Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
@epsice píše:
Jo takže teď se tu budete navážet do pejskařů, že se nám nelíbí co tu zakladatelka píše… jako sorry, ale ten pes je taky jen zvířátko a když se na něho řve bezdůvodně tak, že se počůrává, nepřijde mi to v pohodě. A už rozhodně mi to nepřijde normální shazovat to na hormony. Paní píše že se na fenku začala ohrazovat na konci těhotenství protože blablabla… chová se snad tak ke všem? ne jen ke psovi? K prvnímu dítěti? K manželovi? Jsou prostě lidi kteří si pořídí psa a ví že to nebude vždycky med, že tu rodinu bude mít a jsou lidi, kteří nepřemýšlí. Já mám dva pejsky, teď v těhu kdy víc odpočívám jsem naopak ráda že jsou se mnou a když si lehnu pod deku na gauč, oba se mi zavrtají do deky u nohou a mají neskutečnou radost že můžou spát se mnou… nikdy bych na ně neřvala pro nic za nic. podotýkám že jsou to štěňata- půl roku a rok. takže zrovna moc ještě neposlouchají
Přijď si o tom popovídat za půl roku, až ti bude mimino řvát celou noc a když konečně uspíš, tak půjdeš venčit pejsky
nikdo neřekl, že je to správně, nikdo taky ale neřekl, že se pes počůrává, jednou si cvrknul, když na něj křikla, no tak jako stalo se…tak není potřeba to víc rozmazávat, zakladatelka si uvědomuje svoje chování, pejska nijak netýrá, jen jí teď víc leze na nervy, spousta těhulím lezou na nervy jejich chlapi a taky je hned nedávaj sousedovi, ne?
@epsice a ted si představ, že jsou ženské, které to nemají tak snadné jako Ty. Nemohou si jen tak lehnout pod deku nagauč, alei s břichem musej kmitat kolem manžela, dětí, domácnosti a ještě venčit psa.To je fakt tak nepochopitelné, že už toho má někdy člověk dost a že mu ujedou nervy…Sama třeba jednou pochopíš, až Ti bude mimino ječet celou noc a ráno když konečně usne, ty budeš muset vyběhnout s tím pejskem ven, aby se vyvenčil ![]()
@Tarinka Sorry,dočítám až ted…koukám, že jsme napsaly podobný komentář ![]()
@dendule4 píše:
@Tarinka Sorry,dočítám až ted…koukám, že jsme napsaly podobný komentář
tož máš recht ![]()
@Kočičí duše píše:
Hele to ale vůbec není o prioritách. Zakladatelka je těhotná, takže hormony s ní mávají. A věř tomu nebo ne, já najednou všechny lidi vnímala úplně jinak.
A kdyby se takhle chovala ke svému dítěti, protože s ní cloumají hormony, tak by to bylo taky v pořádku?
Ať ho dá někomu, kdo ho bude milovat, tohle je nechutné.
@dendule4 píše:
@epsice a ted si představ, že jsou ženské, které to nemají tak snadné jako Ty. Nemohou si jen tak lehnout pod deku nagauč, alei s břichem musej kmitat kolem manžela, dětí, domácnosti a ještě venčit psa.To je fakt tak nepochopitelné, že už toho má někdy člověk dost a že mu ujedou nervy…Sama třeba jednou pochopíš, až Ti bude mimino ječet celou noc a ráno když konečně usne, ty budeš muset vyběhnout s tím pejskem ven, aby se vyvenčil
Samy si to vybraly, proč za to má trpět někdo jiný? Za to, že se někdo blbě vdá nemůže pes.
@dendule4 a kdo rika ze mi to bude delat problem? Ano kdyz odpocivam jsou psi se mnou jenze js tim myslela jen o vikendu a rozhodne ne cely den. protoze pres tyden ma kazdy svoje povinnosti a nejen ti co maji doma dite. Coz nektere z vas nechteji pochopit. Je tak tezke vzit kocarek a jit ven i se psem? A nevymlouvat se na vsechno kolem sebe? Vsechno jdee. Ale je jasne ze kdyz nekdo napise " trapim psa ale nemuzu za to protoze jsem v tom" tak to zvedne tlak hodne lidem.
Zakladatelko koleduješ si na velký problém. Pokud je pes citlivý (což je - viz počůrání) a ty v působení na něj budeš nadále pokračovat a s těhotenstvím bude stoupat tvá nevole tak dojde pravděpodobně vlivem nepřiměřeného tlaku a stresu na psí nervovou soustavu k tzv. naučené bezmocnosti
to je stav, kdy se až zhroutí nervový systém psa (laicky řečeno)
pes už nikdy nebude jako dřív a může mít problémy i např. s agresivitou, vyšší dráždivostí, neklidem… řešení - psa dát na čas do klidu, naučit se kontrolovat tvé chování
co není! řešení - psa si nevšímat
Já teda zkušenost nemám, ale od kamarádky vím, že ji v těhotenství štvalo všechno. Pes ji taky štval a hlavně manžel
Psovi nikdy nic neudělala, ale taky na něj občas zařvala. Ale po porodu se nějak srovnala. Ty jsi psala že se ti to porodu taky zlepšilo, tak snad se to zlepší i po druhém porodu
Vím že asi není snadné v těhotenství ovládnout hormony, ale zkus to. Kamarádka to řešila tak, že když ji naštval pes nebo manžel, zalezla si sama někam na wc nebo do koupelny, vydejchala to a pak dál fungovala a všichni přežili ve zdraví ![]()
@radkka @epsice Holky napište sem, až ty děcka porodíte
Třeba se na to budete dívat už trošičku jinak
@juliettee píše:
Já teda zkušenost nemám, ale od kamarádky vím, že ji v těhotenství štvalo všechno. Pes ji taky štval a hlavně manžel
@Premek_Orac píše:Fakt to nemají chlapi lehký
.
