Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
UPLAKÁNEK
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
18.9.10 21:17
UPLAKÁNEK
Ahojky holky poslední měsíc se z našeho chlapečka, který byl ochotný nechat se pochovat od kohokoliv, stává bojácný uplakánek.Dnes u nás byl na návštěvě děda,je pravda že naposled tady byl v dubnu,a náš chlapeček skoro celou návštěvu strávil u mně v náručí.Anička ta byla chvilku nejistá ,ale po asi10 minutách už byla ve svém .Manžel nosí brýle když si je sundá a Pavlíček si toho všimne začne nabírat aběží se ke mně schovat 
.Myslíte že ho to přejde? Je pravda že bydlíme na malé vesnici,ale návštěvy k nám docela chodí.Ještě jsem si všimla že mu vadí víc chlapy než ženy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
18.9.10 21:20
Jsou ruzná pobdobí.Přejde ho to tak rychle jako to přišlo.
děti mají bojácné období a pak zase naopak až moc kamarádské 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:23
Madla byla z jakéhokoli staršího chlapa skoro hysterická, fakt řev… Časem to přešlo.
A kamarádské období má teď, na každého volá Aoooj, nebo aspoň Dobíí dééén…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:24
Myslím, že typická separační úzkost. U někoho přijde dřív, u někoho později. Všechny děti si to prodělají -v různé intenzitě, to je individuální, přejde to.
Můj názor na toto je vyhovět dítěti, neopouštět ho, nelámat ho, nenechávat ho plačící s osobou, se kterou nechce být, byť je to babička nebo děda. Ale u dvojčat to asi tak jednoduché nebude 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:29
panebože separační uzkost 
to zní skoro jako diagnoza určitě to přejde? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:32
martina75 píše:
panebože separační uzkost
To je termín používaný ve vývojové psychologii dítěte Žádná diagnoza to není, přejde to 
Uvádí se kolem 8 měsíců až roku, ale je to individuální. Můj starší měl nejhorší období od 8 měsíců až tak do 18 měsíců, jsem se od něj nemohla hnout, řval i v náručí u babičky. Mladší tak kolem roku, roku a čtvrt, ale ne tak silně.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:33
tim projdou všechny děti.neznám žádné kterému by to zustalo
http://www.maminkam.cz/…racni-uzkost
Taky sem dítě nenutila se kamarádit s tím kým nechtěl a od některých členu rodiny jsem si to pěkně slízla
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:43
Jano zeptám se, myslíš, že tou separačkou trpí i moje dcera? Je jí 13 m. Už tak měsíc skoro každou noc najednou začne záchvat řevu a jen „máma,máma“ a přestane, až když ji vezmu k sobě. Během dne, to samé „máma,máma“, ale když je u někoho, tak neřve, to ne. Ale ty noci, to je hrůza. Od 2,5 měsíců spala do roka celou noc a teď tohle. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 21:45
Kamčo tak jsem jukla na ten odkaz a jsem trochu klidnější.Holky děkuju za názory,možná vám muj dotaz přišel k smíchu ,ale ta promněna je fakt velká tak jem měla strach 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 22:29
To jsou ty různé fáze vývoje…Lucince nejdřív taky nevadilo, klidně zůstala i s doktorkou sama v ordinaci, než jsem doběhla do lékárny pro Synflorix, ale na další návštěvě už křik, teď by nejraději opět zůstala v ordinaci a mě nechala klidně odejít takové to bojácné období vystřídalo zase období stydlivé, kdy stačí, že dva týdny nevidí babičku a už se ke mně tulí a culí se 
Neboj, bude líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
18.9.10 22:30
Dana27 píše:
Jano zeptám se, myslíš, že tou separačkou trpí i moje dcera? Je jí 13 m. Už tak měsíc skoro každou noc najednou začne záchvat řevu a jen „máma,máma“ a přestane, až když ji vezmu k sobě. Během dne, to samé „máma,máma“, ale když je u někoho, tak neřve, to ne. Ale ty noci, to je hrůza. Od 2,5 měsíců spala do roka celou noc a teď tohle.
