Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
rozmary píše:
Zatim 24kilo,ale teď fakt přibírám megarychle,v prvním trimestru jsem přibrala 10kg,ve druhým asi dvě,tak jsem si říkala že to bude v pohodě
,no a ve třetim 12kg zatim,jestli to takhle bude pokračovat,tak se za chvíli budu kutálet,zavázat si boty je nadlidskej výkon
Tak já mám termín 18. října a zatím mám 15 kg nahoře. V prvním trisemestru asi 2 kg, v druhém asi 7 kg a zbytek teď… To mi povídej, si připadám jak balón… Ale jsem dost nateklá, tak snad se po porodu odvodním a v porodnici aspoň 10 kg nechám ![]()
No já jsem při prvním přibrala 21kg a čtrnáct dní po porodu to bylo dole,malá dost plakala,skoro vůbec jsem nespala a skoro jsem nejedla,protože jsme fééééést trpěly na prdíky,tak jsem se dostala dokonce dost pod váhu,tak doufám že se to nebude opakovat a nějaký to kilčo navíc mi zůstane,vypadala jsem jak zámora
A vlastně u holky jsem otekla až po porodu,ale luxusně,nohy jak konve
Teď jsem nateklá už od léta,k tomu plnej,oteklej frňák,no fakt krasavice ![]()
rozmary píše:
No já jsem při prvním přibrala 21kg a čtrnáct dní po porodu to bylo dole,malá dost plakala,skoro vůbec jsem nespala a skoro jsem nejedla,protože jsme fééééést trpěly na prdíky,tak jsem se dostala dokonce dost pod váhu,tak doufám že se to nebude opakovat a nějaký to kilčo navíc mi zůstane,vypadala jsem jak zámora
A vlastně u holky jsem otekla až po porodu,ale luxusně,nohy jak konve
Teď jsem nateklá už od léta,k tomu plnej,oteklej frňák,no fakt krasavice
taky jsem v létě natekla a pořád se mě to drží, jen doufám, že to po porodu odteče ![]()
vidíš a to se říká, že prdíkama víc trpí kluci
No říká se to,nejhorší bylo,že malá brečela bolestí bříška,furt a furt a já už nevěděla co jí je tak jsem jí pořád kojila,snad každou hoďku,protože jsem si myslela že má hlad,na pohotovosti mě doktorka seřvala jak alika,že je zavzduchovaná a že kojit nejdřív po čtyřech hodinách
.Takových akcí bylo víc,je to těžký když di mimčo nedokáže říct co mu je.Od toho roku a půl už to bylo lepší
Nejhorší je,že jsem tu kojeneckou řeč po pěti letech zapoměla,tak se v tom budem plácat znovu
Ale už se těším ![]()
rozmary píše:
No říká se to,nejhorší bylo,že malá brečela bolestí bříška,furt a furt a já už nevěděla co jí je tak jsem jí pořád kojila,snad každou hoďku,protože jsem si myslela že má hlad,na pohotovosti mě doktorka seřvala jak alika,že je zavzduchovaná a že kojit nejdřív po čtyřech hodinách.Takových akcí bylo víc,je to těžký když di mimčo nedokáže říct co mu je.Od toho roku a půl už to bylo lepší
Nejhorší je,že jsem tu kojeneckou řeč po pěti letech zapoměla,tak se v tom budem plácat znovu
Ale už se těším
stejně je každý prcek jiný a aspoň si my prvorodičky nebudeme připadat jak jelita ![]()
Hezký večer. Zkusím napsat, třeba někdo odpoví.
Jsem neustále rozladěná, naštvaná na celý svět. A ani nevím proč. Všechno a všichni mě štvou. Dokáže mě naštvat jen to, že přijdu po celém dní z práce / školy (máme praktickou výuku normálně) a jen na mě někdo promluví. Štve mě kolikrát i taková hloupost, jakože musím kvůli nějakému stupidnímu předmětu vstávat (i když vím že to stupidní není). Jsem mladá, jediné co se snažím skloubit studium se školou, což se mi daří, nejsem z toho vyhořelá, že by mě to nebavilo nebo tak. Štvou mě i hlouposti, jakože někomu třeba 10× za sebou pípne nessenger.
Úplně se za to stydím, jak jsem rozladěná hloupostmi, ale nevím prostě proč. Myslela jsem si, jestli nemám nějak rozházené hormony, říkala jsem to dr na gyndě, vzala mi krev a údajně vše v normě. Tak já nevím. Snaží se o mě spolužák a zároveň kolega z práce, ale na něm mě taky vše štve. Teda. Já vím, že je skvělý, jiná by mu nohy líbala, ale já jsem divná a prostě štve mě, jak na mě i pořád čeká až skončím v práci (každou směnu), čeká na autobusaku až přijedu (anizbychom se domluvili) atd. Prostě kvůli mojí náladě jsem nevděčná všem a všemu. Nějaká ráda? ![]()
Tohle mám občas, kdyz mám horší štítnou žlazu směrem do hyperfunkce. Jinak to mohou zpusobit i infekce typu borelioza a samozřejmě hladina serotoninu apod. Pokud se vyloučí fyzická přícina, zkus psychologa, ale já bych si tipla, že tady rk bude zdravotní věc.
