Strach z bolesti - co s ním mám dělat?

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 18:43
Strach z bolesti

Ahoj všem,
jdu si pro radu nebo prostě co byste dělali na mém místě. Protože já už jsem asi blázen, nebo nevím. Taky mi určitě pomůže se vypsat a slyšet názory jiných.
V roce 2015 na podzim se mi blokla krční páteř šíleným způsobem. Hrozně to bolelo. Až tak, že jsem si nemohla ani lehnout na bok v noci, spala jsem jen v polosedě a v noci se bolestí budila. Oběhla jsem neurologii, praktického lékaře, rehabilitaci. Absolvovala jsem magnetoterapii, elektroterapii, měkké techniky, masáže, obstřiky. Bylo to k ničemu. Odběry krve v pořádku, rentgen v pořádku. Prý mi nic není. A já přitom bolestí nespala, přišla si k ničemu, doma na neschopence, protože jsem nebyla schopná ani umýt nádobí. Z práce na mě tlačila vedoucí, kdy už přijdu, že je na to sama a že jí když bolí záda, tak jde na obstřik a funguje dál. Cítila jsem se hrozně, do toho neustávající bolesti. Našla jsem si soukromého fyzioterapeuta a ten mi hrozně moc pomohl. Mohla jsem si konečně lehnout na bok a trochu spát. Jenže jsem se začala v noci budit, zpocená, mokrá, s bušícím srdcem. Rozjely se mi šílené úzkosti. Strach, že se velké bolesti vrátí, strach, co budu dělat za práci, když nemůžu sedět u PC, strach, že skončím někde pod mostem, v bolestech. Přestala jsem spát, přestala jsem jíst, zvracela jsem a do toho šíleně silné úzkosti, které nepřestávaly ani na chvíli. Silvestra jsem už strávila v Bohnicích. Nedávala jsem to. Tam jsem byla leden-únor 2016, velmi mi tam pomohli, hlavně dali léky, díky kterým jsem zase mohla spát a jakžtakž fungovat. V květnu 2016 jsem šla za nejvyšší šéfovou v práci, po pravdě jí řekla, co se se mnou děje. Zachovala se ke mě skvěle, přeřadila mě na klidné oddělení. Měla jsem obrovské štěstí. Výborný kolektiv, klidná práce. Pomalu jsem se uklidňovala, práci zvládala, záda mě bolely, ale šlo to, chvíli lepší, chvíli horší, ale vždycky to přešlo.
Poctivě i už třetím rokem chodím na psychoterapii.

Jenže je to 14 dní, co se ono klidné oddělení ruší. Kolegyně rozprášily po všech možných odděleních a mně nejvyšší šéfová vrátila na původní oddělení. Jsem tam teď týden. Práce bez stresu, je jí teď málo, nová vedoucí docela fajn. Jenže mě začaly zase bolet záda. Jakože dost. Pálí mě svaly, mám šílený strach, že se mi to zase vrátí. Jako by návratem na původní oddělení se mi měly vrátit i zdravotní obtíže. Marně si to nějak racionálně vysvětluju.

Začínám zase cítit paniku, úzkost, oblévá mě pot, chce se mi brečet. Prohmatávám si krční páteř, šíjové svaly a trapézy a jak se pozoruju, zdá se mi to horší, že tohle takhle nebolelo a tak. V hlavě se mi rojí katastrofické scénáře a dokola co když…
Snažím se odpoutat myšlenky, zabavit se. Dneska jsem měla práce až nad hlavu, děti donesly vši, takže jsem si celé odpoledne nesedla. Ale nepomáhá to. Jakmile mě v šíji bolestivě bodne, škubne, stáhne se mi žaludek, udělá se mi špatně. Mám na sebe úplný vztek. Nevím, prostě nevím, jak s tím pracovat. Terapeutka mi říká, v hlavě zastavit katastrofické scénáře, být tady a teď, nepředjímat co by se mohlo stát, přemýšlet třeba nad tím, co vařit k večeři, nesedět a nehloubat, ale trávit čas aktivně. To všechno dělám, celý týden, ale cítím se hůř a hůř.
Nechci do toho zase spadnout. Do úzkostí, do bolesti. Nevím, co mám dělat.
Děkuji, jestli jste to dočetli až sem. Děkuji za jakoukoliv reakci. :kytka:

Reakce:
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 18:57

Ahoj,já měla před 10 lety taky nějakou takovou bolestivou ataku,mě boleli záda,ale šíleně,taky se nepřišlo na to,z čeho to bylo,taky spoustu vyšetření.Lezla jsem po 4.Mě teda pak obstřiky pomohli,trvalo to nejhorší cca 2-3týdny,ale ještě minimálně pul roku až rok,jsem ty záda cítila…Trochu iný příběh než tvůj,ale přeci jen trochu v něčem podobný…Za 10 let se mi ta bolest nevrátila už nikdy,ale i po těch letech si na to vzpomenu…Tím ti chci jen říct,že se ti to nikdy nemusí vrátit,je to v tvé hlavě…Držím palce…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 18:58

