Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Solnicko,
já jsem asi mírně jinde, ale ono je tak důležitý s kým je malej na fotkách??? Já mám fotek se svýma dětma spousty, na některých jsou i cizí lidi, na některých i lidi mně ne zrovna nejmilejší - a co? Do alba nalepím ty co mi vyhovujou a líběj se mi po všech stránkách…
A sestra holt hledala déle, nemusíme se každá u:,–(it na poprvý… ![]()
Peta
Missorko,
vzalas mi to z pusy. Z více příspěvků mi přišlo, že na významném místě jsou fotky a kdo je na nich. Asi je to pro každého jinak důležité, ty fotky by mě osobně nevadily. Jednak jich moc neděláme a jednak není problém, jak píšeš, vybrat ty, co mi vyhovují a ostatní pěkně uložit do krabice.
Ulrika
(toho času nepřihlášená)
Teda Solničko, tys mě teda taky dostala… kdo určuje, kdo „je“ v rodině a kdo „není“? Zvlášť v dnešní době, i tady jsme na to narazili, kdy svateb je pomálu a stírá se rozdíl mezi svatbou a nesvatbou…když se někdo vzal, bylo to jasný, když je někdo „jen“ přítel, tak pak rozhoduje kdo??? A kde je míra, kolik kdo může mít přátel a kdo ví, kdy je to ten poslední? Holky, vážně by to chtělo trošku tolerance a nadhledu, co tak čtu… leckterá ho budeme také potřebovat, ne vždy jsme v situaci, do jaké jsme se asi dostat chtěli… Solničko, píšeš že jsi svobodná matka, co kdyby naopak tenkrát tvoje sestra měla na tohle připomínky??? Asi by tě to hodně bolelo… Já nevím, nejsem věřící, ale říkám si, že něco na tom je: nesuďte, abyste nebyli souzeni…a o té třísce v oku asi taky znáte…
Já se musím zastat těch, kterým na fotkách záleží
Mě na nich totiž taky záleží ![]()
A uvědomte si, že pracuje také mateřský instint, ochranitelský pud a spíš než pár fotek (ať si je každej strčí kam chce) by mi asi v tom všem vadilo to, že mi dítě rve z ruky v podstatě cizí ženská (což tchýně vždy bude, i když bude sebelepší).....
Jsem vůči prarodičům tedy dost netolerantní, jak tady vyznívá z některých příspěvků - protože pro mě je soukromí čerstvé rodiny naprosto svaté !!!
Ale tady platí, že kdo nezažil to, když vám z tchýně tečou nervy - nepochopí…
NiKi
Moc hezky jsi to napsala, Nikino… Asi to nebude jen netolerance k prarodičům.
Jinak k Vánocům - mému manželovi zemřela kdysi těsně po Vánocích maminka a můžu Vám říct, že na fotkách ani na momentálních nesympatiích s někým z rodiny, by Vám asi pak taky přestalo záležet… Pořád platí, že nejdůležitější je být o Vánocích spolu a zdraví.
Ulrika
Je to hrůza, ale mě to prostě nedá nereagovat
![]()
Vyloženě proti máminu příteli toho zase tolik nemám, ale prostě mi příjde, že spolu nejsou natolik dlouho, aby trávil s naší rodinou /mamka, brácha, švagrová, přítel, já, neteř a dvě malá miminka/ Vánoce. Ať si sem chodí jak chce-ani bych si nedovolila mamce říct, že k nám/k ní nesmí. Prostě mi jde vyloženě o ty Vánoce. Zajímalo by mne, jak by reagovaly jeho děti…
kdyby se jim tam najednou někdo nakýbloval. Jde o to, že si všichni musíme na sebe pomaleji zvyknout. Já jsem mamku taky musela na přítele pozvolna připravit. ze začátku ho moc nemusela a dávala mu to znát /ne slovně/ a teď jsou spolu v pohodě, protože se poznali. Myslím, že potřebuju to samé-prostě trochu času. A ne, aby nám ho předhodila na Vánoce. Asi to zní teď trochu krutě a hnusně-moc dobře si to uvědomuju. Ale momentálně je pro mě její přítel rušivý element. Svého přítele jsem jí taky neservírovala pod nos, hned, jak jsme se seznámili. Byl to vlastně můj první přítel, kterého jsem přivedla domů. U předchozích jsem k tomu ani neměla nikdy důvod. To samé se týkalo i mé návštěvy u přítelových rodičů… Dost se tu mluví o mojí toleranci, ale na druhou stranu bych i já potřebovala toleranci a trochu ohleduplnosti-mělo by to být vzájemné a je mi trochu líto, že si to mamka neuvědomuje a že zrovna v tomhle období bych uvítala trochu klidu, protože moje podrážděnost-a to se snažím fakt držet
-je na hodně vysoké stupnici
hlavně čím víc se nám to blíží, tím je to horší ![]()
Diny- místečko si opravdu poškádlila
Chtěli bychom se oba vzít, ale teď to prostě nejde a mě je to trochu líto ![]()
