Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
My teď řešíme něco podobného. Syn od 9m usínal sám. Stačila pusa, pohladit a šla jsem. Hned spal. Bez problémů i přesun do vlastního pokojíku v 15m. A teď má čerstvě 25m a už týden se v noci budí a chce uspávat pohádkou. Odpoledne usne sám, i večer. Ale v noci řve jak střelený „povíjat“ (povídat, jako pohádku). kdyby ale usnul hned. To ne, on poslouchá i 3/4 hodiny ![]()
No takže teď po jeho výstupu, kdy jsem hodinu vyprávěla a zpívala jsem to vzdala. Řekla jsem ať povídá on plyšákům, že je noc a i maminka musí spinkat. No 2× jsem tam byla ho položit a teď je ticho.
@medunka23 Ono je super, když večer nic nemusíš a můžeš uspávat. Ale třeba já pracuju z domova. Přes den se maximálně věnuju malýmu a večer musim pracovat zhruba do jedenácti až dvanácti večer. Když pak chce prcek ještě v noci uspávat, tak já se nevyspím vůbec… Takže u nás je nutnost, aby usínal sám ![]()
Holky, u nás nymlich to samo! Dnes mi děti usnuli - starší ve 22:30
hodin a dvouletá o půl hodiny dříve. Vždy, když usne, spadne ze mě šutr a já se svobodně nadechnu. Jsem z toho psychicky vyčerpaná, te´d když jsou děti více doma a jsou nevylítané po venku, pořád se doma dupe, skotačí, křičí, ječí, pak mi předají štafetu a ječím na ně já. V půl osmé je po večeři, okoupaní, všichni v pyžamu, zoubky v rychtiku, a pak je to dvouhodinový proces. Starší čůrat, pít, prý raději ještě čůrat, lehne, potom pít, čůrat…mladší je ještě v postýlce (zaplať Pán Bůh), ale noha přes horní okraj a řve „olů“ jako dolů…Pak mi do toho začne radit manžel a ten to schytá taky. Pak mi v deset večer vzteky ukápne slza, to už nemám sílů být nepříjemná - co by z nich taky zbylo z chudáků, setřu ji a uklidňuji se: Hlavně že jsou zdraví, hlavně že jsme spokojená rodina, hlavně že nejsme někde na pohotovostech…Pak to usne a já oslavuji.
@Lonna píše:
@lucenka a az budeme mit druhe dite, tak co? Budeme vsichni pohromade v jedne mistnosti, protoze nase dvouleta si to tak preje, ac ma svuj pokojicek se svoji postylkou?
@Voltiček my to takto meli pres leto, kdyz byly dlouhe dny. Do te doby usinal syn 2,5 kolem osme (s nasi ucasti). Jak se prodluzoval den, tak hruza. Kdyz po 1,5 hodine i vice stale nespal a presne - pit, curat, zpivat, pohadku,…- tak uz mi kolikrat taky dosly nervy. Vyresili jsme to tak, ze jsme byli tak do pul desate vecer venku (nastesti mame dum se zahradou), ve 22h byl v posteli a ve 22,30spal. Ja si usetrila nervy a maly byl taky v klidu. Jak se zkracuje den, tak nastesti usina drive - neco po 21h. Protoze ted bychom byt dak dlouho venku nemohli.
@Lonna Kluk má pokojíček od 20 měsíců, máme uspávací rituál. Spal celou noc. Měsíc zpátky se v noci začal budit a chodí k nám do postele, tam spí jak zabitej až do rána. Pokud přeneseme spícího zpátky, budí se znovu, kňourá, evidentně není v pohodě. Takže neřeším, zřejmě má teď období, kdy nás potřebuje (špatné sny - nemluví, tak toho z něk moc nevypáčím, proč chce spát u nás). Až nás potřebovat nebude, přestane se budit a chodit k nám. Věčně to trvat nebude.
@athenaa tak myslim, že přesně tohle jsem potřebovala slyšet
děkuji. Trochu jsem se v tom plácala, zmatená z matek a babiček kolem sebe, kdy všichni do mě hustí, proč nespí ve vlastním pokojíčku, proč jí uspáváme, ať jí necháme vyřvat atd… presně tenhle názor jsem potřebovala slyšet. Vůbec mě to neobtěžuje, že jí mam vedle sebe. Spíš naopak. jsem i já klidnější. Když má spát sama v pokojíku přes oběd, tak nejsem úplně v pohodě. ale ona tam chodí spát dobrovolně. nenutím. Děkuji ![]()
@Lonna píše:
@athenaa tak myslim, že přesně tohle jsem potřebovala slyšetděkuji. Trochu jsem se v tom plácala, zmatená z matek a babiček kolem sebe, kdy všichni do mě hustí, proč nespí ve vlastním pokojíčku, proč jí uspáváme, ať jí necháme vyřvat atd… presně tenhle názor jsem potřebovala slyšet. Vůbec mě to neobtěžuje, že jí mam vedle sebe. Spíš naopak. jsem i já klidnější. Když má spát sama v pokojíku přes oběd, tak nejsem úplně v pohodě. ale ona tam chodí spát dobrovolně. nenutím. Děkuji
no, jenže to je právě to, že dřív to bylo normální a nikdo se nedíval na to že ti dítě řve, je pravda, že některé věci se dneska hodně přehání, nicméně takovou tu zlatou střední cestu bychom si v tom měli najít. Uvidíš že jakmile si sní půjdeš lehnout a budeš v klidu, tak ona usne během chviličky. Držím palce ![]()
Pečlivě pročítám diskuze ohledně spaní a uspávání, neb u nás je to též dobrodružství. Naše malá (19měsíců) též chce usínat a spinkat jen s maminkou. Nevadí mi, že ji mám u sebe v posteli, mám ji tam ráda
Ale vyvstal problém denního usínání. Donedávna jsme ji přes den „uvozili“ v kočárku, když bylo nejhůř, tak v autě. Už to nefunguje. Ze dne na den. Vyřvávací metoda u nás nezabírá, ona to nevzdá ani po 1,5 hod. Je hotová, ale pořád zoufale křičí „Mama!!!“
Takže jsme to vzdali. Zkouším ji „ucucat“, jako večer. Ona je strašně chytrá (ale ne vyčůraná), má to tak od narození, že mě chce mít u sebe, nebo aspoň na dohled. Napadlo mě, jestli to není tím, jaký byl porod a čím dál víc si myslím, že jo. Byl vyvolávaný a nechtělo se jí ven, nakonec šla akutním císařem. Takže ji vytáhli a i když ji co nejdříve dali taťkovi na hruď (bonding), tak ten strach z odloučení asi začal a zůstal.
Trochu jsem odbočila, ale otázkou zůstává, jak uspávat přes den… ![]()