Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Ahoj holky, mám takový zvláštní dotaz, a ani nevím kam ho zařadit…
Zemřelo nám miminko, urnu máme doma, byli jsme domluveni že jakmile se udělá náhrobní kámen že malého uložíme na hřbitov, ale já si to teď nějak nedokážu představit, že bych ho tam měla dát. Možná někdy časem…
Chci se zeptat, máte některá urnu doma (je jedno koho) a na rodinném hrobě ho napsaného? Nebo se to takhle nedělá a mám ho tam nechat napsat až bych se případně rozhodla ho uložit? Všichni se mě ptají kdy už tam bude, že by chtěli nějaké místo kam mu můžou donést kytičku… já si to ale teď opravdu nedokážu představit ![]()
prosím anonym
babička měla doma dědu několik let a na hrobě byl normálně uvedený
jinak upřímnou soustrast
![]()
naštěstí tuhle zkušenost nemám, ale napsala bych ho na náhrobní kámen. Okolí bych řekla, že jsme tam urnu uložili sami s partnerem, aby neotravovali s dotazy, kdy už ji tam dáte. A skutečně bych tam urnu uložila až ve chvíli, kdy bych se na to cítila. Oni budou spokojení, že mají to své místečko, kam mu můžou chodit zapalovat svíčku a ty budeš mít v rámci možností klid.
Nech si ho doma dokud se s tím nesrovnáš a na ostatní kašli. Kvůli jejich potřebě nosit kytky si přece nebudeš drásat duši ještě víc. Na hrob bych ho nechala zapsat až po uložení.
Mám urnu miminka doma. Zpočátku jsme uvažovali o rozptýlení nebo uložení k někomu z prarodičů,ale nějak se nám do toho nechce. Na desce by nic napsané nebylo,miminko bylo 16 tt velké,nemělo ještě jméno, nevíme jistě ani pohlaví. Jinak bych možná ten nápis nechala a uložila až by přišla vhodná doba. Mladší syn napřed chtěl ať ho dáme do hrobecku,aby měl kde nosit kytičky,ale teď čekáme další miminko,tak na to trochu zapomněl,takže neví,že máme urnicku doma. Počítám že to přijde s dušičkami. Že si vzpomene. Tak ještě nevím co mu řeknu. S manželem spíš chceme si urnu nechat a ať pak jde k někomu z nás.
Udělejte jak to cítíte a na ostatní vemte ohled až v druhé řadě.
Udělala bych to asi stejně jako Lucenka, švagr měl švagrovou doma dlouho, několik let, ale oni neměli rodinný hrob, takže nebyla nikde napsaná. Já bych mu to místečko v tom hrobě držela, napsala na náhrobní kámen, aby i ostatní měli tu možnost za ním zajít a nechala si ho doma tak, jak dlouho bych potřebovala. Je mi to líto
![]()
Ja to mam ještě jinak… Urnu mám doma, ale je prázdná - respektive jsou v ní malého věcičky - dudlík, capáčky, první plysacek, jeho otisk nožičky a jmenovka z porodnice, popel jsme rozsypali na jednom krásném místě a na tom místě necháváme kytičky, j to pro nás pietní místo, nechtěla jsem dělat hrob, ale syn vážně zemřel v prvních dnech, kdyby zemřel později, hrobecek bych asi udělala, ale i tak si nechala urnu doma, minimálně do doby, než bych byla připravena uložit ho pryc… Mimochodem, v říjnu to budou tři roky a už mám téměř dvouletou dcerku.. I tak ho do rodinného hrobu dát zatím nechci… Zvykla jsem si mít urnu doma…
Můžeš si ji nechat doma, jak dlouho budeš potřebovat. Nápis dělá kameník, který nebude kontrolovat, zda je urna už umístěná. Mnohdy to je naopak, urna uložená je, ale nápis ještě není. Známí to asi myslí dobře a neuvědomují si, jaký na vás vyvíjí tlak. Je na tobě, co jim řekneš. A je mi to líto ![]()
Nejprve uprimnou soustrast
Udelej to tak, jak citis. Po smrti milovaneho dedecka jsem jela vyzvednout urnu a zustala mi doma rok. Proste jsem nedokazala ho „odsunout“ na hrbitov. Rok od umrti jsme ho s manzelem ulozili do kolumbaria. Driv, kdyz by mi nekdo rekl, ze to udelal, prislo by mi to zvlastni. Hodne sily cele rodine ![]()
Moje babicka ma dedu doma asi dvacet let, nema misto na hrbitove, ale ma mistecko doma. Ma tam normalne kytku, fotku a svicky, na urne jmeno. Pokud ma nejaky vyroci, nebo jsou svatky a podobne, nejezdime pokladat kvetiny na hrbitov, ale k babicce. Nikdy mi to neprislo zvlastni.
Hodne sil, je mi to lito.
Upřímnou soustrast
Máme urničku s malou doma, nedokážu ji zatím dát mimo dům, a to už to byl teď rok. Původně jsme ji chtěli zakopat na zahradu pod vzpomínkový kámen, byli jsme se podívat i na lesním hřbitově v Ďáblicích, ale zatím ji potřebuju mít u sebe, i když není nikde vystavená…
Nespěchej na sebe, jméno bych na desku možná nechala dát a ostatním řekla, že na miminko můžou vzpomínat tam, ale prostě ho tam dám, až se na to budu cítit… drž se ![]()
Právě že jsem všem řekla že teda jak se udělá kámen, ale čím víc se to blíží tím víc cítím že ho tam dát nemůžu. Přítel asi taky nechápe že ho chci mít doma, ale vždy respektuje moje rozhodnutí, je strašně tolerantní okolo těchto věcí, takže myslím že mě přemlouvat nebude. Už jsem mu to i řekla, ale pořádně mi neodpověděl. Syn taky ví že tu ,,brášku" máme.
@lucenka jenže my bychom urnu ukládali do takového toho okýnka, takže by všichni viděli že tam není. A právě že kvůli toho mám i tak nějak stach že by mi ho někdo odnesl, zničil…
@Petra131 píše:
@lucenka jenže my bychom urnu ukládali do takového toho okýnka, takže by všichni viděli že tam není. A právě že kvůli toho mám i tak nějak stach že by mi ho někdo odnesl, zničil…
tak kup ještě jednu urnu a tu tam dejte. Nikdo nemusí vědět, že je prázdná.
Asi pujdu proti proudu ale nemela by si s tim otalet a urnu tam ulozit Proste aby se to alespon i trosku pro vas uzavrelo a vase rodina- rozumej ti kdo ziji s tebou v byte- se zase mohla nadechnout a udelat dalsi krok- umrti ditete je strsna udalost v rodine ale nechavat urnu v domacnosti ten stav proste jeste zhorsuje. Melo by to pro vas vsechny mit nejakou definitivu.
je mi to lito.
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.