Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Hanka1 píše:
Teda osobne bych do toho nesla, ale hlavne bych dala na nazor manzela a ten mi neprijde, ze by se hrnul a byl nadseny z tretiho ditete…
Máš pravdu v tom, že velikou rodinu musí CHTÍT oba partneři, v případě, že chce jen jeden a myslí si, že toho druhého časem naočkuje, tak to vůbec nefunguje. Pro toho, kdo si to nevybral zcela dobrovolně, působí pak velká rodina jako koule u nohy.
Jako ja osobne bych to nechtela, ipretoze mam rada deti..
Ale tak ja mam jen jedinou dceru v puberte, tak si nedovedu predstavit 3 deti do 4 let ![]()
@_.Emilyyy píše:
Jako ja osobne bych to nechtela, ipretoze mam rada deti..
Ale tak ja mam jen jedinou dceru v puberte, tak si nedovedu predstavit 3 deti do 4 let
Mně to přijde jednodušší, než mít jedináčka.
Opravdu, nejdrsnější to bylo do narození prostředňátka.
A pak ještě chvilku, protože mě a novorozeného vetřelce pak ještě nějakou dobu to prvorozené sprátě uraženě odmítalo vzít na vědomí.
A pak to byl sice fičák, ale vlastně taky parádní jízda.
@mamina2017 píše:
@Ludovika tak to máš můj obdiv
Děkuji
. Je to (a ještě i bude) hodně náročné, ale taky hodně krásné. Nuda žádná, zážitků tisíce
. Třeba dnes. Nejmladší syn (5 let) - obrázky s pohádkovými postavami. „Bene, co je to?“ „Kocour.“ „No, ale kocour v čem? Co má na nohách?“ „Kocour v gumákách???“
No, některé pohádky ještě musíme dopilovat
.
@SAJ píše:
Mně to přijde jednodušší, než mít jedináčka.Opravdu, nejdrsnější to bylo do narození prostředňátka.
A pak ještě chvilku, protože mě a novorozeného vetřelce pak ještě nějakou dobu to prvorozené sprátě uraženě odmítalo vzít na vědomí.A pak to byl sice fičák, ale vlastně taky parádní jízda.
No tak nemam srovnanani no
.
Ale tal zvladala si to a zvladas to ![]()
@Hanka1 manžel chce tři děti, na tom jsme se shodli už u prvního dítěte. Jen já bych ho měla klidně hned, manžel by raději počkal rok až dva. Za mě je prostě jednoduší mít ty děti věkově co nejblíž. Člověk řeší stejné věci, stejné výlety, hry, hračky, prostě vše se dá dělat se třemi dětmi a ani jedno nebude zpruzené že musí jet třeba do herničky s mladším sourozencem.
@Betty MacDonald jasně, nikdy bych nenutila nikoho do tří dětí. Manžel tři děti chce, oba jsme se na nich shodli, dokonce on je v jednu dobu chtěl mnohem víc než já. Teď jen řešíme zda se začít snažit už teď a nechat tomu volný průběh nebo počkat rok až dva. Manžel by raději počkal, já bych na to „vlítla“ klidně hned, tak uvidíme jak se dohodneme.
@Aja44 Nečetla jsem diskuzi, je to na několik stránek. Mám kamarádku, která má tři děti po půldruhém roce, takže rozestup mezi prvním a posledním je 4,5 roku. Zvládají to skvěle, dětem se stíhá věnovat, podporovat je v jejich zálibách a tak. Děti jako menší byly parťáci, teď už jdou do puberty, tak každý dává přednost svým kamarádům, spolužákům…
S tím, jestli snažení odložit, mám taky jednu zkušenost. U nás to takto proběhlo a bohužel ve výsledku jsme skončili u dvou dětí, i když jsme chtěli víc. Manžel taky nechtěl, pak jsem nechtěla já (prvorozené dítě už bylo větší, já mohla prospat celou noc, jezdit na výlety, prostě se mi do toho miminkovského kolotoče nechtělo). Nakonec druhé dítě máme, ale další, i když jsme chtěli nejmíň čtyři, už ne. Protože pořád jsme váhali, hlavně manžel (ne jestli mít, v tom měl jasno, ale kdy další dítě mít), a teď po letech lituje. Další děti mu tu prostě chybí.
Prosím anonym, osobní informace. Díky.
@Anonymní píše:
@Aja44 Nečetla jsem diskuzi, je to na několik stránek. Mám kamarádku, která má tři děti po půldruhém roce, takže rozestup mezi prvním a posledním je 4,5 roku. Zvládají to skvěle, dětem se stíhá věnovat, podporovat je v jejich zálibách a tak. Děti jako menší byly parťáci, teď už jdou do puberty, tak každý dává přednost svým kamarádům, spolužákům…S tím, jestli snažení odložit, mám taky jednu zkušenost. U nás to takto proběhlo a bohužel ve výsledku jsme skončili u dvou dětí, i když jsme chtěli víc. Manžel taky nechtěl, pak jsem nechtěla já (prvorozené dítě už bylo větší, já mohla prospat celou noc, jezdit na výlety, prostě se mi do toho miminkovského kolotoče nechtělo). Nakonec druhé dítě máme, ale další, i když jsme chtěli nejmíň čtyři, už ne. Protože pořád jsme váhali, hlavně manžel (ne jestli mít, v tom měl jasno, ale kdy další dítě mít), a teď po letech lituje. Další děti mu tu prostě chybí.
