Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Bohuzel si myslim, ze v tomhle pripade musis byt pred nim parkrat opravdu od srdce autenticka. Tim, ze to v sobe dusis a frustraci vybijis do zdi tomu nepomahas. Je super, ze se drzis a nebijes ho - tj. neobracis ten vztek proti nemu. Ale neco mu ukazas musis. Kdyz Ti neco provede tak, ze ti vyhrknou slzy, tak to nedus a normalne na ferovku zacni dramaticky brecet - at se opravdu lekne, ze ti skutecne neco provedl a ne, ze ne…Nekdy muzes zarvat - takovym tim animalnim, trochu strasidelnym zpusobem, at kouka a boji se co se vlastne stalo. Koulala jsem na dokument o opicich, kde mldata dorazela na svou matku, za byla dlouho v klidu, ale kdyz mladata vyrostla tak, ze ji ty utoky uz byly neorijemne - tak je po utoku chytla pod krkem a hulakala na ne. Opicata vydeseny, ale pouceny. Hodne stesti, musi to byt neprijemny.
Podle tvých diskuzí zrejme syn cítí, že jsi na tom špatně psychicky a obrací to proti tobě. Syn je špatný, chlap je špatný, všechno je vlastně špatně ![]()
Když to mala občas zkusí, mě placnout, vyděšeně a tak jako že mě to bolelo se na ni podívám a řeknu „to se nesmí, jenom malá se dělá“ a její rukou se pohladim a pohladim ji. Koukam na jednu Američanku na yt a ta rádi vždy místo nežádoucího chování nabídnout jinou činnost. Takhle malé děti to pochopí spíš než negaci.
Neporadím, ale mám dvouletaka a je to to samý. Kousance do krve, krvavý šrámy po krku a obličeji, modřiny všude neustále. Dělá to mě a tátovi. Někdy si vynucuje pozornost když musím něco udělat, on je takovej hodně intenzivní a chtěl by mě fakt každou minutu, ale řekne jak píšeš, nachystat jídlo musím, dat vyprat taky. Maximum se snažím dělat když spí, ale to bohužel není moc, takže když chci fungovat, nemůžu surovat a vařit do půlnoci. Ale někdy to dělá při hře ze srandy a nechápe že to sranda není. Zkoušela jsem všechno co tu píšou. Zabránit samozřejmě nejde skoro nikdy, to bych si ho musela držet od těla. Jinak těžko zabranim tomu že ho vezmu na ruce a on se mi zahryzne do ramene nebo krku a podobně. Už jsem se smirila s tím že nezbývá než čekat a z vyroste a pochopí to no. Mám ruce už samou jizvu, co se dá dělat. Někdy taky mám den kdy jsem fakt vztekla a otravena že mě furt někde něco bolí
ve 20 to už dělat asi nebude
@KiliSmells píše: Více
Hm, to je hezký, ale zjevně není ten typ dítěte. Když tomu mému řeknu že je to au au, že místo toho mala, tak se rozesměje jak joker, chytne mi tu ruku kterou ho hladim a zahryzne se do ní. Nebo něco takovyho.
@Anonymní píše: Více
Treba
jako malá se mi taky směje když mě třeba omylem dlouhne loktem do prsa a já fakt vyjeknu bolesti. Dělám pro ni vtipný zvuky. Nesměje se tomu že kousne nebo placne. To samo o sobě není vtipny. Směje se tvý reakci na to že kousne.
@KristenHD23 me přišlo ze prave víc mu docházelo kdyz jsem z te situace odcházela ale bez nějakého slova by to bylo divné tak jsem přidala tohle
Jak píše mala.anna, udělat teatrální scénu s pláčem, přehánět to. Když by to nepomáhalo, tak bych pořádně zařvala.
@Pučálkovic.Amina ale dyt ta teatrální scéna je sranda přece pro něj. Proto on to dela. Chce reakci. Vynadani. Vzteklou mamu. To je na tom vtipný. Já bych právě byla klidná a mluvila furt stejným tónem jen ho opravila v tom co má dělat místo toho.
Nevím možná fakt jen nemám ten typ dítěte. Kousla dvakrat. Placne občas když je vzteklá. Ale když ji opravím udělá malá a dá pusinku.
@KiliSmells Ale o tom nic nepsala, že by dostala záchvat pláče nebo pořádně zakřičela a dítě se i přesto smálo. Za pokus to stojí.
Řešila jsem to tak, že jsem řekla nahlas důrazně to nesmíš, posadila rychle dceru na zem a odešla. Zabralo to, ale ona byla hodná. Nedovedu si představit, že hladím dítě po hlavě a ono mě kousne. Nebo, že mám od něj jizvy. To by asi reflexivně dostalo facku nebo pohlavek.. No, máš můj obdiv. A kdyby se mi smálo dál, odnesla bych ho do pokoje. Jako vysvětlovat něco takhle malému dítěti je pro něj přece velká sranda, když ono to nechápe. Akce, reakce a konec. Klidně bez řečí.
Když mělo některé mé dítě kousací období a nic jiného nezabíralo, tak jsem po něm chtěla, ať zkusí kousnout samo sebe, ať vidí, jak to bolí. Dítě na mě koukalo jako tele a samozřejmě, že samo sebe nekouslo. Ale asi mu to postupně došlo, že ostatní to bolí.
Prosím tě, jak můžeš o rok a půl starém dítěti říct, že je sadista.
Vždyť z toho nemá pořádně rozum. Já čekala diskuzi o dospělém.
Tak je možné, že máš dítko, které si teď užívá škrábání, v deseti bude topit kočky a v dospělosti ubližovat lidem… žádná matka to slyšet nechce, ale nic vyloučené není ![]()
Pokud bych měla pocit, že má moje dítě sadistické sklony, asi bych začala hledat dětského psychologa, zkonzultovala to s ním a nechala si poradit, jak s tím pracovat.
@KristenHD23 píše: Více
další produkt nevýchovy, gratuluji, za 20 let až tihle nevychovaní chlapečci vyrostou, se budeme bát vylézt na ulici