Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tak meho syna taky nic nebavi pokud si nehraju s nim. ale ty si s nim hrajes takze v tom jadro pudla nebude. A jaký je jeho tatínek?
Asi bych ho nechala se nudit, pokud je to tak zle.
Vazne nikdy neprijde s tim, ze by neco chtel delat?
To znám
Ale naštěstí, jakmile ho dokopu jít ven, tak je šťastný. Avšak i venku mu musím u všeho asistovat. On byl takový už od malička. Kreslení ho baví tak 5 minut, s kostkami si nehraje, s autíčky, vlaky, taky ne. Počkám si na rady, ale věz, že v tom nejsi sama. ![]()
Jinak ja mam taky deti doma si nehrajici (nebo pripadne nevhodne si hrajici), venku jsou v pohode. Nejstarsi dcera si nejak smysluplneji zacla hrat v 1.tride. Pak jsme ji naucili, ze kniha je nejlepsi pritel cloveka, a da se s ni poslednich par mesicu i zit v jedne domacnosti.
Muj syn potrebuje pozornost bud moji nebo jinych detí. Kdyz ma moznost si s nekym hrát jeod nej svatý klid. Jinak ho musím zabavit. Ale kdyz se mu venuju je taky klid jen toho mám obcas plný kecky😀.
@Marki1985 Moje deti si treba i hrajou samy, ale MUSIM se na nedivat a nesmim pro tom delat nic jineho, Jinak to moc nefunguje, takze je to dost na pytlik
.
Tohle mám doma. Je to únavné. Naštěstí zabaví i starší sourozenec.
Se mnou si hrát nechce.
Celkem se chytá na společenské hry.
Teď je ve školce a to je krása.
@Marki1985 píše:
Muj syn potrebuje pozornost bud moji nebo jinych detí. Kdyz ma moznost si s nekym hrát jeod nej svatý klid. Jinak ho musím zabavit. Ale kdyz se mu venuju je taky klid jen toho mám obcas plný kecky😀.
Fyzická únava je tolerována, pokud přináší vnitřní uspokojení. A pak je také třeba mít někoho, kdo ty plné kecky vysype a dopřeje vám vaši chvilku chrochtání blahem.
@Hobitka píše:
@Marki1985 Moje deti si treba i hrajou samy, ale MUSIM se na nedivat a nesmim pro tom delat nic jineho, Jinak to moc nefunguje, takze je to dost na pytlik.
ano presne tak. Zaklad je pořad vypadat zamestnane. Jakmile povolis je to v riti ![]()
Prosim anonym
Jedna moje jamaradka ma takoveho syna -10 let. Ona sama je strasne akcni a pro vsechno nadsena, takze absolutne nechapu, co on je zac
…ne fakt, je to sileny, porad kouka, spis cuci, kdyz se ho zeptas, co by chtel delat, odpovi, ze nevi. Na cokoliv se ho zeptas, odpovi:nevim. A tvari se u toho, jak nejvetsi nestastnik. Jediny, v cem nasel zalubeni, jsou pc hry, coz taky neni dobry…jako neporadim. Moje dcera si s nim uz ani nechce hrat, protoze ho nic nebavi a nic se mu nechce…mozna z toho vyroste, mozna je to fakt takova povaha
…jen chci rict, ze tvuj syn neni jediny…
Jediné, co by chtěl dělat je „jít za Matýskem“, to je o pár let starší kamarád, ale ten si s ním jaksi nebude hrát pětkrát denně, že.
Syna bohužel ani vrstevníci neberou, zato o pozornost starších by se přetrhl…ti zase nestojí o 4 letého sviště.
Je to na palici. Manžel ho občas taky do něčeho zapojí a po pár minutách už se řve, protože na to nemá nervy. Syn mu činnost naschvál kazí a jsme tam, kde jsme byli. ![]()
Už když jsem diskusi otevírala, tak dle názvu jsem tušila, že jedna ze zásadních vět bude znít; trocha parafráze: "stále jsem od mala u něj seděla a cpala mu zábavu do hlavy a hračky do ruky ". Tohle nikdy nepochopim, proč některé matky dělají a pak se diví výsledku. Včetně těch turbolentnich matek, kdy jejich potomci otráveně hledí a z aktivity jim jde hlava kolem tak, že to nedokáží pojmout, tak raději nedělají nic.
