Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Už mi ruply nervy a dostal na holou :-(
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.9.10 14:45
No, asi bych neříkala, dítěti řeči typu: Běž pryč, nechcem tě. Dítě má vědět, že ho máte rádi bezpodmínečně a že u vás je v bezpečí. Jinak nervy ujedou každýmu, tak si nevyčítej, žes mu dala na zadek.
ALE: Když vidíš, že to nezabírá, co to zkusit jinak? Já pokud to jde, vycházím vstříc, i když se mi to třeba zrovna moc nehodí. Pak se snažím odvádět pozornost. zapíná Ti sporák? Lepší než plácnutí přes ruku je říct: Hele pojď sem, něco zajímavýho Ti ukážu… No a já mám dítě, 2,5 roku, tak když fakt zlobí, tak zákaz pohádek, dobrůtek. Už u toho má rozum, takže stačí říct: Mě se zdá, že dnes nebudou žádné pohádky… A je klid.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 14:46
To, co popisuješ v posledním odstavci psychologové popisují jako citové vydírání dítěte a nepovažují to za nejšťastnější metodu řešení dětského zlobení, vzdoru, čehokoliv.
Chování Tvého dítěte mi přijde úplně normální, typické období vzdoru. Moje 22 měsíční dítě taky zlobí, neposlouchá a dělá naschvály. Někdy na zadek dostane, ale „s citem“. Nějaké otloukání moc nepomůže.Nejlépe je obrnit si nervy trpělivostí. Co potom budeš dělat později, v pubertě? 
To, že občas nevydržíš, považuju za úplně normální. Pokud teda někdo nezmlátí v návalu vzteku dítě do fialova. Nejlépe je jít do jiné místnosti, uklidnit se a potom až jednat. Dobře se to píše, já vím 
Na druhou stranu, myslím si, že pokud dítě dostane občas na zadek ve vzteku a není mu nějak tělesně ublíženo, psychicky ho to nepoškodí. Nedělej si starosti. Spíš se připrav na to, že toto období je ještě zlaté, bude hůř 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 14:52
Tak malemu je 18 mesicu a uz teda nekolikrat na holou dostal.Myslim,ze na tom neni nic spatneho.Presne jak pises mi to dela pri prebalovani vetsinou,ze sebou mele a nebo mi kolikrat i utece tak kdyz uz mi dojde trpelivost tak mu ji pekne lupnu do stehynka a je klid.Proste jedna vychovna… .
Jinak s tim druhym problemem jak rikas,nemame te radi a tak…maly sice jeste tomu tak nerozumi,ale take mi na tom neprijde nic spatneho 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 14:52
Jo a k tomu, že Tě bouchá, tak si myslím, že kdybys ho nebila Ty tak to dělat nebude. On to vidí, tak to dělá. Ale každopádně, to bych nedovolila, aby mě dítě bouchalo. Hlavně mu to neoplácej, to nikam nevede. Chyť ho pevně za ruku a důrazně mu řekni, že toto ne.
Nebo klidně dej najevo i předstíraným pláčem, že Tě to bolí. To, že na to reaguje, znamená, že je to citlivej kluk. Tak mu fakt neříkej, že ho nechceš. Ono to půjde i jinak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 14:54
Řekla bych že u Vás začíná období vzdoru. Mě se osvědčilo postavit ho na hanbu. Když jsme byli venku a začal s tím tak prostě šel ke stromu na hanbu a nesměl si chvíli hrát s dětma a byl to pro něj mnohem větší trest než nějaký plácání po zadku, tomu se taky smál. Teď když je už starší tak zakazuju jeho oblíbené mašinky na you tube /pouští mu je tam taťka, videa s mašinkama/ to taky báječně funguje. Prostě jsem zjistila že pro něj je větší trest nesmět si hrát s kamarádama když je na hanbě nebo ten zákaz mašinek než křičení, domlouvání nebo plácání.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.9.10 14:55
Jenomže u nás je to tak, že nějaké pohádky, televize nezaberou, to ho nezajímá, on jenom vylézat vylézat, vylézat,. Takže zakázat mu nemám co a když ho dám do postýlky, tak mi stejně vyleze i když jdu pryč a přijde za mnou a nebo jde do pokojíku - když má spát. To mi dnes udělal snad 10krát za ty dvě hodiny..
