám. Kvůli bolestem hlavy jsem byla i na CT, vše
v pořádku, dále jsem byla na spirometrii, vyšetření štítné žlázy,
ORL, oční, u fyzioterapeuta kvůli krční páteři, na EEG, i různé testy
z krve a krevní obraz, kvůli jednomu většímu pan. záchvatu jsem skončila
na pohotovosti, takže tam mi dělali i EKG. Vše dopadlo v pořádku jen na
EEG byly nějaké ostré vlny alfa, ale to ani nevím co znamená, nikdo to
nijak neřešil. Takže teoreticky bych měla být naprosto zdravá, ovšem já
se tak vůbec necítím, neustálá slabost, únava, nízký tlak.. cítím se
strašně divně, občas mi přijde, že i divně vidím, ale nevím jak to
popsat.
Strašně bych si přála být silná, tyhle věci vůbec neřešit, nebát se.
Cvičit a užívat si života. Ale já mám pořád jen obavy. PS
k psychologovi jsem docházela, k psychiatrovi také, antidepresiva jsem
brala, ale nepomohly jen mě utlumily a to mě ještě více děsilo. Takže
bych to chtěl vyřešit nějak přírodně a přirozeně… ale nevím si
rady..
Obdivuji všechny, co to přečetli až sem. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Reakce:
Zacni brat prasky. Musis najit takove, ktere ti zaberou spravne. Je to jako antikoncepce, kazdemu sedi neco jineho.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Jak dlouho si ad brala? Mě utlumily jen pár týdnů… Doporučila bych změnu psychologa a psychiatra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
No, tohle je ale totalni kravina! Tvoje matka je psychicky nemocna. Je to asi stejny, jako kdybys rikala, ze jak je mozny, ze nekdo se zlomenou nohou nechodi normalne, proc pajda? Blbec, co? Rozhodne chapu, ze zit s nemocnym cloveke je nesmirne zatezujici. Ale to cos napsala, to je presne to, proc to maji psychicky nemocni lidi o to tezsi. Ostatni to nechapu. Co furt maji? Proc se boji jet vytahem, proc se boji, ze umrou…atd.
Ja bych teda zakladatelce radila to stejny, co vyse prede mnou. najit jineho psychiatra a terapeuta. To, co popisujes neni moc dobry a sama se s tim nepoperes. Prirodni lecba super, ale ne na takove stavy, co mas. A je dulezity prave oboji. Jak psychiatr, tak psycholog.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
Na nebetyčnou blbost bohužel ještě nikdo lék nevymyslel. Psychické
onemocnění opravdu nerozchodíš. A deb.itu taky ne. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je.A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
Tak ty jsi dobře mimo 
A to vytučněný, to je opravdovej
výsměch.
Když nečemu nerozumím, tak radši držím hubu… Mohla by ses tím
inspirovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
Co to perlíš za hlouposti? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Elis621 Ahoj, hele
myslím, že návratu k terapii se nevyhneš 
Ale chce to dobrého terapeuta/terapeutku,
který ti fakt sedne. A protože máš ty ataky a úzkosti asi fakt hodně
silné, podle toho, co popisuješ, asi bude potřeba fakt to prokombinovat
s AD. Ale ne takové, které tě utlumí. Jak už psal někdo nade mnou, musí
to být takové, které ti sednou a pomůžou.
A jinak ti musím pochválit kultivovaný projev, na tvůj věk. Většinou,
když tady na emiminu píše osmnáctiletý/á člověk, tak se to pomalu nedá
číst. Vím, že je to off topic, ale udělalo mi to radost 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
Máš recht, nemocní lidi jsou strašní sobci.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom byla jsi někdy v situaci tvé mámy? Ono to co píšeš, se zdá být lehké, ale věř že není. Zakladatelka právě potřebují plnou pomoc rodiny a hlavně pochopení. Ono odsuzovat někoho, když o tom nic nevím je celkem nanic. Ale kdyby jsi to zažila, pochopila bys…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Nejprve bych všem chtěla poděkovat za názory a rady. A ano souhlasím
s tím, že lidé okolo mě to mají těžké, neví co se semnou děje,
nerozumí tomu, protože to nikdy nezažili a nevinním je za to že tomu
nerozumí. ALE slyšet od svých nejbližších, ať přestanu dělat hlouposti,
že si to jen vymýšlím, ať se dop** začnu chovat normálně, co mi zas je,
že jsem divná, že jsem nenormální apod., to taky není nic pěkného 
@A věřte, že kdybych si mohla
vybrat, tak se opravdu začnu chovat normálně.
