Umírající děda a malé děti

Napsat příspěvek
Velikost písma:
byron
8.9.12 17:06

Já jsme děti k umírající prababičce brala!
Byla štastná, že je vidí a nakonec děti aní vzpomínají s láskou, i na ty poslední dny!
Je to těžký, na druhou stranu s emi tenhle rádoby moderní postoj ochranitelský nelíbí :nevim:.

  • Citovat
  • Upravit
Emilie
20518
8.9.12 17:43

Já souhlasím. Myslím, že děti ten obřad rozloučení nesou lépe než dospělí. Ti mají tu potřebu, jinak cítí pocit nezodpovědnosti, neukončenosti, nerozloučení. :nevim:

Děda taky umíral, velmi dlouho a bolestvě. Bylo mi 13. Vánoce jsme slavili 23.12., prootže to vypadalo, že se nedožije rána. Byl doma z nemocnice. Byl mrzutý, když to řeknu jemně, měl velmi velké bolesti. Ne, tenhle člověk nebyl můj děda. Pak se stav zlepšil, dostal do remise, a zase se na nás smál. A v dubnu se opět zhoršil. Už jsem ho víckrát neviděla. Respektive nás děti nutili jít k mrtvému na pohřbu. Ještě že táta to nedovolil!!! Prostě já si pamatuju sice nemocného dědu v nemocnici, ale dědu, který… se na nás smál a byl veselý a bez bolestí a… prostě našeho dědu. Jinak by moje poslední vzpomínka byl umírající, který už není člověkem, natož mým dědou. A nedejbože mrtvola mého těžce nemocného dědy!!!

Pravdu říct, druhého „dědu“ už jsem taky nestihla. Ale s ním to mám jinak. Nechci tady duchařit. Nechodím ani na hřbitov, protože s ním… to mám prostě jinak.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
kvaček
14335
8.9.12 18:31

@byron já třeba nevím, jak často kdo bývá v nemocnici.. Já jsem chodila často, kde se občas umíralo a prostě záleží i na prostředí.. Souhlasím, že by se dětem nemělo nic tajit, ale také zvážit jak moc nepříjemné - i pro dospělého je to prostředí, které dá zabrat i dospělému..
Ono nemocnice a nemocnice je rozdíl..A určitě bych první zjistila a nebo se zeptala toho dědy, než tam nakráčí rodina i s dětmi.. Například, moje babička by nechtěla, aby ji náš Kuba pomalu 4 roky viděl na smrtelné posteli nebo jak to napsat…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
stepankad
8.9.12 19:19

A

Příspěvek upraven 08.09.12 v 19:21

  • Citovat
  • Upravit
stepankad
8.9.12 19:20

Ahoj, ja pracuju na ARU a pro deti do 15 let je tam dokonce vstup zakazan! a do 18 jen se schvalenim rodicu…ja bych tam teda dite nevzala, rozloucit se…nevim v jakem stavu je vas dedecek, ale pokud v takovem jako jsou bezne lide na ARECH tak by stejne nevedel ze tam nejaky deti jsou, a deti by z toho mohli mit akorat tak sok…myslim si ze je mnohem lepsi kdyz si budou dedecka pamatovt zdraveho

  • Citovat
  • Upravit
Pudloslava
43031
8.9.12 21:38

Mě nevzali do nemocnice ani na pohrby a mrzelo a mrzi me to dodnes. ja bych rekla, ze smrt patri k zivotu. Ale ty mas zase osobni zkusenosti z druhe strany, to ma taky vahu. Takze nevim.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Gigis
437
8.9.12 21:40

