Breno poradna - podlahové krytiny
Jiří Novotný
Ahoj všechny, které jste mi posílaly své názory. Sice ještě Vánoce nejsou, ale včera se mámin přítel opravdu předvedl.
Máme našeho kloučka konečně doma a musím napsat, že jsme měli docela obtížný porod /začátek přirozeně a nakonec skončeno císařem-šňůra 2× omotaná kolem krku/.
Včera se mamčin přítel dostavil s otázkou, jestli je matka doma, pozvala jsem ho dál, čekal na ní asi 15 minut, než se vypravila a za tu dobu se ani /i třeba jen ze zdvořilosti/ nezeptal jak to jde, jestli jsme v poho nebo jak je malýmu apod. Podotýkám, že vždycky jsme spolu nějakým způsobem komunikovali. Podle mě je to buran a nechápu, co na něm mamka vidí-asi to, že není sama…
Píšu to proto, že od doby, kdy jsme doma-u mamky, tak se mamka snaží mi dost pomáhat a já se začala rozmýšlet, že přeci jen zůstaneme, ale po včerejšku
Máme být na Vánoce s někým, koho vlastně ani nezájímáme
mrňousek, já i můj přítel…
No nic, přeju všem krásná zdravá miminka a žádné stresy ![]()
Klára a Peťulka
Klarko,
muj pocit je ze tobe bude na priteli tve mamy vadit proste vsechno.. Neber to jako utok, je to jen muj pocit. Jednou je moc vlezlej , podruhe je buran protouze se o vas nezajima.. Nema nahodou ten mamin pritel z tebe uz strach? protoze at udela co udela tak ty to beres ze je ten nejhorsi..
Martina
Martinko,
mě víceméně ani nevadí on sám. Vadí mi to, že má být u nás na Vánoce-toť vše. A o vlezlosti nebo nevlezlosti…myslím, že zdvořilost není vlezlost a když za někým příjdu do nemocnice nebo vím, že je po operaci, tak ať s ním vycházím hůř nebo líp, prostě se zeptám jak mu je, jestli to je lepší… aspoň projevím trochu zájmu.
Mylím, že bude lepší, když tu věc touhle zprávou ukončím. Beru všechny názory-ten kdo je proti nemůže samozřejmě vědět, jestli nepřeháním nebo si nevymýšlím na druhou stranu bych byla zvědavá, jak byste to zvládaly, kdybyste s ním měly být vy…
Takže končím a děkuju za všechny názory ![]()
Klára a Peťulka
skotik -gratuluji k prckovi
Jsme zvedava jak to u vas nakonec domadne . ![]()
slunik
No a jak to holka zvládáš ?
Výkyvy nálad, únava, hormony blázní… nebo pohoda ?
Třeba se přítel rozhodne nezaclánět - mohl by… ![]()
NiKI
Ahoj Skotiku, taky ti moc gratuluju k narození Peťulky. Četla jsem popis tvého porodu a opravdu sis to užila
. A ten císař byl nakonec v celkové narkóze? No, já se rozhodla rodit v Děčíně a ne v UL, jak mě všechny kamarádky přesvědčují a uvidíme, jak budu spokojená. Tak ti hlavně přeju hezké vánoce, ať jste s malým co nejdříve fit, jde vám kojení a přítele mamky bych prostě ignorovala a těšila se do nového bytečku. Ahoj
Ahojky,
slíbila jsem, ?e napí?u, jak v?e dopadlo. Nebudu tu rozepisovat podrobnosti, nemá to smysl, proto?e kdo v tom ne?ije, tak neví…
Nakonec jsme si udělali Vánoce po svém. Táta jel se svou man?elkou k jejím rodičům a půjčili nám na Vánoce byt
Měli jsme tam i svůj ?ivý stromeček, navařila jsem, v pohodě jsme se najedli, podívali se na pohádky, rozdali jsme si dárky a musím říct, ?e jsme byli spokojení, ?e máme konečně aspoň trochu klidu. Mo?ná, ?e mamka to cítila stejně, i kdy? mi neustále dávala najevo, ?e to prostě nechápe a ?e jsem jí pěkně na?tvala…Taky jsme se s přítelem shodli, ?e je to začátek toho, ?e si příbuzní musí začít zvykat na to, ?e oba máme svou rodinu a ?e na náv?těvy budeme jezdit a? po ?tědrovečerním dnu ![]()
U? se nemů?u dočkat a? budeme mít ten byt hotový-stavba zdárně pokračuje
Jinak se to tu stále zhor?uje a přesto, ?e jsem odnaučený kuřák a jsem vcelku i tolerantní, tak mámin přítel je fakt prouzený a u? jsem je i poprosila, ?e kdy? si budou chtít vzít malýho, a? ho neberou v zavinovačce, ale do velké plíny, proto?e naposledy jsem musela prát jenom kvůli tomu, ?e v?echno na malým bylo načichlýa teda fakt fest…tak jsem si stihla je?tě tro?ku postě?ovat ![]()
Doufám, ?e jste v?echny pro?ily krásné svátky se svými rodinami a přeji jen to nejlep?í do Nového roku
Klára a Pe?ulka /3 týdny-to to letí
/
skotik
Pročítala jsem tuhle diskuzi už na začátku a byla jsem zvědavá jako to všechno dopadne.
