Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@lucenka píše:
A omluva z donucení je důkaz toho, že to doma řešíš? Co když ho jenom rodič donutí k omluve a dál to neřeší? Neměla by to náhodou být spíš upřímná omluva, kdy dítě po rozhovoru pochopil, že se chová špatně?
Taky to tak cítím, zdá se mi, že to je oč tu běží. Děti říkají dobrý den, děkuji, nashledanou, omlouvám se, ale nemá to hlubší význam. Na místo toho, aby si braly příklad z rodičů. Bavil mě rozhovor s jedním panem doktorem, který vyprávěl jak na schodech potkal maminku s dítkem a matka už zdálky halekala na dítě „no jak se říkám když potkáš pana doktora, jak??? Dobrý den se říká…“ a tenhle stařičký pan doktor to glosoval nějak ve smyslu, že by mu daleko příjemnější bylo, kdyby ho mile pozdravila ona a šla dítěti příkladem. Trochu oslí můstek, ale je to tak i s těmi omluvami „prostě se omluv“, „omluv se kamarádovi“ atd. vynucené, k ničemu dobré…pokud to má mát opravdu nějaký společenský přínos, je právě dobře rozebrat proč to co dítě udělalo.
@Anna766 píše:
Protože to děti psaly s chybami a rodiče se rozčilovali že to děti musí stejně doma předělávat, družinářky logicky argumentovaly tím že to není jejich povinnost to kontrolovat…tak to ředitelka školy zakázala, že domácí úkoly jsou proto DOMÁCÍ aby se dělaly doma…a bylo.
Hurá, konečně nějakej důvod! I když dost pitomej teda. Tak to dítě napíše s chybama - tak aspoň zjistí, že to má špatně
A pro mě teda zkontrolovat úkol a případně opravit nějakou chybku by bylo mnohem jednodušší než psát to doma celý.
@krtek93 píše:
Hurá, konečně nějakej důvod! I když dost pitomej teda. Tak to dítě napíše s chybama - tak aspoň zjistí, že to má špatněA pro mě teda zkontrolovat úkol a případně opravit nějakou chybku by bylo mnohem jednodušší než psát to doma celý.
No to ti řeknu že kdybych to nechala psát kluka samotnýho tak by to vypadalo děsně. Chyby, úprava katastrofa
samozřejmě to píše sám aby bylo jasno, ale musela jsem sedět vedle aby se snažil.
@krtek93 píše:
Hurá, konečně nějakej důvod! I když dost pitomej teda. Tak to dítě napíše s chybama - tak aspoň zjistí, že to má špatněA pro mě teda zkontrolovat úkol a případně opravit nějakou chybku by bylo mnohem jednodušší než psát to doma celý.
Já si nepamatuju, že za mně (je mi 36) bychom dělali DÚ v družině
Myslím, že jsem tam byla do 4. třídy, tedy asi a vždy doma, ale přišlo by mi to fajn teda…
@Almatka píše:
Taky to tak cítím, zdá se mi, že to je oč tu běží. Děti říkají dobrý den, děkuji, nashledanou, omlouvám se, ale nemá to hlubší význam. Na místo toho, aby si braly příklad z rodičů. Bavil mě rozhovor s jedním panem doktorem, který vyprávěl jak na schodech potkal maminku s dítkem a matka už zdálky halekala na dítě „no jak se říkám když potkáš pana doktora, jak??? Dobrý den se říká…“ a tenhle stařičký pan doktor to glosoval nějak ve smyslu, že by mu daleko příjemnější bylo, kdyby ho mile pozdravila ona a šla dítěti příkladem. Trochu oslí můstek, ale je to tak i s těmi omluvami „prostě se omluv“, „omluv se kamarádovi“ atd. vynucené, k ničemu dobré…pokud to má mát opravdu nějaký společenský přínos, je právě dobře rozebrat proč to co dítě udělalo.
