Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj dámy,
jak jste to měly vy ![]()
Já už stříhám metr, jako na vojně, už se to blíží a upřímně řečeno se na to strašně těším, ale zároveň z toho mám i strach, jestli všechno bude ok, jestli tam budu něco platnej, taky aby tam personál místo mamky s juniorem, nedával dohromady mě
atd atd.
Jak to bylo u vás v ohlédnutí za porodem ![]()
Díky za Vaše názory a zážitky ![]()

Příspěvek upraven 23.09.10 v 21:16
Taťka F (-: píše:
Ahoj dámy,
jak jste to měly vy![]()
- Chtěli jste tatínka u porodu, nebo vám bylo jedno jestli půjde a nechaly jste to na něm
- Co tatínek? Chtěl sám aktivně k porodu, nebo tam šel protože jste to chtěly vy
- Nebo dokonce některý tatínek k porodu nechtěl
Já už stříhám metr, jako na vojně, už se to blíží a upřímně řečeno se na to strašně těším, ale zároveň z toho mám i strach, jestli všechno bude ok, jestli tam budu něco platnej, taky aby tam personál místo mamky s juniorem, nedával dohromady mě
atd atd.
Jak to bylo u vás v ohlédnutí za porodem
Díky za Vaše názory a zážitky
- Byl tatínek u porodu něco platnej
- Ocenily jste jeho přítomnost
Tak ta´tka k porodu asi chtěl, neříkal nikdy že by nechtěl, prostě tam byl se mnou jako opora, bral to tak celé těhotenství že tam půjde a co se mu honilo hlavou ví jen on, stím semi nesvěřoval, takže pocity otce u porodu nebo před tím nevím. Po porodu mi teda řekl žeto bylo v pohodě (ač jsem nebyla z nejklidnějších a to bez komentáře
) on to ustál naprosto v pohodě.
Mě tam platný byl i nebyl. Stačilo mi že tam prostě je, a nejvíc mi pomohlo že tam byl prostě po tom porodu se mnou ty 2 hodky než se může jet na pokoj tak jsme tu nádheru prožívali spolu. ROzesílali sms o narození telefonovali…
Jen teda přímo u porodu a kontrakcí atd. mi platný moc nebyl - chtěl pomáhat, masírovat záda hladit atd. ale já ho poslala chudáka někam…prostě jsem mu jen řekla ať jen tam je, a´t jen stojí nic neříká a jen tam je , že mi stejně nemůže pomoct a že mi stačí jeho přítomnost. Za chvíli jdu rodit druhého potomka a budeme to mít stejně , prostě očekávám že tam bude stát po mém boku ale pomoc ani nečekám prostě to stejně nejde aby mi pomohl. Stačí mi přítomnost a ta jemi oporou že jetam někdo koho znám a miluju.
Víc se prostě od toho chlapa asi nečeká.
Jo ještě mi podával pití
to byla ale velmi užitečná prácička. Tojsem ocenila ![]()
Přeji ať je porod manželky či přítelkyně v pohodě a máte oba nač vzpomínat v dobrém.
Protože po tom porodu jeto prostě nádhera no. Když vám ukážou miminko není nic hezčího na světě. ![]()
Ahoj,nas tata u porodu nechtel byt od zacatku.prosel se mnou cely potrat, takze to ho asi vydesilo,a rekl,ze se nemuze koukat jak trpim.tak cekal za dverma.byla se mnou segra a musim rict,ze ja jsem byla rada,ze tam se mnou je zenska,segra nemela v te dobe deti,ted je sama tehotna,asi seji to zalibilo,ale hodne mi pomohla. mela jsem lehky porod,takze nejake masirovani zad nebylo,ale sla se mnou do sprchy a na sale pomahala personalu.ja osobne bych chtela zase segru pri druhem porodu,chlapa asi ne.Myslim,ze kdyz chlap nechce,nema se nutit.ma k tomu svuj duvod.jestli se tatinkum chce,je to bonus
Hodne stesti s porodem a at mate krasne zdrave miminko ![]()
Tak náš tatínek u porodu taky nebyl .