Možná budu kamenována (a možná ne) .-)
Myslím, že Vánoce jsou svátky klidu a míru a rodiny. Proto by si je každý měl udělat tak, aby byly skutečně plné klidu a míru. Pokud ti mámin přítel nevyhovuje nevidím důvod proč se stresovat a být s ním. A přesně jak píšeš - tvoje mamka stejně bude muset respektovat, že ty už máš svojí rodinu.
Prostě - máš mou podporu. O to víc, že tyto vánoce jsem prožila ve stresu, protže jsem kývla na něco co jsem fakt nechtěla. Nepřeju to nikomu - probrečený noci, na štědrej den zavřená na záchodě nebo na parkovišti v autě jen abych měla trochu klidu …
Takže tak. Pevně stojím za tím, že můj život je můj. Nesmím ubližovat lidem kolem sebe, ale oni mě musí respektovat.
Možná trochu zmatené ![]()
skotiku: Super, jen tak dál… Ať vám domeček odsýpá.
Evewolf: plný souhlas s tvými slovy.
A myslím, že spousta negativních věcí na světě je kvůli vzájemné netoleranci…
Vánoce taky nic moc, jsem uštvaná, unavená a dneska vrcholně protivná.A to jsou první vánoce s miminkem - na zabití, fakt ! ![]()
A dneska mě napadla jedna „filozofická“ otázka:
Kde je hranice mezi ochranou svého vlastního soukromí a sobeckostí ?
No přiznám se, že tápu. CHráním-li sebe, jsem nařčena ze sobectví…
Achjo.
NiKi
NiKi,
ta hranice je přece jasná, je tam, kde si jí stanovím já, za předpokladu, že nenarušuju soukromí toho druhého…
Peta
„Jsem unavená, fyzicky i psychicky, chci si odpočinout - proto prosím nejezděte na návštěvu…“
Vidím maximálně úsporu času pro, toho, koho odmítám…
Každý má ty hranice jinde ![]()
NiKi
NiKi
Souhlas s Missorkou - naprostý a bezvýhradný.
To že odmítneš někam jít nebo někoho přijmout na návštěvu (například) nenarušuje jeho soukromí, ale ty na to máš plné právo!!! To byl samozřejmě příklad situace … dá se to aplikovat na cokoliv. Např. rodiče (tchýně) ti mohou poradit, ale ty nemáš povinnost se jejich radou řídit … je to tvůj život, tvoje dítě a ty jsi matka
A když něco zblbneš tak je to taky tvoje zodpovědnost …
Musím zaťukat - mám maminku od které se v tomto ohledu stále mám co učit. Nikdy za celé dětství mi nic nevyčetla ani neomlátila o hlavu a to jsem jí svěřovala různé hrůzy (jak mi nedávno řekla, vstávaly jí vlasy hrůzou na hlavě) - ale za odměnu jsme teď báječné kamarádky naprosto se respektující.
Kdyby to tak chtělo fungovat mezi všemi lidmi … ![]()
Od svého příspěvku jsem do této diskuse nenakukovala, o to větší byl můj údiv, že se to rozrostlo na 8stránek. Tak jsem si řekla, no, počtu si…zabralo mi to dost času a přitom to bylo vlastně pořád o tomtéž. Hodně jsem přemýšlela, jestli napíšu, tím spíš, že už je po akci…Nebudu se vyjadřovat k původnímu tématu, jen napíšu názor Skotíkovi. Snad to neva, koneckonců, od toho diskuse je a Skotík vypadá, že přijde i názor opačný než má ona sama, byť v každém příspěvku vehementně ten svůj brání stůj co stůj. Předem se omlouvám, možná to bude delší.
