Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Těhotenství v 18 letech
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
1.5.11 09:19
Já myslím s tou školou, že jde i o to, o jakém oboru se bavíme… Je rozdíl, jestli je zakladatelka na gymplu nebo na nějakém třeba učebním oboru s maturitou. A i VŠ jsou různé - některé umožňují, aby člověk dělal sám za sebe (nevím, teď mě napadá třeba projektant), u některých je potřeba počítat s tím, že budu pravděpodobně zaměstnanec.
A souhlasím i s tím, že nemusí mít každý VŠ - je možné si udělat třeba i jenom rekvalifikaci na manikérku, otevřít si e-shop…A pracovat z domu s dítětem. Jde o schopnosti a opravdu o to chtění. Záleží, na co je zakladatelka nadaná, co umí, co ji baví a jak je cílevědomá. A možná ta cílevědomost taky přijde ve větší míře až s dítětem… 
A jestli už by se rozhodla pro tu VŠ a dostala se tam, tak vystudování je opravdu jenom o houževnatosti. Až žasnu, kolik lidí, kteří na to zjevně nemají a ví z oboru velké prd, prolézají s odřenýma ušima a nakonec tu školu dodělají - protože chodí a prudí a prudí a opakujou a zkoušející vidí snahu (nebo je dostatečně dlouho dotyčný/á otravuje), tak mu tu zkoušku prostě dají 
Totéž u státnic, když už je ten člověk dělá třeba potřetí, tak by musel chytit hoooodně hnusnou komisi nebo být ale naprosto mimo, aby mu to nedali už jenom ze soucitu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 11:39
Kdyby se v dnešní době mělo čekat jen na to, až budeme pořádně zabezpečení a mít dost peněz pro mimčo i vlastní bydlení, tak by ženský měly děti asi až v 50-60 letech, když beru v úvahu, že většina rodin má hypotéku na 30 let! Člověk nikdy neví, co přijde, jak bude… Vždy se věci nějak vyvinou a pak se řeší… Já jsem rozhodně pro si děťátko nechat, sice začnou starosti, ale zároveň i radosti a nezapomenutelné chvíle… Navíc přítel je nadšený, není co řešit. A škola? Mám kolem sebe spoustu a spoustu lidí a známých (tak od 20 do 40 let), kteří si dodělávají školu při práci, při dětech nebo jen zvyšují svou odbornost…
Všechno jde, když se chce. Držím palce!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
1.5.11 12:13
Terez85 píše:
Kdyby se v dnešní době mělo čekat jen na to, až budeme pořádně zabezpečení a mít dost peněz pro mimčo i vlastní bydlení, tak by ženský měly děti asi až v 50-60 letech, když beru v úvahu, že většina rodin má hypotéku na 30 let!
„Chci mít děti až budu mít vlastní bydlení a dostatek peněz.“ No kdyby na tohle dali třeba moji rodiče, tak tu s bráchou nejsme 
- Citovat
- Upravit
1.5.11 12:16
Každý ani nemůže mít vlastní bydlení, kdyby měl čekat, až našetří, tak se fakt nedočká… Od toho jsou nájemní byty, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 12:18
jojo, mám jednu „kamarádku“ a její slova - „no ještě jsem mladá (je jí 23), a je brzo, až budu mít dvě auta, tři baráky a tučný konto, kariéru a procestuju svět, tak budu přemýšlet nad dítětem“
Ovšem Bůh ví, jestli v té době bude ještě vůbec plodná, nebo jestli bude mít partnera 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 13:25
Anqua
Jinak je fakt, že někteří si nemohou dovolit ani tu hypotéku - nedosáhnou na ni a v bance jim nepůjčí a přesto žijí třeba v pronájmu a mají děti… Vždyť už není takový rozdíl bydlet v podnájmu nebo v bytě na hypotéku, finančně to vyjde podobně… Hlavně, když by přišla krize a nedejbože se něco stalo živiteli rodiny, tak banka Ti byt na hypotéku sebere a přijdeš o veškeré již investované peníze… Z podnájmu se dá odejít a řešit situaci jinak… Je to komplikované…
Každopádně souhlasím s názorem, že kdyby naši rodiče měli čekat na vlastní bydlení, tak tu spousta z nás opravdu není…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 13:34
Terez85 píše:
Jinak je fakt, že někteří si nemohou dovolit ani tu hypotéku - nedosáhnou na ni a v bance jim nepůjčí a přesto žijí třeba v pronájmu a mají děti… Vždyť už není takový rozdíl bydlet v podnájmu nebo v bytě na hypotéku, finančně to vyjde podobně… Hlavně, když by přišla krize a nedejbože se něco stalo živiteli rodiny, tak banka Ti byt na hypotéku sebere a přijdeš o veškeré již investované peníze… Z podnájmu se dá odejít a řešit situaci jinak… Je to komplikované…Každopádně souhlasím s názorem, že kdyby naši rodiče měli čekat na vlastní bydlení, tak tu spousta z nás opravdu není…
Dovoluji si nesouhlasit. 