Jistě, a hned následně, že slušný člověk se za to omluví, když udělá chybu, někomu ublíží atd. A ne to pojmout jako „kdyby se ti náhodou chtělo…“. On tan Rišánek je asi ohromně uvědomělý dítě, ale jsou děti (ano, opravdu jsou), se kterýma by ten samej rozhovor probíhal úplně jinak a s jiným výsledkem. A to by se mi etda hodně příčilo takvou událost uzavřít s tím, že fajn, ty necítíš potřebu se omlouvat, je ti jedno, že ti hrozí vyhazov ze školky, ale je to tvoje věc, dělej, jak myslíš.
S tím zdravením, děkováním atd - já bych to asi dala naší slečně sežrat, kdyby „se jí nechtělo“. Asi by se mi nechtělo třeba číst pohádku a tak
Já teda taky neustále připomínám třeba zrovna to zdravení - protože ačkoliv já zdravim všude a všechny, ona by klidně stála a koukala jak puk, takže občas asi pouhý příklad nestačí. A opravdu mi vadí, když moje dítě vypadá nevychovaně, ať ho k tomu vede cokoliv - stud, strach (třeba u doktorky), rebelie proti tomu, co „se má“… tohle nehodlám rozebírat pořád dokola, prostě slušný člověk pozdraví, poděkuje, omluví se. Tečka.
@Anna766 píše:
No to ti řeknu že kdybych to nechala psát kluka samotnýho tak by to vypadalo děsně. Chyby, úprava katastrofasamozřejmě to píše sám aby bylo jasno, ale musela jsem sedět vedle aby se snažil.
Tak u nás vypadá úkol paradoxně kolikrát hůř, když dohlížim
Ale když zas nedohlížim, napíše to sice úhledněji (asi je uvolněnější), ale klidně vleže a tahy, jak se jí zachce ![]()
@krtek93 píše:
Tak u nás vypadá úkol paradoxně kolikrát hůř, když dohlížimAle když zas nedohlížim, napíše to sice úhledněji (asi je uvolněnější), ale klidně vleže a tahy, jak se jí zachce
U nás je problém psaní a úprava. Takže já dohlížela. Nechtěla jsem ani aby si kluk ty úkoly v družině dělal.
@Anna766 U nás taky. Ale klidně bych byla pro, ať si to píše v družině. Možná by jí to šlo paradoxně líp, večer už je na to unavená. Tohle má asi každý jinak, každopádně bych byla pro, aby se dětem umožnilo si ty úkoly v družině udělat - doma ať si to dohodnou, dovolej nebo zakážou, jak chtěj. Ale nezakazovala bych jim to.
@krtek93 píše:
Hurá, konečně nějakej důvod! I když dost pitomej teda. Tak to dítě napíše s chybama - tak aspoň zjistí, že to má špatněA pro mě teda zkontrolovat úkol a případně opravit nějakou chybku by bylo mnohem jednodušší než psát to doma celý.
Ale ono je to taky tím, že kontrolovat popř. se s dítětem učit, není náplň družinářky. Představ si, že by tam z 30 dětí měla např. 10 prvňáčků a měla s nimi udělat úkoly -)sami to ještě nesvedou, potřebují pomoc a trpělivost a to je práce rodičů. Nechápu ten zákaz u starších, kteří by si ty úkoly mohli udělat sami, ale u těch prďat to celkem dává smysl.
@Almatka a pokud by se ani po „rozebrání“ dítě odmítlo omluvit? hádám, že ne všechny děti, které bijí a šikanují jiné, jsou takové, že doma stačí říct, bylo to špatné, to se nedělá atd. a ony se hned běží omluvit
takže pokud by se dítko odmítlo za výše zmíněné chování omluvit, tak by jsi to nechala tak? ![]()
@Keyllah píše:
Ale ono je to taky tím, že kontrolovat popř. se s dítětem učit, není náplň družinářky. Představ si, že by tam z 30 dětí měla např. 10 prvňáčků a měla s nimi udělat úkoly -)sami to ještě nesvedou, potřebují pomoc a trpělivost a to je práce rodičů. Nechápu ten zákaz u starších, kteří by si ty úkoly mohli udělat sami, ale u těch prďat to celkem dává smysl.
proč by prvňáček neměl zvládnout napsat stránku písanky, nebo třeba spočítat sloupeček z matiky?
