Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Máme to stejně. Ale nevěřím, že by tchánovci vydrželi tam nechodit a nepochovat.
Nečetla jsem zatím diskuzi. Všechny děti dlouho kojené, v devíti měsících jsem žádné neuspávala u prsu, všechny ukládala bdělé do postýlky a po chvilce usínaly. Nehoupala jsem, nečetla v tomto věku pohádky, ani jiné „šaškárny“. Vyřvávací metody neuznávám.
Jen mě tak napadá, jestli nemá náhodou menší potřebu spánku? U všech mých dětí se kolem 8-9 měsíců zredukovalo denní spaní a o chvilku posunulo večerní usínání nebo uspíšilo ranní vstávání.
Popsanou metodu, kdy dítko v postýlce řve jak tur a potom unavené řvaním usíná, nepovažuju za úspěšnou ani náhodou.
Nám nikdo žádné z dětí nehlídal, jednak jsem ještě kojila a taky bych v tomto věku ani nechtěla, za žádných okolností. Jsem toho názoru, že tak malé dítko usínání někde v cizím prostředí bez rodičů jen vykolejí. Ale to je jen moje odpověď na otázku, nic víc tím nemyslím.
Pokud to přišlo „náhle“, tak bych popřemýšlela, jestli fakt nemá sníženou potřebu spánku.
@Lucciaaa já do minulého týdne zásadně uspávala u prsa a bála jsem se, že dcerku snad nikdy nenaučím usínat jinak. Nechtěla jsem zkoušet ji nechat vyřvat, proč trápit miminko, když tu jsem já pro něj…Takže po kaši a umytí kojení a nejlíp bylo, když u toho usnula. Když ne, tak někdy nošení v náručí, zpívání, houpání…A proč ne? Pak spokojeně usnula. No a před týdnem jsem ji po neusnutí u prsa dala do postýlky a ona si chvíli dundala dudlík a usnula, žádný řev, nic. Říkám si, že asi byla unavená. Další den to samo, další taky, i další…Dcerka bude mít zanedlouho rok. Nechci to zakřiknout. Myslím si, že dítko si samo řekne, jak se mu usne nejlíp a prostě k usínání samo vyroste. Proč si miminko u sebe nenechat usnout, vždyť za pár měsíců už v náručí nebude chtít ani být. Takže za mě hopsejte na míči, nebo cokoliv, co se nám zdá být špatné.
Nám také 10 měsíční usíná v postýlce (i přes den, kočárkem jedeme až když je vyspinkaná). Položím, řeknu dobrou noc, hezky spinkej, pohladím, dám dudlík a odcházím. Ona se otočí na bříško, zaleze si do rohu postýlky k medvídkovi usínáčkovi a spinká
Občas se stane, že se okamžitě zvedne, dostane hysterák a že spát nebude (je to už teď méně a méně). Dřív jsem tam musela i několikrát jít a trvalo dlouho, než usnula, ale pak mi ségra kámošky řekla, jak to funguje u nich, já to zkusila a ono to zázračně platí i na Danielku - už 14dní to takhle praktikujem a fakt to zabírá. Pokud neusne hned a malá začne bulet, tak tam po chvilce naběhnu, rázně jí položím, řeknu: a dost, tady se bude spinkat, dám napít, dudlík, řeknu hají a ona poslušně zaleze k méďovi a prostě spí
Nejdřív mi to přišlo krutý, ale lepší, než aby bůh ví jak dlouho plakala…
Mám taky malou devítiměsíční princeznu a je to dost podobné, jak píšeš.
Taky dám večer napít, položím do postýlky a spí. Občas se stane, že kňourá, tak tam třeba u ní jsem, dám jí mojí ruku a ona pak po chvíli usíná.
Ale s tím „uspáváním“…když chodím jednou týdně cvičit a dává jí spát manžel, tak je pláč.
Nechá se v pohodě převlíknout do pyžamka, vypije mlíko, ale tím to končí, pak spustí a vetšinou se uklidní až příjdu. Jen jí vezmu na ruce, uklidní se, řeknu dobrou noc, dám pusu, položím a spí.
Nevím, jestli je zvyklá být večery se mnou, proto to tak dělá, časem to určitě přejde, jen nevím kdy.
![]()
Me trosku zarazila veta, tam kde to povazujes za uspesne, ze „nemusis cist pohadky“ (to se snad nedela z donuceni
) no ale to je od tematu.
U nas maly vrestil, kdykoliv jsem se pokusila odejit, ikdyz uz skoro spal, nebo spal, ja neokoupana hladova, na zachod se mi kolikrat chtelo, takze pekne na nervy a muselo to dospet do faze, tak si tu rvi. Prvni den 15 min, druhy 5 min, dalsich spoustu dni jen tak aby se nereklo spustil hystericky zachvat po dobu nez jsem sesla schody nebo dosla na zachod
Takze v soucasne dobe dam mlicko, u toho prevykladam nejakou tu pohadku nebo rikanky, polozim do postylky, pohladim, pusu a dobrou noc a je klid
treba zrovna dnes neni
Mama kdyz ho hlidala u sebe doma, nechala ho tak nejak unavit a pak ho sla uspat. Partner ani neuspava, to snad prijde casem, ze nebude maly takovy mamanek ![]()
Tak to Vám moc děkuju za názory. Jsem ráda, že to děláte obdobně. Měla jsem obavu, jestli občas nevyřvává jen naše mimi. Páč tchýně si vždycky rejpne (když naše malá dělá něco špatně nebo neobvykle), že její kluci tohle nedělali nebo že druhej vnuk (o rok a půl starší, se kterým naší malou pořád srovnává) si lehne, ona u něj počká a on za chvíli usne (ve dvou letech to snad naše malá bude taky tak dělat).
@Sandra752 A to když jí vypadne dudlík, tak usne bez něj? Naše malá snad bez dudlíku v životě neusla - jenom v autě.
Sedět u ní nebo ji nějak zdlouhavě uspávat nechci. I když si tam nějakou dobu občas zakňučí, tak za tu „dobu kňučení“ stihnu udělat doma věcí.
Kojená je taky. Večer kojím ještě teď, ale u prsa mi neusla už hodně dlouho - neučila jsem si ji na to. Až bude mít „rozum“, tak jí pohádku před spaním ráda přečtu.
Výjimečně (to se spíš stává přes den než večer) ji chytí hysterák, že se nemůže uklidnit, tak to ji přikryju a trošičku vrtím postýlkou a ona se uklidní, ale to je fakt výjimečně, když se moc nedá uklidnit.
@CokeLady Já jsem malé dávala šňůrku na dudlík do kočáru a ona si za ní vždycky trhla, dudlík si vytrhla. Když to zjistila, tak začala bečet. Je fakt, že teď už je větší, tak by si ho mohla najít a strčit do pusy. Možná to zkusím. Díky za tip. ![]()
Jen si říkám, jak usne té tchýni nebo komukoliv jinému, když by s ní byl, a jestli by ten dotyčný snes její pláč, na který jsme my zvyklí. A taky jestli by usla v jiné postýlce. Zatím ji nikdo v postýlce uspávat nemusel. Když jsme ji dali k našim nebo tchýni, tak spala v kočáru a přes noc zatím spala vždycky doma. Většinou ji přes den uspávám já, ale manželovi usne taky. Právě mám obavu, aby nedělala, to co psala simii - jak neusíná jejímu manželovi.
@Yarisek tak kdyby bylo nejhur, tak muze i v noci prespat v kocare, nebo zaspat a pak prelozit ne
nejak to urcite zvladnou ![]()