Úzkostné potíže u dcery

Anonymní
5.1.21 23:11

Úzkostné potíže u dcery

Dcera 9 let vždycky byla hodně fantazijní typ. Loni se bavili ve třídě o hororech, od té doby se bojí večer. V poslední době, cca měsíc zpátky chodí občas večer s tím, že „má divný pocit“, pak to pokračuje tím, že začne mít strach, třese se a pláče, začne mít skutečný třes celého těla, cvakají jí zuby, nemůže přestat plakat. Je z toho vystresovaná, neví, jak to zastavit. Když se ptám, co to spouští, tak přesně neví. Předchází tomu většinou, že by měla zůstat v pokoji a jít spát. Má rozsvíceno, je tam s ní mladší sestra, mají manželskou postel, spí spolu. Hraje jim pohádka/audio kniha. Přesto, když chci po čtení pohádky odejít, tak na ní přijde tento „záchvat“. Dneska jsem jí musela 15 minut sprchovat, než se dokázala vůbec uklidnit tak, aby se přestala třást a přestala plakat. Říká, že nemůže přestat plakat, je úplně vyřízená, zrudne jako rajče, celá se klepe…je to otázka třeba půl hodiny, než se uklidní. Tenhle týden už se jí to stalo podruhé. Máte někdo takovou zkušenost? Může to být nějakým „vývojovým skokem“, věkem? Co já vím čím???

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
15478
5.1.21 23:25

Pořiďte si tuhle knihu a společně to projděte. Chceš aby porozuměla jak strach a úzkost funguje a jak se do něj nechytit hned na začátku, když se jí v hlavě ozve první nitka strachu. Jak o tom mluvit, jak se lépe orientovat co se v ní děje.

https://www.kosmas.cz/…neboj-neboj/

Pokud to nepůjde svépomocí, zajděte k nějakému dětskému psychologovi, abyste s tím pracovali cíleně.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 23:36

Objednat k lékaři. Hned zítra. Kniha je super. Mrkni na net jak postupovat při akutním záchvatu úzkosti, nevím jestli jsem někde viděla něco o té sprše, nepřijde mi to jako dobrý nápad. Spíš nějakou metodu dýchání, určitě na netu najdeš. Upoutání její pozornosti, ať ví, že jsi tam pro ní. Nemám zkušenosti s úzkostí u dětí, jen u dospělých, je možné že u dětí se postupuje jinak než jsem já napsala.. každopádně lékař určitě. Ať se jí to nerozjede pořádně, pak je to průšvih a dost nepříjemné pro mě jako dospělou(vlastní zkušenosti i jako „pozorovatel“), natož pro dítě, které tomu nemusí ještě úplně rozumět proč se to tak děje.

  • Citovat
  • Nahlásit
1957
5.1.21 23:43
@Anonymní píše:
Dcera 9 let vždycky byla hodně fantazijní typ. Loni se bavili ve třídě o hororech, od té doby se bojí večer. V poslední době, cca měsíc zpátky chodí občas večer s tím, že „má divný pocit“, pak to pokračuje tím, že začne mít strach, třese se a pláče, začne mít skutečný třes celého těla, cvakají jí zuby, nemůže přestat plakat. Je z toho vystresovaná, neví, jak to zastavit. Když se ptám, co to spouští, tak přesně neví. Předchází tomu většinou, že by měla zůstat v pokoji a jít spát. Má rozsvíceno, je tam s ní mladší sestra, mají manželskou postel, spí spolu. Hraje jim pohádka/audio kniha. Přesto, když chci po čtení pohádky odejít, tak na ní přijde tento „záchvat“. Dneska jsem jí musela 15 minut sprchovat, než se dokázala vůbec uklidnit tak, aby se přestala třást a přestala plakat. Říká, že nemůže přestat plakat, je úplně vyřízená, zrudne jako rajče, celá se klepe…je to otázka třeba půl hodiny, než se uklidní. Tenhle týden už se jí to stalo podruhé. Máte někdo takovou zkušenost? Může to být nějakým „vývojovým skokem“, věkem? Co já vím čím???

