Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
je mi líto psa, dokážu si asi představit, jak se ten chudák cítí, je slepý a nejednou odněkud přijde rána - trest. To bych vrčela taky. My máme vymazlenýho vestíka, máme taky ročního syna, kterej též hrozně rád tahá za chlupy, trestáme syna nikoliv psa.
Neutratila, zkusila bych cvičák a naučit ho poslušnost, i když to v 5 letech půjde těžko. Pokud by jste si sami nevěděli rady zkuste Desenského, třeba by Vám poradil jak na pejska a jak jsem koukla na profil nemáte to k němu až tak daleko. Co jsem o něm zatím četla tak zvládá i horší pejsky a můžou zůstat u majitelů s dětmi.
pes je vycvičenej. Chválili jsme ho dostatečně, odměńovali také. Trávili s ním veškerý čas. Rozhodně nesvaluju vinu na psa že po ní vyjel, když mu tahala za chlupy, můžu za to já že jsem jí to nechala udělat. Jen se bojím toho že by se mohl ohnat někdy pořádně a já tomu nebudu moct zabránit tím že jí budu od něj držet dál.
Koukám že teď mě máte všichni za někoho kdo týrá psi. No nic, já z toho mám taky dost špatný pocit.
No přesně, taky mě teď napadlo, že spíš to vrčení bude mít souvislost hlavně s tou slepotou…Chudáček, úplně je mi ho líto
Taky sme měli u babičky slepýho vlčáka, ale nevrčel, nikdo ho totiž netrestal, navíc už byl teda desetiletej…
Jo jo od Desenského máme všechny knížky, taky mě to napadlo.
Lenkaran, napiš sem: psiskolafalco, ten člověk je odborník na psy a jejich psychiku, určitě ti poradí. Můžeš si s ním sjednat i osobní konzultaci.
Chápu, že máš strach kvůli dceři, ale tento problém má určitě lepší řešení, než nechat utratit kamaráda.
Asi bych ho taky neutratila, ale dala bych ho pryč. Je fakt, že za to asi můžete vy, ale bála bych se o svoje dítě a dala bych ho někomu, kdo si s ním poradí.
Btw., já bych dala teda pryč každého NO, kdyby se mi narodilo dítě, mám s nima špatnou zkušenost a někde jsem dokonce slyšela o statistice, ze které vyplývá, že v 70% procentech případů útoků psa na člověka, se jednalo o NO.
My máme ohaře, což je velice chytrý a mírumilovný pes, malou totálně zbožňuje a nechá si od ní líbit naprosto cokoliv a i ji poslouchá, takže to svědčí o tom, kde se pes u nás ve smečce nachází. Ale když měla štěňata, měla jsem ji v kuchyni a malá se motala kolem nich, fena se po ní ohnala a lehce ji štípla do obličeje. Poprvé jsem to neviděla, jen mi to malá říkala, ale když jsem byla podruhé u toho, fena i se štěndama putovala okamžitě o patro níž do kotelny a malá k ní nesměla beze mě nebo někoho dospělého!
Je na tobě, abys oddělila dítě od psa, ať je ten způsob jakýkoliv. Ale smrt si rozhodně nezaslouží, pokud i bez zraku mu zdraví slouží dobře a byl by toto jediný důvod.
EDIT: Nepovažuju tě za někoho, kdo týrá zvířata. Sama vím, že po výše popsaném incidentu jsem začala hodně vážně přemýšlet o tom, co bych dělala, kdyby to pokračovalo i po tom, co by byly štěňata pryč. A bylo mi z toho teda taky hrozně zle. Jen já věděla, že utratit ji nenechám v žádném případě, ale šla by prostě z domu. Byl by o ni velký zájem. A taky mi bylo těžce na duši, ale tenkrát jsem naprosto jasně věděla, že dítě je pro mě mnohonásobně víc než pes. Bohužel, může se stát, že to neuhlídáš, malá neposlechne a psovi opět ublíží, jeho reakce je naprosto přirozená, že se ožene. Ale může to dopadnout špatně..
Příspěvek upraven 11.08.11 v 20:01
Lenkaran píše:
pes je vycvičenej. Chválili jsme ho dostatečně, odměńovali také. Trávili s ním veškerý čas. Rozhodně nesvaluju vinu na psa že po ní vyjel, když mu tahala za chlupy, můžu za to já že jsem jí to nechala udělat. Jen se bojím toho že by se mohl ohnat někdy pořádně a já tomu nebudu moct zabránit tím že jí budu od něj držet dál.
Koukám že teď mě máte všichni za někoho kdo týrá psi. No nic, já z toho mám taky dost špatný pocit.
já jsem to napsala tak stroze, určitě máte pejska rádi, když už jste spolu 5 let. Malá poroste, bude tahat čím dál tím víc, než ji to odnaučíte. Zkus se s někým poradit jak na psa a co by se s tím dalo dělat. On ten pes je určitě vystresovanej tou slepotou, neví co se kolem děje, zkuste mu pomoct. Vím, je to těžký, bojíš se o malou, ale tohle není důvod k utracení, navíc jsem přesvědčená o tom, že by sis to asi nikdy neodpustila a dlouho si to vyčítala.