To tedy běžně svému prvňákovi dávám za úkol, aby udělal než přijdu z práce. Pak to jenom zkontroluju. A tedy naopak víc se soustředí a má lepší trplivost, když to dělá dřív odpoledne, než pak večer se mnou.
@lucenka píše:
proč by prvňáček neměl zvládnout napsat stránku písanky, nebo třeba spočítat sloupeček z matiky?![]()
To tedy běžně svému prvňákovi dávám za úkol, aby udělal než přijdu z práce. Pak to jenom zkontroluju. A tedy naopak víc se soustředí a má lepší trplivost, když to dělá dřív odpoledne, než pak večer se mnou.
ok, tvůj prvňák to zvládl od prvního úkolu sám bez pomoci chápu
už vidím ty malé prvňáky, kteří jsou ve škole prvních pár týdnů, jak sami od sebe vytahují ve družině plné hraček a ostatních dětí sešity a zcela bez pomoci chápou, co přesně a jak mají udělat. A to soustředění a klid na úkoly tam asi budou fakt super ![]()
@Keyllah píše:
ok, tvůj prvňák to zvládl od prvního úkolu sám bez pomoci chápuuž vidím ty malé prvňáky, kteří jsou ve škole prvních pár týdnů, jak sami od sebe vytahují ve družině plné hraček a ostatních dětí sešity a zcela bez pomoci chápou, co přesně a jak mají udělat. A to soustředění a klid na úkoly tam asi budou fakt super
tak nepíšu, že to dělá v družině. Ale ono by stačilo, kdyby družinářka řekla, že si mají děti po obědě udělat úkoly a až to budou mít, tak si mohou jít hrát. A ono dítě celkem rychle pochopí, že se mu vyplatí udělat úkol v družině a nemuset ho dělat pak doma, kdy by třeba místo toho mohlo jít ven na hřiště. Zase z nich nedělej úplné blbečky ![]()
A třeba napsat stránku v písance, vypočítat příklad v matice snad dokáží pochopit i bez sáhodlouhého vysvětlování.
@lucenka píše:
tak nepíšu, že to dělá v družině. Ale ono by stačilo, kdyby družinářka řekla, že si mají děti po obědě udělat úkoly a až to budou mít, tak si mohou jít hrát. A ono dítě celkem rychle pochopí, že se mu vyplatí udělat úkol v družině a nemuset ho dělat pak doma, kdy by třeba místo toho mohlo jít ven na hřiště. Zase z nich nedělej úplné blbečky
ale on opravdu není úkol a práce družinářky zkoumat, které dítě má co za úkol a pomáhat mu s tím
chápu, že tvůj šestileťák si hned první týdny zcela konkrétně od rána přes oběd pamatoval, co kde má udělat, sám si dobrovolně uprostřed hrajících dětí vytáhl učebnici, ale tak to u těch prďat fakt nebývá
zase nepřehazujme všechnu odpovědnost za dítko na učitele a družinářky
chápu, že vyzvedávat z družiny dítě, které už má do školy vše udělané je pro pracující rodiče pohodlnější, ale neměli by se tam s nima družínářky ještě i učit? Zkoušet je a psát s nimi diktáty? ![]()
@lucenka hele, já se vážně nechci hádat. Z tvých diskuzí jsem pochopila, jaké jsou tvoje děti perfektní a pomalu bezúdržbové, ale bohužel ne všechny máme takové štěstí. Jsou děti ne evidentně tak nadané, ty které potřebují v první třídě pomoc, mají nějaké omezení atd. Taky tady píši to, čím argumentují ve škole, proč se v družině nedělají úkoly.