Už několik let jsem sama

Jo, dnešní seznamovací klasika, buď někoho najdeš nebo nenajdeš, jinak to nedopadne a nejhorší věk je právě čtyřicítka, protože muži okolo našeho věku, hledají mladice do třiceti a po nás touží dvacetileté ucho, které hledá ve svých očích zralou ženu, co ho bude učit. ukat anebo starý dědek ve věku našich otců, co hledá mladici úměrnou jeho věku, takže smůla

@Anonymní píše:
Hezký večer,
nevím holky jestli si jdu pro radu, nebo se spíš vyzpovidat… Někdy mám pocit, že už nemůžu dál. Někdy si připadám nevděčná, protože mám vlastně skoro všechno . Před 4roky ode mě po 16letech odešel manžel, máme děti 8 a 6 let. Našel si jinou. Rok jsem se z toho dostávala, ale teď zpětně už jsem ráda, že mě nedeptá a mam od něj klid. Problém je, že nemůžu najít partnera. Vím, že mám krásné, zdravé děti, já jsem zdravá, slušně vydělávám, máme se relativně dobře. Jsem atraktivní, ještě mladá, sportuji (postavu taky fajn), muži se za mnou otáčejí, ale nikdo nepřijde a nepozve mě někam na kafe nebo tak. Občas, když uz mam krizi velkou, tak kouknu na inzeráty (typ Lide, Tinder)… občas jsem s někým někam zašla…ale během 5vteřin, mi bylo jasné, že to prostě nepůjde. Většinou ošklivě mluvili o svých bývalých, rodičích, moc se zajímali, jak jsem na tom finančně, nepřitahovali mě (to snad vždycky ☹️️), nebo inteligenčně to nebylo nic pro mě. Potřebuji k muži vzhlížet, těšit se na něj, ale prostě takového nemůžu potkat. Jiní, asi zadaní by si jen vypisovali, honili ego, což já úplně nepotrebuju. A zadaného určitě nechci.
Teď, před 2mesici, jsem po 4letech poznala kluka o rok mladšího. Poprvé po tolika letech se šíleně zamilovala, jenže on mě ma bohužel na háku, ozve se kdy chce, permantně nemá na mě čas ????. Vidíme se max. jednou týdně a já vím, že to není, to co bych chtěla. Napíše když moc, tak 2× denně prostou větu (moc práce, ale na whats up je casto ????‍♂️️). Asi mě uchvátil inteligencí, humorem, v sexu úžasný ????. Hlava mi velí to ukončit, jemu by to bylo snad i jedno. Když jsme spolu, objímá mě, říká jak jsem mu chyběla a pak se druhý den třeba vůbec neozve…
Mám kolem sebe hodně mužů, co by se mnou chtěli být, pro mě jsou to čistě kamarádi… nedokážu být s někým, koho nemiluju.
Tak si říkám, co se sebou, všude slyším, že já rozhodně nezůstanu sama, bohužel tomu vše nasvědčuje (je mi 39). Někdy mám den, že bych nejradši už nebyla, jak je to ho na mě moc, pořád sama, všude kolem mě páry, s dětma…rodiny. A já pořád s dětmi sama… Hlídání mám, volno pro sebe taky, jen nikoho nepotkavam .

Tvůj současný tě má podle popisu „jen na to jedno“. Pokud by z toho z jeho strany koukalo něco víc, rozhodně by se choval jinak.
Zkus se zaměřit na sebe, na koníčky, na přátele..

@Anonymní píše:
Hezký večer,
nevím holky jestli si jdu pro radu, nebo se spíš vyzpovidat… Někdy mám pocit, že už nemůžu dál. Někdy si připadám nevděčná, protože mám vlastně skoro všechno . Před 4roky ode mě po 16letech odešel manžel, máme děti 8 a 6 let. Našel si jinou. Rok jsem se z toho dostávala, ale teď zpětně už jsem ráda, že mě nedeptá a mam od něj klid. Problém je, že nemůžu najít partnera. Vím, že mám krásné, zdravé děti, já jsem zdravá, slušně vydělávám, máme se relativně dobře. Jsem atraktivní, ještě mladá, sportuji (postavu taky fajn), muži se za mnou otáčejí, ale nikdo nepřijde a nepozve mě někam na kafe nebo tak. Občas, když uz mam krizi velkou, tak kouknu na inzeráty (typ Lide, Tinder)… občas jsem s někým někam zašla…ale během 5vteřin, mi bylo jasné, že to prostě nepůjde. Většinou ošklivě mluvili o svých bývalých, rodičích, moc se zajímali, jak jsem na tom finančně, nepřitahovali mě (to snad vždycky ☹️️), nebo inteligenčně to nebylo nic pro mě. Potřebuji k muži vzhlížet, těšit se na něj, ale prostě takového nemůžu potkat. Jiní, asi zadaní by si jen vypisovali, honili ego, což já úplně nepotrebuju. A zadaného určitě nechci.
Teď, před 2mesici, jsem po 4letech poznala kluka o rok mladšího. Poprvé po tolika letech se šíleně zamilovala, jenže on mě ma bohužel na háku, ozve se kdy chce, permantně nemá na mě čas ????. Vidíme se max. jednou týdně a já vím, že to není, to co bych chtěla. Napíše když moc, tak 2× denně prostou větu (moc práce, ale na whats up je casto ????‍♂️️).Asi mě uchvátil inteligencí, humorem, v sexu úžasný ????. Hlava mi velí to ukončit, jemu by to bylo snad i jedno. Když jsme spolu, objímá mě, říká jak jsem mu chyběla a pak se druhý den třeba vůbec neozve…
Mám kolem sebe hodně mužů, co by se mnou chtěli být, pro mě jsou to čistě kamarádi… nedokážu být s někým, koho nemiluju.
Tak si říkám, co se sebou, všude slyším, že já rozhodně nezůstanu sama, bohužel tomu vše nasvědčuje (je mi 39). Někdy mám den, že bych nejradši už nebyla, jak je to ho na mě moc, pořád sama, všude kolem mě páry, s dětma…rodiny. A já pořád s dětmi sama… Hlídání mám, volno pro sebe taky, jen nikoho nepotkavam .

Zakladatelko, mám to stejně jako ty. po rozchodu jsem teď rok sama, ale ještě chvíli budu na MD tak je pochopitelné, že nemám moc možností někoho potkat. Docela mě už dráždí, jak kolem mě je chlácholení, že někoho přeci můžu potkat na procházce s kočárem. Jak asi? Že mě osloví přesně ten pravý pro mě? Jsem realista, takže těžce nepravděpodobné. Když už tak mě osloví žebrák, jestli nemám drobné , nebo nějaký dědouš se psem něco prohodí..
Ale teď k Tobě, zaprvé bych toho chlapce poslala tam kde slunce nesvítí. Tím, že ti ani nenapíše, nezajímá se, jen se s tebou mucká, to ti ukazuje,,, co pro něj znamenáš. S chutí bych mu řekla, ať si najde na takový,,vztah" nějakou jinou.
A volný čas a pozornost bych směřovala na děti, protože co víc můžeš udělat? Chodit na seznamku mi přijde moc lámání přes koleno. Bude jaro, plánuj výlety s dětmi, zajdi si na masáž nebo ke kadeřnici, prostě snaž se být spokojená s tím co máš a ber to tak, že to někdy prostě přijde, není ti tolik. Pa a držím palečky
prosím anonym, osobní věci.