Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Těhotenství X potrat
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.9.25 20:13
Začátky budou určitě náročné, na druhou stranu bude starší relativně malý, když se narodí druhé miminko, tak ho už nejspíš rychleji přímé přijme. za rok a čtvrt už budou bezvadný parťáci a pěkně si vyhrajou. Budeš to mít náročné, pravděpodobně bude potřeba dvojkočár, oba plenky a tak… Ale pro děti to bude super. Stačí přežít tak první dva roky. Určitě to zvládnete, jako už mnoho lidí před vámi.
Rozhodnutí je samozřejmě na tobě, také bych si nebyla na 100% jistá, ale nejspíš bych nechtěla riskovat, že by pak třeba druhý sourozenec „nešel“, já bych třeba jedináčka nechtěla mít.
Tak držím palce, ať se rozhodnete tak, jak vám to bude nejlépe vyhovovat. Člověk lituje v životě hlavně věci, které nenašel odvahu zkusit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.25 21:11
Když by sis potrat do konce života vyčítala, tak je to pak jasné ne? Do života někdy přijdou věci, se kterýma člověk prostě nepočítá a musí se s tím nějak poprat. Stejně bych to brala i v tomhle případě. Teď jsi z toho sice špatná a máš obavy, což naprosto chápu, protože to bude náročné. Ale myslím si že s odstupem času budeš ráda že jsi to neudělala. V podobné situaci byla moje teta kdysi dávno. Měli 3 kluky, neplánovaně otěhotněla se 4. Také kluk. Strejda ji hnal (což není váš případ, vím) ale také se tam rozhodovalo zda to zvládnou. Zvládli, a teď je to vlastně jediné dítě které jim dělá radost, nejmaldší, má ženu dům i děti, žije spořádaný život. Ostatní bezdětní nebo si udělali dítě s někým s kým nejsou s nemaji dobré vztahy, bydlí pořád ostatní u nich, ženy nemaji a to jim je 40. Teď jsou rádi že ho měli, s nevyměnili by.
I když to bude náročné, my ženy jsme silné s zvládneme všechno když budeme chtít. Evidentně k vám miminko chtělo, a brala bych to jako dar.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.9.25 21:57
My máme děti sice rok a půl od sebe, je to trochu větší odstup, než rok, ale neměnila bych. První miminko bylo také náročnější, malá hodně plakala, uspávání bylo první měsíce šílené. Pak si to ale všechno sedlo a kolem 4. až 5. měsíce to už byla celkem pohoda. U druhého jsem z toho měla hodně strach, jak budu ty večery zvládat, když to druhé bude taky tak náročné. A nakonec to byl úplný opak. Kluk byl klidný, krásně spinkal, šestinedělí jsem ani nevěděla, že ho máme 
Měla jsem čas na dceru, které nějaká změna ani nepřišla. Malý si krásně najel na režim, chodí spát dřív, bez problémů. Dcera ho bere naprosto perfektně, i když má 2 roky, nežárlí, nosí mu hračky. Jsou chvíle, kdy je to trochu o nervy a říkám si, že se na mě snad domluvili 
Ale dá se to zvládnout, prostě třeba vyrazíme na procházku, kde si všichni pročistíme hlavu Říká se, že první rok je nejnáročnější, ale pokud ti má kdo pomáhat, tak se to dá zvládnout. Když pak vidíš, jak k sobě mají blízko už tak malé, tak je to nádhera 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
Ahoj, holky vím že mě neporadíte. Spis si jdu pro Vaše zkušenosti a tak nějak vylit srdíčko.
Mame 3 měsíční miminko a ted jsem zjistila, ze sem těhotná. Zázemí pro děti a finanční stránku mame zajištěnou. Babičky taky funguji. Ale ja se na druhé dítě necítím. Mam pocit, ze to nezvládnu. Ze tomu prvnímu nebudu moc dat 100% jak sem si vysnila a vlastně ani tomu druhému. Když si vzpomenu na moje šestinedělí, kdy byl malý pouze na mě jinak plakal a boj s kojením, tak přestává ze ještě běhám za lozicim v lepším případě chodícím dítětem mi prijde silena. Vim ze to zvládnout jde, ale ja to necítím. Nadruhou stranu ( i kdyz me to jako první napadlo) tak s potratem bych se asi taky nedokázala smířit. Partner si mimi chce nechat, ale verim, ze by mi potrat taky nevyčítal.. prošla jste si některá něčím podobným? Jak jste to zvládli? Dítě nechci, ale vím ze potrat bych si do konce života vyčítala …..
( prosím slušně, to ze sme na to meli myslet dřív, toho sem si vědoma)