Strach opustit rodinu

Napsat příspěvek
Velikost písma:
2069
9.12.19 18:36

A co ti rekl psycholog, ze je pricinou?
Tipuju, ze za to mohou rodice. Nebyl by to prvni pripad a dost to vysvetluje.
Nebyli rodice prilis uzkostni? Nikam jsi nemohla, strasili te apod?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.12.19 19:46

@zrnko Já popravdě ani nevím co tehdy příčinou bylo, myslím že se to ani nedořešilo, bylo to hodně dlouhý období a prostě to nějak vymizelo, svedlo se to na tu úzkostně depresivní poruchu a bylo.. no rodiče takoví jsou.. mají hodně strach, jsou přehnaně starostliví a já si toho vědoma jsem

  • Citovat
  • Upravit
152
9.12.19 20:07

Jestli je to pro tebe taková hrůza, tak na VŠ nechoď…spíš bych se věnovala tomu, aby ses s tím dokázala vypořádat a odpoutat se od rodičů, než aby sis ještě přihoršovala na VŠ…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77
9.12.19 21:43

To musí být drsnej život. Je mi to líto, že mladá holka se ochuzuje o spousty báječných věcí.
Asi za tím opravdu může být nastavení rodičů a mě teda děsí, že úzkostlivý rodiče můžou tak poničit dětskou dušičku. Určitě bys měla vyhledat psychložku, nebo psychologa. Co třeba tu paní, co ti kdysi pomohla?
A myslíš, že by mohla víc popsat chování rodičů? Musím se přiznat, že bych se hrozně ráda poučila a vyhla tomu, že svému dítěti způsobím takové trauma. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.12.19 21:58
@Maminass píše:
To musí být drsnej život. Je mi to líto, že mladá holka se ochuzuje o spousty báječných věcí.
Asi za tím opravdu může být nastavení rodičů a mě teda děsí, že úzkostlivý rodiče můžou tak poničit dětskou dušičku. Určitě bys měla vyhledat psychložku, nebo psychologa. Co třeba tu paní, co ti kdysi pomohla?
A myslíš, že by mohla víc popsat chování rodičů? Musím se přiznat, že bych se hrozně ráda poučila a vyhla tomu, že svému dítěti způsobím takové trauma. :hug:

Já si třeba nedokážu připustit že by za to rodiče mohli, ano poslední dobou mě to napadá, ale furt si říkám že určitě ne :( já si některé věci hodně beru, bohužel rodiče se hodně hádají, často si to dávám za vinu, máma je hodně zvláštní člověk, někdy skvělá ale nedělá jí problém říct mi že jsem kráva, přítěž, hnusná.. Většinou když mám z něčeho radost ona to pomluví, nikdy mě v ničem nepodporovala, co se jí nelíbí dá všem jasně najevo že na to nemám. Hodně se hádáme ale zároveň máme někdy i krásnej vztah. Nejvíc mě asi mrzí to že mi nevěří a nepodporuje mě v tom co mám ráda, bohužel dost viditelně. Má o mě strach a zakazuje mi některé kamarády, nebo věci který se jí nelíbí že bych mohla dělat. Někdy mi dá facku nebo tak a to mě asi raní nejvíc (nejde o domácí násilí, asi každý někdy potřebuje srovnat…) ale psychicky tohle beru nejhůř.. Když jsem byla mladší hodně často jsem přemýšlela o sebevraždě, ale můj tatínek je ten nejlepší chlap a jen díky němu tu furt jsem :srdce: vnitřně hodně trpím, ale nikdo z mých přátel ať jsou sebelepší to nepozná, nemám ráda litování, falešný úsměv je lepší.. Když někomu řeknu co prožívám, stejně tomu věřit nechtějí