Jojo, já to taky nemyslela tak, že týráš psa, akorát sem nepochopila, proč hned utrácet. Ale chápu, že máš strach o dceru, taky bych měla…Takže pokud ste už vyzkoušeli všechno (a podle toho, co píšeš, asi vyzkoušeli), zkusila bych se poohlídnout po jiným pánovi
Ale rozhodně bych ho neutrácela, on podle mě opravdu vrčí hlavně proto, že je z té slepoty nervózní.
Lenkaran píše:
pes je vycvičenej. Chválili jsme ho dostatečně, odměńovali také. Trávili s ním veškerý čas. Rozhodně nesvaluju vinu na psa že po ní vyjel, když mu tahala za chlupy, můžu za to já že jsem jí to nechala udělat. Jen se bojím toho že by se mohl ohnat někdy pořádně a já tomu nebudu moct zabránit tím že jí budu od něj držet dál.
Koukám že teď mě máte všichni za někoho kdo týrá psi. No nic, já z toho mám taky dost špatný pocit.
Neni potreba ze sebe delat mucednika
Ptala jsi se na nazor, a vetsina ti jej rekla. Ja osobne si nemyslim, ze ses tyran
Mam doma psa, ktery se od narozeni syna chova jako magor, nastesti neagresivni magor. U vlcaka to proste asi chce vic trpelivosti. Jak dlouho je slepy? bylo to postupne? Treba potrebuje znovu trochu zacvicit, pocitit vetsi prival lasky, buhvi co si ten pes mysli
Treba pomuze odbornik…PS: nesouhlasim s tim, ze nemecky ovcak je nejaky detitrhajici plemeno ![]()
On měl již když jsme si ho vzali jako štěně hrozný strach. Nevím jestli mu tam neubližovali nebo tak. Ale byl to hrozný strašpitel. Proto jsme k němu tak přistupovali, něžně a snažili se mu dávat najevo že ho vždycky ochráníme. Bojí se naprosto všeho, koček, minipsů, lidí. A reaguje právě tak že se začne bránit, ikdyž nemá před čím.
Samozřejmě neříkám že to jak se chová může být i naše vina. Ale vím že ta bojácnost je v něm už když sme si ho vzali, za tu nemůžeme.
No právě že je to německý ovčák, proto se tak bojím. Hodně vlčáků napadne děti z ničeho nic.
Chtěla jsem jen znát Váš názor. Samozřejmě se budeme snažit vyřešit tento problém pro všechny nejlépe, vzhledem k tomu že ho oba milujeme
Lenkaran, přesně s těmito problémy se mnoho lidí obrací právě na pana Dostála. Na jeho webových stránkách funguje i poradna, zabývá se tím, každému se snaží pomoci. Zkus mu napsat nebo zavolat. Určitě vím pomůže.
http://www.psiskolafalco.cz/
Je to těžká situace. Já bych určitě psa oddělila od dítěte a zkusila to řešit s nějakým odborníkem nebo na cvičáku. My měli Německého vlčího špice, do 5 let byl OK, pak se naši rozvedli a on začal z ničeho nic kousat. Prostě naprosto nevyzpytatelné chování. Vítal nás, vrtěl ocasem, my se vítali s ním a najednou jak když mu cvakne, vyjel a kousnul. Nečekaně. Vypadal že se bojí, ale neměl čeho. Veterinář nám tenkrát řekl, že to je nebo může být nějaký projev epilepsie nebo jiné podobné poruchy nervového systému. Nikdy se nezjistilo, co mu vlastně je. Naštěstí nebylo tenkrát v naší rodině malé dítě, tak se dožil celkem pěkného věku 14-ti let, ale už to nebyl ten mazel, kterého jsem tak milovala. Člověk si ho nemohl pomalu ani pohladit, protože nevěděl, co pes udělá.
Teď má mamka místo něho Chodského psa, takový zmenšený vlčák, milionovej pes (teda fenka), ale už se taky stalo, že když jí naše děti zlobí, tak jakoby se ožene a cvakne na prázdno. Věřím, že by jim nic neudělala, ale fakt člověk nikdy neví. Oba psi byli vycvičení, chodili na cvičák. Takže z vlastních zkušeností bych poradila zkusit odborníka nebo najít jiného páníčka.
Ani by mě nenapadlo ho utratit. Hledala bych jakoukoliv jinou alternativu. Co se týká dítěte, nesmí psovi ubližovat, tím myslím i maličkosti jako tahání za chlupy, protože to nemusí dopadnout dobře, jak sama víš. Co nejvíce hlídat, ale myslím si, že většina psů jenom „cvakne“ zubama, jak říkám, ale ve skutečnosti neskousne (náš to taky dělal). Člověk ale nikdy neví. Možná bych psovi začla věnovat větší pozornost, třeba na dítě žárlí, nevím ![]()