Skotíku, přímo tvou situaci jsem nezažila, ale nejsi jediná, která v životě neco prožila, takže si troufám říct, že chápu, jak se cítíš. Moje mamka se rozvedla ještě než jsem se narodila. Kam moje paměť sahá, byla s nevlastním otcem. Nepamatuju, že bych ho měla nějak ráda, ale ani že by byly problémy, pominu-li, že chlastal jak duha (a to byl pak přítulnej až až, nebo si taky ulevoval v dětský ložnici z okna a já to viděla) a pořád se s mamkou hádali. Hrozně. Přicházel pozdě večer, opilej a hádali se. Nenáviděla jsem to období. Bylo to noc co noc,j á do toho v pubertě. Nesnášela jsem, že každá ta hádka skončila dohadama o sexu a pak pár vteřin „hekání“ a byl klid a druhej den zas…Přede mnou a bráchou dal mamce pár facek a zhruba někdy tehdy jsem začala cítit k němu doslova odpor a nenávist a zvedal se mi žaludek pokaždý, když na mamku sáhnul. Měla jsem chuť ho zabít. Pak se nakonec rozvedli.
Proč to píšu? Hlavně v době spolu ještě byli, ale už to bylo hustý, kdy se hádali a on jí zbil, jsem začala zjišťovat, že na něj žárlím! V tý době jsem už chodila k psycholožce, kvůli nim, protože jsem se cítila hrozně a ty hádky mě ničily. A ona mi řekla, proč mi vadí, že na mamku sahá. Krom těch facek. Protože zas tolik jich nebylo. Žárlivost. Myslela jsem si, že jsem s bráchou jediná, kdo na ni má nárok.
Pak jsem si našla přítele, svého nynějšího manžela a vše se změnilo, najednou jsem poznala, že se potřebuju o někoho opřít, mít někoho ráda a najednou jsem chápala, že totéž potřebuje i mamka (nebudu teď rozebírat její partnery).
Myslím si, že i když to možná nepřiznáš, prostě jen žárlíš. Říkáš, že toho pána neznáš, ale nechceš mu dát šanci a pokaždé, když ti tu někdo napíše, že jsi netolerantní, najednou vyrukuješ s tím, co dělá a nedělá. Nemůžeš mamince říkat, jsi s ním „jen“ 3 měsíce, nesmí s tebou být, nebo jdu já. Protože pro člověka v jejím věku mohou být 3 měsíce dlouho, pro někoho je ve 20letech i 5 let málo na poznání. Tvoje maminka je dospělá osoba, která si sama vybírá partnera a má právo na štěstí. Co bys dělala, kdyby si ho vzala? Nebo kdybyste nepředělávali byt, byla bys s ní na Vánoce? A opravdu tvůj partner touží po tom trávit Vánoce rok co rok u tvé matky?
Možná by ses měla nad tím zamyslet, protože po Vánocích přijdou jiné svátky,k de ti bude vadit (a on ti evidentně vadit bude).
Tvoje maminka má stejné právo na štěstí jako ty. Myslela bych, že to ve svém věku pochopíš, tvou reakci bych čekala od puberťáka. A ani z tvého příspěvku z doby po porodu bych neřekla, že se něco změnilo.
Pokud ti ten člověk vadí tak, že s nim ty Vánoce (a jiné svátky a příští vánoce) trávit nechceš, nechceš mu dát šanci a poznat se na vzájem, lze slušně mamince říci, že jste se s přítelem dohodli, že svátky strávíte také u jeho rodičů (příště že chcete být doma a navštěvovat budete až následující dny).
Ano, maminka mohla sama přijít a dopředu vám sdělit, že s ní přítel o svátky bude, ale nemusí chodit a ptát se vás na názor. A vám se to líbit může a nemusí, máte na výběr. Ano, ke své mamince se chováš slušně, ale co se týče partnerů, nejspíš opravdu tak tolerantní jak říkáš nebudeš.
A co by se mi moc příčilo je, že jako zbraň se tu zmiňuje porod a miminko. Ano, chápu, že potřeba je troška soukromí, já si tím prošla taky a tchýně lezoucí mi do pokoje bez vyzvání mě štvala. Ano, ale myslím, že tady nejde o to dítě, že on by ti vadil i kdybys dítě nečekala a v tom je ten podstatný rozdíl. A kdyby ti tak moc vadil, tak bys nečekala s rozhodnutím, kde budete, do poslední chvíle.
Takže tě chápu, ale souhlasím s názorem ostatních holek v čele s Diny a Missorkou.
Možná by opravdu stálo za to si s maminkou sednout o samotě a rozumně si promluvit (pokud je to osoba, s kterou se mluvit dá) a narovinu jí říct, co tě trápí, jestli nejsou tvé pocity trochu zbytečné a aby ti řekla svůj názor na věc.
