Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Tady zakladatelka, já bych to ráda ještě jednou vysvětlila, minule jsem měla ten lexaurin, doktorka mi vysvětlila, že je to tím, že mě honí vlastní stín, proto ty noční múry, že jsem prožila trauma. Ted jsem svůj stav konzultovala s psychologem jako první pomoc a radu, řekl mi, že po porodu dítěte, se matky orientují na dítě a vzniká samozřejmě strach, které mají všechny bez vyjímky, některé maminky ale mají strach ještě větší, ten zbytek si možné zlé věci nepřipouštějí, jsem zvyklá být mezi lidmi, ted jsem najednou doma zavřena s rok apůl starým dítětem do toho závaly sněhu, říkal, že kupící se stres u někoho vyvolá silnou depresi u někoho úzkost. Jak říkám po šesti letech se to znovu objevilo. Bývala jsem i dřív po narození dcery přecitlivěla, ale to bylo tím že jsem byla nevyspaná, unavená, vyčerpaná, dcerka prakticky nespala v noci ani přes den. Když se to pak mírně zlepšilo, zlepšila jsem se i já. Myslím, že to nervové vypěti vyvrcholilo na podzim, kdy jsem zjistila, že je mi manžel nevěrný. ![]()
Ahoj já trpím uzkostnou poruchou po potratu a tak.Já brala paroxetin a ted najíždím na AD zoloft ten se dává těhotným nebo když kojíš.Nejradši bych je nebrala ale nemužu chytají mě šílené uzkosti AD mi zabralo tak nějak hned brala jsem k tomu neurol než začnou uplně zabírat ale jen parkrát,je návykovej a bála jsem se.pomohl mi když mě to chytlo.Nikdy bych neřekla že mě tohle potká ale to je život muže se to stát každému znás ani nevíme jak.přeju ti brzké uzdravení a kdyby něco napiš.
Bibi11 píše:
Ahoj já trpím uzkostnou poruchou po potratu a tak.Já brala paroxetin a ted najíždím na AD zoloft ten se dává těhotným nebo když kojíš.Nejradši bych je nebrala ale nemužu chytají mě šílené uzkosti AD mi zabralo tak nějak hned brala jsem k tomu neurol než začnou uplně zabírat ale jen parkrát,je návykovej a bála jsem se.pomohl mi když mě to chytlo.Nikdy bych neřekla že mě tohle potká ale to je život muže se to stát každému znás ani nevíme jak.přeju ti brzké uzdravení a kdyby něco napiš.
Děkuji no musím to nějak do toho března doklepat.
To je hodně dlouho,já jsem začla mít ty stavy a šla jsem do týdne k psychiatrovi měla taky narváno.mi to áme v rodině prapra děda se objesil ve sklepu strýc má manyodeprese a děda měl stihomanyji byly vždy v pohodě ale jednoho dne se probudily a začlo to,zkus to dřív k té doktorce at se netrápíš.já zkusila taky lexaulin ten mi nezabyral.
Ahoj holky, dneska jsem jej začala užívat. Bohužel chytly mě zuby, myslíte, že bych si mohla vzít ibalgin? V příbalovém letáčku píšou, že se nesmí, ale už tu bolest nemůžu vydržet
Zítra jdu samozřejmě k zubaři.
Díky ![]()
Existují ještě alternativní terapie. Někdy je dobré je zkombinovat s oficiální medicínou.
