Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Syn 2,5 roku, přestávám ho zvládat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
11.1.17 17:00
Období vzdoru.
nic tragického, jen se došlo do další fáze, staré výchovné postupy už nefugnují a je třeba hledat nové. To vás čeká ještě několikrát - škola, puberta, dopsívání a pak se vzdát výchovy a přejít k nějakému rovnému vztahu.
Primárně se musí přežít, když se k tomu povede nastavit funování tak, aby se synovy pomohlo naučit rozumět a zvládat ty emoce, co ho teď zaplavujou, tak dobrý.
Neděje se nic staršného, nenechá to na dítěti fatální následky. Prostě mu mozek dozrál do té fáze, když zjistil, že on je někdo jiný, než všichni ostatní a že jeho různé chování způsobuje různé reakce a že tedy čas od času je tou reakcí, že se do mozku vyplaví koktejl emocí a zatím úplně neví co s nima.
prochází tím každé dítě. a to co popisujete ještě pořád nejsou ty nejdivočešjší, nejtemerapmtnější děti 
Do roka, maximálně dvou to přejde a bude zase zlatej. Jsou způsoby, jak si to trošku usnadnit - viz chytré knihy a články:
https://www.nevychova.cz/…muzete-uzit/
https://www.kosmas.cz/…uji-hranice/
https://www.kosmas.cz/…dobi-vzdoru/
Primárně se potřebujete nějak sama v sobě zklidnit a najít jistotu, že vy jste matka a děláte to správně.
A pak se podaří zůstat na neutrálu, pokud dítko propadne do nějaké emoce. Když se člověk neudrží na tu emoci taky naskočí (což je přirozená reakce), tak se bohužel situace jen vyštengruje, nezklidní.
Jo a teda pokud je dítko zaplavené emocí, tak nějaké vysvětlování je zcela zbytečné. ono obecně složitější vysvětlování abstrakních věcí většina batolat je dost zbytečné, jen člověka frustruje, že se snaží a voni to nechápou
Není to úplně jedoduché, ale pokud nepomůžou případné chytré knihy, tak si najděte někoho, s kým můžete o dětech pokecat a uklidnit se, nebo třeba při velké nepohodě se domluvte na pár setkání s psychologem, nebo třeba na videotréningu interakcí.
http://www.spin-vti.cz/…-vti-trenera
Příspěvek upraven 11.01.17 v 17:03
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.17 17:02
@Agnes_X To taky zkusím, díky! Tohle není můj kluk, jasný, to by mohlo pomoct. Venku výlevy nemá. Já myslím, že je to třeba nudou, ted v zimě si sice jdeme ven zasáňkovat, ale přece jenom v létě, kdy trávíme celý dny venku je to jiný. Když už se dostane do záchvatu vzteku, pošlu ho do ložnice, že tam se může vyvztekat. Zpátky ale může až ve chvíli, kdy je v klidu a to se spolu i pomazlíme, „usmíříme“ se.Teda pokud o to stojí.
- Citovat
- Upravit
11.1.17 17:04
@Anonymní píše:
Já fakt nevím, asi jsem někde udělala chybu a ted se to vleče…
Když po mě něco chce a není v klidu (např. s jogurte), tak mu ho taky nedám. Nebo dám, ale až když mi v klidu řekne ano. Když mi přijde dát facku, protože jsem mu omylem vyndala z krabice traktor a ne auto, tak mu ji nemám vracet? já mu nenatáhnu šílenou facku, ale vysvětlím, třeba i naznačím, že jsem smutná a že to opravdu bolí. On přijde a udělá to znova, to se neudržím. Většinou to děmám na ten způsob jakoby, podívej, ono to opravdu bolí víš? a plácnu ho. Já bych nad těmihle jeho výlevy mávla rukou, ale on to dělá strašně často…a přejít facku od něj, jako že se nic nestalo? to taky není přece dobrý příklad, když se teda učí příkladem. Zkusím mu podržet ty ruce, to by mu mohlo snad docvaknout. A držet mu je dokud se nezklidní?
Zakl.
To si rozhodni a dodrz. Ja bych je podrzela, dokud neprejde to napeti a nutkani ti tu facku zase dat. A pak varianta A) uz bude v pohode, pokracujte v cinnosti jakoby nic B)uz vas nebude chtit mlatit, ale furt bude navztekany - odejit a nechat ho, dokud se nezklidni. A nebo - idealne! - chytit ruku jeste v letu pred tou fackou, durazne NE, LIDI/RODICE/DOMA SE NEBIJEME. Zkrotne - ok, vzteka se - okamzite odchod. Zkuste nechci rict,,trestatů, ale,,vychovavat" nezajmem, ponechanim osamote. Ovsem kdyz pak prijde nebo se zklidni, tak se chovat, jakoby nic, pratelsky, pomazlit, zduraznit, ze ho mate rada. A je to normalni vyvojova faze, zalezi na povaze, u nekoho je to bourlivejsi, u nekoho klidnejsi, ale kazdy si tim v nejake forme projde. Drzte se, fakt to jednou prejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.17 17:05
Mám doma něco podobného.
