Trilety palicak

2073
1.1.10 21:50

Tříletý paličák - co s tím

Ahoj holky,
musim si trochu postezovat a take uklidnit, ze v tom nejsem sama…
Mame doma 3leteho chlapecka - musim rici, ze do tedka byl docela v pohode. No je fakt, ze jsem se snazila vse resit po dobrem - takze kdyz se treba nechtel oblekat, tak jsme ho oblekla apod. Ale vzdy jsme vychazeli docela v pohode a na vsem jsme se nejak dohodli, ale ted posledni dny je to des…
Nevim jeslti je to tim, ze doma mame mesicni mimi nebo tim, ze jsou Vanoce a je takovy rozdovadeny - proste zmena rezimu nebo tim, ze je doma tatinek a s tim je zvykly lumpacit a moc ho neposlouchat… Ale me vzdy poslouchal, ale ted…
Nejen, ze neposloucha a kolikrat udela opak, ale zacina mi i odmlouvat a vztekat se… To same jsme mu rekla, ze uz je velky, ze uz musi jist sam a sam se oblekat - sice mi to prislibi, ale jak k otmu dojde tak odmita a dela psi kusy a radis nebude jist vubec nez by jedl sam. To same se zdravenim naprosto odmita rici treba dobry den - i kdyz doma kdyz si hraje to rika, ale jak nekam prijdeme tak nerekne ani slovo - ted jsme mu rikala, ze se to tedy naucime rikat spolu a odmita nebo treba omluvit se to znej nedostanu po dobrem ani po zlem… :cert: :cert: :cert:
Mate na to nejakou radu co s tim udelat…
Fakt bych uz potrebovala aby byl samostatnejsi - preci jen mam jeste to mimi a nekdy je to narocne a hlavne chci, aby sel od zari do skolky, ale takto nevim nevim :-(
I s tim zdravenim ci omlouvanim je mi to proste trapne (kor kdyz ostatni deti s tim nemaji problem) - fakt se citim jako neschopna matka :cry:
Diky moc za rady a ipodporu :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2069
1.1.10 22:14

Zajima me, co napisou ostatni, ale z meho pohledu vlastne nemas zadny problem a vsechno je tak, jak je prirozene v tomhle veku a situaci.
Emca je teda o zdubik mladsi, ale krome toho jezeni mi prijde vsechno normalni. Oblikat se trochu umi, ale samozrejme odmita a peru se s ni snad pri kazdem odchodu. Zdraveni, haha, velmi vyjimecne, omluvu taky neda - teda spis proto, ze neni prilezitost, ale stejne jsem zastancem toho omluvy nevyzadovat.
Ty ostatni deti, o kterych pises, mi prijdou jako z jineho sveta.
Emicku povazuju za moc inteligentni a dobre vychovanou holcicku, ale v tomhle veku mi vubec neprijde jako samozrejmost chovat se slusne pred ostatnimi a rikat veci, ktere bych si predstavovala, ze by mela rikat, aby ji lidi ohodnotili jako slusne vychovanou. Stydi se, nebo nechce, to je jedno, rozhodne ji k nicemu nenutim, tim ji od toho jedine odrazuju.
Narozenim sourozence se spousta veci meni, k horsimu samozrejme, ale z duvodu, ktery diteti pomuze naucit se prave s lidmi lip komunikovat…, ale holt o neco pozdejs.
Vzdor je naprosto prirozeny, kor kdyz je v obdobi vzdoru a zaroven celi novince v podobe brasky.
Muze se zacit pocuravat a zase to bude jen prirozene a neni mozne se na nej kvuli tomu zlobit. S tim bojujou momentalne dve kamaradky kolem me.
Jina kamaradka ma stejne stareho chlapecka, jako je nase Emca. Zatim nema druhe mimi a o synovi rika, ze je naprosto uzasny partak a na vsem se s nim skvele dohodne. Ja to tak s Emcou nemam - od te doby, co se narodil Tomik, to je holt dan za to, ze bude mit ona partaka v budoucnu…
Jestli muzu doporucit, tak jsem prave docetla knizku Sourozenci bez rivality - je tam spousta skvelych rad jak komunikovat s detmi tak, aby vychazely mezi sebou a necitily se sourozencem ohrozeny…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13992
1.1.10 22:25

U Vás ten bojkot chápu, doteď jsi to dělala za něj a teď mu navíc přibyl rival.
U nás ho až tak nechápu, mám lautr to samé :lol: , zdravení horko těžko, oblíkání je o stálém přemlouvání (ale musím říct, že do těch tří let mu to nešlo, teprve teď se obleče téměř kompletně, např. štramplíky/punčocháčky umí celkem čerstvě, protože dřív se s tím nehodlal babrat), i když se to teď rychle lepší. U jídla se mi samo krmí mladší dítě, starší krmit fakt odmítám, takže sní tak pětinu (to mu ještě fandím, je navíc dost frfla) toho, co mladší brácha, teď po vánočních návštěvách u vše dovolujících prarodičů :cert: mi jeden oběd nechal na stole úplně netknutný :evil: .
Na výchovné rady se tudíž necítím kompetentní. Nedělám to za něj, ale všechno musím okecávat, vymáhat, páčit…
Na druhou stranu jsem ráda, že věkový rozdíl mezi dětmi máme takový, že požadavky na samostatnost nebere jako trest za sourozence.
Tvůj syn se to naučit musí, to je jasné, ale bude třeba dost diplomacie, příchod sourozence je pro dítě dost velká rána (mmch do září času koooopec, děti v tomhle poskočí hrozně rychle).
Hlavně jsem chtěla potěšit :lol: .
PS: Nemyslím, že bych měla dítě blbé, spíš naopak - ve dvou letech plynně mluvil, nejoblíbenější hračka je u nás odjakživa kniha. Ale když něco nechce, tak prostě nechce (viz jeho otec a vlastně i matka :lol: ).

Podepsaná další neschopná matka (které nejdou metříky) + Štěpán (podotýkám od září školkový, to je důležité) 3 roky 4 a 1/2 měsíce + Mikuláš 1 rok 8 měsíců

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16291
1.1.10 22:32

Tak u nás bylo „vzorno“ až do listopadu… Prosinec začaly odmlouvání, jedno řekne druhý udělá… Takže už si podle toho co se tak ptám říkám že to je asi období a musíme doufat že přejde :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13992
1.1.10 22:57

Tak než jsem to dosmolila, je tu krásný příspěvek od Handulinky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1.1.10 23:27

Ahoj, ja jen tak na okraj, s timto zatim zkusenost nemam, ale precetla jsem si tvuj prispevek a zaujala me jedna vec, kterou mi ted nedavno rikala mamka. Pracuje ve skolce a chodi porad na ruzne psycho skoleni a tak a tam jim prave rikali, ze to decko kolem 2-3 let povazuje ze zacatku vlastne maleho sourozence za vetrelce (to asi vsechny vice matky s detmi takto od sebe vedi :wink: ), at se na nej tesi nebo ne.
Ale (a to jsem treba nevedela) ze se tomu starsimu prave nema rikat „ty uz jsi velky, mel bys to delat sam“ a tak, protoze dite 2-3 roky vlastne velke neni, jen se to po nem chce, kdyz ma toho mladsiho sourozence, ze jo :wink: Ono mu to asi casem dojde a zmeni se to :-)
Nechci vubec radit, jak vychovavat :wink: jen jsem si na to vzpomnela 8-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4425
2.1.10 07:05

Já radu nemám, ale můžu tě uklidnit, že jsme na tom doost podobně :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2069
2.1.10 08:15

urcite souhlas s ZelvouVerunou, nepodsouvat mu zadne role, ze je velky sikovny bracha, spis priznat ve smyslu „vim, ze je to asi otrava, kdyz se ted musim porad venovat miminku, ty by sis pral, abych na tebe mela vic casu“… Ukazat mu, ze chapes jeho pocity, a hlavne ze na ne ma plne pravo.
To vlastne nepises, jak brasku bere, jak o nem mluvi? Jestli z neho ma radost…
My jsme to meli na zacatku docela jeste dobry, kdyz Tomik jeste furt spal. Nejsilenejsi to bylo kolem 4 mesicu, kdyz uz ho zacla Eminka vazne vnimat jako vetrelce. Delala mi sileny sceny, uprostred cesty na cviceni si stoupla na miste a knucela, nedostala jsem z ni vubec, co chce. Knuceni skuceni bylo nekolikrat denne a proste jsem z ni nevytahla, co by ji pomohlo. A nervy mi ujely kolikrat. Leckdy proste nejde zustat nad veci, ale bohuzel jde vzdycky jen o selhani rodice. Takhle male dite nikdy nemuze za to, ze danou situaci nezvlada :cry:
No a jeste nedavno bylo zase sileny obdobi, kdy se Tomik zacal stavet a plazil se, takze se Emce dostal na vsechny hracky, stavby z lega, vsechno ji nicil…
Drzim palce, at je zase brzo lip!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
25234
2.1.10 09:30

