Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Uspávání neuspatelného batolete
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Capelucia
6.3.24 22:46
Přestaň ho nosit, zničíš si záda. Dítě nepotřebuje zdravou maminku jenom kým je batole.
Co manžel? Neusne s ním líp? Co sehnat levný kočár do obýváku?
Příspěvek upraven 06.03.24 v 22:48
- Citovat
- Upravit
6.3.24 22:48
Nosítko? Co se stane, když ho v té postýlce necháš skákat, a prostě u něj jen budeš? Pustit bílý šum k tomu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.24 23:21
A nositko? Pokud uz je velky na noseni vepredu, klidne soupnout na zada.
Co se stane, kdyz spolu budete lezet v posteli a tulit se? Nebo kdyz bys posunula vecerku? Ale pulhodiny uspavani je za me standard..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.24 23:25
Jsi silenec, z tohohle bych chcipla.
Jestli mate prostor, porid velkou ohradku, do ni hod matraci, bezte si tam lehnout oba, mimino trochu zalehni at neposkakuje, a predstirej spanek.
Dulezite je jit spat az tehdy, kdy je ospaly a zraly usnout.
(Ja tohle udelala normalne v nasi posteli, ale s kojenim to bylo o dost jednodussi )
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.24 23:35
No, možná to bude tím, že jsi ho naučila uspávat už od miminka, takovým stylem, jakým popisuješ.
Zkrátka je na to zvyklý. 
Oni takoví mrňouskové si často až snadno přivyknou a jejich maminky jsou pak ty, co to odskáčou se vším všudy.
Každé ráno jsou pak unavené a vyčerpané a musí zase fungovat, i když jsou nevyspalé a pak to nedávají fyzicky ani psychicky.
Proto, je nejlépe ukládat miminko už od narození do postýlky. Neučit ho hned po tom co začne plakat, na ruce.
Vím, že někdy bývá hodně těžké tomu odolat, ale uvidíš, že je to o zvyku. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.24 23:51
@Černá Madonna píše:
No, možná to bude tím, že jsi ho naučila uspávat už od miminka, takovým stylem, jakým popisuješ.
Zkrátka je na to zvyklý.
Oni takoví mrňouskové si často až snadno přivyknou a jejich maminky jsou pak ty, co to odskáčou se vším všudy.
Každé ráno jsou pak unavené a vyčerpané a musí zase fungovat, i když jsou nevyspalé a pak to nedávají fyzicky ani psychicky.
Proto, je nejlépe ukládat miminko už od narození do postýlky. Neučit ho hned po tom co začne plakat, na ruce.
Vím, že někdy bývá hodně těžké tomu odolat, ale uvidíš, že je to o zvyku.
Nemas pravdu.
Potreba fyzickeho kontaktu je jednou ze zakladnich potreb kojence, nedejboze novorozence.
Lidske mlade je nosenec - byt nosen ci spat na mame a s mamou je jeho fyziologicka potreba.
Samozrejme, jak miminko roste, tak se vsechno postupne meni, a co neni pohodlne, to se da poresit jinak, napriklad tim spolecnym spanim.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.3.24 23:54
Lehnout si s ním do postele, chytit ho tak, aby nemohl vstávat, tichým hlasem mu něco povídat, monotónně zpívat a on usne a ty si aspoň odpočineš.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.24 00:29
@Lucie_Sx píše:
Nemas pravdu.
Potreba fyzickeho kontaktu je jednou ze zakladnich potreb kojence, nedejboze novorozence.
Lidske mlade je nosenec - byt nosen ci spat na mame a s mamou je jeho fyziologicka potreba.Samozrejme, jak miminko roste, tak se vsechno postupne meni, a co neni pohodlne, to se da poresit jinak, napriklad tim spolecnym spanim.
Souhlasím.
Do určité míry je to určitě žádoucí a moc hezké pro oba.
A to, jak pro matku, tak i dítě. To je přece úplně samozřejmé.
Ale na noc, by měli
mít oba svůj prostor na spánek.
Podle mého názoru, je to jen o pohodlnosti, mít dítě na dosah, z důvodu nočního kojení a aby k němu případně nemusela vstávat, kdyby miminko začalo plakat.
Je daleko jednodušší ho mít po ruce.
Pravda, z porodnice mám vyzkoušeno, i když to tam bylo zakázané. Jen na jednu noc jsem si ho vzala k sobě.
A ano, sice jsem se celou noc nehla, aby se něco nestalo, ale neplakal a já nemusela k němu s každým bolestivým šoupáním po posteli než jsem z ní slezla, abych k němu několikrát za noc vstávala, když jsem byla po šití.
Ale už jsem to fakt nedávala.
Doma, už spinkal ve své postýlce a k sobě do postele, jsem si ho brala pouze na kojení.