O byt na hypoteku taky neprijdes hned da se vsechno resit.Nekdy lepe nez v podnajmu.S tama te za dva mesice muzou vystehovat.U hypoteky to je na delsi dobu a tam se to da resit pojisteni apod..... to jen na okraj.Ale jsou tu obecni byty,a najemni…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.5.11 14:37
Jinak hypotéka x nájem je pravda, ovšem ne každý tu hypotéku dostane, že… A nemyslím, že banku zajímá, že bude platit stejný nájem, jako by platil splátky 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
softvelvet
1.5.11 15:01
Kdybych já se dostala do takové situace ve tvých letech, rozhodovala bych se zřejmě podle partnera, jestli se o rodinu dokáže postarat. Ty říkáš, že partner je na miminko připravený a práci bude mít také jistou, takže v tomto případě by to pro mě bylo jasné. Je pravdou, že v dnešní době se dá škola dodělat i později. Nevím, jaké to bude s miminkem, pač ještě nejsem matkou, ale ženské tu píšou, že by se to dalo, pokud člověk chce.
Na potrat bych ale asi nešla, vždycky musí být jiné řešení… Je spoustu ženských, který děti mít nemůžou a moc by ho chtěli. Miminko je dar.
Měla bys to sdělit své rodině a poradit se, co dál. Uvidíš, že ti v mnohém pomohou. Na potrat NECHOĎ!!! Abys toho později nelitovala.
- Citovat
- Upravit
1.5.11 15:11
Nečetla jsem vše.
Já se, když mi bylo 17-18 let, tak jsem se ptala mamky, co kdybych byla těhotná. Prý by šla za mně na mateřskou, abych si dodělala školu. Nebylo by i tohle řešení u tebe? Jak si myslíš, že by se k tomu rodiče postavili?
Jinak plánovat dítě a otěhotnět nečekaně je rozdíl. Možná v 18letech bych nad potratem přemýšlela, postupem věku ženská mění názor.
Držím palce, aby vše dopadlo pro tebe nejlépe
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.11 13:03
Ja jsem to zazila. O mimi jsme prisli, ale rozhodli jsme se ho jeste pred tim nez se to stalo ze si ho nechame. Proste jsem chtela dochodit do skoly, klidne i na individualni plan a vysku zkusit dalkove(vzdycky jsem byla takove zodpovednejsi ditko covedelo co chce). Dopadlo to tak ze i kdyz jsem potratila, vzali jsme se a po roku se nam podarilo znovu otehotnet. Tedka jsem v 8 mesici, na mimi se tesime. V unoru se chystam na prijimacky na to dalkove studium vysoke skoly a hned po prvni materske mame naplanovane druhe miminko, pri kterem si dodelam 2 roky na magistra(pokud pujde vsechno podle planu bylo by to super). Tolik z meho pribehu.