Jenomže u nás to bylo po vzájemné domluvě
- po pravdě já ho tam nechtěla od začátku (jsem hysterická co se týká zvládání bolesti a rozhodně jsem nechtěla aby mne v tom stavu viděl) a manžel je pro změnu „cíťa“ co se týká čehokoliv zdravotního (nejde jenom o pohled na krev, prostě nezvládá ani pohled na nemocného člověka)
Čekal v předsálí na naši dcerku (porod nakonec stejně byl císařem) , takže ji viděl pomalu dřív než já
. Nicméně, to vědomí, že tam je a že na nás „čeká“ bylo moc hezké. ![]()
Přeju pohodový porod partnerce, ať to spolu zvládnete a zdravé miminko ![]()
ahoj taťko ![]()
mého manžela vyděsili kluci v práci co už měli „odrodíno“ takže mi řekl že k porodu nechce … já naopak chtěla a domluva nakonec byla, že se mnou bude první dobu porodní - zkrátka to hekání než se jde tlačit na sál ![]()
takže žádný nátlak ani z jedné strany, on se bál pohledu na tlačící ženskou a já si byla vědma, že u toho už by mi možná tak platný nebyl - hlavně když se mnou stráví ty hodiny předtím ![]()
rodila jsem tři dni a bylo super, že se mnou byl, uplácala bych se tam nudou
ikdyž jsme třeba pospávala, byl tam ![]()
nakonec mě odvezli na císaře, ale tatínek si první pochoval miminko, popsal, nafotil (většinu strašně rozmazaně
) - myslím, že to za to stojí ![]()
U nás byl tatínek pouze u prvního porodu, nechtěl, šel z donucení. Byl tam jen první dobu porodní, dál už nechtěl, čekal vedle a až když se malý narodil přišel se podívat. U druhého už nebyl.
Náš taťka u porodu byl,já jsem ho tam chtěla,ikdyž on sice takové věci nemusí,že by ho to až tak extra zajímalo a cpal se tam,ale šel,byl nervoznější něž já a hrozně mi pomohl,kdybych ho tam neměla smíkám nepojízdný stojan s infuzí ještě teď…vlastně byl platnej pořád,nestíhal,měli jsme porod 23hodin,takže v polovině jsem byla k.o.takže mě tahal z vany,jezdil mi se stojanem na záchod,pomáhal na postel na ozvy a chodil pro personál když to bylo nutné-protože nás rodilo celkem 6naráz,takže nestíhali…takže příště bych ho brala zase,jen nevím jestli nějaké příště bude,když on k porodu už nikdy jít nechce…bylo to celé dost komplikované… ![]()
byl, příště bude zas
pomohl moc, dodával pocit bezpečí, že tam nejsem sama, pocit ochrany, bolesti v jeho přítomnosti byly snesitelnější
Můj manž. byl až u čtvrtého porodu (dříve to nešlo), tak jsem myslela, že když už bude, že si to náležitě užije a ona to byla bleskovka, v porodnici jsem byla ve 13hod., taťka dorazil z práce v 15hod. a v 15.30 se malá vyklubala, takže v jeho očích porod „nic není“. V pondělí rodila ségra své první mimi a striktně svého manž. odmítla-nepřála si, aby byl u porodu, je totiž takový, že jisté věci s oblibou probírá v rodině a v práci atd. Takže se proto rozhodla takto.
Ahoj,manžel u porodu byl a chtěl jít.Musím říci,že jsem byla ráda,že tam se mnou byl.
Ahoj taťko,
my čekáme první miminko v únoru.
Když jsem se nejdříve zmínila před manželem, že bych byla ráda, kdyby byl se mnou u porodu, tak mě málem poslal někde. ![]()
Když jsem to zkoušela podruhé, tak jsem to upřesnila s tím, že bych byla ráda kdyby byl u mě při první době porodní a podle toho jak se bude cítit, tak se sám rozhodne, zda půjde s námi na sál, neboť jistě bude mít personál dost práce s semnou a s miminkem a nemusí zvedat ze země mého chotě. ![]()
Kupodivu s postupem času, jak ho všichni chlapi straší (že byli jednou a víckrát nikdy) se manža již vyjadřuje slovy: „Jsem pro každou srandu“.
Takže jsem sama zvědavá jak se situace vyvrbí, ale myslím si, že v první době s námi bude a jestli vše půjde jak má, tak si odnese drsnou zkušenost i ze sálu ![]()
Osobně smekám kloubou před všemi muži, kteří jdou ke každému porodu svého miláčka, neboť dívat se dobrovolně a opakovaně jak se zrovna můj miláček trápí a trpí, musí být těžší než miminko porodit.
Třeba se pletu, ale to možná posoudím v únoru ![]()
U nas byl tatinek u vsech tri… poprve rikal, ze tam jde, protoze by me v tom samotnou nenechal
to je podle me ten spravny duvod, ne proto, ze zena chtela, ne proto, ze ja chci, abych o neco neprisel, ale proto, ze tam toho druhy proste nechci nechat samotnyho, kdyz je mu spatne.