Co se týká fotek, máte pravdu-vždycky si můžu vybrat, které si dám do alba a které ne. Asi budu vypadat jako šťoura, ale od jisté doby/kdy bylo u nás první miminko/ brácha točí i na kameru a tam to moc vybrat nejde. Prostě ta představa stromečku, dárků apod. je hezká a najednou se tam zjeví někdo, kdo mi tam prostě nepasuje
Je to těžké na vysvětlování a asi to nemá ani moc cenu. Na těch fotkách by aspoň nemluvil, ale to byste ho museli znát… Příklad: šíleně mi vadí, když někdo příjde do místnosti/bytu a ani nezabučí, jakoby čekal, že ho budeme zdravit první-myslím, že tohle je základ slušnosti, když někam příjdu, tak pozdravím, starý je na to dost, aby tyhle základy znal…a to je jen jedna z věcí…
Zdravím, Klára
Nikino, moc ti přeju, abys jednou až budeš babička měla snachu (pokud budeš mít syny) tolerantnější než jsi ty sama, jistě si budeš pamatovat, jak ti rvalo srdce, když ti děti někdo rval z náručí, takže budeš nad kolébkou jen tiše přihlížet a vrásčitou rukou vždy jen potajmu pohladíš skráně svého vnoučka či vnučky, ohlížejíc se za sebe, jestli tě nikdo nevidí. A kdyby někdo vytáhl foťák nebo něco asi lepšího v té době, decentně zmizíš za plentu… protože tak úžasná matka s tak úžasnými instinkty jistě i ve stáří bude velice empatická a citlivá k okolí a bude ctít čerstvou a sotva vylíhlou rodinu svého syna:)
Ještě nikdy jsem se na diskuzi tak nebavila jako dneska, vážně:))))
Ano Diny, nic proti tobě, máš samozřejmě kus pravdy.
Já to trochu přeháním hlavně kvůli svým zkušenostem.
Jistě nebudu jako moje tchánovci, kteří slintali nad miminkem pranic nedbajíc na to, že horečkou z mastitidy už skoro nevidím a dost nutně jsem potřebovala to mlíko odsát - čili se s odsávačkou naučit
Nebylo nic zábavnějšího, než přičumovat.....
Mluvila jsem o určité toleranci k soukromí mladé rodiny, ne o tom, že budu na svoje vnoučata šahat potajmu, aby mě náááhodou někdo neviděl…
Doufám, že díky stařecké skleróze tyhle pocity nezapomenu a budu se chovat u vnoučete „jako na návštěvě“
NiKi
Holky /Diny a Niki/,
souhlasím s oběma, ale jde o to, se trochu vžít… Kdo nezná detaily toho druhého, tak si to, podle mě, nedokáže úplně představit. Četla jsem i dost příspěvků o prarodičích a některé byly opravdu přímo k neuvěření. Na druhou stranu by mne zajímalo, co by sem napsali právě prarodiče resp. tchýně o svých dcerách, snachách…
Neustále se tu píše o toleranci. Tak buďme tolerantní i samy k sobě a ke svým názorům. Trošku se to tu zvrhává.
Diny-je to možná zvláštní, ale v dost věcech se s tebou shodnu a jsem si téměř na 100% jistá, že kdyby nebylo těhotenství a našeho mimíska, vůbec bych tuhle situaci neřešila a prostě bych to vzala, že u nás bude někdo nový. Takhle je to pro mě o něčem jiném. Vánoce měly být trochu výjimečnější než jindy a to teď asi opravdu budou ![]()
Klára
Pro Klaru:
A co poprosit maminyho pritele, jestli by o Vanocich nechtel byt se svoji rodinou? To by neslo? Proste mu vysvetlit, ze 1) Tvemu miminku bude teprve mesic a ze obecne „cizi“ lide pro nej nejsou uplne to nejlepsi a 2) ze byste radi stravili vanoce jen jako rodina? Nehlede na to, ze ty budes v sestinedeli, citove rozhozena a asi ne uplne v pohode… Myslim, ze pokud je to aspon trosku rozumny a tolerantni clovek, tak to pochopi, ne?
Na druhou stranu, pokud to tvoje mama se svym pritelem mysli vazne, miluje ho a rada by s nim stravila zbytek zivota, tak by asi bylo vhodne ho prijmout do rodiny! Proste neco prekousnout a brat ho tak, ze patri k tvoji mame. Myslim, ze i rodice maji pravo byt stastni a pokud to pro tvoji mamu znamena byt se svym pritelem, tak ji to zkus umoznit. Zkuste si treba vsichni ctyri (ty, tvoje mama a tvuj a mamin pritel) sednout a vymyslet nejake pro vsechny prijatelne reseni! Vanoce prece maji byt svatky klidu a miru, tak by bylo skoda se nejak zabejcit a pak u stedrovecerni vecere se na sebe mracit ![]()
U nas bylo neco podobnyho, ale ne kolem vanoc, tykalo se to nasi svatby - muj otec (uz 15let vdovec) si nasel pritelkyni, predstavil nam ji asi dva tydny pred nasi svatbou a ze by jako taky prisla!
