Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Záleží na tom, aký odbor robíš. A tiež na tom, či šéf berie trochu ohľad na tvoje tehotenstvo pri rozdeľovaní práce, nevystavuje ťa zbytočne veľkému stresu a či si v kontakte s rizikovými, predovšetkým infekčnými pacientami. Ja som hneď po zistení tehotenstva prestala slúžiť nočné a víkendové služby, kvoli veľkému stresu a návalom práce hlavne v noci, to by som nezvládla spánok 2-3hodiny/noc. Chvíľu som okolo 7.gt. kvoli drobným komplikáciám bola PN (asi 3 týždne) a zase som sa vrátila do práce. Celkovo som pracovala cca do 28.gt., potom som mala 4 týždne dovolenku a potom som nastúpila na MD. Posledné tri mesiace som strávila na stáži mimo domovskú kliniku, takže som mala relatívny kľud a menej práce a stresu ako „u nás“. Mám ale kamarátku lekárku, ktorá má blbého šéfa, žiadne ohľady, naopak prideľovanie čo najviac stresujúcej a infekčnej práce, takže je PN od doby, čo našla na teste dve čiarky
.
Starostlivosť v tehotenstve som mala štandardnú, len sa so mnou doktori pri kontrolách a vyšetreniach nerozprávali ako s analfabetom, ktorý ledva vie, ako k miminu prišiel
. Tehotenstvo som inak prežívala v pohode a v kľude, nesledovala som sa moc. Vďaka profesionálnej deformácii som sa ale veľmi bála komplikácií pri porode, ktoré hrozia miminu.
Tak já jsem chodila do práce až do šesti týdnů před porodem, ale dělala jsem na ambulanci v klidném neinfekčním prostředí. Práce mi nevadila, kolegové i pacienti na mě byli hodní
Za to jsem pořád řešila nějaké „potenciální“ komplikace
to prostě nešlo vypnout…
@paola white já jsem na začátku a akorát bojuju s nevolnostma..někdy mi to pacienti moc neulehčují, ale zatím k žádnému karambolu nedosšlo..a jsem unavená..ale šéfce jsem to řekla hned, protože jsem se pohybovala i v infekčním prostředí a chtěla jsem minimalizovat rizika..
jinak mě na těhotenství upozornila pacientka, teda zeptala se, jestli náhodou nečekám potomka, že celá zážím..tak jsem mimo plán testla a bylo to tam:-)
mám pár lidí na mě odně fixovaných, tak těm to asi budu muset říct, plánuji být déle doma..tak ať se zařídí
@lucka.be najviac sa bojím, že pri porode narazím na nejakého „ambiciozneho blbečka“, ktorý si bude chcieť dokázať, že to zvládne a bude voliť obtiažnejší postup..mám hraničné rozmery panvy a rada by som narazila na niekoho rozumného, kto to nebude lámať cez koleno a keď bude potreba, urobí sekciu..žiaľ, bývam v inom meste, ako som študovala a nikoho tu ososbne nepoznám..ale materskú kliniku mám trošku z ruky..ale to budem riešiť v marci ak to všetko dobre dopadne a bude čo riešiť..
@Shreya já mám tendence spíš disimulovat..takže chápu, co myslíš..
Holky děkuji vám všem za reakce..to mě jen utvrdilo v tom, že dělám dobře..řídím se vlastním tělěm a to je asi to nejlepší, co můžu udělat..samozřejmě, když mi gynekoložka doporučí PN, budu spolupracovat:-)
@lentilka248 Ja som mala pocit, že ma ako človeka, ktorý tomu „trochu“ rozumie viac berú do úvahy a vyhovejú dotazom a požiadavkom. A rodila som v inej nemocnici ako pracujem. I keď u mňa sa potvrdilo pravidlo, že zdravotníci priťahujú komplikácie ako magnet. Našťastie všetko dobre dopadlo, ale už by som taký porod druhýkrát prežiť nechcela.
@lentilka248 jj taky jsem to řekla hned. já dělala v domáí péči takže ty pacoši byly taky pěkný závisláci takže s některými to bylo boj ![]()
Prvni jsem komplet prolezela (hematom, pak zkraceny cipek, tvrdnuti), druhe jsem pracovala jeste 2 tydny pred porodem - tedy jen jednou tydne na dohodu. Prvni jsem prohystercila, druhy brala s nadhledem. V tom ohledu asi normalni zenska. A pacientum samozrejme nic - ono to na me bylo pozdeji videt. Ve spitale, kdyz odesla zenska na neschopenku, tak se pacientum rikalo „dlouhodobe nemocna“ a ono jim to doslo.
lentilo fascinujici, jak prechazis z cestiny do slovenciny ![]()
hele opravdu zalezi na tom, jak se v praci citis. ja udelal zkusenost, ze postarat se o sebe musim sama, moje obeti NIKDY NIKDO NEOCENI. Takze jakkoli se citis ohrozena, stresem, infekcemi, jdi na neschopenku. Ses v pohode - pracuj. Mam kolegyni, co dokocne potratila o sluzne - myslim, ze to za to fakt nestalo.
