Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Syn nechce sourozence
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
5.1.11 09:43
syn nechce sourozence
Dobrý den. jsem tu dnes poprvé a jsem ráda, že takovéto stránky existují.
Je mi 34 let a po jedenácti letech jsem konečně těhotná. Máme doma jedenáctiletého syna, jedináčka.
Včera jsem si udělala test a on vyšel… hurá…
jenže syn test objevil dřív, než jsme mu to řekli
a s pláčem mi řekl, že jestli ten mamatest je na mimino, takže rozhodně nechce ani bráchu ani ségru. poradí mi někdo, jak to s ním máme řešit? Docela se toho rozhovoru bojím, nevím jak na to… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Lena F.
5.1.11 09:49
Cervicku gratulují!!!! A vítej na Emiminu! 
Ale s tvou otazkou Ti neporadim, takovou situaci jsem nikdy nemusela řešít!
- Citovat
- Upravit
5.1.11 09:50
Myslím, že to je prvotní šok a že se to v příštích měsících srovná. Ale celkově vzato - rodiče jste vy dva a i kdyby se mu to nějak nelíbilo, měl by to časem prostě vzít na vědomí, že to tak bude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 09:53
Myslím že je už velký a rozhodně bych se neptala( i když už asi pozdě).On se s tím srovná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 09:56
Určitě se to zlomí..netlačila bych na něho, máte několik měsíců čas, aby se s novou situací srovnal.
Připravila bych ho postupně na to, jaká bude opradová realita s miminkem, že bude ze začátku naprosto závislé na vás, jak bude vypadat váš režim, snažila bych se v tom najít pozitiva pro něho (ale reálná).
Možná poukázat na to, že jeho kamarádi mají taky sourozence a nijak tím netrpí..
Držím palce, ale určitě bude nakonec za sourozence moc rád. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:02
Áhoj. To je prvotní šok. On se s tím srovná, už je velkej. Já to měla to samý. Staršímu bylo skoro 10 když jsem otěhotněla. Řekli jsme mu to až jsem byla ve 3 měsíci. Sice se od začátku tvářil, jak moc se těší, a jak se malý narodil, tak byl nadšený, ale teď po 5 měsících zjišťuju, že skrytě žárlí. Byl vždycky opečovávaný jedináček a teď je tady malý vetřelec, který mu sebral veškerou pozornost. Dokonce to tak došlo daleko, že si vymýšlí a lže apod. Snažíme se mu tu pozornost vynahrazovat, v rámci možností provozujeme aktivity, které jsme provozovali i před miminkem. Např. chodili jsme na hokej ve třech, teď s ním chodím já a manžel hlídá malého atd.
Vydrž, tvůj mladý si to taky v hlavě srovná neboj.
Zrovna teď otěhotněla kamarádka a ta má děti 18 a 13 let 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:03
Mě bylo 12, když byla mamka těhotná s bráchou a rozhodně jsem z toho teda odvázaná nebyla… A to už jsem jednu mladší ségru měla - té bylo 10.
Radím nenutit, necpat mimino do každé věty, nevykládat, jak bude všechno jinak (toho se nejvíc bojí), nakupovat pro mimčo a zařizovat tak nějak mimochodem, nedělat z toho jediný plán na celých dalších 9 měsíců.
On se srovná, nakonec bude mimčo zbožňovat (stejně jako já ),ale čím víc ho budete nutit, tím to bude horší…
A gratuluju 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:05
Srovná se s tím určitě . Znám to z vlastní zkušenosti, jsem o deset let starší než brácha, takže u nás to přišlo v podobnou dobu. Já jsem ale po sourozenci nikdy netoužila. Do dnes naši vzpomínají na mou reakci, když mi řekli, že čekáme miminko: „No to si snad děláte srandu!“ 
. Ale pamatuju si, že po nějakém čase jsem se začala těšit a měla jsem velkou radost, když se brácha narodil. Dneska máme skvělý vztah, i když jsem spíš jako jeho druhá máma 
.
Takže bych řekla, že potřebuje jen čas, aby se s tím srovnal. Než se tak stane bych ho možná moc nezahlcovala informacemi o miminku, i když chápu, že máte velkou radost.
Gratuluji 
!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:16
Já si nedovedu představit, že bychom plánovali miminko a jedenáctileté dítě by vůbec netušilo, že si přejeme další dítě…
Nedivím se mu, že si v takovém případě přijde hodně mimo. Samotřejmě vám do toho nemá co mluvit, ale jeho naštvanost chápu. Mluvte s ním, pokud je s ním normální řeč, tak si časem zvykne. Zeptejte se ho, proč mu to vadí, je dost starý na to, aby se vyjádřil. Myslím si, že až pomine ten prvotní šok, tak to bude dobré.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:21
gratuluju a vítám tě mezi náma
Já to znám jen z opačné strany-já jsem to dítě o deset a půl roku mladší takže nevím, jaké reakce měla ségra, ale pak se mnou trávila hodně času a věnovala se mi, až jsme byli trochu větší, tak se to teda zase otočilo a vůbec jsme si nerozumněli, ale to spíš bylo dané naprosto rozdílnýma povahama-máme každá jiného otce a ona zdědila bohužel i jeho blbou povahu). Tak to je trošku o něčem jiném.