Dneska se 40 minut válel po zemi, protože jsem mu nechtěla dovolit obědvat v obýváku. Neobědváme tam nikdy. Dneska si to prostě vymyslel a konal.
Syn je taky hodně agresivní. Když se mu něco nelíbí, tak kouše - do krve, do modřin. Dělá to už víc jak 1,5 roku. Za tu dobu jsme vyzkoušeli všechno. Nejvíc pomohlo to, že on kousl a já mu lípla - symbolicky a bez vzteku. Teď kouše už jen v návalu vzteku a to jsem veškeré tělesné tresty zakázala, protože není řešení být agresivní na agresivní dítě.
Jinak naše dítě, když se chce vzteknout, tak se vztekne. Nepomáhá nic, jenom ho nechat. Většinou vydrží 30-90 minut, ale musím být u něj, protože se ve vzteku rozbíhá proti skleněným dveřím a posledně se bouchl hlavou o zem, že mu tekla krev z nosu. Řekla bych, že to je vývojové období, které se musí přežít. Chce to být laskavě důslední a ono se to poddá.
Mám ještě jedno starší a tam nemám nejmenší problém. Dokonce jsem u něj praktikovala to, že on kousnul a já kousla. Udělal to vždycky jednou. Ale nebylo to o tom, že bychom se kousali, ale o tom, že jsme o tom pak dlouze mluvili, jak se mu to líbí, jak se u toho cítil, a pak jsme si vždycky podali ruku a slíbili jsme si, že už to nikdy dělat nebudeme a tak to taky je. Ale je to jako se vším, na každé dítě zabírá něco jiného.
Jo a s tím, že se dítě učí příkladem. Staršího syna jsem nikdy nekousala a stejně mě hryznul, nikdy nedostal facku a stejně to na mě zkusil 
Podle mě to děti prostě zkouší, co jim projde.
Třetí anonymní
- Citovat
- Upravit
11.1.17 17:05
@Agnes_X no teda je to dost na hraně citového vydírání a učí se tím potlačovat a ignorovat emoce a že ho lidi maj rádi, jen když je hodnej.
ne že by to byl neobvyklý přístup, ale úplně dobře pro nějakou budoucí emoční zralost to úplně jako není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:08
Vlastní dítě ještě nemám ale u 3 letého synovce sleduju jeho chování a jak ho vychovávají jeho rodiče. Nikdy facku nedal ale když už chtěl udělat něco, co se dělat nemá (třeba plácnout po ruce nebo po těle) včas jsme ho zastavili, ruku pevně drželi a důrazně řekli že se tohle nedělá. Pochopil.
Facku bych určitě nevracela protože to bude brát jako hru a bude vám jí vracet protože chce mít poslední slovo.
Taky bych zkusila netykavku. Pokud bude zlobit, vysvětlit že se to nedělá a že se na něj teď zlobíte a nebudete s ním mluvit (ne vždy se toto hodí ale sama poznáte kdy ano)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:16
@Anonymní píše:
Já fakt nevím, asi jsem někde udělala chybu a ted se to vleče…
Když po mě něco chce a není v klidu (např. s jogurte), tak mu ho taky nedám. Nebo dám, ale až když mi v klidu řekne ano. Když mi přijde dát facku, protože jsem mu omylem vyndala z krabice traktor a ne auto, tak mu ji nemám vracet? já mu nenatáhnu šílenou facku, ale vysvětlím, třeba i naznačím, že jsem smutná a že to opravdu bolí. On přijde a udělá to znova, to se neudržím. Většinou to děmám na ten způsob jakoby, podívej, ono to opravdu bolí víš? a plácnu ho. Já bych nad těmihle jeho výlevy mávla rukou, ale on to dělá strašně často…a přejít facku od něj, jako že se nic nestalo? to taky není přece dobrý příklad, když se teda učí příkladem. Zkusím mu podržet ty ruce, to by mu mohlo snad docvaknout. A držet mu je dokud se nezklidní?
Zakl.