@Pudloslava no jsem slovenka, ale žiju v čr už pomalu stejně dlouho jak v sr..jak slyším(čtu) slovenčinu, tak mě to svádí:-)
Teď je v práci relativně klid, ale uvidím, jak to bude vypadat po létě..jako na celodenní zátah bez možnosti oběda asi nedám..jinak vzhledem k tomu, že mi pozvolna začíná být malý náš stejnokroj, asi to ani oznamovat nebudu muset..vdávala jsem se před rokem, tak se to i očekává(hodně mě tím lidi točili, když se ptali kdy bude miminko a jako že ještě nejsem těhotná:-)
akorát co se mi moc nechce dělat, resp. co mě stresuje i za netěhotného stavu jsou zátěžové testy s rizikem použití defibrilátoru..
@lentilka248 já se celý těhotenství bála, že budu provádět KPR, dělala jsem na JIPu. Normálně jsem chcíplotina, co dlouho masírovat nevydrží, ale sloužíme dvě + lékař(ka), tak zejména v noci není, kdo by moc střídal. Naštěstí mé prosby byly vyslyšeny a Zástavu jsem nazažila.
EDIT a do jipových zelených oblečků jsem se vešla v pohodě, když jsem musela mimo JIP, tak jsem ze starých zásob měla bílé původní oblečky a tudíž jsem nebyla nepředpisová až tak moc, ale asi by mi to odpustili.
Příspěvek upraven 01.08.14 v 17:18
Kamarádka porodní asistentka (ještě na škole) to tajila, aby měla dost porodů ke zkouškám. Ruplo to, když vyšetřovala paní, u které došlo ke smrti miminka ve vysokém stupni těhotenství. Kamoška se zcela neprofesiálně rozbrečela a nemohli ji uklidnit. Sama mi říkala, že to fakt nešlo zastavit - asi hormony. Měla trochu průser, ale jen malý.
@danyk já rostu zatím dost asymetricky, takže se mi mírně rozevírají košile..břicho nemám, na to je ještě brzo a to mám v záloze kalhoty na gumu, do kterých se snad vejdu i pak..já jen, že to bude asi brzo vidět..lidi se mě většinou ptali, co dělám, že jsme tak štíhlá apod..a najednou budu kulička, to jim dojde i bez informací:-)
Ahoj, tak já jsem pracovala do nástupu na MD, 8 týdnů do termínu, v psychiatrické léčebně, sice na akutním odd. ale nějak jsem se nebála, občas někdo agresivní, držela jsem se dál, stejně hodně psaní na PC, vadily mi dlouhé vizity, někdy až 3 hod někde postávat, občas jsem musela utíkat pryč zvracet
pacientům jsem neoznamovala, až to bylo vidět všimly si, bylo to ženské odd. tak to i dost prožívaly, hlavně když ony samy nemohly mít děti, některé přály a jiné záviděly, jedna mi dokonce vyhrožovala, že budu mít postižené dítě když jí nenapíšu dovolenou a podobně..ono to bylo horší, že ještě do 22t jsme nevěděli, zda se vůbec narodí (hrozící přerušení kvůli zdrav. stavu dítěte), ale celkově v práci v pohodě, kontroly jenom kam mě posílala dr., na nic jsem se neptala, bylo mi to vcelku jasné. V porodnici ani možná nevěděli, že jsem Dr., nikde jsem to neoznamovala, když jsem pacient cítím se jako pacient
Ale je pravda, že co mi zbylo z medicíny, tak přehled všech možných i nemožných nemocí a komplikací, které mě děsí jak v těhotenství, tak v rodině, u mě, u dětí, prostě to beru jak jednu velkou nevýhodu studia medicíny, asi bych byla klidnější kdybych o hodně nemocech nevěděla.
@flaminka Jojo, to jsem přesně pocítila pri setkání s těhotnou kamoskou mimo obor:-) byla naprosto klidna a žádné komplikace si nepripoustela.. Ja v počátcích, kdyz me hodně bolelo jednostranně břicho jsem si uz představovala, jak se mi dilatuje vejcovod pri extrauterine..nikde jsem to tedy neventilovala, ale ulevilo se mi, kdyz jsem viděla plod v deloze:-)
Příspěvek upraven 05.10.13 v 16:37