Myslím, že žádnou újmu z toho opravdu nemá. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.24 00:41
Nám se na uspávání osvědčilo pohodlné houpací křeslo, záda i dítě v pohodě. má to jedinou nevýhodu - často jsem se uspala taky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.24 00:44
@Černá Madonna píše:
Souhlasím.
Do určité míry je to určitě žádoucí a moc hezké pro oba.
A to, jak pro matku, tak i dítě. To je přece úplně samozřejmé.
Ale na noc, by měli
mít oba svůj prostor na spánek.
Podle mého názoru, je to jen o pohodlnosti, mít dítě na dosah, z důvodu nočního kojení a aby k němu případně nemusela vstávat, kdyby miminko začalo plakat.
Je daleko jednodušší ho mít po ruce.
Pravda, z porodnice mám vyzkoušeno, i když to tam bylo zakázané. Jen na jednu noc jsem si ho vzala k sobě.
A ano, sice jsem se celou noc nehla, aby se něco nestalo, ale neplakal a já nemusela k němu s každým bolestivým šoupáním po posteli než jsem z ní slezla, abych k němu několikrát za noc vstávala, když jsem byla po šití.
Ale už jsem to fakt nedávala.
Doma, už spinkal ve své postýlce a k sobě do postele, jsem si ho brala pouze na kojení.
Myslím, že žádnou újmu z toho opravdu nemá.
Myslet si to klidne muzes, ale to nic nemeni na faktu, ze pro kojence je zcela prirozene a fyziologicke spat spolecne s matkou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.3.24 01:01
@Lucie_Sx píše:
Myslet si to klidne muzes, ale to nic nemeni na faktu, ze pro kojence je zcela prirozene a fyziologicke spat spolecne s matkou.
Fyziologické to možná je, ale ať se pak nediví některé maminky, že pak mají problém naučit své dítko spát ve své postýlce, protože je zvyklé usínat několik měsíců nebo i rok či dva spolu v posteli.
A nehledě nato, že tím zřejmě i partnerský nebo manželský život může vzít časem za své.
Ale, to už jsem teď tak trochu odbočila.
Samozřejmě, že dítě je na prvním místě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
7.3.24 02:09
Od miminka to bohužel fakt učit nešlo, první měsíce trávil převážně v náručí a byl vůbec problém ho odložit, když jsem ho jen tak dala do postýlky vzhůru, byl z toho hysterický vřískot. Ale jak jsem psala, postupně jsem to uspávání prizpusobovala a ještě před pár měsíci bylo naprosto v pohodě, v křesle nebo už i sám. Věděla jsem že to v náručí nepůjde navzdycky, nevím proč se to takhle dovrtalo.
Nositko je fajn, v tom mi usne taky dobře, jenže ho z něho nedostanu. Když bych ho chtěla přeložit, je vzhůru okamžitě. Takže večer k ničemu a přes den znamená že pak musím teda chodit s ním než se vyspí, což zase nic moc. On je vubec hrozne citlivy na zvuky a manipulaci, vsechno ho vzbudi 
Když si lehnu k němu skáče po mě a když ho trochu pridrzim, vzteká se ve vteřině. To ke spanku nevede. Totéž právě v houpacim křesle které jsme dřív používali, i na tom míči. V tom kocare usne jen když jede, kouká kolem na krajinu a zavřou se mu oči, když jezdím jen kolem dokola což by doma šlo, tak v nem ani nevydrží, vzteka se. Nechci jen vymyslet co nejde, ale fakt jsem už zkoušela co mě napadlo a zatím bez úspěchu. Mě nevadí uspavat půl hodiny, ale vadí mi ho při tom nosit. Potrebuju ho nějak preucit na jiný způsob bez vyrvavani, klidne v posteli s nim nebo zpatky to kreslo, a momentálně mi to přijde jako úplně neřešitelný úkol. Máte pravdu, asi to budu muset začít zkoušet když je už opravdu hooodne unavený a postupně pak třeba posouvat. Protože hodne unavený on je v deset večer a stejně mi pak vstane v šest, takže se snažím ho ukládat aspoň do devíti i kvůli sobě, abych měla trochu času na odpočinek a on byl dost vyspany. Když jde spát v deset tak je druhý den akorát protivný a ufnukany a vyžaduje nošení i vzhůru, takže z toho už mám úplně osypky. Ale asi se budeme muset s manželem prostřídat a udělat to tak a zrušit hlavně teda to nošení. Jemu dělá úplně to samé. Jen bych řekla že mě aspoň při tom nošení za nějakou dobu usne, jemu mnohem hůř, většinou stejně skončí na mě.