Ale 2,5 leté dítě nezajímá, že tě TO BOLÍ…chápeš? Ty jsi dospělá, pokud uvidíš dítě, které např. upadne a odře si koleno, co uděláš? Poběžíš mu POMOC, utěšíš ho, polituješ…máš vyvinutou empatii…dítě NE..!!! Co udělá 99% dětí…??? Začne se SMÁT. Nepůjdou mu pomoc, nebudou ho litovat, utěšovat…pobaví je to, že druhý zakopl. Takové jsou děti.
Takže tvé „bolí mě to, nedělej mi to“ je k prdu…promiň. Vzít za ruku, pohled do očí a pevným hlasem (přísným-klidně) říct „Ne, nedělej to!“ Žádné vysvětlování…nic. Ne u 2,5 letého dítěte…to zaznamená první 2, max 3 slova a přestane tvé vysvětlování vnímat. Nezajímá ho to. Věř mi, vysvětlováním ztrácíš čas…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:20
@SIMONA1234 připoměla si mi, jak jsem běžela a skopla jsem si malíček o křeslo a začala se svíjet bolestí a náš 2,5 letý se začal řechtat..přišlo mu směšné jak se kroutím a sykám..
Teď mu bylo 3 roky v říjnu a je to jiné, už bolest a že mě něco bolí chápe..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:21
Moje dcera ma podobne zaseky odmala, uz ji bude 5 a nekdy to predvadi taky, prijde mi to jako nejaky zmatek, nejhorsi je, kdyz ma nejakou volbu a jedno si vybere, to se s tim vubec nemuze srovnat. Podobne chce si hrat jako ostatni, neceho se ale boji, nerekne ceho a vyvadi. Nechce Lipanek, vidi ze ostatnim chutna, rve ze ho chce, ale opravdu ji nechutna, tak rve dal, protoze chce aby ji taky chutnal. A to resime furt a furt.Uz taky kolik
rat nevim co s ni. Kazdopadne mlaceni, rev situace a jeji frustraci zhorsuje.Sama nevidi reseni a kdyz vidi, ze hystercim i ja, tak ji to uplne dorazi
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.17 17:31
@Ou Díky za ty odkazy.ale hlavně za pochopení, dost se mi ulevilo. Asi jsem taky ovlivněná dalším těhotenstvím…čekáme kluka, no jupí 
- Citovat
- Upravit
11.1.17 17:33
@Anonymní píše:
@Ou Díky za ty odkazy.ale hlavně za pochopení, dost se mi ulevilo. Asi jsem taky ovlivněná dalším těhotenstvím...čekáme kluka, no jupí
No…tak to se syn chová standardně…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:39
@Agnes_X píše:
když se vzteká nebo mi dělá naschvály tak řeknu „to není můj Robínek, tohodle kluka já neznám“ a ignoruju ho třeba hodinu, on se vyřve a pak je otevřenej k další diskuzi. Když to dělá venku, tak vytáhnu pohotovostní slané tyčinky a řeknu, hele nech toho, dáme si slané tyčinky a budeme okej, jo? Většinou to zabere. Neříkám, že to vždycky psychicky dám a nedám mu občas přes zadek, ale už vím, že to nic neřeší.
Ani jednu z těch věcí bych nedělala. Tím prvním mu dáváte najevo, že ho přijímáte jen když se nevzteká atd., tím druhým ho učíte zajídat emoce - s tím mám bohaté osobní zkušenosti a už dvacet let se toho snažím zbavit 
Každý máme někdy vztek, je to normální a není to důvod, aby nás ostatní nepřijímali. My máme děti naučit emoce rozlišovat a zpracovávat, nikoli je potlačovat. To si aspoň já myslím.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
11.1.17 17:40
@SIMONA1234 Myslíte, že to fakt vidím černě, protože se mnou clumaj hormony? jako, asi jo, asi jsem jima ovlivněná dost. Ale stejně mě je z jeho chování někdy fakt do pláče…večer sedím a brečím, že se mi vymknul kontrole.
- Citovat
- Upravit
11.1.17 17:41
@Ou
To jsem si nikdy neuvedomila, ze by to bylo citový vydírání. V tom případě jsem přišla o výchovnou metodu a jsem v koncích 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
11.1.17 17:57
@ireeenka
To máte určitě pravdu, ale já ty napjatý situace co vznikají nějak řešit musím - doma je to jedno ale mezi lidma nebo někde venku?
Obezitu z toho mít snad nebude, zatím je hubený jak lunt a když vidím ve školce ty kulatý děti, tak mi z toho přechází zrak.
Tak mu tedy budu říkat když se vzteká, že je můj vzteklounek a je mi to šumfuk, to snad bude výchovně korektní?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
