Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Si_Si20 neporadím, měla jsme negativní myšlenky celé první těhotenství a teď při druhém to není o moc lepší. Myslím si, že je to hormonální, prostě je to taková ta přemrštěná zodpovědnost. Navíc si člověk najednou uvědomuje spoustu věcí
musím se hodně držet, ale mám myšlenky na manželovu nevěru(naprosto neopodstatněné
), na to, co bude po rodičáku, jestli zvládneme dětem zařídit slušný život
někdy si říkám, že bych potřebovala odbornou pomoc
ale uklidním tě, po porodu mě to hned přešlo a na oplátku jsem měla krásnější šestinedělí. Hormony si to vybraly už předtím ![]()
@Si_Si20 nepomohlo by ti během dne být v kontaktu s někým, kamarádkou nebo třeba s někým z rodiny.....? Nebo nějaká kniha s vtipnou tématikou?
jak dlouho to u tebe trvá?
@Aduš8
To já na nevěru ani tak nějak nemyslím. Věřím příteli víc než je asi i možné ![]()
Spíš se to vše točí pořád kolem rodičů a rodiny. Je to někdy až únavné. Přeci jen rodiče už mají taky věk a desim se každého dne. Snad to po porodu zmizí. ![]()
@Prtulak to dělám, chodím na kafe, koukám na komedie, ale pak třeba dělám jídlo a chytne mě to…vybrecu se a je pak zase klid. ![]()
Těhotenství (a pak kojení a nevyspání) obecně zvyšují hladinu úzkosti v těle. Je potřeba porozumět tomu mechanismu a úzkosti čelit, nenechat ji rozjet se do spirály černých myšlenek.
Pro začátek si pořiď tuhle knihu https://www.kosmas.cz/…tehotenstvi/
A zkus cvičit každý den těhotenskou jogu a při té příležitosti se nauči nějaké technice na vyprázdnění hlavy - klasicky se na to používají dechová cvičení. Vždycky když úzkost zkusí do tvého mozku vrazit první myšlenku, aby se ujala, tak je potřeba si to uvědomit - hele úzkost, zase sem mrcha leze a udělat si pár minut na dechové cvičení.
https://www.youtube.com/watch?…
Pokud by porozumění z knížky a jednoduchá cvičení to nezabírala, tak to chce psychoterapii a to ideálně ještě před porodem, protože pak je to celé logisticky složitěšjí.
@Si_Si20 píše:
@Aduš8
To já na nevěru ani tak nějak nemyslím. Věřím příteli víc než je asi i možné
Spíš se to vše točí pořád kolem rodičů a rodiny. Je to někdy až únavné. Přeci jen rodiče už mají taky věk a desim se každého dne. Snad to po porodu zmizí.
Jo - to je základní princip správného přístupu - není to realita, je to jen jakýsu šum v mozku. Je to otravné. Jinak bohužel ne, po porodu to nezmizí. Evoluce vyšlechtila samice tak, že když mají mláďata, tak jsou na ohrožení vnímavější. Dost to pomáhalo přežití.
Jenže teď si ta ohrožení vymýšlíme z ničeho a naopak nám škodí mechanismus, který generacím našich prapraprapraprapraprababiček umožnil přežít.
Porodit… @Ou u me vse s porodem zmizelo… Citlivejsi jsem na to porad, ale s tehotenstvim se to neda srovnat…
@Aduš8 píše:
@Si_Si20 neporadím, měla jsme negativní myšlenky celé první těhotenství a teď při druhém to není o moc lepší. Myslím si, že je to hormonální, prostě je to taková ta přemrštěná zodpovědnost. Navíc si člověk najednou uvědomuje spoustu věcí![]()
musím se hodně držet, ale mám myšlenky na manželovu nevěru(naprosto neopodstatněné
![]()
), na to, co bude po rodičáku, jestli zvládneme dětem zařídit slušný život
někdy si říkám, že bych potřebovala odbornou pomoc
ale uklidním tě, po porodu mě to hned přešlo a na oplátku jsem měla krásnější šestinedělí. Hormony si to vybraly už předtím
Já měla nejhorší stav po druhém porodu.Že jsme si neměli druhé pořizovat atd
Naštěstí to odešlo,ale byla jsem zralá na psychiatra