Tohle mám sem tam i s čtyřletým. Ve školce naprosto vzorný a samostatný, doma se vyžaduje krmení oblíkání apod. Na oblíkání mi občas zabere soutěžení, jestli se obleču první já nebo on. Víc fíglů bohužel nemám.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2073
2.1.10 12:04

Holky diky moc za podporu a rady.
Ja jsme prave s tomike vzdy mela super vztah - spis jsme byli partaci a da se rici, ze i poslouchal (tedy krome toho zdraveni :-) a to by me kleplo kdyz nekoho potkame tak nerekne ani slovo a jen ujdeme dva kroky dal tak radost rika a nepozdravil jsme no to bych ho pretrhla :-)
Maleho bere kupodivu velmi dobre az jsme byla prekvapena ja se pripravovala na to, ze prave bude delat ruzne sceny apod, ale onpak porad se pta co Filipek a chodi sek oukat jeslti spinka a kdyztak abych mu dala dudu, ze place apod - takze prave mi prijde, ze to zatim bere dobre (no uvidime co jeste prijde - je mi jasne, ze az Filpek bude vetsi a bude mu brat hracky apod, ze to asi bude narocnejsi)
Jojo Tomik kdyz byl maly, tak obcas mival priserna obdobi vzdy to bylo tak 14 dni - to jsme fakt byla temer na prasky, ale pak to preslo a byl zase hodny chlapecek :-) Tak budu doufat, ze to ted take ta bude :-)
No na me to proste vcera nejak padlo - jsem nejaka utahana a tak jsme si najendou pripadala jako neschopna matka :-)
Takze diky vsem moc jste mi pomohly.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1009
4.1.10 18:50

Tak bohužel se musím přidat ke stejně postiženým. Mám syna už většího 4,5 roku a skoro 3 měsíční holčičku.
V posledních pár měsících se z našeho hodného a rozumného synka stal doslova škodolibý spratek. Moc mě to mrzí a doufám, že toto období brzy přejde, protože občas se za něj i stydím. Zrovna dneska u doktora se tak předváděl, že nemít na rukou malou, tak ho snad zbiju :oops: .

Vím, že to souvisí s příchodem malé. Naštěstí se nepotvrdily moje obavy a sestřičku miluje naprosto bezvýhradně :dance: .

Snažím se ho chápat, ale často se to prostě nedá. Navíc manžel s ním zdaleka tolik trpělivosti nemá a je to znát, protože malý ho schválně provokuje a zlobí :roll:

Ale zdravení, omlouvání a vůbec cokoliv na povel nedělal náš syn ani ve dřívějších hodných dobách :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1238
6.1.10 10:13

Ahojky Maminky, děkuji za info a vím, že to není takové jen u nás. Máme 3,5 letého syna. Do 2,5 let vyšíval. Byl super, zdravil, pořád říkal ano ano. Od září šel do školky, moc trpěl plakal 2 měsíce. Každý, kdo ho zná si myslí, že neumí ani zlobit, ale jen když je mezi cizími, jak je doma tak neposlechne. Už jsme s manželem kolikrát bezradný, nejí sám, to jen řekne krm mě, obleč mě, nemůžu se zout bolí mě ruce, nohy apod. Je pěkně vyčůraný. Čekáme mimi v červenci a jsem zvědavá jak to přijme. Ted se trochu změnil, protože jsem ho dala od pondělí i spát ve školce tak je potom doma milionovej. Určitě to těžce nese, ale zabralo to u nás doma. A tak děkuji za rady, taky mu totiž říkáme, že je velkej atd. a on mi pořád tvrdí, že je malej… Je to někdy opravdu o nervy, ale stejně jsou to zlatíčka :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1294
7.1.10 12:08

Já bych tedy staršímu sourozenci neříkala ani, že už je velký a musí všechno dělat sám, pak opravdu začne žárlit, ale ani , že je pěkná otrava, že máme miminko - mohl by začít mít pocit, že mimčo je viníkem a začít na něj mít vztek.
Myslím, že to chce se mu hodně věnovat, zapojovat ho do péče o mimčo a hodně chválit, jak je šikovný a jak bys to bez něj nezvládla. Bohužel dítě i když má radost ze sourozence, podvědomě ho opravdu vnímá jako rivala a cítí, že je ochuzeno o velkou část pozornosti a tak se jí na sebe snaží připoutat třeba i zlobením. TAkže věnovat mu čas, nejen když mimi spí, ale i ostatní členové rodiny by měly mít nějakou činnost jen s „velkým bratrem“. Nemusíš se bát, záí je ještě daleko, do té doby se toho ještě hodně naučí, a co ne, tak rychle odkouká ve školce. Spíš bych mu teď dala čas, aby se vyrovnal s novou situací.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama