Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Zdravím,
mám 9,5m holčinu… do 6m jsem jí uspávala v náručí, na míči, stále jsem jí zpívala dokola 2 ukolébavky. Doufala jsem, že si vybuduje „závislost“ na těch ukolébavkách… ![]()
Uspávání bylo celkem bez problémů, i když kolem toho půl roku se už někdy dost vzpouzela a trvalo to i půl hodiny. Pak jsem pořídila houpačku Hacku, aby si ulevily moje záda. Uspávání tam byla pohodička, ale jak se začala holka víc přetáčet a klekat si na 4, nebylo už možné jí tam udržet. Tak od 7m jsem jí v rámci tréninku občas uspávala v postýlce, aby nebyla na Hacce závislá. Dříve to nebýval problém, závislost na houpání si nevytvořila, ale bohužel ani na těch ukolébavkách. Je závislá jen na mé přítomnosti. Když jí uspávám u sebe v posteli, většinou usíná do pár minut, ale bojím se, že to bude vyžadovat třeba do 3 let… ![]()
V zoufalství jsem nasadila mírnou vyřvávací metodu, týden usínala po 5-10 minutách přerušovaného řevu takřka sama. Teď ale asi nastal problém se separační úzkostí… ![]()
Večerní rituál vypadá takto:
Nevím, jestli si vyřvává mou přítomnost z „rozmaru“, nebo se opravdu jedná o separační úzkost. Každopádně uspávání hodinu až hodinu a půl mě vyčerpává. Přes den to navíc není o moc lepší a navíc dělám asi dost chybu, že jí přes den uspím i v naší posteli - ležíme tam společně. Na druhou stranu bych očekávala, že bude ječet večer, aby mohla jít za mnou do postele, ale ona je v klidu, stačí jí, že jsem s ní v místnosti.
Pořád hledám nějaký trik a tím hledáním pořád něco měním, už jen to je špatně…
Jak jí mám efektivně a rychle uspávat (ve dne i v noci), když pravděpodobně trpí tou separační úzkostí ![]()
Ahoj,mas to hezky teoreticky zmaknuty;-) Co se deti tyka,kazde ma jine potreby kontaktu s mamou,to je jasne. Tve ditko holt te v mistnosti potrebuje,stejne jako mne/manzela/to nase. Resime to tak,ze nez nam dcerka usne v postylce,delame na PC resty…Odchazime ,az kdyz usne. Pokud nemas dalsi povinnosti/deti/,sla bych cestou nejmensiho odporu a s ditkem zustavala. Ono to muze byt za mesic dva zas uplne jinak;)
ahoj, mam rocniho chlapecka, byl uplne to same, mel i obdobi v noci-to pretrvava do ted- ze se budi co chvili, jen aby se podival, jestli jsem tam…kdyz jsem v noci sla na zachod hned se rozbrecel, pozdeji pochopil, ze se vratim, tak jen lezel s vykulenyma ocima a cekal
ted zas ma trosku jine obdobi, kdy se vzbudi a nemuze hodiny spat, uspavaji ho moje slova= rikam basnicky apod., a urcite se to zas zmeni…ja uz to tak moc neresim, kazdou noc cekam sice na zazrak, ze bude spat klidne, ale jeste se nestal
… proste pockam,ono se to vse zas zmeni… tuto noc s nim napr.spala babicka a probudil se jen jednou a pak vstaval v 5,30 coz je pro me super… tak ted , pokud se to bude opakovat budu resit zas novou situaci a to, ze ho zkusim dat do jine mistnosti…proste zkousim co se da, krome vyrvavaci metody, na to nemam nervy-vydrzim tak max.5minut
![]()
Ahoj,
no možností je několik. Můžeš ji dál uspávat v posteli, nechat ji tam dýl ležet, až bude spát opravdu tvrdě, a pak ji přeneseš. Nebo s ní prostě zůstaneš v tom pokojíčku a počkáš až usne.
No a nebo ji naučíš opravdu usínat bez tebe a vytrváš u toho. Ten rituál máte dobrý, ale doporučovala bych ho ještě trochu upravit. Vykoupat, masáž, kojení a nechat ještě půl hod hrát. Pak jí dát do postýlky a prostě odejít a vracet se tam v pravidelných intervalech. Každý den o něco delších a dodržovat to. Pokud povolíš, je to zbytečné. Ona se tak za týden naučí, že řvát nemá cenu a je čas spát.
Pokud jí stačí tvoje přítomnost v místnosti, tak bych si tam vzala knížku nebo noťas a pojala bych to jako svoji klidnou relaxační chvilku
přijde mi zbytečné to lámat přes koleno.
U nás (8 měsíců) je to jak kdy, jsou večery, kdy položím do postýlky, dám pusinku, pustím ukolébavku z chůvičky a jdu pryč a malý spí než chůvička dohraje… ale jindy si tam musím lehnout (má zatím postýlku vedle moji postele) a ležet než usne a někdy ho při tom i hladit. Každopádně teď nastal problém s otáčením, otočí se mi na bříško a ještě mu to nejde zpět a na bříšku neusne, tak otáčím… případně deku založím pod matraci, nemůže se otočit a usíná výrazně lépe, ale nevím jestli na to tvoje mimčo už není velké.
Já teď taky řeším podobný problém. Malý byl teda zvyklý usínat sám, nejdřív jsme ho zavinovali do plíny a usínal s námi na gauči, pak jsme koupili kolotoč, tak usínal zavinutý pod ním a časem jsme odbourali zavinování, takže cca od 4 měsíců usínání bez problémů. Poslední dva týdny ale taky nechce usínat sám, vyžaduje moji přítomnost u postýlky (ne ve stejné místnosti, kdyby jen to, tak to neřeším), držet za ruku, hladit po zádech, po hlavičce. Jakmile se jen narovnám, tak je hukot. V noci se budí dvakrát, jednou vyloženě na tulení, pochování, jednou na kojení. Tak nevím, jestli čekat, až to (možná) přejde, nebo jestli na to existuje nějaký recept…