Prosím anonym, osobní informace. Díky.
Díky za Vaši zkušenost. Toho co pišete se taky právě bojím. Děti povyrostou a člověk si odvykne od těch plenek a pak už se mu nebude chtít. A představa že budu třeba ještě 6,7 let doma mě taky děsí.
@Anonymní píše:
@Aja44 Nečetla jsem diskuzi, je to na několik stránek. Mám kamarádku, která má tři děti po půldruhém roce, takže rozestup mezi prvním a posledním je 4,5 roku. Zvládají to skvěle, dětem se stíhá věnovat, podporovat je v jejich zálibách a tak. Děti jako menší byly parťáci, teď už jdou do puberty, tak každý dává přednost svým kamarádům, spolužákům…S tím, jestli snažení odložit, mám taky jednu zkušenost. U nás to takto proběhlo a bohužel ve výsledku jsme skončili u dvou dětí, i když jsme chtěli víc. Manžel taky nechtěl, pak jsem nechtěla já (prvorozené dítě už bylo větší, já mohla prospat celou noc, jezdit na výlety, prostě se mi do toho miminkovského kolotoče nechtělo). Nakonec druhé dítě máme, ale další, i když jsme chtěli nejmíň čtyři, už ne. Protože pořád jsme váhali, hlavně manžel (ne jestli mít, v tom měl jasno, ale kdy další dítě mít), a teď po letech lituje. Další děti mu tu prostě chybí.
Prosím anonym, osobní informace. Díky.
a je už pozdě? Řada žen dnes rodí benjamínky i kolem čtyřicítky, taky jsme to tak měla s nejmladšími dětmi…
@terien píše:
Jsi úplně nejvíc nejlepší a fantastickámůj názor to ovšem nemění. Pár supr čupr matek už jsem potkala, umí se perfektně vychválit, ale tam jejich dokonalost končí. Klidně si jich pořiď 15, třeba tě pak ten rozdíl trkne.
ja se hodne bala, jak to bude vypadat po narozeni druhatka a ze by se to nedalo zvladnout, ten pocit fakt nemam. Cekala jsem peklo a zatim to je pohoda.
Ja ale po hernickach nelitam a ani nedelam detem nonstop animatora. Starsi rozlozim treba malovani na stul. zatim co ona maluje, povidame si, v mezicase prebalim mimco a nakrmim, pak polozim mimco na zem, at si hraje se sestrou, ja uklidim kuchyn a udelam obed… den ubehne rychle. A po praci bere manzel decka na hodinku dve ven. Taky chodim s detmi ven, vetsinou dopoledne, vezmu starsi na zmrzku, stavime se na chvilku na hriste, ale neni to kazdy den.
Ano, nejsem super aktivni matka, nebyla jsem ani, kdyz jsem mela jenom prvorozenou. Nevidim, proc by meli deti kvuli tomu stradat.
Zalezi jaka jste mamina. Mame v rodine maminu 3deti, ktere mela behem 4let. Ale je to typ maminy, ktera neresi. Pak jsou maminy, ktere se hrouti pri kazde rymicce
takze pokud se vy osobne na to citite sla bych do toho… tady si stejne prectete jen anonymni rady a nazory, ktere nejsou objektivni, nebo spravne protoze to kazda mame jinak. Nekdo nestiha s jednim ditetem nekdo ma 4 a v pohode ![]()
@pe-terka Věkově pozdě ještě není, měli jsme děti na dnešní dobu docela brzo. Ale bohužel už na tom nejsem zdravotně dobře, manžel nemá energii ani na stávající děti, zkrátka už jsme „staří“ na benjamínky. Vědomě a cíleně do dalšího dítěte nepůjdeme, fyzicky se na to necítíme.
Můžu říct, že můj život s dětmi byl krásný, my měli větší rozestupy a přišlo mi to ideální. Teď starší děti s námi už nebydlí, mají svůj život se svými partnery, a ty mladší zatím studují. Bylo to někdy náročnější, hlavně v období nemoci a pak, když jsem měla dvanáctky. Ale nikdy bych neměnila, jsem šťastná, že mám čtyři úžasný děti a za sebe můžu jen doporučit. A nejnáročnější to bylo, když jsem měla jen prvního, opravdu mi dal zabrat. ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.
Teda osobne bych do toho nesla, ale hlavne bych dala na nazor manzela a ten mi neprijde, ze by se hrnul a byl nadseny z tretiho ditete…