Omlouvám se za chyby,teď je vidím :) Ale už si bohužel nemůžu opravit :kytka:

Lollitka
Zasloužilá kecalka 630 příspěvků 04.10.18 18:58

Ahoj, ráda bych ti nějak poradila, ale moc nevím jak, zkoušela bych opravdu techniky na odvedení pozornosti, dělala příjemné věci (koupel s aroma oleji, příjemná hudba… nevím, co tě napadne).
Je možné, že se ti to podvědomě vrací do hlavy, když jsi to měla spojené s tím pracovním místem.
A snažila bych se prostě zakázat si sebepozorování, i když vím, že je to těžké. Prostě si nic neprošahávat a raději jít hned něco dělat, když tě to napadne. Ale jinak ti fakt rozumím, já jsem teď zas nafixovaná na střeva, pořád se pozoruji, mám asi dráždivý tračník, cítím každý pohyb ve střevě a cítím, že se tam něco děje. Snažím se na to tolik nefixovat, ale někdy to nejde. A v Bohnicích jsem mimo jiné také byla leden-únor 2016 (ale jiné důvody). Každopádně moc držím palce, ať už na to dno nepadneš.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 19:15

@Lollitka ano, zakázat si sebepozorování, já vím. No, jdu teď do horké sprchy a popřemýšlím, co hezkého mě následující dny čeká. Nebyla jsi v Bohnicích na oddělení 3 ? Tam jsem byla já. Třeba jsme se tam potkaly :)
Zvládáš chodit do práce?

Já dneska převlékala čtyři postele, peru, stříhám dětem hlavy, dávám zábaly z Alpy, odvšivuju, ale pořád to tam je, pořád o tom vím, pořád to kouskem mozku hlídám a mám dojem, že to bolí jinak, že to bolí víc a že se to vrací. :cert: :,(

Anonymní: no právě, bolelo to tak moc, že to se nedá zapomenout a ten strach pořád mám, zvlášť, kdy jsem zase na stejném oddělení jako tenkrát :(

Lollitka
Zasloužilá kecalka 630 příspěvků 04.10.18 19:29

Anonymní,
horká sprcha je super, také jsem si ji teď dala :palec: jen já mám právě problém, že v ní vždycky hodně přemýšlím a v posteli večer už tuplem hlava šrotuje, ale musím to stopovat.
Jinak na oddělení 3 jsem nikdy nebyla, ten leden-únor 2016 jsem zrovna myslím byla pavilon 26, pak 27 (neklid) a pak 21. Na trojku mě nikdy v Bohnicích dát nechtěli, vždycky jen uzavřené :-(
To jsi dnes byla akční, já děti ještě nemám. Vši musí být nepříjemné. Úplně tě chápu, že tam ten strach je, já mám takhle také hodně moc strachů, že se některé situace, které byly nepříjemné, budou opakovat, ale pak si říkám, že nesmím podléhat minulosti a řešit, co bylo a ani se bát budoucnosti, ale prostě žít „tady a teď“. No je to těžké, no.
A na terapii chodíš jak často? Já každý týden. Tak moc držím palce.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 19:42

@Lollitka mě pomáhá horká sprcha na tu bolavou šíji. Mě se dařilo tady a teď, ale teď s tou prací mi to nejde. Všechna práce mi jen připomíná, jak mi tenkrát bylo zle. :(
A ještě k tomu mám dojem, že se osud točí v kruhu, protože tenkrát podzim 2015 jsem měla bolesti, pak úzkosti a děti měly vši. A teď podzim 2018, já mám pocit, že mám horší bolesti, takže strach a děti vši. Mezitím je neměly. Báječné uvažování mám což. :zed: Já to racionálně vím, ale nedokážu to zvnitřnit.
Na odd. 21 jsem byla také, to je tam, jak je tam mezi budovami ta prosklená část a uvnitř jsou stolky a křesla že?
Na terapii každý týden.
Ke komu chodíš?