To jsem nejak nemohla rozdychat - ze by nekdo cizi sedel na moji svatbe na miste moji mamy!!! Ona nastesti nemohla prijit, tak to dopadlo dobre!
O dalsi faux pas se postarala ona sama, kdyz pred narozenim naseho syna prohlasovala, ze se tesi na to, jak nam bude delat babicku! No, manzel ji nejak vysvetlil, ze to jako NE, ze Kubik uz babicky ma, ikdyz jednu na hrbitove - a jestli by ji nevadilo byt jen „teta“… Nastesti je to rozumna zenska, takze ted jsme skoro jako kamaradky
a ja jsem rada, ze si k ni muzu prijit o radu a vylit srdicko, nehlede na to, ze je otec v pohode a spokojeny jako uz dlouho ne, protoze ma nekoho, o koho muze „pecovat“ a kdo pecuje o nej… ![]()
No nic, moc ti preju, aby to u vas dopadlo dobre a vanoce byly fakt „vesele a stastne“!
Eliska
Add. Diny: moje sestřička nemohla mít připomínky, protože mého synka splodil jeden její expřítelíček, který mne jednoho krásného letního dne znásilnil… . Tolerantní jsem, myslím, dost neboť jsem se pak s tím alkoholikem a rváčem několik let pokoušela žít. Možná proto mám averzi i k ostaním jejím expřítelům.
Solnička
Gandelion,
naprosto souhlasím, ale nedovedu si představit, že bych mu to navrhla. Moc mluvit se s ním nedá. Všechno bere rádoby s humorem a ke všemu má sarkastické a ironické připomínky…Oba, já i přítel, se k němu chováme slušně, ale když se snažíme o něčem bavit, tak to nedopadá dobře. Často používá dvojsmysly a mě je to někdy hodně nepříjemné. Můj přítel taky není žádný ideál
, ale chová se tak, jako když je na návštěvě, což bych očekávala i od máminýho přítele. Naopak já si tu stále víc připadám jako nadbytečná a jako kdybych překážela-vysvětlování by bylo na dlouhé lokty ![]()
Jinak jsem si myslela, že ho to napadne samotného, že by mohl být se svou rodinou-asi ne. Někdy si myslím, že je pro něj pohodlné přijet, vyspat se a najíst se u nás. Už jen čekám na to, až se nastěhuje docela. jsem zvědavá, jak bychom to řešili s bytem, ale to už jsem někde docela jinde. Mamce přítele přeju, jsem ráda, že není sama a to že mě moc nevyhovuje, je můj problém.
Co se týká té večeře, tak toho se právě bojím. Představte si tolik lidí pohromadě, 3 malé děti a do toho on řekne nějakou „vtipnou“ poznámku. Obávám se, že by mi ruply nervy, jsem někdy dost držkatá, ale držím se
a nakonec bych pokazila Vánoce naprosto všem…to by byly teprve opravdu výjimečné Vánoce ![]()
Klára
Jé, Gandelion, na mojí první svatbě je na fotkách také bývalá přítelkyně bývaleho tchána…
. Představil nám ji 14 dnů před svatbou a 14 dní po ní se rozešli. Mému ex to ani nevadilo, že na místě jeho milované (docela nedávno zemřelé) mámy sedí ženská, která je úplně cizí. A proč by taky, svatbu platili jenom moji rodiče, tchán byl totálně nemajetný
Radka
Skotíku, víš že mi tvůj názor na náhradního dědečka něco moc připomíná? Moji ségru. Žila jsem jako svobodná matka se synkem u rodičů a ona měla každé vánoce jiného přítele, takže když si dneska prohlížíme s klukem fotky, tak se ptá: a to je kterej strejda…a tenhle je kterej? No, děs! Ale pokaždé s jistotou tvrdila, že TENHLE UŹ JE OPRAVDU POSLEDNÍ. Docela se divím našim, že souhlasili s tím, aby u nás její objevové byli na vánoce. Dnes má přítele, který zase vánoce s našimi rodiči neuznává a tak už 3. rok budou trávit spolu sami.
Teda, ne že bych chtěla nějak spekulovat o tom, že tvoje mamka s tímhle chlapíkem nevydrží,ale chci povědět, že chápu jak ti je. Prostě je to cizí člověk v rodině a ani já bych s někým takovým nechtěla trávit Štědrý večer a už vůbec ho mít na fotkách.....!