  • Citovat
  • Upravit
14916
9.12.19 22:05
@Anonymní píše:
Já si třeba nedokážu připustit že by za to rodiče mohli, ano poslední dobou mě to napadá, ale furt si říkám že určitě ne :( já si některé věci hodně beru, bohužel rodiče se hodně hádají, často si to dávám za vinu, máma je hodně zvláštní člověk, někdy skvělá ale nedělá jí problém říct mi že jsem kráva, přítěž, hnusná.. Většinou když mám z něčeho radost ona to pomluví, nikdy mě v ničem nepodporovala, co se jí nelíbí dá všem jasně najevo že na to nemám. Hodně se hádáme ale zároveň máme někdy i krásnej vztah. Nejvíc mě asi mrzí to že mi nevěří a nepodporuje mě v tom co mám ráda, bohužel dost viditelně. Má o mě strach a zakazuje mi některé kamarády, nebo věci který se jí nelíbí že bych mohla dělat. Někdy mi dá facku nebo tak a to mě asi raní nejvíc (nejde o domácí násilí, asi každý někdy potřebuje srovnat...) ale psychicky tohle beru nejhůř.. Když jsem byla mladší hodně často jsem přemýšlela o sebevraždě, ale můj tatínek je ten nejlepší chlap a jen díky němu tu furt jsem :srdce: vnitřně hodně trpím, ale nikdo z mých přátel ať jsou sebelepší to nepozná, nemám ráda litování, falešný úsměv je lepší.. Když někomu řeknu co prožívám, stejně tomu věřit nechtějí

Jsi oběť manipulace své matky, opravdu fackama se člověk nemusí srovnávat. Ani běžně rodiče dětem nenadávají do krav a přítěží. Tvoje matka ti nepovolila odstřihnout pupeční šňůru a to nejspíše bude to, co nedokážeš pojmenovat. Matka tě vyhání a zároveň nepustí. Pokud s tím nezabojuješ, tak tě to zahubí. Drž se a opravdu napni všechny síly s pomocí odborníků a co nejdříve odejdi z domova.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
9.12.19 22:10

@Kfětoslava děkuji, tyhle slova hrozně bolí, ale zároveň mi pomáhají objevit to co já si nechci připustit, pořád jsem si říkala že to není pravda, ale vypadá to že je.. Vážím si toho moc, děkuji

  • Citovat
  • Upravit
14916
9.12.19 22:16
@Anonymní píše:
@Kfětoslava děkuji, tyhle slova hrozně bolí, ale zároveň mi pomáhají objevit to co já si nechci připustit, pořád jsem si říkala že to není pravda, ale vypadá to že je.. Vážím si toho moc, děkuji

Hodně sil a nezahoď svůj život zbytečným přešlapováním na místě. Jsem si jistá, že se dokážeš posunout. Strašně mě štve, jak rodiče někdy zavaří svým dětem. Ale v minulosti se nemá cenu babrat. Teď jsi dospělá a dlužíš to svému vnitřnímu dítěti, teď o něj a tím i o sebe musíš zabojovat sama, máš to ve svých rukou. :srdce:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
77
10.12.19 14:41

Děkuji za tvůj příspěvek. To co zažíváš opravdu není normální. Facky vůbec. Když pominu někdy menší šupu na prcku v plínce, když dítě fakt zlobí a nejde to jinak vysvětlit, tak facky u starších dětí a dospělých jsou extrém. Je to ponižující. A to shazování a nadávky. Fakt to není v pořádku. Tvoje mamka má asi velký problém sama se sebou. Ale s tím nic neuděláš. Se svým problémem ale můžeš. Jsi mladá, tak zabojuj za sebe a svoje štěstí. Určitě jsi šikovná a zasloužíš si lepší život. Zvládneš to :srdce:.
A děkuju. Dám si velký pozor na to, abych se k dceři nikdy nechovala tak, že bych na ni přenášela svoje mindráky.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
10.12.19 14:41

@Kfětoslava děkuji, snad se to všechno dokáže jednou zlomit

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
10.12.19 14:50

@Maminass Vy určitě budete skvělá maminka :srdce: víte vždycky jsem si myslela, že to normální je, moje mamka mi vždycky předhazovala jiné děti a mě to hrozně mrzelo, mrzí mě to pořád, mám oproti svým vrstevníkům skvělé známky, ale pochvaly se dočkám málokdy. Když poslouchám ostatní jak jsou jejich rodiče šťastní za známky, které já si nosit nedovolím.. Bolí to.. Všichni mě vidí jako takovou slušnou holku, která nedělá nic špatného, ale doma mě vidí jako tu špatnou.. Bolí i poslouchat jak mají ostatní skvělý vztah s rodiči a já takový nemám ani z půlky.. Ale vždycky jsem si říkala že to normální je, díky vám všem, díky těmto komentářům ale vidím že asi ne :( teď už to chce jen překonat strach a obrátit se na odborníka, psychologa který mi snad pomůže se s tím vším vypořádat

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat