Strach o zdraví miminka před porodem

Anonymní
28.12.20 19:19

Strach o zdraví miminka před porodem

Ahoj holky, chci se zeptat, zda jste to měla některá podobně, už si připadám jak blázen. Jsem 39tt, za chvíli mám rodit a mám šílený strach - o to, aby se při porodu něco nepokazilo, aby se malý narodil zdravý, aby se na něco neprislo během par dnů, aby neměl nějaké problémy, aby se najednou nepřestal vyvíjet v pozdějších měsících a podobně…První screening i druhý byly oba v pořádku - negativní, přesto mě přepadá strach. V prvním těhu jsem toto vůbec neměla, jen jsem se těšila, nic si nepřipouštěla. Mozna je to tim, ze teď už vim, co vsechno by se mohlo stát? Ze mít zdrave dítě neni samozřejmost? Ze je to spis zázrak. Vim ze stát se muže kdykoliv cokoliv, ze to nelze ovlivnit, ze už se budu bát pořád…nejdříve strach z toho aby mimi neodeslo s ms, pak z potratu, potom z prvního a druhého screeningu, pak ze správného vývoje, teď toto, aby byl zdravý i přesto ze se v těhu na nic špatného neprislo..snad mě chápete. :( pak si zas rikam kolik zdravých deti běhá po světě, tak proč by to nemohlo byt to mé…No. Je tu taky nejaka uzkostliva hystericka matka? :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
10218
28.12.20 19:32

Jsou věci které prostě neovlivníš ani dopředu nevyřešíš. Tak se zbytečně nestresuj. Hoď nohy na stůl, dej si cukroví a nemysli na nic ošklivého :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
12949
28.12.20 19:35

Nastesti jsem nic takoveho neprozivala. Prenasela jsem a uz jsem se toho bricha chtela fakt zbavit :mrgreen:
Napsat ti, at se netrapis necim, co neovlivnis, nema smysl. Ty to vis, a stejne na to myslis :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.12.20 19:48

No holky, každý říká v prvním těhotenství se řeší vše, ve druhem už ti bude vsechno jedno a ono prd :lol: mám to úplně obráceně :mavam:

  • Citovat
  • Nahlásit
12132
28.12.20 19:48

Moje kamarádka přišla o miminko ve 33tt. Moje těhotenství bylo zazrak. Prožívala v klidu, těhotenské hormony mi sedly. Ale jak se blížil 33tt, byla jsem jak na trní, 14 dni hodně nervózní. A pak zas dobrý. Pritom pravděpodobnost, ze se neco stane a zrovna ten samy tyden byla mizivá :nevim: Kdyžto na mě šlo, přinutila jsem se myslet neco jineho nebo jsem sla dělat neco, co vyzadovalo soustředění.

Neboj, bude to v pořádku :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30507
28.12.20 19:53

Jsem tady :lol: :lol: S každým těhotenstvím to bylo u mě horší :oops: Mám tři zdravé krásné děti :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.12.20 20:31

@Fiducia obavam se ze u mě by to nebylo jiné, takze tímto druhým těhotenstvím pro jistotu končím :lol: jinak bych se asi už zblaznila :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
5592
28.12.20 20:40
@Anonymní píše:
No holky, každý říká v prvním těhotenství se řeší vše, ve druhem už ti bude vsechno jedno a ono prd :lol: mám to úplně obráceně :mavam:

Taky jsem to tak mela, neboj..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.12.20 21:13
@Anonymní píše:
Ahoj holky, chci se zeptat, zda jste to měla některá podobně, už si připadám jak blázen. Jsem 39tt, za chvíli mám rodit a mám šílený strach - o to, aby se při porodu něco nepokazilo, aby se malý narodil zdravý, aby se na něco neprislo během par dnů, aby neměl nějaké problémy, aby se najednou nepřestal vyvíjet v pozdějších měsících a podobně…První screening i druhý byly oba v pořádku - negativní, přesto mě přepadá strach. V prvním těhu jsem toto vůbec neměla, jen jsem se těšila, nic si nepřipouštěla. Mozna je to tim, ze teď už vim, co vsechno by se mohlo stát? Ze mít zdrave dítě neni samozřejmost? Ze je to spis zázrak. Vim ze stát se muže kdykoliv cokoliv, ze to nelze ovlivnit, ze už se budu bát pořád…nejdříve strach z toho aby mimi neodeslo s ms, pak z potratu, potom z prvního a druhého screeningu, pak ze správného vývoje, teď toto, aby byl zdravý i přesto ze se v těhu na nic špatného neprislo..snad mě chápete. :( pak si zas rikam kolik zdravých deti běhá po světě, tak proč by to nemohlo byt to mé…No. Je tu taky nejaka uzkostliva hystericka matka? :lol:

Jeee, ja ti rozumím! U prvniho ve 22 jsem neresila nic, a nad přáním starsich " hlavne at jste zdravi" jsem si pomalu tukala na celo, jako proc by nebylo. O 3 rok pozdeji jsem se strachovala trochu. A o dalsich 5 let pozdeji, v mem uplne nejukazkovejsim těhotenství jsem silene vysilovala…uz od zacatku aby bylo miminko zdrave, kazdy ultrazvuk silene nervy, manzel mel instrukce k porodu…co kdyby…sdelila jsem mu hesla banky kdyby se neco stalo mne…no fakt jako histerka… přiznávám :)
Myslim, ze je to vekem a hlavne zkušenosttma! Za ty léta se kolem stalo u kamaradek a znamych hodne veci, od malych porodnich komplikaci pres postižené miminko…atd. uklidnovala jsem se tim, ze jsem si rikala realne procenta, realnou sanci, ze se to stane i mne…no, pomohl az porod a drzeni zdraveho krasneho miminka v naruci!
Takze neboj, zvladnes to a ty pocity jsou normalni…Radim to, co mne radil manzel - divne by bylo, kdyby ses nebala a byla suverenní ze tobe se to stat nemuze…
Anonni maminka třetího zdraveho miminka :)

  • Citovat
  • Nahlásit
61704
28.12.20 21:31

Ano, je to tím, že už víš, co vše.. Já teď, když jsem čekala třetí, tak úplně panika, co vše atd.. Když mu při porodu klesly ozvy na 60, tak jsem silela.. To samé se mi stalo u prostředního a to jsem byla v klidu.. Řekla bych, že je to dost normální :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat