Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Tak jsem přečetla celou diskuzi a nakonec mi nedá, abych nereagovala. Tak za prvé - změnila bych pediatra. Mít doktora v rodině se může sice hodit, ale pokud nerespektuje to, co si jako rodič přeješ, tak musíš být razantní… A tady bude jádro pudla - měla bys zamakat na svojí asertivitě a asi by to chtělo i posílit sebevědomí, evidentně ti moc nejde prosazovat své názory a přání…
No a co se týče babičky, taky by mi vadilo, kdyby se podrývala moje autorita před dítětem - viz historka s čepičkou. Tady opět nastupuješ ty, kdo by si měl promluvit s manželem, aby za tebou v takových situacích stál a pak s tchyní, že pokud trváš na čepici, aby malá nenastydla, tak jí holt i přes nějaké protesty musí mít.
Ale akce s očkováním mi přijde naprosto normální, se mnou máma taky jezdila, když byla ještě dcera mimino, já se zabývala očkovaným dítětem a ona tím druhým, moc mi to pomohlo. Nemůžeš nechat dítě, aby si vytvořilo extrémní citové pouto na babičku, pak si to jakože rozmyslet, že tě vlastně babča vytáčí a stopnout jejich vídání nebo omezit na jednou týdně. Proč tak často malou hlídala? A jak to vlastně bylo často? Tchyně vidí naše děti třeba 5× do týdne, bydlí přes ulici, takže když může, vezme je vždy dopoledne na hodinku a půl ven. Já vyšůruju (dnes např. okna), uvařím a oni vysmrádnou, nevidím v tom problém…
Řekla bych, že už jsi na tchyni lehce alergická a nevíš, jak s tím dál naložit. Rozmysli si sama, čeho chceš dosáhnout. Až budou obě dcery ve školce, budeš potřebovat pomoc s vyzvednutím a tak? Mysli na to, aby sis teď nezavřela k nějakému hlídání definitivně vrátka… Držím palce…
Holky, tak nakonec jsme šli všichni na to očkování, dcerku jsem utěšovala já, ale v ordinaci mi tetka(doktorka)řekla, že ještě musíme změřit a zvážit tu mladší, takže já jsem musela být s mladší a babička šla pěkně na očkování s dcerkou…máte naprostou pravdu, nejsem dostatečně silná na to, abych si prosadila názor, nemám žádné sebevědomí a z toho vše vyplývá, doma jsem to měla od mala šílený, takže mám velký strach, že budu jako moje rodiče, takže se stále hlídám, pracuji na tom, ale jde to hodně pomalu..a když se snažím a pak přijde tchýně, mám pocit, že mi tu dceru krade a že jí dává víc než já, takže máte pravdu, je tam velká žárlivost…a kort, když mi ještě tchýně řekne, musíš víc vysvětlovat, ale nechápe, že dvě děti a jedno je něco jiného a že vysvětluju třeba dvě hodiny a před ní už je to ta třetí, kdy prostě zvýším hlas a to jí nedochází a já pak mám pocit, že si myslí, že na ní jen řvu a peskuju a to je zase vratka k tomu sebevědomí…začarovaný kruh…každopádně, dali jsme to, máme to za sebou, jinka dcera tam byla dvakrát, max třikrát týdně…byla tam, protože jsem měla u druhé rizikové těhu a bylo mi hodně zle a pak když se narodila druhá, měli jsme zase veliké problémy s kojením…tam si myslím, že to nastalo, v těhotenství a příchodem druhé dcery…manžel byl hodně v práci…a já mám matku nefunkční, vlastně všechny z rodiny, bohužel…