Anonymní píše:
Ahoj holky, dneska jsem jej začala užívat. Bohužel chytly mě zuby, myslíte, že bych si mohla vzít ibalgin? V příbalovém letáčku píšou, že se nesmí, ale už tu bolest nemůžu vydržetZítra jdu samozřejmě k zubaři.Díky
Mě dali guajacuran infuzí do žíly, když mě bolely záda a Dr. mi k tomu napsala tralgit a ibalgin. ![]()
Ahoj, tak se připojuji do diskuse. Švagr byl po těžké práci převezen na pohotovost, píchalo ho u srdce, špatně se mu dýchalo, byl na všech možných vyšetření. Měl blok v zádech, dva týdny měl neskutečné bolesti, píchání u srdce a extrémní únavu. Během měsíce to trochu ustoupilo, byl na rehabilitacích, chvilkově mu pomohly. Únava zůstala, strach z toho že se ta situace bude opakovat mu ztrpčuje život, zhubnul, už to není ten veselý človíček jak ho znám. Propadá depresím, úzkosti z toho, že se mu to znova stane. Objednaly jsme ho k psychiatrovi, nemůžu se na něj už dívat jak se trápí. I taková věc dokáže člověku obrátit život vzhůru nohama. Terka
@Anonymní píše:
Ahoj, tak se připojuji do diskuse. Švagr byl po těžké práci převezen na pohotovost, píchalo ho u srdce, špatně se mu dýchalo, byl na všech možných vyšetření. Měl blok v zádech, dva týdny měl neskutečné bolesti, píchání u srdce a extrémní únavu. Během měsíce to trochu ustoupilo, byl na rehabilitacích, chvilkově mu pomohly. Únava zůstala, strach z toho že se ta situace bude opakovat mu ztrpčuje život, zhubnul, už to není ten veselý človíček jak ho znám. Propadá depresím, úzkosti z toho, že se mu to znova stane. Objednaly jsme ho k psychiatrovi, nemůžu se na něj už dívat jak se trápí. I taková věc dokáže člověku obrátit život vzhůru nohama. Terka
A co tvoje sestra, jak ta tu situaci vnímá? Podpora nejbližších lidí je nejdůležitější.
Mám kamarádku, která se z práce zhroutila. Obvodní lékařka jí sama doporučila dlouhodobou neschopenku a docházení k psycholožce. Pak přešla i do péče psychiatra, kam ale chodila jen na kontroly.
Stres z ní postupně, pomalu odplouval. Ale sama na sobě hodně pracovala také tím, že chodila na dlouhé výlety, do tělocvičny a na masáže. Stres je potřeba z těla uvolnit právě i pohybem. A také tím, že mohla o svých problémech mluvit se svými přáteli.
Pak dala výpověď z původního zaměstnání a našla si klidnější. Po odchodu z práce dohodou byla ještě několik měsíců vedena na úřadu práce. Ale to již měla domluvený nástup do té nové, klidnější práce. Takže neměla stres, že nemá práci a také že se tam s těmi důležitými lidmi seznámila a těšila se tam.
Držím vám palce, abyste měli všichni hodně sil a tu těžkou situaci společně překonali ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, tak se připojuji do diskuse. Švagr byl po těžké práci převezen na pohotovost, píchalo ho u srdce, špatně se mu dýchalo, byl na všech možných vyšetření. Měl blok v zádech, dva týdny měl neskutečné bolesti, píchání u srdce a extrémní únavu. Během měsíce to trochu ustoupilo, byl na rehabilitacích, chvilkově mu pomohly. Únava zůstala, strach z toho že se ta situace bude opakovat mu ztrpčuje život, zhubnul, už to není ten veselý človíček jak ho znám. Propadá depresím, úzkosti z toho, že se mu to znova stane. Objednaly jsme ho k psychiatrovi, nemůžu se na něj už dívat jak se trápí. I taková věc dokáže člověku obrátit život vzhůru nohama. Terka
To vypadá na panickou ataku. Snad to pomocí psychologa zvládne překonat. Tohle může člověka úplně vyřadit ze života. ![]()
Taky bych ti doporučila ty psychoterapie. S úzkostmi už bojuju delší dobu a vidím na sobě velké pokroky. Jeden čas jsem bala i AD a cítila jsem se s nimi velmi dobře. Potom jsem je kvůli otěhotnění vysadila a teď jsem bez nich. Na psychoterapie docházím stále. Jeden čas už jsem málem taky skončila v invalidním důchodu, jak jsme na tom byla moc špatně. Mě tedy zase narození dítěte úzkosti velmi zlepšilo.