totální závislost na matce

Fotoalbum (0)
Sledovat e-mailem
Přidat k oblíbeným
Zapnout podpisy
Hledání v tématu
Sledovat eMimino.cz

daloula

9441

25.4.09 18:55

načítám...

totální závislost na matce

Ahoj, jsem tady znovu s věčným tématem - závislost dítěte na matce. Malé jsou 2 roky a 1/4, je to úžasná a společenská holčička … po dobu, kdy jsem v její blízkosti. Kdysi měla období „separační úzkosti“, později to přešlo a teď je to tady zase - a řekla bych že v ještě horší verzi . Nic nezmění ani tatínek, dědeček ani kamarádi. Najednou nechce s nikým na procházku, už ani do obchodu si nezvládnu dojít sama. Pokud to přece jen psychicky zvládnu a překročím hysericky řvoucí dítě ležící u dveří, … po 30 minutách to vzdá ta osoba, která s malou je. Malá holt totiž celou dobu řve, škytá a odmítá komunikovat - neustále opakuje „maminka“. Pořád se uklidňuju - je to etapa … přejde to, ale krapet mě to děsí. Přece jen v září půjde do školky a jak jinak ji vést k samostatnosti než se aspoň na chvíli odloučit. Malá je se mnou od svého narození, nemáme babičky ani kamarádky ochotné k hlídání - jsme spolu neustále . Miluju jí, ale mám strach aby se od té mojí sukně někdy odtrhla . Poradíte?

načítám...
Citovat
Zmínit

Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:

kiera

253

26.4.09 09:35

načítám...

Ahojky, vítej v klubu, u nás to do nedávna bylo úplně to samé. Nemohla jsem sama ani na wc :roll: . Pak jsem jednou malému řekla, že jdu na chvilku do práce(šla jsem s kamarádkou na kafe :lol: ) a jako když utne, dal mi pusu a nechal mě jít. Sama jsem nevěřila vlastním očím. Možná, že když vidí, že taťka chodí taky do práce(a ten opravdu chodí do práce a ne na kafe :lol: ) a vždycky se vrátí...... Jo a malý má 2,5 roku.

načítám...
Citovat
Zmínit

Anonymni

26.4.09 17:40

načítám...

No tak u nás to bývalo donedávna v klídku, malej byl zvyklej, protože celou mateřskou jezdím na VŠ. Jenže teď jakoby se něco zlomilo, z mého odchodu dostává úplně hysterické záchvaty, při kterých se většinou pozvrací a je to teda hrozně náročné pro toho, kdo ho má v tu chvíli na starosti:)
Taky se hrozně pořád těšil do školky a teď, když tam má v září nastoupit, tak nechce ani slyšet a okamžitě se dává do pláče, když o školce začnu jen mluvit.
Tak nevím a doufám, že to rychle přejde…

nepřihlášená
Blanka

Citovat
Upravit

Anonymni

4.5.09 09:00

načítám...

Ahojky, úplně vás chápu. Malému je 3,5 roku, totální závislák na mamince. Taky nemáme babičky ani nikoho na hlídání, takže pořád odmalička se mnou. Od 3 začal chodit do školky - katastrofa - probrečel tam celé dopoledne :-( Asi nemusím popisovat, jaké to byly stresy pro mě. Teď, po půl roce (tedy skoro, protože je vždycky týden ve školce - nemocný 14 dní doma a to se pořád opakuje), je to lepší. Už tam nebrečí, ale pořád ráno opakuje, že tam nechce. No, snad se to jednou zlomí. Řekla bych, že je to v pravidelnosti. Zpočátku nechtěl ani slyšet, teď už to bere, že prostě musí. Ta školka pomohla, i když mamánek je to pořád a jsem přesvědčená o tom, že taky pořád bude. Taky měl období, že nechtěl na procházku ani s tátou, dokonce když vylezl třeba na stůl, tak ho nemohl sundat nikdo jiný než maminka, jídlo jen od maminky, uspávat jen s maminkou… atd. Určitě je to tím, že byl pořád jen a jen se mnou a nebyl zvyklý s nikým jiným (ale jinak to ani dělat velice nešlo), a taky je to asi i povahou dítěte. Takže vám všem přeji pevné nervy a věřte, že se to bude zlepšovat. Sice pomaloučku, ale snad s námi nebudou u sukní do 15 :-)

Citovat
Upravit

daloula

9441

5.5.09 09:02

načítám...

Tak koukám, že vážně nejsem sama . Moc dobře to znám: usínat jenom s maminkou, koupat jenom s maminkou, papat jenom s maminkou, mlíčko jenom od maminky … a nedejbože když maminka jde ven s pejsekem na 3 minuty :cry: , to je pak řev, že malou slyším i v přízemí (pozn. bydlíme v 6. patře). Taky se té školky trochu bojím. Malá teď sice furt opakuje jak půjde do školky, jak tam budou děti a jak tam budou malovat, ale pak hned dodá „s maminkou“. No, snad to ve zdraví přezijeme :lol: . Hlavně se budu muset zocelit já - nemám povahu ani srdce na to, ji nechat řvát a nerada to řeším „silou“.