Ja to nechala na nem, ale byla jsem rada, ze se rozhodl, ze pujde.
U dalsich vzdycky delal jako ze tam uz nechce a ze uz to prece jednou videl atd. ale vzdycky me jen pokousel a nakonec sel a rad. Nenechal by si ujit tak uzasnou vec jako narozeni ditete.
Za me tam co platnej byl. rozhodne. Neprovadel sice zadny veci typu dychat s rodickou atd, ale kdyz jsem blila, byl tam nekdo kdo priskakoval s miskou a pak ji vylival, podaval mi vodu, drzel za ruku kdyz to bolelo, pomahal udrzet ty sondy, co zkoumaji jestli je mimco behem kontrakci ok, na brise kdyz jsem se bolesti svijela a nebyla schopna vydrzet v klidu, volal sestru kdyz se nam cokoli nezdalo, nakonec vse nafotil a natocil ![]()
A hlavne BYL TAM, ta psychicka podpora byla to co me drzelo, kdyz jsem chtela aby me nekdo zastrelil nebo cokoli, jen aby uz to nebolelo. Kdyby nedelal nic jineho tak kvuli tomuto jsem byla rada, ze tam byl.
Ahoj Taťko
Můj manžel u prvního porodu nebyl a je nám to zpětně líto. Tehdy se na to necítil a já nemněla srdce ho nutit. U druhého porodu byl. Jeho rozhodnutí bylo se přiznám trošku vynucené z mé strany
Výsledek: pro mne to bylo super, nemyslela jsem na to co mne čeká, kecali jsme spolu o blbostech, ve sprše mi držel sprchu a při konečném tlačení mne hladil po vlasech. Ač žena ke konci už moc nevnímá to že mne hladil si pamatuji
Jsem mu za to že šel se mnou moc vděčná
Z jeho strany vím že nakonec říkal že to přece není tak hrozné. Tím že při konečné fázi mi stál u hlavy tak neviděl ani žádné hrozné věci jak se to někde popisuje. Jenom mně a pak už naši dceru. A závěr…myslím že druhou dceru má rád hned od narození( jelikož u toho byl) U té první si tu lásku budoval postupně. Takže rozhodnutí je na tobě. Ale skutečně se neboj hrozné to je jenom ve filmech
Držím palečky a doufám že se dobře rozhodneš. Ono čas se totiž vrátit nedá.
Ahoj, manžel byl u všech porodů, chtěl jít sám, v tomhle měl jasno
Říká, že si nás aspoň trochu ohlídá
Jsem mu za tenhle přístup vděčná, žádné zázraky tam po něm nechci
, stačí mi jeho přítomnost (sama bych tam asi hysterčila), podával pití, počítali jsme kontrakce, pomohl mi s infúzí do sprchy apod.
Po porodech děti vyfotil, pochoval si je, se setrou šel na měření a vážení prcků a tak
Bavili jsme se o tom spolu a jednoznačně z toho vyplynulo, že je rád, že u toho pokaždé byl ![]()
Ať se rozhodnete jakkoli, přeju hodně štěstí ![]()
Milý tatínku,
můj dnes už bývalý manžel u porodu byl (před 13 lety). Zpočátku tvrdil, že to zvládne, ale když nadešla chvíle odjezdu do porodnice, řekl nepůjde a já mu na to odpověděla, že tak to rodíme doma ![]()
Nakonec se mnou jel, byl celou dobu se mnou - první dobu porodní hodně pomáhal, chodil se mnou do sprchy a po chodbě. Těsně před tím, než jsme šli už na sál, byl mi oporou, neboť sama bych tam rozhodně nedošla.
Při samotném porodu seděl za mnou, mi držel ruku, já ho mačkala jak přicházely stahy. Byla jsem moc ráda, že tam byl.
Po narození syna šel hned vše fotit, pochoval si ho čersvě zabaleného a sám pak usoudil, že to byla fuška a že teda klobouk dolů.
V současné době se s přítelem snažíme o miminko a když jsem se ho ptala, zda by šel k porodu, tak odpověděl „a proč ne?“. Všichni jeho kamarádi u narození svých dětí byli a tak ví, že je to opravdu zážitek na celý život. Mnoho z nich taky ocenilo své ženy, jak jsou statečné, že vydržely bolesti a porodily jejich společné poklady - miminka.
Takže, tatínku, pokud si manželka přeje, abys byl s ní u porodu, držím palce, aby ses rozhodl „pro“. ![]()