- Citovat
- Upravit
7.3.24 06:11
Ja mám zkušenost, že dcera chvíli řve, někdy úplně hystericky, ale pak usne. Neni to víc než pár minut, někdy si zařve jen tak ze cviku. Musí být ale fakt už unavena ke spánku. Když se hodne mele, drzim ji, aby si nestoupala. Samozřejmě chvíli rve, ale rychle pochopí, že se jde spát. Spí s náma v posteli.
Taky se mi ted pri nemoci osvědčilo uspávat v tureckem sedu při kojení, držím ji při tom tak, aby se nemohla hýbat a usne během chvile. Ale teda ona celkem pěkně usíná i při kojení vleže, takže většinou uspavam tak, ať je klid (při rýmě to ale nešlo).
Takže mě napadá jen ujistit se, že už je opravdu čas na spaní (dcera 15M vydrží dopoledne 5 hodin, večer pak 7) a nebát se nechat chvíli řvát, pokud jsi tam s ním, přežije to a tobě neodejdou záda 🙂
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.3.24 16:02
Kazde dite je jine a vyzaduje neco jineho. Kazde dite uz se rodi s nejakou danou povahou.
Muzu ti jen napsat jak jsem to mela ja, ale myslim, ze kazda na to nase mimino musime jit individualne. Nebo vyzkouset ruzne „osvedcene“ uspavaci metody.
Moje prvni dite usinalo s nami na gauci vecer, pak jsem ho prenesla do postylky, odpoledne usinal sam v postylce a ja vedle neho v posteli pozdeji po tom 1,5 roce usinal s nama v posteli odpo i vecer. Hodne se v noci budival a chtel spat jen se mnou v posteli. Ze zacatku nekdy jeste lehl a spal v postylce ale pak uz me to nebavilo, tak spal s nama a od te doby je klid (nocni desy apodobne veci prisly az po 2. roce, taky lahudka). Po 2 roce nespi odpoledne a vecer mezo 20 a 21 sebou zuchne do postele a chrni hned.
Druhe dite je co se tyce spanku narocnejsi, usne jen na me nebo v kocaru, kdy porad sleduje jestli tam jsem. 21 mesicu ma. Od narozeni spal vecer jen 8 hodin a pres den ty 2 nebo 3 hodky. Kvuli starsimu se musel trochu prizpusobit rezimu a tim ze starsi nespal tak to bylo narocnejsi. Tak mam jeden kocar jen na doma a uspavam v nem, nebo nosim pres rameno dokud neusne. Max do 15 minut spi, a je klid. Zvykl si a ja to neresim. Zada uz jsem posilila tak ze neboli. V noci se cca od roku nebudi, nekdy 1× za noc, chce jit spat do kocaru, soupnu ho tam a spime vsichni dal. Ted v tech 21 mesicich uz taky pomalu upoustim od poledniho spanku, nechce se mu, je sice unaveny ale dam ho pak spat drive vecer. Hotovo. Z hodne veci jsem ustoupila a neresim je, to by se clovek zblaznil.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Ahoj, prosím o rady jak změnit usoavani dítěte, 15 měsíců. Jako novorozenec to bylo peklo, hodně uplakany, špatně spal. Takže do 3 měsíců radši nekomentovat. Pak jsme uspavali na míči, pak postupně jsem odbourala míč a houpala jsem v náručí při chůzi, pak v sedě na křesle, nakonec bez houpání na křesle a v 11m začal sám od sebe usínat s lahví v postýlce. Říkala jsem si jak dobře jsem tohle zvládla. Ale pretrvavalo naprosto strašné spaní v noci, v lepším případě jsem vstavala 6×, v horším 10× za noc. To se snad během tří dnů změnilo, přišlo mi to jak zázrak, a od roku v noci vstávám jen 2×. Od té doby šlo ale uspavani totálně do háje, v postýlce skáče a když ho pokládám, začne plakat, pak hystericky vriskat, z náruče se vyskubava a zdrha, když chytim pevně tak řve, jediný způsob jak uspim je, že ho nosím na rameni půl až tři ctvrte hodiny, to usne bez pláče. To praktikuju dvakrát denně, v poledne a večer. V podstatě to funguje, ale já to nedávám. Malý má už 10 kg a já 55. Jim pořád prášky na bolesti zad. Kolikrát ho vezmu do náruče a už v tu chvíli mám pocit že ho snad upustim, že ho proste neunesu. Pak samozřejmě seberu síly a chodím dokud je potřeba. Prosím ne rady o vyplakani, to dělat nebudu. Spánkové asociace ní dřív na ty přechody skvele fungovaly, konkrétně ukolebavka jedna konkrétní, a teď ani tuk. V kočárku ještě usne, ale to je mi večer na nic a přes den jsem taky dost unavená když jedinou hodinu kdy mám „volno“ místo abych si sedla běhám v jakémkoliv počasí.