Poradna duly
Jana Čurdová
Dobré ráno.
Souhlasím Radi. Pěkně napsáno. Zdravotní sestry tam jsou od toho, aby Ti pomáhaly, když je potřeba, ale rozhodnutí co a jak budeš dělat je čistě na Tobě. Navíc nemá práco si na Tebe nijak otvírat pusu. Takže je slušně poslat někam, když prudí…
No ona potíž je v tom, že na to,a by člověk nedal na rady „zkušených sester“ si musí být sakra jistý v kramflecích. A to je z prvomaminek málokterá- teda aspoń já byla ze všeho hotová a bála jsem se, abych něco nepokazila…
Stejně tak, jako málokdo se vzepře doktorovi, když mu řekne, že má akutní zánět slepého střeva a že ho musí ihned odoperovat- a taky nemá určitě vždycky pravdu, například moji kamarádku takhle operovali před 14 dny úplně zbytečně, jak se posléze ukázalo. Jenže to pozná člověk vždycky až dodatečně. No, u toho slepáku člověk nemá druhou šanci, ale u pobytu v porodnici jo- tentokrát si to udělám po svým a nenechám si do toho kecat.
Radi, do slepáku si nevidíš, ale svoje miminko ano.
Sice čekám první, ale jsem docela zaučená jednak od sourozenců (ten nejmladší je o 17 let mladší) a jednak doma funguju jako hlídací teta.
I když budu prvorodička, tak snad poznám, že kojení nejde tak jak má a dítě nemá dost. A i kdyby se sestry postavily na hlavu, tak nenechám dítě hlady a příkrm si vyřvu. Co vím z okolí, tak se někdo rozkojí až po týdnu a určitě nenechám to malé tak dlouho hlady..
A fámy o flaškách a dudlících vs. kojení dávno neberu vážně.
Kamarádka a zároveň bratrancova žena začala kojit až 5. den po porodu, dudlíky má malý v puse narvané skoro 3 najednou do teď a teď je mu 16 měsíců a Hanka kojí pořád…
U mě to bylo tak, že jsem doslova žebrala o příkrm a stejně se mi ho nedostalo! Chodila jsem za nimi snad co půl hodiny, většinou v noci sestra nakonec něco daly, aby měly pokoj, přes den to byl velký problém. Myslím si, že to bylo hlavně kvůli fanatické primářky, podle které prý může KAŽDÁ žena kojit. O možnosti, že půjdu do porodnice s tím, že kojit nebudu jsem už také uvažovala. Prostě to zkusím a když to nepůjde, tak se na hlavu stavět nebudu. Ono, teď si říkám, že to budu dělat a tak, ale po porodu, jak se hormony bouří, tak to může dopadnout jinak.
Miri, já jsem vztekloň. A pokud se mi zbouří hormony, kojení mi nepůjde a do toho do mě bude drbat nějaká sestra, tak za sebe neručím
.
No mně by zajímalo, co dělají s takovýma maminkama, které přijdou s tím, že kojit nechtějí- když šikanují ty, co by rády, ale nejde to, jak si pak poradí s těmi, co by třeba mohly, ale nemají zájem?
V dnešní době mám pocit, že by ty sestry a doktoři tu maminku nejraději sežrali jako krkavčí matku…Ale je to volba matky, takže by to měli respektovat. Ale kde to respektují, to tedy netuším..