Jo, tak to jsem zažila něco podobného. Najednou ze dne na den začaly noci, kdy se minimálně jednou vzbudí s křikem teď se to začíná pomaličku zase zlepšovat…kde jsou ty staré dobré časy, ach ach
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.10 06:47
Dana27 píše:
Jano zeptám se, myslíš, že tou separačkou trpí i moje dcera? Je jí 13 m. Už tak měsíc skoro každou noc najednou začne záchvat řevu a jen „máma,máma“ a přestane, až když ji vezmu k sobě. Během dne, to samé „máma,máma“, ale když je u někoho, tak neřve, to ne. Ale ty noci, to je hrůza. Od 2,5 měsíců spala do roka celou noc a teď tohle.
Můžou to být i noční děsy. I u mých dětí se stávalo a u malé stává, docela často, že spí a z ničeho nic začne najednou hystericky plakal. Stává se to v různých obdobích několikrát za noc, několikrát do týdne.
Taky malá spala od příchodu z porodnice celou noc, prakticky taky až do roka. Jen asi v 7 měsících chtěla večer ponocovat klidně do půlnoci a ráno vyspávat. Což u nás nešlo a mě nevyhovovalo, tak jsem se to snažila upravit, ale nevím, jestli se to zlepšilo mojí snahou nebo samo od sebe.
Když se malá vzbudí s hysterickým pláčem, většinou ji beru k sobě do postele, tam pak spí klidněji.
Myslím, že to přejde. Ale pozor, na noční děsy a úzkosti mohou trpět i starší děti - předškolního a školního věku. Některé méně, některé více. Čím je dítě starší, tím je epizod méně, s věkem by to měla zcela vymyzet. Projevuje se to tak, že dítě spí, z ničeho nic začne hystericky plakat, některé je bledé a trochu víc mu buší srdce, dezorientované, nereaguje na útěchy, po chvíli usíná a ráno si nic nepamatuje.
Co se týče separačky, starší ji měl až do 18 měsíců, potom se to začalo postupně zlepšovat - nebál se známých, ale cizích ještě ano..Kolem 2 let už byl zase s každým kamarád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.10 23:03
Hm, tak to budou asi ty běsy, jinak si to nedovedu vysvětlit. Jak říkáš, spí, najednou řev, než dojdu do pokoje, stojí v postýlce, klepe se a utiší se jedině tim, když jí vezmu na ruku nebo k sobě do postele. Tvrdě jsem si stála za svym, že k sobě ji brát nebudu, ale jinak to nejde, manžel ráno vstává do práce a ona je schopná hejkat takhle celou noc. Dneska navečír přišla s tátou z venkova, najednou mě viděla, hned se za mnou plazila, já připravovala koupání a jídlo, táta jí vzal na ruku, řev „máma, máma“ a uklidnila se, až když jsem ji na ruku vzala já. Tak to se jen modlim, aby tohle období přešlo co nejdřív. Jinak díky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
20.9.10 06:42
Dano, já jsem si děti v miminkovském věku taky zásadně nebrala do postele. Ani ne proto, že bych s tím nesouhlasila a bála se, že se to dítě neodnaučí, ale hlavně k vůli sobě. S miminkem vedle sebe bych se nevyspala, celou noc bych spala lehce.
V tomto období jsem si děti do postele k sobě klidně brala. Někdy pro lepší pohodlí po tvrdém usnutí zase přenesla do postýlky, když jsme měli letiště jen pro sebe, tak jsem nechala až do rána. Někdy se přenést nechali, někdy ne a probudili se, se mnou zase hned usnuli.
Držím pěsti, ať to brzy přejde. Čím bude starší, tím to bude vše lepší. Ale myslím, že ještě budeš muset chvíli vydržet. Naše skoro dvouletá se ještě někdy s pláčem budí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.9.10 13:30
Jano, trpělivost přináší růže, tak se podle toho holt musim řídit Dneska v noci opět, ale byla jsem tvrdá, zlá, nevstala jsem, malá sice řvala hóóóódně dlouho, ale za chvíli sebou sekla a chrněla až do rána do půl devátý. Ráno je hned vysmátá a když jí řikám, co to v noci zase mělo znamenat, tak jen řiká hm, hm. Sice byla porádně oteklá z toho řvaní, tak jsme to šly hned ven „vyběhat“, protože od včerejška chodí, jupí (chlubim se, protože jsem sťastná jako blecha).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