Já si fakt myslím, že by fungovalo tak, že budete s rodinou rok co rok jezdit na svátky jen k tvojí mamince, nemluvě o tom, že co když by uvítala sama trochu soukromí? To tě nenapadlo?
Já byla taky zvyklá na svátky v rodině a když jsem poprvé na svátky nebyla doma, bolelo mě to u srdíčka, ale to je život. Všechno s rodičema celej život nebude.
A další věc, nesnaž se maminku stavět do pozice, kdy si bude muset vybírat. Hrát na to, že jsi dcera a vybere si tebe, je sprosté a popravdě bejt tvojí maminkou, už jen z principu ti řeknu OK, neakceptuješ mého přítele, tak svátky můžete trávit jinde. Nakonec bys za špatnou byla ty a nechtěj si maminku rozhádat, zrovna jako nikdy nemáš popichovat manžela proti jeho rodině. Mohla bys jednou hodně litovat…
Možná je to napsaný chaoticky, možná mě někdo odsoudí, možná někdo souhlasí. Takhle to cítím já…
Gabča a Bára
PS: není přítel maminky nějak extrémně mladý? Musím přiznat, že si maminka na jaře našla přítele na nějaký čas (spíš teda jen pro potěchu) a když mi řekla, že ten kluk je jen o kus starší než já (pár měsíců) - zvedl se mi žaludek a bylo mi z ní dost špatně, že si až takhle něco dokazuje. Neříkám, že má mít důchodce a že jí to nepřeju, ale spíš si člověk uvědomí, kolik je jemu samotnému. No a rozhodně jsem jí nic nevyčetla, neřekla. Když se zeptala, řekla jsem, myslím, že je moc mladej a nemá to perspektivu, využívá tě, ale je to jen a jen tvoje věc a dělej si co chceš.
gabko,
u? asi 100× jsem se zařekla, ?e tu situaci nebudu rozpitvávat…prostě mi to nedá.
Není to první mamčin přítel po rozvodu-nikdy jsem s tím neměla problémy a určitě jsem ne?árlila. Měla i přítele o 20 let mlad?ího a já jí ho ze srdce přála, proto?e si myslím, proč by si i ?enská nemohla u?ít ![]()
S jedním byla tento rok na dovolené…proč ne? Sama jsem jí řekla, a? určitě jede. Myslím, ?e s ?árlením opravdu problém nemám. Spí? zji??uju, ?e mi vadí její neustálé změny chování. Psalas tu něco o puber?ácích-dost by to sedělo na mojí mamku, samozřejmě je mi jasné, ?e je to tím, ?e je prostě zamilovaná a budi? jí to přáno.
Promluvit si s ní jsem několikrát zkou?ela a to i s tím, ?e ka?dý máme právo na určitý názor, stejně jako tady na diskuzích. Bohu?el, moje mamka mě neustále bombardovala otázkami typu Proč s ním nechci být a co mi na něm vadí… Kdy? se to vezme kolem a kolem, vlastně nic a? na to kouření, proto?e je cítit celý byt. Jen jsem vysvětlila, ?e na mě a mou novou rodinu je je?tě příli? brzy abychom s ním trávili Vánoce-bohu?el mamce tohle vysvětlení nestačilo. Jinak já si svojí maminky moc vá?ím a mám jí ráda.
A co se týče bytu, tak KDYBY byl hotový, určitě bychom na?e první Vánoce s mrňouskem trávili sami a k babičkám bychom jeli na náv?těvu. I tohle jsem mamce řekla, ale jde o to, ?e obě si budeme muset zvyknout na novou situaci a nejen já s tím mám určitý problém.
Tak?e přesto?e jse nakloněna i negativním názorům, tak pokud s něčím nesouhlasím, sna?ím se situaci aspoň trochu objasnit. lastně se vůbec neznáme, jen z toho psaní…ka?dopádně nesouhlasím s názorem, ?e se chovám jako puber?ák a taky u mne nejde o ?árlivost-mám plno jiných starostí a musím říct, ?e jsou moc hezké a včera té starosti byly 3 týdny ![]()
Vánoce dopadly tak jak dopadly a já jsem ráda, ?e jsme se rozhodli pro „samotu“ Bála bych se, ?e při nějakém men?ím konfliktu, by to mohlo skončit hádkou a to by byly opravdu zka?ené Vánoce…
Teď u? se tě?íme na dal?í ![]()
Klára a Pe?ulka