To je panická ataka, dcera to má taky. Zajděte k doktorce. Samy s tím moc nehnete.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 23:45

To nebyla sprcha jako ledová, ale normálně teplá- použila jsem to právě na upoutání pozornosti, nevěděla jsem už co s ní. Dýchání jsem zkoušela, ale to jí nejde, akorát se hyperventiluje a motá se jí k tomu ještě hlava.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 23:47
@TER2312 píše:
To je panická ataka, dcera to má taky. Zajděte k doktorce. Samy s tím moc nehnete.

bála jsem se, že by to mohlo být něco v tom smyslu…jak se to řešilo u vás -nějaké léčba, psychlolog, léky? dá se toho zbavit??

  • Citovat
  • Nahlásit
1957
5.1.21 23:52
@Anonymní píše:
bála jsem se, že by to mohlo být něco v tom smyslu…jak se to řešilo u vás -nějaké léčba, psychlolog, léky? dá se toho zbavit??

Chodí k psycholožce i na psychiatrii, protože to nepřestávalo a vracelo se to po nějaké době. Bere lehká antidepresiva, ale třeba to u vás nebude potřeba, akorát to chce řešit, co nejdřív.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
5.1.21 23:55

@TER2312 díky, počítám, že zítra zajdu k dětské doktorce to s ní probrat

  • Citovat
  • Nahlásit
9350
6.1.21 00:07

A jsi si jistá, že to souvisí s těmi horory? To by v 9 letech mohla říct, jestli na to myslí nebo o co jde spíše.
Co bych zkusila já - při záchvatu před spaním bych vzala její peřinu z postele, sedla bych si, vzala si ji mezi nohy, omotala peřinou a držela do uklidnění.

Tohle mi dobře působilo na bulení batolete při přetaženosti, neklidu, nebo odřenině. Tvoje je sice větší, ale jestli se bojí… za zkoušku nic nedáš.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.1.21 00:44

Začněte to řešit, co nejdříve. Já jsem začala mít problémy s úzkostma také v 9 letech, ale nikdo to neřešil, takže se to dostalo až do té fáze, že jsem nemohla od úzkosti vstát z postele v mých 14., pak se ještě přidaly deprese a další problémy a vyvrcholilo to pokusem o sebevraždu.. Teprve pak jsem se až dostala k psychiatrovi a psychologovi. Nemuselo se to stát, kdybych to řešila dřív. Prosím vemte Vaši dceru k dětskému psychologovi. Určitě ji to pomůže.
Když to hned řešit, bude to fajn. Hodně štěstí:)

  • Citovat
  • Nahlásit
4497
6.1.21 05:37

Psycholog, psychiatr. A nejde prostě „usnout“ s ní? Držet, dokud neusne?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.1.21 08:26
@Havlova píše:
Psycholog, psychiatr. A nejde prostě „usnout“ s ní? Držet, dokud neusne?

no to jde, ale když se to rozjede, tak ani moje přítomnost tomu nezabrání - navíc to znamená prostě zabité večery - studuju VŠ, mám před zkouškami, musím se učit. Samozžejmě, že to pro ni udělám, ale je to náročné „uspat“ 9 leté dítě ve 22h a pak jí teprve něco dělat

  • Citovat
  • Nahlásit
1494
6.1.21 09:07

3 věcí poradim:

  • jako první objednat k psychologovi/psychoterapeutovi (např. Pan Kysilka v Equipa therapy dělá i deti)
  • aplikace do telefonu „nepanikar“ volně ke stažení
  • kniha od doktora Praško Nadměrné obavy a úzkosti - volně ke stažení na ulozto. Skvělá věc, člověk to pochopí, co se děje, jaká je cesta ven, co je obranné chování, které ale nepomáhá.. já se konečně pochopila po 30ti letech… má 98 stran a je rychle čitelná ;)

Psychoterapeut není ostuda, ale nejhladsi a nejefektivnější cesta, dle mě to první, co řešit, ptž člověk neví, co bude zítra, jak rychle to půjde. To z mé zkušenosti.
Držím palce! :kytka: u mě to bylo o dětství, nikdo neřešil a i když už mi bylo 30, dobře se na tom pracuje:))) držím palce!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
733
6.1.21 13:08

Chuděrka malá. Pomáhá pomalý nádech do bříška na 5, výdech na 7. Počítej jí to a zkuste dýchání trénovat přes den.