@Anonymní píše:
Tohle mám občas, kdyz mám horší štítnou žlazu směrem do hyperfunkce. Jinak to mohou zpusobit i infekce typu borelioza a samozřejmě hladina serotoninu apod. Pokud se vyloučí fyzická přícina, zkus psychologa, ale já bych si tipla, že tady rk bude zdravotní věc.
No jo, štítná žláza, to mě nenapadlo
děkuji moc! Zajdu za praktickou.
Právě mně to na psychiku moc nesedí, jako ano, stresu je dost, ale kdo ho nemá.
Taky se přikláním ke štítné zlaze. Já právě podle těchto nalad a zazivacich potíží poznám, že to mám nějak rozhozene.
@Anonymní píše:
Hezký večer. Zkusím napsat, třeba někdo odpoví.
Jsem neustále rozladěná, naštvaná na celý svět. A ani nevím proč. Všechno a všichni mě štvou. Dokáže mě naštvat jen to, že přijdu po celém dní z práce / školy (máme praktickou výuku normálně) a jen na mě někdo promluví. Štve mě kolikrát i taková hloupost, jakože musím kvůli nějakému stupidnímu předmětu vstávat (i když vím že to stupidní není). Jsem mladá, jediné co se snažím skloubit studium se školou, což se mi daří, nejsem z toho vyhořelá, že by mě to nebavilo nebo tak. Štvou mě i hlouposti, jakože někomu třeba 10× za sebou pípne nessenger.![]()
Úplně se za to stydím, jak jsem rozladěná hloupostmi, ale nevím prostě proč. Myslela jsem si, jestli nemám nějak rozházené hormony, říkala jsem to dr na gyndě, vzala mi krev a údajně vše v normě. Tak já nevím. Snaží se o mě spolužák a zároveň kolega z práce, ale na něm mě taky vše štve. Teda. Já vím, že je skvělý, jiná by mu nohy líbala, ale já jsem divná a prostě štve mě, jak na mě i pořád čeká až skončím v práci (každou směnu), čeká na autobusaku až přijedu (anizbychom se domluvili) atd. Prostě kvůli mojí náladě jsem nevděčná všem a všemu. Nějaká ráda?
může to být cokoli, únava, nervy, hormony, klidně i nějaká podzimní deprese ![]()
Potřebuješ nějakého řízného chlapa, který si tě vycvičí, naloží ti práce do 10 večer a pak budeš ráda, že se svalíš do postele…nějakej hodnej spolužák je na houby…
@slepicinec píše:
Potřebuješ nějakého řízného chlapa, který si tě vycvičí, naloží ti práce do 10 večer a pak budeš ráda, že se svalíš do postele…nějakej hodnej spolužák je na houby…
No jo, já se totiž bez chlapa asi neobejdu.
Chlapi jsou totiž spása ženských asi
![]()
1. začni sportovat. Nějaké silovější cvičení podle youtube, až se otevřou tělocvičny a kluby, tak k tomu přidej něco bojovějšího - vybiješ si frustraci a se svou agresí se naučíš pracovat.
2. začni si psát deník vděčnosti - potřebuješ se cíleně učit vidět jinak než jen přes vztek.
http://psychologicketipy.cz/…k-vdecnosti/
3. udělej si seznam 100 činností, které tě těší a baví. Od úplných blbostí, po velké věci. Každý den se věnuj alespońn jedné takové činnosti. Plánuj to a dodržj.
4. pořiď sobě tuto knihu a věnuj se trošku sebepoznání
https://www.grada.cz/…denost-8071/
5. uspokojivej sex umí odplavit ledacos, což ti uleví, ale nenaučí tě to s tvým temperamentem pracovat. Mizerný sex to ještě zhorší.
V případě že bereš hormonální antikoncepci, tak zkus změnit druh a nebo třeba využívej nuvaring, či něco takového, to v tom taky může hrát roli. A pokud ti gynekoložka dělala testy, tak se optej, jestli nechala kontrolovat i tu štítnou žlázu.
Agrese a vztek jsou nástroje, které se dají při vhodném tréninku použít k ledasčemu poztivinímu. Ale pokud s nimi neumíš zacházet a jen se jimi necháš zaplavovat, tak škodíš jak sobě, tak lidem, které máš ráda.
To že ti teď nejde s nima pracovat neznamená, že to není něco, co se nedá naučit.