Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme?
Co je tohle za otázku? Proc by ses ho neměla dožít?
@lachtanice86 myslím to třeba vzhledem k jadernýmu útoku… a nechci se hadat, nejsem ani troll.. jen mě tomprostě zajímá…
@lachtanice86 píše:
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme?Co je tohle za otázku? Proc by ses ho neměla dožít?
Mi opět přijde, že jde o podklad pro článek. Dotaz je podaný strojeně, nedůvěryhodně.
@Anonymní píše:
Ahoj, raději anonym
zajímal by mě názor a pocity nastávajících maminek jak teď vzhledem k situaci vnímají svoje těhu?
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme? (Já 33tt)
Kdybyste věděly, co prijde, šly byste do toho stejně?
Mě třeba ovládá pocit bezmoci a nejistoty, nedovedu se těšit vubec na nic.. a pokaždé, když vidím nějakou dalši těhuli, tak se ptám sama sebe jak jí asi je, nad čím přemýšlí a jestli jsem jediná, kdo se takhle bojí
Hezký den holky
Sice nejsem těhotná, ale co to je za blábol, proboha? Proč bych se neměla těšit z toho, co mě čeká, co prožívám apod.
a pokud má přijít jaderný útok, tak mi to už jaksi může být jedno, prtože ne tom budeme všichni stejně a aspoň si stihnu užít to, co můžu. Ale takhle hysterčit kvůli ničemu
![]()
@Anonymní píše:
@Kelsey tak pardon, že se snažím psát slušně a s diakritikou
Moc ti to ale nejde - třeba čárky
. Snaž se víc
@Anonymní píše:
Ahoj, raději anonym
zajímal by mě názor a pocity nastávajících maminek jak teď vzhledem k situaci vnímají svoje těhu?
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme? (Já 33tt)
Kdybyste věděly, co prijde, šly byste do toho stejně?
Mě třeba ovládá pocit bezmoci a nejistoty, nedovedu se těšit vubec na nic.. a pokaždé, když vidím nějakou dalši těhuli, tak se ptám sama sebe jak jí asi je, nad čím přemýšlí a jestli jsem jediná, kdo se takhle bojí
Hezký den holky
Klid, mas nervy před porodem. Jsem 34tt a tohohle se fakt nebojím. Finančně nestradame, nervy na začátku války byly, ale vzhledem k tomu jak se to vyvíjí jsem klidna. Spis bych to u tebe viděla na nějaký začátek deprese ze všech stresu - dva roky covid, pak těhotenství co a jak bude, válka, porod kor pokud je to první dítě… psychicka zátěž za poslední roky celkem slušná. Pokud to nechceš řešit s lékaři, tak eliminuj informace - omez. Já to zkrouhla na jedny zprávy denně, občas kouknu na net, materiální pomoc a jinak jedu klasicky vlastni zivot. S ostatními na tema války nijak extra nekonverzuju. Začala jsem řešit vyprani kočáru, oblečení a hromadění věci do tasky do porodnice. Ještě si musím sepsat co vše zařídit - hlavně postýlku a dat dohromady prebalovak… baby, nemůžeš spasit svět ![]()
Já jsem měla hodně špatné pocity vzhledem k mému probíhajícímu těhotenství když válka začala. Teď, pravděpodobně i když bych neměla, jsem se už hodně zklidnila. Abych řekla pravdu jaderný útok je pro mě naprosto přijatelná představa, jistota rychlého konce. Mnohem více bych se bála toho, že válka, jak ji známe teď z médií, co se děje na Ukrajině, přijde až k nám. Ale jak říkám, ze začátku jsem z toho byla hodně špatná, teď se spíš bojím dopadů války jako je snížení životní úrovně vzhledem k lékařské péči, školství apod. Na naše první miminko se už neskutečně těším ![]()
Hele, nebojím se. Šla bych do toho znovu, jsem teď teda ve třetím trimestru. Byly doby, kdy bylo i hůř (např. druhá světová) a děti se rodily tak jako tak. Nikdy nemáš jistotu, co a jak bude. Vezmi si maminky, co otěhotněly před třeba pěti lety. Blahobyt, pohoda…a najednou se vše změnilo a taky nedělají nic děti malé… I kdyby teď nebyla žádná válka, tak nemáš jistotu, co bude za pár let, když budou děti větší. Může přijít daleko větší hrůza.
