Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Strach o své nenarozené dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
21.6.11 10:34
Strach o své nenarozené dítě
Zdravím všechny nastávající maminky 
!!! Zakládám toto téma, protože sama prožívám takový vnitřní strach o svého chlapečka (nyní 20 tt), že mám pocit, že mě to někdy rozerve! Jsem prvorodička a každé píchnutí a bodnutí strašně prožívám! Hned na začátku těhu jsem si prodělala 2× zánět močového měchýře a teď pořád přemýšlím nad tím, ať se mi to hlavně nevrátí. Navíc mě docela šíleným způsobem začala dnes vnoci bolet pravá ledvina 
a já si tak moc přeju mít klidné těhotenství, být v klidu a nestresovat se… jenže to prostě nejde! Za tři hodinky jdu na kontrolu ke své lékařce, tak jsem zvědavá co mi řekně 
! Prosím je nějaká maminka, co má šílený strach o své miminko jako já? Možná je to tím, že jsem od začátku těhotenství na nemocenské (i přesto, že rizikové těhotenství nemám) a jsem hodně často doma sama… mám spoustu času přemýšlet nad hloupostmi a koukat v pc na diskuse, o špatných koncích, kamarádku žádnou nemám s kterou bych si o tom mohla popovídat, od té doby co jsem z práce pryč jsem takový vlk samotář… někdy si říkám, že jsem opravdu praštěná! 
Budu hrozně ráda, když se svěří i jiná maminka a budu vědět, že v tom nejsem sama!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.6.11 10:37
Nejsi v tom sama, taky jsem byla taková, a měla strach, ale to si myslím že k tomu patří, každá si určitě během svého těhulkování pomyslela, jestli je vše v pořádku 
A pokud si připadáš sama, proč jsi se už dávno nepřidala zde do nějaké diskuze, myslím si, že by ti to i prospělo, a ty měla klid na duši, a mohla se kdykoliv kohokoliv na cokoliv zeptat 
Buď v klidu, a nestresuj, holt to k tomu patří, každá to prožíváme, některá míň, některá víc… ale nic špatného na tom není… Je to mateřský instinkt
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:39
Já teď čekám druhé mimi a tím co popisuješ jsem si taky prošla. První se mi totiž narodilo předčasně a já teď musela bojovat se strachem, že se to stane znovu. Pořád se zkoumám a hlídám. Ale zkus se uvolnit a hodně relaxovat. Hlavně na to nemyslet. Sama vím, jak je to těžké, ale vážně to pomáhá. Najdi si nějakou činost, která ti dělá radost. A jakmile na tebe půjdou nějaké lé myšlenky tak je honem zažeň. Není asi nic horšího než stres v těhotenství…pak ti může být zle i z toho jak se hlídáš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:40
ahoj, taky jsem se často bávala každého bolení bříška a píchnutí, ale jak už jsem zjistila, po kontrolách je vždy všechno v pořádku a tak jsem dospěla k názoru, že je to prostě normální, prostě se s tělěm dije něco nového a tak to má být…
jsem také doma od začátku, kvůli práci..
Diskuze a deníčky se špatnými konci jsem si zakázala číst, protože jak tady jedna má kamarádka dobře napsala:
na to být v prdely, je vždycky času dost!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:41
Jituš, asi to chce fakt míň viset na netu, protože tady se to hrůzama jen hemží a trošku víc se zabavit jinak. Ten strach je do určité míry normální, ale pokud za sebou nemáš žádné osobní špatné zkušenosti, tak je to asi až moc… Přece jen, chtělo by si to trošku ten jiný stav užívat .
Já špatné zkušenosti mám, v druhém těhu jsem se strachy málem po… ale to mělo důvod, takže mi to přišlo „normální“. A teď zas mám šílený strach o děcka, to už snad taky hraničí s psychózou
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:42
Ahoj.
Neboj určitě je tady víc budoucích mamin které se klepou stejně jako ty. I já se takto klepala. V těhu jsem si prodělala hnusnou operaci žlučníku, následně EERCP (pod rentgenem břicha) a věčné lítání na genetiku jak kvůli zdrav problémům tak i gen. vada ledvin v rodinně. Nedej bože když jsem přečetla něčí deníček se špatnm koncem.
Já si říkala, že budu v klidu po 13tt když budu mít po screningu. Pak jsem ten klid posunula na velký uz ve 20 týdnu a potom jsem si slíbila klid. No, do něj jsem se tak trochu dostala až po 32 týdnu. I když jsem zase pomalu ale jistě necítila žádné pohyby. Takže i pro mne bylo druhé těhu jeden velkej stres a věř tomu, že jak jsem se tu s holkama bavila, tak jsem nebyla zdaleka sama. Holky nebojte, vše bude dobré a deníčky se špatným koncem opravdu nečtěte. Mimča potřebují klídek a ne vyděšený maminky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:43
Mám úplně to samý..jsem 19tt, sice ještě nevím co čekáme, ale nic to nemění na tom, že jsem taky doma na nsechopence a chvílema mě přepadaj stejný depky, jako píšeš ty..ale to má asi skoro každá maminka, ne?? My čekáme první mimčo, tak taky všechno zjišťuju na netu a stím hezkým přicházejí i články o tom, co všeschno se může stát a tak podobně..no, snad to nějak zvládneme, ne,?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:44
Ahoj já tedy nejsem prvorodička,ale jsem ve 32.tt.-od začátku rizikové.
K tomu mám doma syna 4 roky-měla jsem s ním těžké těhu a i porod byl těžký.Ale dnes je zdravý.
Jinak problém u druhého těhu je také-nemám strach z porodu,ale kvuli výživě-což jdu na kontrolu už ted v pátek Věřím,že jsem za 14 dní přibrala dost-tedy to miminko o kterém nevím ani jak mu říkat,když neukázuje pohlaví
Jinak pro zdravé mimnko je nejlepší spokojená maminka,takže všechny potíže se snažit zvládnout,nemyslet na následky co by kdyby,ale vyčkat až to přijde.Ne všechna těhotenství odpovídají jako z encyklopedie
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:51
ahojky já to měla to samý, dokonce jsem o tom napsala deníček:
https://www.emimino.cz/…strach-7590/
To je abys věděla, že ten strach už tu bude celý život, narozením prcka se ho nezbavíš. Ale patří to k životu. Přeji pohodové těhu a krásné a zdravé miminko 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 10:56
jj, Jituš, taky jsem měla hrozný strach o mimi a s každým píchnutím jsem se víc a víc děsila (ale měla jsem špatnou zkušenost). Teď bych řekla, že mě ten strach tak nějak opouští a snad už to bude dobré. Našla jsem si zábavu, začala jsem číst knížky, dívat se na telku a hodně chodím ven. Máš pravdu v tom, že jak je člověk sám, tak přemýšlí nad věcma, které by tě ve společnosti ani nenapadli, víc se člověk pozoruje a navíc ty diskuze a deníčky - zkus je nečíst. A jak píše fialína zkus se zabavit jinak, uvidíš, že to pomůže
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 11:02
Ahojda, u prvorodičky je to asi časté - zvlášť, když máš spoustu času nad vším dumat a pozorovat se. Podruhé to bude jiné, to mi věř! 
Do porodu mám čtyři týdny, pořád pracuju - fotím - takže běhám, klekám, lehám, stojím i hodiny na nohou… Do toho starší dítko a domácnost… 
Není čas na nic myslet, těhu prožívám vlastně jen v tom smyslu, že jsem víc neohrabaná, občas nějaký ten bolestivý problém mi to připomene, jinak se tím moc nezaobírám… Poprvé to bylo jiné - sice jsem až do porodu jezdila každý den do školy, ale taky jsem hodně všechno řešila (fyzickou aktivitu, stravu, nemoci - všechno…). Byla jsem zblbá z časopisů a moudrých knih a chtěla být ve všem perfektní. Teď jsem časopis o mateřství otevřela až nedávno a něco přečetla se zájmem, něčemu se po svých zkušenostech spíš zasmála a takové ty články strašící komplikacemi nebo nemocemi dětí jsem rovnou přeskočila. Kdyby měl člověk brát v potaz úplně všechno, tak by se ze všech nástrah zbláznil… Možná i kvůli svému perfekcionistickému nasazení jsem měla parádní poporodní deprese (několik měsíců). Doporučuju nic moc nečíst, víc vnímat sebe sama a myslet pozitivně - miminko do sebe vsakuje tvé strachy a neklid - a myslím, že zbytečně… Relaxuj, najdi si nějaký prima sport (třeba plavčo), choď ven a mezi lidi, naplánuj si na den nějaké činnosti, ať se nenudíš, dopřej program sobě i děťátku (společné poslouchání hudby, čti mu nahlas pohádky, můžete si spolu plouživě zatancovat a u toho si zazpívat…). Ber to pozitivně a nad nástrahami raději moc nedumej Držím palečky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 11:07
Ahoj, chápu tě … je to podle mě opravdu hlavně tím, že jsi doma a přemýšlíš a hledáš … já měla velký strach do 1.screeningu, teď už si užívám (22.tt). Dneska budete děla 1. velký ultrazvuk, přeji ať je vše v pořádku (zkoumá se tam úplně všechno) a třeba tě to uvede to pohody.
Já jsem bolesti břicha a píchání a tak brala jako dobré znamení toho, že o sobě těhotenství dává vědět zkus to brát takhle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 11:22
Taky jsem měla šílený strach. Kvůli každé blbosti jsem volala doktorovi, ještě, že už je šedivý, jinak by zešedivěl ze mě 
Teď (36tt) už je to lepší. Pro mě teda popravdě bylo nejlepší žádné diskuze a deníčky nečíst, protože jsem z toho měla akorát depky. Proto jsem se sem zaregistrovala až teďka, už je to mnohem lepší. I když nějaká pochybnost mě ještě sem tam přepadne… Jo a taky mi hodně pomohlo, že chodím od 16tt na těhu cvičení, které vede porodní asistentka, která nás vždycky vyslechne a poradí 
Je to moje velká opora .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 11:28
Všem vám moc děkuji za pozitivní slova… Pohladily na duši!!!
Hrozně jsem na to zvědavá a snad bude všechno o.k. … doufám, že mi taky koukne na tu ledvinu (myslím si, že bolí od toho jak mi roste mimoušek a je tam čím dál míň místa pro ostatní orgány) … myslím, že se už konečně uklidním!
Musíme to zvládnout…
Děkuji za podporu… je fajn vědět, že nejsem jediná:-) kdo se moc bojí! A člověk by se opravdu neměl zaobírat tím co by kdyby… ono asi co má přijít to příjde!:-) Jste moc fajn holky! Ať vám krásně rostou bříška a miminka jsou zdravá!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.6.11 16:43
No tak to jsem sama ráda, že v tom nejsem sama Také prvorodička a nejdřív jsem se bála I.trimestru, pak I. screeningu a teď asi nepřežiju do velkého utz… 
Také jsem doma a tak má člověk víc času přemýšlet a řešit nesmysly. pokouším se téké víc chodit ven, návštěvy sem, a jdu kouknout na to těhu cvičení! Dobrý nápad.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