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.9.10 14:59
to bouchání to neni ve závalu vzteku, ale prostě smích a bouch hlavou do mé a nebo když ho položím tak začne kopat a smát se - spíš jako kraviny než nějaké vzteklé bouchání.
Bohužel je typ, že ho nikde neudržím ani minutu, takže stát na hanbě, to bych musela ještě řvát, že tam nestojí
- Citovat
- Upravit
xxZuzana
27.9.10 15:02
Jaroslav Dušek má ve své divadelní hře úžasnou pasáž právě na toto téma Komentuje tam zvyk rodičů posílat dítě do pokojíku se slovy „vrať se, až budeš normální“
On si asi každý projde různými druhy výchovy, aby nakonec zjistil, co zabírá nejvíc. Švagrová také dělá, že je smutná, když jí Pája řeže hlava nehlava - a zabírá to. Stačilo pár týdnů a už to nedělá. Druhá švagrová zae dávala dítě za dveře do předsíně - dodnes vidím ten smutný obličej neteře za mléčným sklem. Ale pomohlo to jen někdy, pak už to prokoukla a nakonec si už uměla i otevřít dveře.
Prý pomáhá roujívené dítě ignorovat, což asi nejde vždycky - při přebalování např. Asi nezbývá, než honit dítě s plenou po bytě a počítat do deseti, když jsou nervy napnuté k prasknutí.
Moje dcera má 14m, má ze mě taky jen prču, takže za pár týdnů budu na tom stejně, jako ty…
- Citovat
- Upravit
27.9.10 15:07
No tak když Tě nebouchá ve vzteku, ale je to ve srandě, tak to si musíš stanovit sama hranice, co jsi ochtná tolerovat a co ne. Ono když je to v dobré míře, tak lze udělat legraci: Berany duc, nebo ho chytni za nohy a řekni tak a kopej… Můžete se u toho zasmát a zablbnout.
Jestli Ti vylízá z postele, když má spát, tak co tak u něj třeba zůstat, než usne? Malej měl taky takové vylízací období(trvalo to krátce, spí rád), tak jsem s ním usínala, držela ho za ruku, a potichu zpívala. No a teď už nemusím čekat dokud neusne, dám jen pusinku, zazpívám a odcházím a už nevylízá a usne.
To je jen přechodné období.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 15:09
zakladatelka, ked dietatu povies, aby nieco nerobilo, lebo Ty si potom smutna, tak je to aj psychologmi odporucana metoda, ako naucit dieta empatie 
a este jedna vec, detsky mozog nedokaze pochopit NErob to, NEchod tam, nedokaze si to znegovat, je to ako keby si hovorila, rob to, chod tam.
takze ak napr. nechces aby vyliezal z postielky, je prenho zrozumitelnejsie, ked povies, ze ostan v postielke, nez ked mu povies nevyliezaj z postielky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 15:38
Ahoj, ja teda prosti naplácání nic nemám. Jen s tím zavíráním- to s tebou sohulasím, že to není vhodné, ale třeba ho pošli do pokojíku a řekni, ať přijde, až bude zase hodnej. Ať si sám uvedomí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.9.10 15:50
Tak co tu bylo řečeno, u nás nezabírá. Mám pocit, že u nás nezabere fakt nic. Na zadek, zákazy, hanba, dělat smutnou, brečet, mazlit......
Zakladatelko, chápu, že jsi z toho špatná, první dítě, snažíš se mít vše tak, jak chceš a ono to nejde. Ten smích je normální, to dělá asi každé dítě, stanovuje si tím hranice. Asi bych ho ignorovala. Nebo si fakt lehla s ním. Ještě nedokáže vyhádřit, co cítí. Třeba tím „zlobením“ chce dát najevo, že se potřebuje pomazlit při tom usínání. Někdy je to prostě jinak, než obvykle a jinak, než chceme. Tak držím palce. A za plácnutí na zadek si nedělej starosti.