Odveď pozornost, ptej se na jednoduché otázky, třeba co měla ráno na snídani, jakou pohádku naposledy viděla a jaké tam byly postavy, cokoliv.. snaž se jí zaměstnat hlavu něčím jednoduchým, sprchu určitě ne-e, teplá voda spouští pláč.

Zkus pouštět před spaním relaxaci, na youtube je toho více, třeba tahle:

https://youtu.be/hysSpVk1c1s

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
6.1.21 20:43

Dobrý den,
snad nevadí, že píšu.
Je mi 17 a právě v devíti letech u mě začaly úzkosti. Tak možná mohu pomoci.
Tenkrát se hrozně řešila kauza Kramného, jak zavraždil svou dceru a matku na dovolené. Nevím, jak se to nakonec rozuzlilo, ale když se našly mrtvé, byly toho plné zprávy. A v tu chvíli to nějak začalo. Celý den jsem byla vpohodě a pak přišla noc. Nemohla jsem usnout, tak jsem bloudila myšlenkama, až jsem se vždycky dostala k tomuto. Tenkrát jsem prožila i pár panických atak, jindy to byly úzkosti. Je důležité si uvědomit, že panická ataka musí odeznít sama. Doporučuji místo říkání nemysli na to, to bude dobrý, dýchej atd., odvést pozornost někam jinam. Vyprávět klidně nějaký příběh, s nějakou zapeklitou situací. A pak se jí zeptat na názor., donutí jí to přemýšlet nad něčím jiným, než nad samotným záchvatem. To je totiž to nejhorší, pozorovat se a vnímat každý rychlejší zabušení srdce.
Jak loni začala karanténa, strašně se mi tyto stavy zhoršily. Ze začátku z toho mohl strach z nemoci, nejistota ve škole. No a v poslední době je to ten kontakt s vrstevníky, to si myslím, že může být problém i u ní.
Nevím, jak moc je vyspělá, ale ve dne, když je vklidu, bych se jí pokusila vysvětlit, co se to s ní vlastně děje a hlavně ujistit, že je to normální, klidně jí i najít nějaké známé osobnosti, co si procházejí tím stejným, aby zjistila, že to není ojedinělá situace. To mi totiž pomohlo nejvíce, uvědomit si, že já nedělám nic špatně, prostě se to děje, nesvádět vinu na sebe. Může být chudinka vyplesklá, že z toho máte i vy starosti, a tak každý večer může myslet na to, že vám způsobí problémy. To taky připomínat, že ji máte rádi, že se nezlobíte.
No a nakonec asi trénovat ta dechová cvičení, to pomůže skoro ve všech stresových situacích, takže když to bude umět, plus do budoucna. Je jich opravdu hodně, když nevyjde jedno zkusit druhý.
Nevím, jak je to s doplňky stravy pro děti, ale já beru denně hořčík. A když mě čeká nějaký stresovější období, tak nasadím i kapky Kozlíka lékařského. To je ale nejlepší probrat s doktorem, zvlášť takto u dětí.
Co stavy může zhoršovat: jednoznačně sladké, myslím tím hlavně bonbony a čokoláda. No a ten stres, takže mít školu na „háku“ (co se týče známek), zvlášť teď v té karanténě může být to učení stresující samo o sobě a do toho ještě známky.
A pro vás, kupte si knihu Královna děsu aneb panická porucha, abyste věděla o co jde.
Snad jsem něco poradila, doufám, že se to podaří vyřešit. :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat