Stres a úzkost

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
6.2.10 15:46

Ahojky. Hlásím se mezi Vás :hug:
Jelikož mám podobný problém. Napsala jsem loni anonymně jednomu psychologovi přes internet (protože se mi fakt nechtělo na psichiatrii osobně). Myslela jsem, že trpím depresema, protože jsem taky měla ty mžitky před očima, stavy úzkosti, chvění v celém těle, fobiie ze všeho možného-hlavně z bacilů a nemocí :oops: Taky jsem dříve skoro nespala, abych pozorovala světýlko na monitoru dechu v dceřině postýlce :lol: … no je toho hodně..
Skrátka ten psycholog mi odepsal emailem, že se nejedná o Deprese, ale o ÚZKOST, napsal to nějaký odborným názvem, ale poradil mi, abych se obrátila na odbornou pomoc. Zatím jsem nikde nebyla, ale vyšiluju pořád 8-o
Mám šílený strach z budoucnosti, hlavně o dítě. Nechci ho nikomu ani půjčovat. Babičky se těší, jak si ho půjčí na prázdniny, ale já jim ho půjčit nechci, bez mé přítomnosti.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
26.2.11 15:27

ahoj, ze by to byla generalizovana uzkostna porucha? :mrgreen:
ja se s tim taky peru, je to hodne narocne i s pomoci odbornika.
neustale napeti, emocni labilita, vybuchy zlosti…pak nasledne pocity viny, silenost.
mam teda vyborneho pana doktora, ale vidam ho tak malo, ze to zatim moc nepomohlo :-?
co mi hodne pomaha, je joga, nadherne vraci ztraceny klid a rovnovahu, jenze materstvi je pro me opravdu vyzva. a bohuzel to nekdy nezvladam :-(

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
11.3.11 23:07

úzkost

ahoj, vždycky když je mi blbě,tak čtu dotazy, kde řešíte stejné problémy a snažím se tím uklidnit,že všechny strachy jsou jen v mé hlavě. taky mě trápí nejspíš úzkost, mám pětiměsíčního syna, začlo to už v těhotenství, nejdřív strachy o mimi v bříšku, vymýšlení různých komplikací co by se mohlo stát,teď strach z nemocí, když má malý nějakou bolístku jsem schopna to domyslet do nejhorších konců,každého lékaře bych nejraději navštívila dvakrát,vždy mám pocit, že ho nevyšetřil důkladně, strach z bacilů,když malého třeba i rodina hladí a nosí nebo pusinkuje je mi strašně úzko,mám pocit,že ty bacily vidím na něho přeskakovat a strach že ho nakazí strašnými chorobami :-) taky strach o moje zdraví, jsem nějak více čistotná,po návštěvě bych nejraději nasadila rukavice (ať něco nechytnu) a dezinfikovala byt :-)jo a taky kontrola monitoru :-) zvládly jste se některá s tím vypořádat samy nebo to nejde :-( odhodlávám se k lékaři,ale chci ještě kojit a nevím jestli by to neřešil hned léky, jestli se můžu zeptat jak léčba probíhá u tebe či některé co jste se odhodlaly a jestli je vám líp ?

  • Citovat
  • Upravit
193
14.3.11 08:38

mozno u teba ide o poporodnu depresiu. ano, da sa liecit aj pocas kojenia. moja sestra mala tiez PDa uzivala Zoloft (Sertralin), ktory neprechadza do mlieka, mozu ho teda aj kojace zeny. liecba jej pomohla. dovolim si tvrdit, ze bez nej by to nezvladla…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
28.8.14 07:08

Misto abych se na dite tesila prozivam nehorazny sres a uzkost s predstavy az se narodi. Driv sem dite chtela ale po otehotneni se to ve me zlomilo a uz zadny dite nechci. Nechci aby se muj zivot uz tocil jen kolem nej. Prisla sem o praci ze stresu se klepu je mi z predstavy toho ze se to jednou narodi zle. Cely dny brecim. Rozbrevela sem se i u mamky ze to proste nechci a mama jen ze me to prejde. Ja ale kvuli tomu nemuzu ani spat a ten stav uz trva mesic. Hrozne bych si prala nebyt tehotna ale na potrat uz je pozde. Tak hrozne psychicke stavy sem nikdy nemela a i kdyz se snazim myslet pozitivne stejne skoncim v zoufalstvi. Priteli to rikat nechci. Zase by to natusilo nas vztah.

  • Citovat
  • Upravit
66800
28.8.14 07:11

Jasně, že máte obavy o budoucnost, bez práce, vztah s partnerem asi nebude nic moc, že…
Můžete vyhledat odbornou pomoc, psychologa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
427
28.8.14 07:47

Neboj! Osobně neznám žádnou matku, která by litovala, že dítě má. První týdny to náročnější je, než najedete na nějaký pravidelný režim, pak už čím dál lepší. Nenech se vystrašit dopředu řečmi, jak se člověku převrátí život vzhůru nohama, jak tím osobní život skončí. Každé mimčo je jiné a taky každá maminka k mateřství přistupuje jinak. Znám i takovou, co den po porodu už pracovala na noťasu na lůžku, dva týdny po porodu běhala a jezdlila na bruslích a po měsící skládala důležitou zkoušku. Měla ale pohodový porod, má pohodové miminko a hlídání. Ale fakt záleží na mnoha okolnostech. Nemá dopředu cenu vytvářet si katastrofické scénáře.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1957
28.8.14 15:21

Tohle nevypadá dobře, zašla bych ke gynekologovi, nebo obvodnímu, nebo psychologovi a řekla bych o těch stavech. Mělo by se to nějak řešit.