Ale k tomu, že ho nemáš ráda atd. To bych neříkala. Dítě prý musí vědět, že ho rodiče milují a mají rádi, i když zlobí. Aby se mohly spolehnout kdykoliv…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
neczuz
27.9.10 16:37
soldi píše:
zakladatelka, ked dietatu povies, aby nieco nerobilo, lebo Ty si potom smutna, tak je to aj psychologmi odporucana metoda, ako naucit dieta empatie
Tak já právě čtu nějakou knížku o výchově, takže budu za chytrou. říkat, že jsi smutný prý zrovna moc vhodné není - dítě se empatické reakci nenaučí, protože v podstatě své pocitiy popisušeš nepravdivě. Když dítě něco udělá, rozhodně nejseš smutná, ale naštvaná, vzteklá, rozčílená… Takže je to spíš citové vydírání.
- Citovat
- Upravit
27.9.10 16:44
nezcuz, neviem teda aku knizcku citas, ale my sme toto preberali s vystudovanym psychologom, ktory ma toho za sebou celkom vela.
a bez hocijakych kniziek a vsetkeho som to intuitivne pouzila, ked som sa starala o jedno dievcatko. nechapem, co je na tom citove vydieranie? 
ale zas ja som na nu nebola nikdy nahnevana, ja som bola skutocne smutna, ked neposluchala.
ale vydieranie mi pride teda velmi silne slovo na to, ze len popisujem svoje pocity.
to skor hovorenie dietatu, ze ho nemam rada mi pride teda dost drasticke.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Je mi divně, musím to vypsat.
- psychicky
Dala jsem dneska malému pěkně na holou. Už mi ruply nervy. Dlouho jsem se krotila, ale prostě to už nešlo.
Malý má 20 měsíců a začíná teda pělně zlobit. Domlouvám, okřiknu, potom i křičím rázně, někdy plácnu po ruce a zadku, ale dneska mně už vytočil, že dostal na holou .. rukou.
Chodí spát sám. Dneska jsem ho uložila a mám ložnici s malým na očích takže jsem ho viděla, říkám mu hají. Začal tam skákat, smát se mu, několikrát jsem mu domluvila, šla k němu a vrátila do postýlky - mám ho naučenéhho spát samotného, takže žádné usínání na ruce apod. Jenomže dneska bylo vidět, že si děla ze mně srandu. Uložila jsem ho v 11 a vydržela jsem to až do 1 hodiny, kdy mi vylézal z postýlky dělal kraviny. Když už jsem rázně řekla, že bude spát, tak mně začal v postýlce se smíchem kopat a vylézat a vlastně nic si z toho nedělal - dostal na zadek.
Chvíli asi tak půl minuty klid a pak opět to samé a ze smíchem ven z postýlky a hurá za mnou, dala jsem ho zpátky a říkám mu, že bude spát, aby nezlobil nebo dostane na zadek - hodně rázně.
No opět nic, žádný respekt, tak dostal na holou. Začíná mi zlobit takto všude i u přebalování - domluvím pěkně, pak rázněj, pak trochu plácnu a vidím usměv.
Nechci být zbytečně přísná, ale zase nechci mít takové to dítě co opravdu dělá co samo chce. Včera jsme byli u tchýně a tak zlobil, snažila jsem se pěkně domluva, několikrát říkat ne, a pořád bude za záclonu tahat a strkat ruky kde nemá. Pokaždé se podívá a s úsměvěm to udělá. I když dostane a myslím, že ho to docela bolí - ruka, tak nic
Facku a nebo vařečku malému dítěti nedávám, a takové ty zavíračky do tmy, to zase moc neschvaluju, pak se bude zbytečně bát tmy.
Nevím co s ním…Musím ale říct, že se opravdu snažím nejdříve domlouvat po dobrém, říkat ne, ale opravdu například dneska po 2 hodinách jsem to už nevydržela a stáhla jsem mu punčochy a dostal na zadek.Ještě chci dodat, že hned usnul, takže nejde o to, že nechce spát, docela si to i vyžaduje tak problém v tom neni..
Ještě jsem se chtěla zeptat. Jedna věc na něho zabírá, ale zase nevím, jestli to neni nějak blbé.. Když něco provede a já zůstanu jakoby smutná a nebo že pláču - třeba mně schválně bouchne, tak se začne tulit a je hodný a to samé, když s manželem řeknem, ne nechcem tě, běž pryč zlobíš, a nemáme chvíli o něho zájem, tak začne mama, tata, a začne natahovat, že ho nechcem,a pak je hodný, ale zase říkat, že ho nechcem, běž pryč, jestli to nevadí