No to nemají, ona kamarádka sama říká že byla celý těhotenství strašně přecitlivělá, že jí vadilo všechno
Ale přešlo to, fakt s ní asi hooodně cloumaly hormony ![]()
Chtěla bych poděkovat za některé rady, ale psa pryč rozhodně nedám.. Podle mě není řešení hned psa udat dál, když něco nezvládám.. Na hormony se nějak vehementně nevymlouvám ani nechci, vím že se mám nejdřív nadechnout a až potom jednat a ne křičet v nervech.. Jinak doopravdy se mi počůrala z křiku.. Já jsem jí nikdy netrestala tím, že bych ji uhodila, jediné co děláme když zlobí je, že ji chytíme za kůži nahoře na krku a přitiskneme k zemi, ale to spíš když byla menší a neposlouchala.. Je hodně citlivá.. byla zvyklá s náma spát v posteli.. když jsem byla poprví těhotná, tak to jsem ji naopak hoodně mazlila v těhotenství, po porodu ta láska na ní už tak nezbývala.. Potom se to zlepšilo, jsem hodně aktivní, chodíme každej den na dlouhý procházky.. Ale ted jsme skoro měsíc chodily jen na čůrání, protože syn měl zánět průdušek a skončily jsme v nemocnici.. Nemohli jsme ven, manžel se vrací pozdě večer z práce.. Asi to na to bude mít taky vliv.. špatně nesla naší nepřítomnost, byla neklidná.. Já ve stresu a smutná, že syn skončil na kapačkách
hrůůza.. všechno to určitě prožívá se mnou a já místo toho, abych ji uklidnila na ní křičím a vylívám si emoce.. Uvědomuju si to, ale nemyslím si, že by se měla tak špatně, abych ji dávala pryč, vždy jsme ji brali jako člena rodiny a dávali ji pohyb a mazlení, má spoustu psích kámošů.. Já jí mám přece ráda, mrzí mě to..
Určitě děkuji za předposlední příspěvek, to jsem si potřebovala přečíst, nechci ji ublížit tak, aby jsme si k sobě už nikdy nenašli cestu a aby měla zmrzačenou duši.. Už na ní nebudu křičet, když mě neposlechne a raději ji začnu víc mazlit, i když to tak třeba zrovna ted necítim, věřím totiž, že se to po porodu až se s dalším miminkem sžijeme zase zlepší a budeme opět parťačky jako dřív..
@Tarinka @dendule4 : vám děkuji, že máte pochopení.. vím, že moje chování je momentálně špatné, ale zároveň o sobě vím jaká jsem a, že nejsem nenávistný tyran co mučí svého psa.. Po*rala jsem to s prominutím, ale bude zase dobře!!
@dendule4 Paní píše že je těhotná. ano jedno dítě už má ale o něm tam není ani zmínka, tak se tu prosím nepovyšujte. Každá to máme takové, jaké si to uděláme. To že jste matka, nebo jste těhotná, vás (ani nikoho jiného) neopravňuje chovat se takto. Těhotenství není nemoc, ani psychická a ani fyzická. Takže těhotenství ani mateřství paní rozhodně neopravňuje.
@epsice píše:
@dendule4 Paní píše že je těhotná. ano jedno dítě už má ale o něm tam není ani zmínka, tak se tu prosím nepovyšujte. Každá to máme takové, jaké si to uděláme. To že jste matka, nebo jste těhotná, vás (ani nikoho jiného) neopravňuje chovat se takto.Těhotenství není nemoc, ani psychická a ani fyzická. Takže těhotenství ani mateřství paní rozhodně neopravňuje.
Já nechci mluvit za těhotné ženy, protože sama ještě děti nemám, ale mám hormonální nerovnováhu a vím, že občas je sakra těžké udržet nervy na uzdě. Hormony lítají jak se jim zachce, chvilku jsem vysmátá a za hodinu jsem schopná brečet nebo mám úzkost. A jo, stane se mi, že se někdy zbytečně utrhuju na přítele, který za nic nemůže. Teda už jsem se s tím naučila pracovat, ale trvalo mi sakra dlouho než jsem se to naučila. Takže pokud lítají hormony v těle těhotným tak si dovedu představit, že to je třeba ještě horší.