Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
My máme prvního klučíka, druhou slečnu a já zase prohlašuju, že kdybych je měla naopak, tak naše panenka bude jedináček, Adámek byl miminko za odměnu
Spinkal, neplakal, za to Barunka nám to vynahradila. Občas mluvíme víc o jednom, občas víc o druhé - záleží na tom, co prožívají, kdo stůně, co chystáme. Někdy mi připadá, že „protěžujeme“ jednoho, pak zase druhou
Vypadá to, že si nepřipadá ani jeden odstrčený a ochuzený o pozornost rodičů
Mají se navzájem rádi a nežárlí, i když už taky doma proběhly hlášky - ona může všechno a já nic! Jsem největší chudák na světě, protože ona má a já ne! On může jít a já ne! On má víc než já! Sranda je, že když jeden z nich tohle zahlásí, druhý jde a s vééélkým okatým povzdechem se rozdělí, pomůže ![]()
@Fazulina píše:
U nás to tak může vypadat, ale věc se má tak, že můj partner Facebook nemá rád a výslovně nesnáší, když někdo jeho fotky a jiné údaje o něm dává na síť. Takže já bych děsně ráda, ale bohužel, i z akcí musím vybírat jen ty, kde tatínek není, když chci sdílet nějaké fotky:-). Takže na Facebooku vypadám jako svobodná matka, protože nejen tatínkovy fotky nesdílím, ale ani o něm nemluvím a nejmenuji ho:-))).
Jo to chápu, ale já mám na mysli trošku jiné případy
např. do narození dítěte, to byl samej mucínek a myšánek, společné akce, výlety, společné fotky. Po narození dítěte, jen fotky dítěte a maminky, akce s mimískem, statusy o mimískovi a tatínek jakoby nebyl. A to se nebavím o období, kdy se fakt třeba děcko čerstvě narodí, ale třeba 3 roky od porodu, kdy je tatínek v naprostém zapomnění. Ale tak nelze soudit samozřejmě, to jsem uvedla jen své pocity na zakladatelčin dotaz.