TeĎ jsem se s tím setkala trošku taky u svého synka, kterému bylo asi 2a3/4 roku a to ze začátku taky tvrdil, že miminko nechce. Vydrželo mu to asi měsíc. Teď už se mnou chystá věcičky, chlubí se večer tatínkovi, když dojde z práce, že jsme prali oblečení pro miminko a při vyndávání prádla z pračky mě napomíná, že mimikovy věci přece nemůžou padat na zem, aby nebyly špinavé 
no otázka, co přijde zase až se malá narodí, jestli bude žárlit..zatím na návštěvách mu nevadí, když si chovám cizí mimino. Když jsme byli naposledy u kamarádky asi před měsícem a já chovala její malou a malý chtěl na záchod, tak ke mě došel-snažil se mi tu malou vzít z ruk, ať ji prý vrátím tetě a pak říká malé „miminko počkej,já chcu čurat“
On se s tím určitě srovná. Beztak to probere s nějakýma kamošema ve škole…jen to chce čas. Jak píšou holky-nevnucovat. Zkusila bych mu teĎ na začátku vysvětlit, co cítíte vy, proč jste miminko chtěli nebo jestli se „přihodilo“…prostě vylíčit vás postoj a pak ho nechat, ať se srovná, jen třeba dodat, že když si o tom bude chtít promluvit nebo se na něco zeptat, může za vámi kdykoli s tím přijít a ujistit ho, že ho budete mít pořád stejně rádi.Nic víc se na to asi říct nedá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:26
Sany80s píše:
Já si nedovedu představit, že bychom plánovali miminko a jedenáctileté dítě by vůbec netušilo, že si přejeme další dítě…
Nedivím se mu, že si v takovém případě přijde hodně mimo. Samotřejmě vám do toho nemá co mluvit, ale jeho naštvanost chápu. Mluvte s ním, pokud je s ním normální řeč, tak si časem zvykne. Zeptejte se ho, proč mu to vadí, je dost starý na to, aby se vyjádřil. Myslím si, že až pomine ten prvotní šok, tak to bude dobré.
Já si teda nějak zase nedovedu představit, že bych si o plánovaném dítěti promlouvala i se synáčkem. Taky jsme ho postavili před hotovou věc.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:34
Anabellka píše:Sany80s píše:Já si teda nějak zase nedovedu představit, že bych si o plánovaném dítěti promlouvala i se synáčkem. Taky jsme ho postavili před hotovou věc.
Já si nedovedu představit, že bychom plánovali miminko a jedenáctileté dítě by vůbec netušilo, že si přejeme další dítě…
Nedivím se mu, že si v takovém případě přijde hodně mimo. Samotřejmě vám do toho nemá co mluvit, ale jeho naštvanost chápu. Mluvte s ním, pokud je s ním normální řeč, tak si časem zvykne. Zeptejte se ho, proč mu to vadí, je dost starý na to, aby se vyjádřil. Myslím si, že až pomine ten prvotní šok, tak to bude dobré.
Já to nemyslela tak, že by to s ním měli před otěhotněním probírat. Naše děti ví, že nás možná bude v budoucnu víc prostě proto, že o tom doma občas věta padne. A to ještě ani není jisté, že se vůbec budeme někdy snažit. Ale to už je teď bezpředmětné, o tom dotaz nebyl. Já tím spíš chtěla přiblížit ty pocity, jak se musí docela velké dítě cítit, když přijde taková informace po dlouhých letech bez sourozence.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
5.1.11 10:34
To se srovna, je to pro nej urcite sok a navic jeste umocnenej tim, ze jste mu to nerekli vy, ale zjistil to tak jako vlastne nechte… bych i mozna rekla, ze z toho muze mit pocit, ze jste mu to chteli nejak utajit atd.
Me bylo 13 kdyz mi tatka oznamil, ze s jeho zenou cekaji mrne, taky jsem nebyla odvazana a to jsem s nima ani nezila, jezdila jsem tam jen obcas na vikendy. A i tohle mi v tom veku trvalo, nez jsem zpracovala, a bydlet u nich bude moje reakce asi hooodne podobna jako tveho synka. Chce to cas a co vidim kolem sebe tak sourozenci dal od sebe si v dospelosti muzou hodne dobre rozumet
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Marry11
5.1.11 10:37
znám kamaráda co dostal sourozence jako vy.
bylo mu 10 a řekli mu že čekají mimi. Trvalo jim to nešlo jim to.
A teda i když se teda narodila tak na ni žárlil. A ted mám pocit že je rád že má sestru
- Citovat
- Upravit
5.1.11 10:55
Ahoj,tuhle situaci znám a to nejen z důvodu,že když mi bylo 13 tak mi rodiče nadělili brášku(měla jsem ještě 15ti letou sestru),ale také z pozice mámy prozatimního 13ti letého jedináčka. Já jsem se chtěla vyhnout situaci kdy bych už jako těhotná oznamovala synkovi,že bude mít sourozence..takže v podstatě od chvíle,kdy jsme se s manželem pro druhé dítko rozhodli jsem o tom se svým synem začala mluvit..Bylo mu tehdy 10 a půl a prvotní reakce byla úděsná..mám ten pocit,že mě tehdy dokonce i napadalo,že to asi opravdu není dobrý nápad..,že se náš vztah se synem úplně zbořil..trvalo asi rok než se OPRAVDU začal těšit..jenže u nás je to stále jen ve stádiu snažení..takže moc a moc gratuluji a z mého pohledu radím..mluvit,mluvit,mluvit..dostat se až úplně k samému jádru toho proč sourozence odmítá..a u mě např. hodně pomohlo to,že jsem synovi řekla,že také nebudu tak strašně přestrašená co se týče jeho osoby (což celá léta jsem),protože budu mít nad hlavu jiných starostí.. 
SNAD JE TO SROZUMITELNÝ ELABORÁT
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