PS: mám dvě děti, už odrostlejší, nedala bych je. Bude to stejné. :hug:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
109
28.8.14 20:50

Zkusila bych psychologa. Není to žádná ostuda, když mi před lety velmi vážně onemocněl syn, chodila jsem tam po skončení jeho intenzivní léčby taky. Tohle asi nebude jen hormonální bouře :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.9.17 07:15

Psychicky na dne

Ahoj. Posledni dobou spatne zvladam stres. V sobotu nahle zemrela blizka osoba a ja jsem od te doby uplne mimo, je mi zle, mam uzkosti, zavrate, boli me na hrudi, jsem podrazdena.. Absolutne nevim, co delat. Nenate nekdo radu, jak se pres to dostat?

  • Citovat
  • Upravit
Ou
24138
19.9.17 07:39

Projít tím, odtruchlit svůj žal. Dovolit si plakat. Nejde o nemoc a nebo o poruchu, jde o přirozenou reakci na ztrátu svého člověka. Není potřeba to léčit, je potřeba tím projít.

Ještě před pár desítkami let bylo období smutku „povinné“ člověk musel nosit černé oblečení a nesměl se účastnit společenských akcí po dobu měsíců. Jinak ho společnost odsuzovala.

Na jednu stranu to bylo docela omezující, ale na druhou stranu to dávalo člověku prostor se se zemřelým skutečně v sobě rozloučit, nechat ho jít. Možnost nehrát na okolí že je v „pohodě“ a silný a že vlastně vůbec netruchlí.

Nevyplakaný žal často vede k pozdějším depresím. Když teď dovolíte svým emocím, aby ten žal odplavily, když si ho odžijete, tak pak nebudou hnít někde v hloubce duše a s tou smrtí se nakonec smíříte.

jinak za zemřelého palte svíčky, hrajte si jeho oblíbenou hudbu, pište mu dopisy a posílejte je po vodě a nebo je spalte a pošlete mu je v podobě dýmu. Vyprávějte oněm. A klidně u toho plačte, vztekejte se a dovolte všem těm emocím, co s tím jsou spojené, aby se dostaly ven.

Včetně účasti na pohřbu. Pohřeb není pro toho mrtvého, pohřeb je docela důležitý moment pro pozůstalá.

moc pěkně popsané je to tady http://www.umirani.cz/…ce/truchleni

Příspěvek upraven 19.09.17 v 07:39

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6865
19.9.17 07:39
@Anonymní píše:
Ahoj. Posledni dobou spatne zvladam stres. V sobotu nahle zemrela blizka osoba a ja jsem od te doby uplne mimo, je mi zle, mam uzkosti, zavrate, boli me na hrudi, jsem podrazdena.. Absolutne nevim, co delat. Nenate nekdo radu, jak se pres to dostat?

To mě moc mrzí, toto období je vždy velmi těžké na psychiku a vůbec se needivím že máš tyto problémy,, na některé pomůže jen čas ale pro psychiku můžeš zkusit z přírodních hodně mědenku třeba čaje jsou na nervy a celkově proti nervozitě, také můžeš obvodní poprosit o napsání léku na uklidnění, neurol, xanax atd…potom ještě jsou volně prodejné léky na úzkosti, ty bolesti na hrudi, závratě to vše dokáže psychika při takovém stavu, máš tělo vlastně v silném napětí a proto tohle. určitě hodně opory ze strany rodiny, klidně se pořádně vyplakej dostaň to co nejvíc ze sebe…a zkus dle svého čemu dáváš větší přednost jestli přírodní léčbě či chemické, zkusit co jsem poradila, potřebuješ to tělo zklidnit. můžeš zkZkus tablety z bylin: baldrian (na uklidneni) a trezalka (proti uzkosti a depresi).

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
19.9.17 07:54
@Anonymní píše:
Ahoj. Posledni dobou spatne zvladam stres. V sobotu nahle zemrela blizka osoba a ja jsem od te doby uplne mimo, je mi zle, mam uzkosti, zavrate, boli me na hrudi, jsem podrazdena.. Absolutne nevim, co delat. Nenate nekdo radu, jak se pres to dostat?

Je to normální reakce ze ztráty blízkého člověka. Postupně bude ta bolest menší a nakonec se dokážeš smířit s tím, že někdo blízký odešel

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.9.17 08:00

Moc vam dekuju. Zkusim medunku a uvidim. Kdyby bylo nejhur, doma neco na uklidneni mame. Nejhorsi je, ze ani poakat nemuzu, nejde mi to, ac bych si chtela ulevit, asi je to tim sokem jeste..

  • Citovat
  • Upravit
644
19.9.17 09:23

Ano, potrebujes dovolit si vse prozit, nehodnotit, jestli bys mela citit to nebo ono, nechat emoce volne plynout. Nechtit po sobe hned fungovat jako driv, chce to cas, aby vsechno zapadlo na sve misto a pocity se odplavily. Klidne si se zemrelym povidat, rici, co jste si povedet nestihli, rozloucit se, podekovat.. Medunka je vyborna, lze ji uzivat i dlouhodobe, prvni tri dny i 4 salky, pote davkovani snizit 3-2 za den. Trezalka je silnejsi, ale nesmi se zaroven s jakymikoli leky,2× denne.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.