Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj holky, syn 3 roky má období NIKDY… Už nikdy nebude čůrat, nikdy nebude jíst nikdy chodit ven to se všechno dalo zvládnout, ale teď už nikdy nebude spát… V poledne normálně spal 2 hodiny najednou ne, hysterický záchvat utíká přede mnou brečí, křičí prostě hrozný a když už ho teda přemluvim aby si lehnul tak dělá v posteli strojky… Usoudila sem.ze už to nemá cenu a v poledne teda už 4 dny nespsal, ale teď nastává ten problém večer… To sami spát už nikdy, čůrat už nikdy strašně křičí brečí asi tisíckrát víc než v poledne ( to ale asi bude tím že už je úplně vyřízenej a chce se mu spát) dneska udělal takovou scénu a ještě začal kopat do manžela… Bože vůbec nevím jak na to reagovat ještě k tomu máme 3 měsíční miminko… Myslíte že je to normální období vzdoru? Manžel mi tvrdí, že mu mám zajistit psychologa
Děkuji za názory a že jste to dočetli až do konce
@Soficka04 píše: Více
Já si myslím, že to je normální období vzdoru. Musíte to přečkat. K tomu některé děti, když jsou unavené, tak jsou dráždivé, vzteklé a divočejší a to on zřejmě je, když NIKDY nebude spinkat. ![]()
Jasně nastavit hranice, ale jak? přijde mi že čím víc na něj mluvím tak mě vůbec nevnímá ![]()
Prostě takhle udělá hroznou scénu třeba před tím spaním já si s ním o tom promluvit uklidnim ho že ho mám ráda a tak… Pak se nakonec vyčůra a jde spát. Je to tak správně?
Ja treba nechapu, proc bys mu mela TY zajistovat psychologa, kdyz ON si mysli, ze ho jeho dite potrebuje. At si tam s nim jde sam, ne?
Já třeba vůbec nechápu, proč bys chodila k psychologovi jenom proto, že si neumíš vychovat svoje dítě?? Psycholog je pro děti, které to opravdu potřebují. Vyprdni se mu na nějaké vysvětlování. Jasně a důrazně řekni, jak to bude a když neposlechne, tak bud zakaz jeho oblíbené činnosti nebo mu dat na zadek. Ja mam dvojčata a když to nešlo po dobrém, tak to šlo po zlem a dostali na zadek. A svete div se, jsou to děti, se kterýma není absolutně žádný problém, máme se radi a na zadek už není zapotřebí davat. Jednou poznali, že i toto se může stat a co řekne máma prostě plati. Jsou děti, které na to vysvětlování prostě nejsou.
@suzka1 píše: Více
No a pak máš děti jako já, že na ně žádné na zadek neplatí a budou v opozici, i kdybych je umlátila. To fakt není univerzální rada ty vaše zadky.
Zakladatelko je to normální období. Dítě zkouší hranice. Nám nejlíp zabírá se nehádat a kvákání o tom, že spát nebude prostě ignorovat a jet dál zavedený program. Každý den to samé, ať ví, co bude následovat. U nás se i tak hádá a dělá naschvály, takže je potřeba se hodit těžce do klidu a nereagovat. Kde není publikum, tam není potřeba divadlo. Ale už jsme o rok dál než vy. Období vzdoru je náročné a je kolem toho hodně vzteku. My o situacích hodně mluvíme, když jsme v klidu a třeba si hrajeme, probirame, co je dobře a co ne a proč. A taky nám pomohly nějaké dětské pohádky jako Bing.
A zkusilas někdy říct, tak teď nesmíš jít ven, nesmíš jít spát…?
@Liška32 píše: Více
Děkuji. Na rady ohledně dání na zadek jsem fakt alergická. Bohužel jsem párkrát vybouchla a dceři dala, ale absolutně bez výsledku.
A pak nesnáším takový ty kecy kolemjdoucím venku, když ji to chytne… Já se snažím udržet v klidu samu sebe, protože taky snadno vybouchnu, tak to fakt nepomáhají, když to ve mě vře. ![]()
Mně se taky nejvíc osvědčilo, že se prostě pokračuje v činnosti. Pak i nepokládat otázky, ale místo toho říkat, co se bude dít a co má udělat. Taky je docela citlivá na větší změny a má ráda svůj řád.
@suzka1 A já zase nechápu, proč bych si měla nastavení hranic ujasňovat fyzickým tlakem. To co “máma řekne” jde vyjádřit i jinak než mu dát ve 3 letech na zadek, protože nechce jít spát ![]()
A klidně mě tu sežerte.
Dej ho do dětské skupinky nebo školky. Musí se sám nudit, když máš mimino. A otec se mu věnuje jak? Asi moc ne, když si ho chce vynucovat kopáním ![]()
@Soficka04 nečetla jsem celou diskusi, ale v momentě, kdy jsem si přečetla, že máte 3 měsíční miminko mi to zaválo dávat smysl.
Rekla bych, že poutá pozornost.. Šla bych na to úplně jinak..
Nejprve bych ho více mazlila, hodně zapojovala do péče o miminko - stačí že ti podá dudlík, najde plínku jakoukoliv drobnou činnost “pohlídáš brášku prosím, maminka se musí napít” “ty jsi skvělý bráška, mamince jsi moc pomohl” a momentálně bych trochu povolila. Nechceš jíst? Dobre, prijd az budeš mít hlad. Nechceš spát? Dobre, ja musím uspat miminko, pockej tu s tatou, pak si společně přečteme knížku atp.
Proste nedat mu důvod “řvát” a hlavně neupřednostňovat miminko - i když to jde těžko.. Muzes mu dat treba neco dobrého a rict, ze tohle miminko nemuze, ale on je veliky a uz muze.. Atp.
@suzka1 píše: Více
Ale tohle je blbost s tím zadkem.. ![]()
Kdyz jsou deti pravidelně bité (což dle této rady by tohle dítě muselo být, protoze takovéhle NIKDY, NEBUDU muze říct treba 30× denně) tak proste a jednoduše rezignují a pak plní pokyny proti svoji vůli, jednoduše protože se bojí bolesti.
Jasně láska ze vztahu nezmizí, ale ta bolest a šrámy na duši taky ne.
Navíc když je doma ted malý vetřelec, který najednou bere tu pozornost co měl doteď on..
Jestli tvrdí, že už nikdy nebude pít, jíst, čůrat a spát, tak bych asi pokrčila rameny a řekla „dobře, jak chceš“.
Však on změní názor až bude mít hlad a bude se mu chtít čůrat ![]()
Čím větší pozornost těmhle jeho výlevům budeš věnovat, tím to bude horší.
Asi bych ho nutila aby zůstal. po. obědě v postýlce. Pokud nechce spát ok, ať si klidně dělá stojky. Ale v postýlce.
Ale jinak bych to neřešila. Nechceš jíst ok. Nejez (nabídnout jídlo po pár hodinách, až bude mít hlad. Nebo až si sám řekne).
@Annonymní_007 píše: Více
Nemusí to pomoct s těmi výlevy. Dcera ve školce je, ale stejně má afekty (jinak se to ani pojmenovat nedá, protože v tu chvíli je jak kolovrátek a nevnímá vůbec nic okolo) a stejně se snaží plácat (když ji držím a ona chce druhým směrem apod.) a kopat.
Myslím, že pozornosti má dostatek a sourozence prozatím nemá.
Jen dávám zkušenost. Ale mohla by mít na dopoledne alespoň jen mladší.