No nutit tě nikde nemůžou, ale myslím si, že se pak podle toho k tobě chovají
Proto to asi budu řešit tou flaškou a Sunarem
Holt jsem zbabělec, minule jsem byla tak mimo, že za mě musel všechno vyřizovat manža, jinak si taky nenechám nic líbit, ale hormony udělaly své a já se vždycky hned rozeřvala a byla pak za hysterku
Došlo to tak daleko, že 5. den po porudu jsem byla rozhodnutá jít domů s malým na revers, ale když jsem to prohlásila, tak se zrovna začli zajímat, jestli nemá malý žloutenku a jasně že ji měl! Hodnoty jak blázen, dr. nás strašila, že když okamžitě nepůjde pod lampu, že bude postižený a tak. Do té doby žloutenku nikdo nezkoumal a po normálním porodu se chodí domů 4 den, prostě měli na všechno čas
Jsem se úplně zase rozčílila, jak na to vzpomínám ![]()
Jo, buď tady nebo na B-C je diskuse, co zakládala mamča, co se rozhodla nekojit a v porodnici prý nebyl problém. Dali jí prášky na zastavení laktace a šmitec. Myslím si ale, že to záleží na nemocnici, nejsem si jistá, jestli by to fanatické zastánkyně kojení překously ![]()
No tak ono se také asi budou chovat jinak k mamince, která nemůže kojit ze zdravotních důvodů, např. proto, že akutně musí začít brát nějaké prášky a jinak k mamince, která nechce kojit proto, že má strach o vzhled svých prsou, či proto (jako jedna moje známá) že se chce vrátit co nejdříve do práce a dítě, co je u prsu co dvě hodiny je docela velikým handicapem.
Ale stejně by jim to mělo být jedno- jejich dítě, jejich prsa a jejich problém to není- měly by vyjít z přání maminek a pak se jim snažit pomoci v rámci jejich přání (nechci kojit- zastavení laktace- příkrm, apod.)
Na Fifkách. Můj gyndr. tam dělá primáře. Gynda je v pohodě i sestry O.K., pomáhaly mi i přikládat a celkově se snažily pomoct. Na dětských sestrách bylo vidět, že mají z primářky lufty. Malý se hodně zmítal a radily mi stáhnout mu ručičky do plany, abych ho lépe udržela, ale vždycky zdůrazňovaly, že se to nesmí primářka dozvědět. Ona je docela známá fanatička
Vlastně kvůli ní bych se Fifejdám raději vyhnula. Malý byl pod lampou na novorozenecké JIP (na normálním novorozeneckém nebylo místo) a tam je vedení jiné a bylo tam fajn, sestry i dr. moc vstřícní, ani jsem si nemusela o příkrm říkalt. Když viděli, že to prostě nejde, bez řečí mi donesli mléko a stříkačku a ukázali mi jak dokrmit stříkačkou. Jen to bylo na druhé straně nemocnice a pro mě tam místo nebylo, tka jsem se nechala v nemocnici propustit a za malým jsme jezdili na krmení, byl tam vlastně jen den. V neděli ráno ho tam převezli (mě pustili domů) a v pondělí odpoledne nám ho dali domů.
Rdn : Plně s tebou souhlasím! Myslím si, že každá žena by měla mít právo rozhodnout se, jestli kojit chce nebo ne. Jenže masáž Laktační ligy je veliká
Některé laktační poradkyně jsou fakt hodně fanatické, ale znám i pár, co jsou v pohodě a snaží se pomoci jak to jde.
Jinak mi se mléko sice trochu rozjelo asi 6. den až doma, ale pak byl malý v nemocnici v Brně a já o mléko nakonec přišla úplně, sice jsem se snažila odstříkávat, ale… no malému moje mléko ani moc nejelo, plyval ho
No a díky nervům se mi po pár dnech ztratilo i to málo mléka, co jsem měla… Takže nakonec byl částečně na Sunaru a částečně na speciálním mléku bez fenylalaninu.
Já jsem první týden po porodu myslela, že tohle týrání (tj. kojení) vydržím tak maximálně ještě týden- prsa nateklá, bolavá, rozpukaná, dítě hladové- pak už nebylo hladové, ale zase ze mně kapalo mléko jak z děravé konve.
A pak se to naštěstí srovnalo… takže jestli to bude tentokrát zase tak, tak doufám, že to hrozné období bude brzy za mnou…
Miri, o Porubě jsi neuvažovala? Nejsi náhodou přímo z Poruby?
Radi, ze mě teče mlezivo, nebo kolostrum, nebo jak se nazvat už teď
. No když si představím, že s mlíkem to bude ještě horší, tak to tedy potěš
.
Ale máte pravdu. Je to individuálně na každé mamině. Když mamina nechce kojit, i když může a bez problémů divím se taky, ale když se některá mamka trápí, nejde to, nebo ze zdravotních důvodů, měli by ji dr a sestry podpořit a né deptat…