Psychiatrička mi víceméně vyhovuje (Otrokovice, Březíková) ale
vlastně na rovinu mi řekla, že pokud nechci prášky, tak už mi nemá jak
pomoci, rozumím tomu, ale po minule zkušenosti už se mi do léků moc
nechce.. Co se týče psychologa, měla jsem dvě a je pravda, že mi ani jedna
nijak zvlášť nepomohla… Jenže bydlím v celkem málem městě a jiné
neplacené buď neberou nebo mají plno.. A k placené u? Na to opravdu
nemám, táta psychologům ani nevěří a máma už to semnou vzdala 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Elis621 můžeš zkusit
i jiné léky, to že nesedly hned první je bohužel normální. Také než
zaberou, tak to chvíli trvá. Jsem také celkem proti lékům, ale někdy
opravdu není zbytí. Pak až se budeš cítit nějakou dobu dobře, můžeš
zase vysazovat. Ale byla by škoda promarnit mladí v depresích a v atakách.
Držím pěsti
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@MarRom píše:
Rozhodne vyhledej pomoc. Ale v první řadě začni myslet na ostatní a né na sebe. Moje matka se Nikdy neuměla vžít do toho jak náročne to je právě pro okolí, myslela jen na sebe. Dokud si mladá tak se seber a začni myslet na ostatní. Udělej vše pro ostatní a odpoutej svoji pozornost od sebe. Určitě nejsi jediná kdo prožívá takové stavy ale já to zažívám celý život z té druhé strany a NIKDY jsem nepochopila co vlastně chce?. Si mladá začni si pouštět třeba různý videa o pozitivním myšlení, cti knihy. Najednou ti všechno dojde a pochopíš o čem život je. A je pouze tak těžký jak si ho uděláme my sami. Moje máti do sebe laduje přes 20 prášků denně, tak daleko to dotáhla ze se konečně dočkala a z toho všeho začala být dementni.
Asi půjdu trochu proti proudu, ale věřím, že jsi to myslela dobře
Ale ona není depka jako depka.
My tohle slovo rádi používáme, i když máme jenom blbou náladu.
Když je člověk psychicky v řiti, je to podle mě něco úplně jiného a
potřebuje pomoct.
Nestačí procházka, knížka, film, hudba, potřebuje odbornou pomoc.
Zakladatelce:
Já bych zkusila znovu najít psychologa.
Někdy se delší dobu hledají prášky, které Ti sednou.
Kamarádka takhle dlouhodobě docházela k doktorovi a nakonec jí pomohl.
Ale ona byla v těžké životní situaci.
Ty máš ty úzkosti „bez příčiny“.
Neumím poradit jinak než, že bych vyhledala pomoc, řešit tohle sama je asi
hodně náročné.
Nebo nějaká alternativa, v kterou bys věřila.
Homeopatika, bylinky, zkoušela bych všechno.
Najít někoho kdo tomu rozumí, pokud bys nechtěla zase AD.
Drž se, držím palce, abys to zvládla co nejdříve
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Taky jsem kdysi brala AD a taky pamatuju jedny, které mě utlumily komplet, pryč s nimi. Pak jsem konečně dostala ty správné, které jen zmírní to co nechceš, ale jinak funguješ úplně normálně, věř mi.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Jsem prvorodička a mám velký strach z porodu
- Strach z těhotenství, pilulka po
- Přehnaný strach z bakterií?
- Krok za lepším životem
- Jak zbavit dítě strachu
- Práce smyslem života?
- 10 let vztahu, rozchod a konec života?
- Panický strach z otěhotnění, sugesce