Není úkol rodičů neustále zbavovat své potomky, tak ať knourají. Bohužel už jste dost daleko a kňourání byl pokyn pro akci. Takže ho prostě nechej kňourat, jdi si po svém a nevsimej si toho. Zabaví se, ne hned, ale zabaví, ovšem teď to bude trvat déle, když si to bude muset organizovat a hlavně vymyslet sám, místo tebe.
Kdyby se občas nechaly děti svému osudu bez scénářů a XY aktivit dne.
Nedělej mu zábavní park, nech se chvíli nudit. Odměňuj ho za žádoucí chování, ignoruj provokace, kňourání a podobná divadýlka a zamez aby zničil sebe či okolí. pokud budeš důsledná, velmi rychli pochopí kudy vede cesta.
zároveň to že by měl mít svoji první část poviností v domácnosti není téma k diskuzi, natož aby si dovoli řicít že si to máš udělat sama. To je něco, co je přes čáru i v pubertě, natož u kluka z mateřské školky.
Nenech sebou takhle orat - nejspíš se vám úplně nepodařilo nastavit si hranice tak aby fungovaly a teď v tom panáček plave a ještě testuje kam až může.
Čím později začneš věci řešit, tím hůř se s tím bude pracovat.
Pro začátek se zkus inspirovat třeba tady
https://www.kosmas.cz/…uji-hranice/
pokud by to nezabralo - domluvte si buď videotrénik interakcí a nebo rodinnou terapii.
http://spin-vti.cz/…-vti-trenera
http://www. soft-zs. cz/akreditace/terapeuti#
Tak třeba dneska - po snídani jsme jeli do města - procházka, nové hřiště, obchod, pak svačina a hraní u babičky, odpoledne doma tvoření, písničky, hraní. Na chvíli se tu stavili známí s dětmi. Člověk by řekl, že na 4leté dítě program až až. A co, u všeho kňučení, válení, „mě se nechce a proč zase…“ u babičky se choval na tečku mezi oči, kdybych ho předtím dvě hodiny neutahávala venku…ne, tam u každého kroku kňourání, ale vevnitř se bude chovat jak v pavilonu opic - leze na stůl, řve, rozsype všechny hračky, hrát si společně nechce. Doma samé kňourání, proč nemůžeme být s tátou no proč asi, je v práci, je to tak celý jeho život. Prostě já už toho mám fakt dost. Jak se s takovými dětmi dá žít? Jenom odejdu na záchod a už mi bouchá má dveře, kde jako jsem a proč nejsem s ním a co budeme dělat. ![]()
Syn má 4,5 roku, od mala, pokud u něj vyloženě nesedím a nedělám činnost pomalu za něj, ho nic nebaví. Ale fakt nic. Jeho den by vypadal asi tak, že do odpoledne se bude válet v pyžamu po gauči a kňourat a pak se párkrát projede s nějakým skřekem na odrážedle.
Cokoliv vymyslím - tvoření, procházku, hru venku, spolu něco pracovat, hraní, výlet - bojkot. Barvy nalije na zem, v legu nemůže najít kostky, které chce, vlaky ho vůbec nebaví, číst-prohlizet knížky „neumí“, venku už u plotu kňučí, že ho bolí nohy. Když po něm něco žádám doma - proč by pořád měl něco dělat, ať si to udělám sama.
Já bych tak ráda našla smysluplnou činnost, u které nebude jen kňourat.
Ostatním dětem ještě dělá naschvály, pokud si s něčím hrají. Manžel už mi vyčítá, jak jsem na něj ostrá, ale já už to nemůžu vidět, jak on 3/4 dne prokňourá, všechno je problém. 