Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahoj
,
zajímalo by mě, jestli vám vadí, když vaše dítě oslovují „jiným“ jménem, např. ve školce? Dcera se jmenuje Nikol a k příjmení (německého původu) sedí tohle jméno jak pr… na hrnec, aspoň podle mého. Doma jí říkáme Niky, Nikolko atd. Ale ve školce ji jedna učitelka oslovuje „Nikolo“. Mně to vadí, protože v rodném listu takové jméno prostě nemá. Nikolo je pro mě až ta poslední varianta, když jsem na ni jóóó naštvaná, to už musí být! Pro někoho možná prkotina, zní mu to stejně, ale mně se prostě Nikolo nelíbí a máme to doma spojené s negativními emocemi. A teď nevím, jestli to nějak „řešit“. Jako na jednu stranu JE to blbost, učitelka mi není moc sympatická a tohle by dceři extra neprospělo, fakt nejsem zrovna opičí matka, ale vím, že dcera si na to stěžuje a vadí jí to, protože to pak opakují i její kamarádky a tak. Poznámky, že jsem jí teda neměla dávat takové jméno, s dovolením neberu. Já taky nemám ráda, když mi říkají „Terko“ a v dětství jsem zažila Pavlu, která se taky logicky bránila, že není Pavlína, nedávno mi jedna maminka vysvětlovala, že je alergická na Ivanu, protože mají Ivušku (Ivu), což taky chápu. Vím, že je to jen písmenko v našem případě, ale prostě se tak fakt nejmenuje. Dcera přijde do školky a ta „protivná“ úča na ní od stolu: „Nikolooo, poď.“
Rozhodně netrvám na zdrobnělinách, respektuju, že i učitelkám jsou třeba některé děti sympatičtější a některé ne (nevím, jak to má tahle učitelka s dcerou, protože i na mě působí někdy rádoby příjemně a někdy sotva odpovídá na pozdravy). Ale v tom případě by ji neměla oslovovat Nikolo, ale Nikol, ne?
Že syna neoslovuji zdrobnělinou znamená, že je mi dcera sympatičtější?
![]()
Tak jí to řekni, když tě to tak žere, možná by ses ale měla smířit s tím, že jí Nikolo lidé říkat budou, protože jako „Nikol“ se představuje každá druhá Nikola. Možná si na to dcera zvykne a aspoň v dospělosti nebude řešit takové ptákoviny, jako ty. ![]()
Dát jméno Nikol a divit se, že ji někdo oslovuje Nikolo, to mi připadá dost na hlavu ![]()
Takový sloh. Stačilo jednou větou říci ucitelce, ze dceři říkáte Nikol a ne nikolo. Pokud ti to tedy tak hrozne vadí. Ale s takovým jménem to je proste jev, který bude běžný
Tak učitelkám řekni, že Nikolo slovujete jen, když má nějaký průšvih a že to má s tím spojené. Klidně ať říkají Nikol, že to vám ani dcerce vadit nebude. Jako ale pamatuji si, že když mi ve školce řekli „Petro“, tak jsem taky měla pocit, že mě nemají rádi nebo jak to napsat
Teď mi mé jméno samozřejmě nevadí, ale tenkrát mě tak nikdo neoslovoval. Tak jim to zkus říct.
Aby se ta učitelka zbláznila pamatovat si jak jaká matka vyžaduje aby její dítě bylo oslovováno
dej si čokoládu a vykašli se na to a pokud se to dceři nelíbí tak at se ozve sama protože tohle jí díky jménu čeká celý život
No je dobře, že ji oslovuje „dospělým“ jménem. Ale normálně bych za ní šla a poprosila, aby jí říkala tou nesklonnou varantou.
Ale jak už tady píšou holky. Stane se to ještě x krát.
@Doe_Jane píše:
Dát jméno Nikol a divit se, že ji někdo oslovuje Nikolo, to mi připadá dost na hlavu
Jo ![]()
Podle mě se s tím tvá dcera setká v životě ještě mockrát, opravdu bych to neřešila. Budeš u učitelky za podivínku a až přijdou jiné situace k řešení, které budou opravdu zásadní, bude ti jméno víš kde ![]()
@Petule030 píše:
Tak učitelkám řekni, že Nikolo slovujete jen, když má nějaký průšvih a že to má s tím spojené. Klidně ať říkají Nikol, že to vám ani dcerce vadit nebude. Jako ale pamatuji si, že když mi ve školce řekli „Petro“, tak jsem taky měla pocit, že mě nemají rádi nebo jak to napsatTeď mi mé jméno samozřejmě nevadí, ale tenkrát mě tak nikdo neoslovoval. Tak jim to zkus říct.
No, ono je to spojené s tím, že děti by si měly zvykat na dospělou variantu svého jména. A postupně si na to zvykat v MŠ a ve škole to taky dodržovat.
Taky se mi jeden tvar dceřina jména nelíbí a doma jí tak nikdy neříkáme, ale holt je to celkem běžné zkomolení a musím se smířit s tím, že to občas někomu přijde přirozené. Takže dcera se představuje tak, jak jí říkáme (popř. oficiálně tvarem, co má v rodném listu), okolí už odkoukalo, jak jí říkám, takže jí tak říká taky… ale když ji někdo osloví jiným běžným tvarem, který se mi nelíbí, neřeším.
No je to směšný problém. Taky se ti může stát, že naní budou děcka pokřikovat úplně nehetzky, jako to děti semtam dělávají. A co nabrečíš jedním vokem? Nic. Bud na to učitelku upozorni a je, ale na tvém místě bych se na to vykašlala.
Bože
Tak když už jste dali jméno, u kterého je více variant, musíte počítat s tím, že né každý bude na dceru mluvit přesně tak jak si maminka přeje. S tímhle se v životě setká ještě tolikrát, že než peskovat učitelku ať vynechá pismenko „o“, radši bych vysvětlila dceři, že to není žadné špatné oslovení a ani hanlivé, že prostě tohle se jí v životě dít bude. Lepší když na to bude připravená…
Chudák některé učitelky fakt
ještě aby si pamatovaly jak děťátka oslovovat můžou a nemůžou, aby maminka neudělala cirkus.