Ahoj, před 1,5 měsícem mi zemřel táta. Vnoučata (moje i bratrovy děti) nadevše miloval. Mým dvojčatům je necelý rok, ty jsem k němu nebrala, a staršímu jsou 3, toho jsem k němu několikrát vzala. Táta ležel v nemocnici měsíc před smrtí, byl i takový pomatený a kolikrát mluvil hlouposti, ale na malého reagoval vždy výborně, laškoval s ním a pokoušel se o legraci, i když mu bylo evidentně zle. Malému jsme vysvětlili, že hadičkou dostává léky, aby mu bylo lépe. No a teď malý ví, že děda odešel do nebíčka, na hřbitově má pomníček, kde mu zapalujeme svíčku a nosíme květiny a budeme na něj vzpomínat. Nemyslím si, že by z toho měl nějaké trauma, naopak vzpomíná na to, jaké s ním děda dělal v nemocnici hlouposti.

Záleží na tom, v jakém stavu je, jestli je schopný komunikovat. Roční dítě si to ještě uvědomovat nebude a u toho tříleťáka záleží na povaze, ten můj si třeba z ničeho nic nedělá. A potom je samozřejmě otázka, jestli ho tam pustí…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Reklama
LEM
669
9.9.12 09:33

Moje tchýně má rakovinu jater a i začali metastáze okolo tak už se nedá nic dělat a jen čekat. Tak budeme brzy řešit stejný problém. Ale počítám s tím že dokud děti bude chtít vidět a cítit se na to tak jí je přivedeme. Má je moc ráda a myslím že jí je i líp když jsou okolo. Stašímu i teď vysvětlujeme že babička je nemocná tak musí opatrně. A až bude konec tak to snad přijme taky dobře, protože je zvyklí že chodíme za mým bráchou na hřbitov kde mu zapálíme svíčku a on mu rád zamává do nebíčka. Takže za mě pokud je na tom tak že děti ho ještě uvidí jak „jen“ odpočívá v posteli a můžou si alespoň povídat tak bych vzala. A už jsme se bavili i o pohřbu tak tam je určitě brát nebudu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Jura007
18305
9.9.12 10:23

Když umřela moje babička (rakovina prsu, posledních 12 týdnů trávila v hospicu), tak ségra na pohřeb vzala i své dva kluky - 4 a 2,5 roku. Oba sice ten pohřeb probrečeli, ale vzpomínku na rozloučení s prababičkou mají… Asi půl roku potom povídá ten mladší: „Já su rád, že jsme se šli s babičkou rozloučit.“ Zničehonic, jen tak sám od sebe. (Byla to sice jeho prababička, ale on jí říkal „babičko“.) A pak že si tříleté dítě z toho nic nepamatuje… :think:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
M+M+S
775
9.9.12 10:43

Ahoj, můj dědeček má rakovinu lymfatického systému, našli mu i metastáze. Nemůže mluvit, má kanylu do plic, kterou dýchá. kanylu mu vyměňují co 3 dny. Chodí také na ozářky, ale jen krku, které mu to jen pozastaví, ale ostatní metastáze už se nedají. Hodně tou kanylou vykašlává hleny a sraženou krev-kvůli tomu jak se to rozšiřuje a tlačí na plíce, ale dědeček je ohleduplný a kašle kanylou přes kapesník. Chci říct jen to, že dědeček je tedy doma a normálně se pohybuje, má tedy náplasti s opiem na bolesti, ale s malou (2roky) normálně navštěvujeme dědečka, jako by se nic nedělo. Malá si s ním hraje, kreslí a dělá jako by nic dědovi nebylo. Nevidím důvod v našem případě, abych ji odstrkovala od dědu kvůli jeho nemoci. :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
byron
9.9.12 10:56

Na druhou stranu jsem děti na pohřeb nevzala, dohodli jsme se všichni, kdo máme malé děti…
Pro mě důležité, že se s prababičkou rozloučili, když ještě žila a vždy na ně reagovala, jak tu psala @Gigis, vždy hezky na ně reagovala a hrozně ožila…

  • Citovat
  • Upravit
Kallkapa
8566
9.9.12 13:52
@Jura007 píše:
Tento svět je plný reklam na mládí, zdraví a krásu. Pak se divíme, proč je na světě tolik bezcitných lidí. Záleží na tom, co chceš ze svých dětí mít. Pokud z nich chceš vychovat takové, co vzývají božstva z reklam, klidně jim návštěvu nemocnice zakazuj. V dospělém věku jim tahle část prožitků bude nejspíš chybět. (A pro doplnění si přečti básničku „Dědova mísa“ od Jana Drdy.)

Dědovu mísu napsal Jan Neruda..

Děti bych do nemocnice vzala, pokud by nešlo o člověka dorasovaného např. po havárii.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
sikorka
932
9.9.12 14:04

Já bych tam asi děti nevzala, jenže já jsem taková citlivka, že i já nesnáším nemocnice, nechodím ani na hřbitov, protože potom je mi z toho blbě. Návštěvu babičky v nemocnici jsem i ve svém věku nesla blbě- bude mi 40, když tam nemusím, tak tam nejdu a už vůbec nemám ráda pohřby a takové ty věci okolo. A že enchodím na hřbitov, to neznamená, že si na své blízké nevzpomenu, jen prostě nemám ráda to prostředí.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Michaela23
3234
9.9.12 14:16

Já bych se asi první zeptala dědy, jestli si vnoučata přeje vidět a taky záleží v jakém on je stavu. Pokud by touhu po vnoučatech projevil, tak bych je tam aspoň na 10 minutek vzala. I pro toho umírajícícho to bude určitě takové povzbuzení a možná i rozloučení. Smrt patří bohužel k životu, kdysi lidé umírali doma, byli u toho i děti, děti chodily na pohřby a kolik z nich má z toho nějaké trauma? málokdo, protože to považují za přirozenou věc. Právě takoví, kteří se se smrtí setkají poprvé někdy v 15ti to mohou snášet daleko hůře :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Paní Columbová
1526
9.9.12 14:26

Mně umřela babička, když už mi bylo 25 let. Bydlíme daleko a mamka mi volala, ať přijedu. Babička už byla úplně mimo, ale když jsem tam přišla, poznala mě a najednou se na mě začala smát a pořád mi říkala: „Janinko, ty moje děvečko zlatá“ a vypadala strašně šťastně. Taky si jí bohužel pamatuji jako nemocnou, slabou osůbku, ale k životu to prostě patří a ty vzpomínky z dětství na mojí milovanou babičku mi stejně nikdo nevezme a ani ty smutné je nepředčí. A já mám dobrý pocit, že jsem jí svojí přítomností udělala radost v posledních chvílích života.
Malé děti si to podle mě pamatovat nebudou a děda bude mít velkou radost, takže bych je tam asi vzala. Aspoň jednou. Kvůli němu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

 
 

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

BEBACARE FIBRE, GOS/FOS VLÁKNINA

  • (4.7) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek

Pláč ze spaní

Dobrý večer, mám půlroční dceru a každou noc co hodinu pláče (až hystericky) ze spaní, naříká a propíná se. Dne 17. 2 jsme byli na očkování a... Odpověď

Miminko 7 týdnů nechce přes den spát

Dobrý den, mám veliký problém. Holčička 7 týdnu mi přes den nechce spinkat a papá mi po 23 hodinách. Po nakojení nastane okamžitě pláč. Poté... Odpověď

Plavání po nemoci (tříleté dítě)

Dobrý den, pane doktore, jaký je Váš názor na plavání batolat (bez cíleného potápění :)) z hlediska imunity? Existují studie, které potvrzují... Odpověď

Léky na kašel

Dobrý den p. doktore, dcera 4r.od uterka pisklavý kasel, ve čtvrtek ráno jsem dělala antigen.test na chřipky a covid jelikož starší dcera měla... Odpověď

Test z výtěru v krku

Dobrý den, je ten test v pořádku? měl by být negativní. Je to výtěru krku pro zjištění bakterie Děkuji Odpověď