Myslim ze podle situace kterou popisujes, ze je pritel zodpovedny a muze nastoupit do prace by jste si meli mimi nechat. V dnestni dobe je dost tezke otehotnet prirozenou cestou a skolu jde zvladnout i s ditetem. Znam maminy ktere rodily v druhaku odmaturovaly v pohode. Takze kdyz ti chybi rok…mas to za par a vyska vzdycky jde. Nicmene, musis si sama uvedomit jestli jsi na to pripravena, jestli miminko opravdu chces, promyslet si co vsechno to obnasi a jestli mas silu a odvahu to zvladnout(nebudeme si povidat…je to proste zaber). Urcite ti preju hodne stesti, at se rozhodnes jakkoli, aby jsi byla stastna 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.11 14:14
Anonymní píše:SannKKa píše:ničeho se neboj, já otěhotněla v druháku, školu přerušila, dodělala ji když byl malé rok..nebyla to sranda ale zvládnout se to dá
Ahoj=)Tak se bohužel stalo, že jsem, teď ve svých 18 letech, neplánovaně těhotná. Naneštěstí se tomu tak stalo i přes to, že jsem pečlivě brala HA. Nemůžu si připustit, že bych si někdy pilulku zapomněla vzít. Přes HA je otěhotnění velmi nepravděpodobné… ale asi jsme měli prostě opravdu velkou smůlu.
Sama nevím, jak se rozhodnout=( Jestli mám jít na potrat, nebo si miminko nechat?? Sama bych si jej ráda nechala, ale nevím, jestli bych to zvládla. Jsem ještě na střední škole, ve 3. ročníku, plánovala jsem jít i na výšku.
Co se mého přítele týče, je rozhodnutý pro to si miminko nechat. Je mu 24 let, dodělává Bc. (i když chtěl původně pokračovat na Ing.) a má jistou možnost ihned nastoupit do jedné konkrétní práce, celkem solidně placené. Zároveň si ale nemyslím, že je to ten typ, který by nás (jak se prý často stává) brzy opustil. Podle nejen mě je na svůj věk vyspělejší, než jeho vrstevníci. Také už mnohokrát mluvil o rodině a o tom, že už nehledá jinou ženu, než tu do života.
Tak teda vůbec nevím…
Děkuji moc=)
Zajímaly by mě vaše všechny názory na mou situaci. Nikdo kromě mě a přítele to ještě neví. Bojím se reakce rodiny. Prožila jste si některá takhle taky brzké těhotenství? Jak se vyvíjel váš další život? Dá se to zvládnout?
já jsem ale komplikovaná..potřebovala jsem něco zažít sama.. něco sama dokázat a vím, že to se mnou hapruje když mám okolo sebe moc lidí z rodiny a partnera co mi pomáhá.. musím být opravdu v presu a pak vydávam naprůměrný výkony..
ty to budeš mít snažší.. věř, že to zvládneš
Takový dítko tak namotivuje, že se budeš divit
Holky studentky,
mohu vás jen podpořit, maturitu jsem teda sice měla normálně v 18-ti netěhotná, ale teda mám pocit, že spíš s odřenýma ušima
ve 27 se mi narodila malá, když měla 4 měsíce, tak mě přítel s kamarádkou jednou takhle na pivču (pili oni, já tehdy ještě kojila ) vyhecovali, at jdu na VŠ, tak jsem to riskla …za měsíc mě čekají státnice Bc a druhé dítko jsme plánovali hlavně z důvodu, abych mohla pokračovat ve škole dál i na Ing., jinak bych už od března ( to měla malá 3 roky) musela do práce, kde bych teda školu neměla šanci dodělat ani náhodou…
A co se té praxe týče…mám ji 10 let v obchodě na celkém vysokém postu, ale protože se tam stejně do práce vracet nechci a vůbec do tohoto oboru nechci, tak mi bude asi ta má praxe stejně na prd, takže budu spíš doufat, že na ně udělám třeba dojem tím titulem a tím, že jsem během MD nelenila, ale studovala
Takže i za mě, já bych možnost mít dítko nevyměnila ani za nic…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.5.11 20:08
Ahojky
Sice sem nečetla všechny příspěvky tady stačilo mi těch prvních 5 stránek..neberte to špatně 
Mě je 17let..jsem teď v prváku kvůli už jednou přerušený škole jinak 18 mi bude v lednu…Dneska sem 11+3tt. nedokážu si vůbec představit,že bych šla na potrat.Když sem viděla MOJE dítě na ultrazvuku hrozně sem se zamilovala..nedokážu popsat ten pocit jaký to bylo když sem viděla jak mu tluče srdíčko a jaký je to pocit že ve mě roste…Bojím se ale každého dalšího dne..bojím se že o něj přijdu
Chtěla bych jen říct,že přece není nic špatnýho na tom mít dítě takhle brzo..dobře nemám školu a co? když člověk chce školu si dodělá nemusí to bejt hned maturita stačí vyučňák..zatím
Nadruhou stranu je ale fakt,že kdybych neměla rodinu,která mě podporuje,přítele,bydlení a peníze hodně bych přemýšlela jestli jít na potrat.i když vím,že by mě to pak hrozně mrzelo a asi bych si to časem vyčítala Četla sem tu od někoho,že se máš řídit srdcem..to je pravda..Dítě je dar 
Hodně štěstí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 16:56
Ahoj:),
jelikož mi bude na konci května 19 let a jsem v pátém měsíci těhotenství, ráda bych ti napsala, jak to bylo u nás. Také jsem brala HA, ale protože jsem měla vždy gynekologické problémy a pak jsem do toho brala antibiotika, tak se to nějak povedlo. Když jsem v bolestech skončila na pohotovosti a pan doktor mi po hodině čekání oznámil, že jsem těhotná, byla jsem překvapená a zároveň zmatená, všichni na mě měli tisíce otázek a já jen řekla, že si miminko nechám. Nebyla jsem ani schopná přemýšlet o potratu, prostě se to stalo a já jsem to vcelku rychle přijala. Také studuji třetí ročník střední školy, s tím, že teď mám nasazený individuální plán a vše zatím zvládám. Vím, že u každého je situace jiná a každá z nás to cítí jinak, ale jedno říct můžu, že na naše miminko se opravdu těším a věřím, že mu dokážu být dobrou maminkou, nehledě na to, že má i tatínka, který se na něj také těší. Někdy je to těžké rozhodování a já to plně chápu, ale miminko je dar a někdy se rozhodne přijít, když to zrovna nejméně čekáme:-). A lidí v okolí se bát nemusíš, třeba moje mamka ta je nadšená z toho, že bude babička, samozřejmě se vždy najde pár jedinců, kteří mají svůj názor, ale těm je ho lepší nebrat a myslet si o tom své. Člověk musí věřit v sám sebe:-).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.5.11 21:13
Jak už tady bylo napsáno, nemůžu ti radit, jestli si mimčo nechat nebo ne, na tuhle otázku si můžeš odpovědět jen ty sama.
Chci tě jen ujistit, že studovat při miminku jde velice snadno. Já jsem šla na dálkové studium VŠ protože jsme plánovali mimi. Počítala jsem s tím, že to bude těžké, ale prostě jsem odjakživa chtěla být mladá mamina, děsila mě představa, že až mi bude 50, tak mému nejstašímu bude teprve 20 let (vždy jsem chtěla mít dětí víc, takže tomu nejmladšímu by pak bylo třeba jen 10 - 12 let), chtěla jsem mít ke svým dětem blízko. Nakonec jsem otěhotněl ve 21 letech, v 3. ročníku VŠ a řeknu ti není to tak těžké jak jsem si myslela. Ani ne měsíc po porodu jsem už opět jela do školy - to ještě bez malého, toho „kojil“ tatínek odstříkaným mlíčkem, pak jsme dokonce týden bydleli na koleji i s maličkým - měli jsme týdenní blokové cvičení a do školy mi cesta trvá 3 - 4 hodiny, takže nepřipadalo v úvahu abych jezdila každý den domů. Během toho týdne jsem udělala 4 zkoušky a to malému nebylo ještě ani 6 týdnů a v noci se budil po 3 hodinách.
Takže zvládnout se to dá, pochopitelně, kdybych neměla tak obrovskou podporu v přítelovi a taky v rodině, tak by to bylo obtížnější, ale ne nemožné. Dokonce můžu říct, že mít mimi na VŠ je někdy i výhoda, když jsem jednou neměla hlídání a potřebovala jsem na zkoušku, tak jsem se prostě do Prahy vypravila i s kočárkem (cesta vlakem docela děs ), ddíky malému jsem se dostala první na řadu a zkoušku jsem udělala na výbornou 
.
Jo a ještě s tím věkem, mezi mými spolužáky nejsou vyjímky ve věku kolem 50 let 
Takže ať už se rozhodneš jak se rozhodneš, budu ti držet palce ať svého rozhodnutí nikdy nelituješ a máš za každé situace podporu rodiny i přítele
Taky zkus nakouknou do skupiny mladé maminky kolem 20 let, je tam dost holek co dodělávaly maturu s mimčem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