Lollitka
Zasloužilá kecalka 630 příspěvků 04.10.18 19:55

Anonymní,
to prosklené je pavilon 26 - příjmový, na 21 jsou už teď jen chlapi, ale tehdy byly ještě v patře ženy a prosklené tam není nic myslím a je to chroňák (i když ne tak šílený, jako 12, nebo 14). Tak jestli jsi byla na 26, tak tam jsme třeba byly spolu, tam jsem byla v lednu asi 5 dní, jen já si z toho nic nepamatuji, jen že pokoje tam byly po 2 (trošku výjimka na Bohnice) a kuřárna prosklená.
Aha, tak to mě mrzí, že to máš teď jako před těmi 3 lety. Ale tak právě život se neopakuje, jsou jiné možnosti, pomáhá ti terapeutka? Nechci tu psát veřejně, ke komu chodím, tak se nezlob. Já chápu, že člověk to racionálně ví, já si také spousty věcí zracionalizuji, ale něco ve mně pořád hlodá, co kdyby…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.10.18 21:16

@Lollitka Já byla na té 26 mezi svátky a přes Silvestra. Nějak 2.1. už mě přeložili na trojku. Ano, pokoje jsou po dvou, což je naprostý luxus. I když já tam měla paní s maniodepresivní poruchou a zrovna byla v období manie.

Jako terapeutka mi určitě pomáhá, spoustu věcí jsem změnila, spoustu věcí zpracovala, na spoustu věcí mám jiný pohled. Ale ta úzkost z bolesti prostě, to mi zatím teda vůbec nejde. A ano, přesně jak píšeš, co kdyby.....

Tak si říkám, vzhledem k tomu, že nikdo jiný nenapsal než ty a my obě jsme byli v Bohnicích, o čem to asi u mě vypovídá.....že moje starosti na jejich hlavu asi. A že bych si měla zopakovat pobyt. :D

Lollitka
Zasloužilá kecalka 630 příspěvků 05.10.18 16:47

Anonymní,
tak koukám, že se stále nikdo jiný neozval. Já bych si už pobyt zopakovat nechtěla, byla jsem v léčebnách resp. nemocnicích (nejen Bohnice) dohromady asi 3 roky a většinou to byla hrůza a myslím, že mě to dost negativně poznamenalo, i když zrovna tu trojku si docela lidé chválí.

Já zrovna dnes byla u psycholožky, tak se mi zas malinko ulevilo, ona mi vše tak krásně vysvětlí, rozebere…

Tak na tebe myslím, ať je lépe.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 05.10.18 20:59

@Lollitka to je ale hrozný, člověk se v psychiatrické nemocnici ocitne, když už fakt dál nemůže a kde jinde očekávat empatii, velkou pomoc a pochopení. A když už by nepomohli, tak alespoň neublížit. Já si na trojce nemůžu vynachválit paní doktorku Voráčkovou, jako jediná mi našla ty správné léky.

Také ti přeju, ať je ti dobře.

Lea L
Kecalka 325 příspěvků 05.10.18 22:42

Premyslela jsi o tom zmenit praci uplne? Obavam se, ze v podvedomi to mas tak spojene, ze stejna pozice jako pred lety vyvolava nejen psychicky tlak, ale pak i fyzickou bolest..ale vyvolanou psychikou. mozna uplne zmenit prostředí by to vse zlepsilo? Jinak na uvolneni zad mi krasne funguje polstarek naplneny tresnovymi nebo hroznovymi jaderky co se nahriva v mikrovlnce. je to vazne zazrak..a thajska mast Muay ..volne prodejne,ale driak :-) hodne stesti at je lepe! :srdce:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 06.10.18 11:15

@Lea L nepřemýšlela, protože si myslím, že to bude pro mě ještě větší stres než teď. Teď vím, jaká je šéfová, jaká je kolegyně, v práci se vyznám. Ale jinak s tím podvědomím máš úplnou pravdu. Na třešňovým polštářku spím a mám elektrickou nahřívací dečku na záda. Na tu mast se podívám, děkuji. :kytka: Já se snažím uklidňovat dechem, meditací. Doufám, že si to sedne.

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Vánoční úklid bez stresu a honičky? Jde to

Vánoce a úklid. Každý rok je to pořád dokola. Víte, že to musíte udělat, ale... číst dále >

Nová kuchyň potěší celou rodinu

Rčení „láska prochází žaludkem“ platí i pro spokojený rodinný život. K tomu,... číst dále >

Články z Expres.cz

Alláhu Akbar? "Typický radikál" Chekatt měl dávno sedět, ne běhat na svobodě!

Vrah ze Štrasburku před útokem křičel Alláhu Akbar (Bůh je veliký). Po... číst dále >

Po rozchodu má Marpo děti ve střídavé péči! Jak to všechno zvládá?

Připravuje se na dlouho očekávaný souboj v thaiboxu, kde se utká s raperem... číst dále >

Články z Ona Dnes

O 10 let mladší: Tragédie v dospívání Petru zničila, chce nový restart

Petra je matkou dvou dětí, které vychovává sama. Hodně pracuje a ještě k tomu... číst dále >

Deset tipů, jak nastartovat životní změnu a být zdravější

Cítit se dobře fyzicky i psychicky si přejeme určitě všichni. Někdy k tomuto... číst dále >