Já se spíš celé tehu bojím o miminko, abychom to těhotenství dali. Aby se něco nepokazilo. Do budoucnosti moc nehledim. A ohledně jaderné války…když ten šílenec zmáčkne tlačítko, nenaděláš nic. Neovlivníš to. Tvoje obavy chápu, ale zkus se dát víc do pohody ![]()
@hospodki jj první a prostě jak se to všechno sešlo…ješte k tomu jsme si v kovidu furt říkali- počkáme až se to uklidní - no tak asi spíš ten pocit
Jinak k psycholožce chodím raději … chtěla jsem asi jen vědě jak jsou na tom s vnímáním ostatní.. nemám totiž žádnou kamarádku, co by byla taky těhotná a mamku s tim otravovat nechci ![]()
Těhotenství bylo v pohodě, těšila jsem se a brala jak to je. Mnohem horší to bylo po porodu.
@Anonymní píše: …Nikdy nemáš jistotu, co a jak bude. Vezmi si maminky, co otěhotněly před třeba pěti lety. Blahobyt, pohoda…a najednou se vše změnilo a taky nedělají nic děti malé… I kdyby teď nebyla žádná válka, tak nemáš jistotu, co bude za pár let, když budou děti větší. Může přijít daleko větší hrůza…
S prvním jsem otěhotněla před víc jak 4,5 rokem a neudelala bych jinak. Jedine proč bych měla děti driv, ze bychom to vše posunuli, možná bych neměla tolik potratu díky mladším vajickam a třeba bychom stihli i třetí. Teď už kvůli věku zůstaneme u dvou. Covid/ válka na to nemají u me vliv. Nemám vesteckou kouli a nemůžu cekat 30 let kam se svět rozvine.
@Anonymní píše:
Ahoj, raději anonym
zajímal by mě názor a pocity nastávajících maminek jak teď vzhledem k situaci vnímají svoje těhu?
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme? (Já 33tt)
Kdybyste věděly, co prijde, šly byste do toho stejně?
Mě třeba ovládá pocit bezmoci a nejistoty, nedovedu se těšit vubec na nic.. a pokaždé, když vidím nějakou dalši těhuli, tak se ptám sama sebe jak jí asi je, nad čím přemýšlí a jestli jsem jediná, kdo se takhle bojí
Hezký den holky
Nikdy nevíš co přijde, děti se rodí v každé době. Proč tě ovládá pocit bezmoci a nejistoty? Nedovedeš se těšit vůbecna nic? Tyhle stresy přenášíš i na dítě.
Jsem taky ve 33tt a těším se neskutečně. Obavy mám maximálně o to, aby se dcera narodila zdravá.
Jaderného útoku se neobávám, ani toho, že by se konflikt z Ukrajiny převalil k nám.
Jsem si vědoma komplikací, které současná válka v naší zemi způsobí (zdražování, školství, zdravotnictví, atd.), ale jsme jako rodina relativně zajištění. Pokud „utahování opasků“ je to nejhorší, co nás čeká, mají naše děti štěstí, že se narodí tady a teď.
Ahoj, raději anonym


zajímal by mě názor a pocity nastávajících maminek jak teď vzhledem k situaci vnímají svoje těhu?
Přešlo vás těšení se na malé nebo vubec? Mate obavy z toho co bude, potažmo jestli se těch mrňousů, co v sobě nosíme dožijeme? (Já 33tt)
Kdybyste věděly, co prijde, šly byste do toho stejně?
Mě třeba ovládá pocit bezmoci a nejistoty, nedovedu se těšit vubec na nic.. a pokaždé, když vidím nějakou dalši těhuli, tak se ptám sama sebe jak jí asi je, nad čím přemýšlí a jestli jsem jediná, kdo se takhle bojí
Hezký den holky