Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Jsem Lenkaa svejmeno bych nechtela zmenit. Dcerku jsme pojmenovali Jitka, dalsi bude Jindriska. Synove Jindrich a Bretislav.
Klučičí Oliver, Patrik
Holčičí Johanka
Jinak jsem Laura a české jména mi nevadí ![]()
My máme Sofinku. Z holčičích se mi ještě líbí Anna, Nina, Nela, Viktorie.
Z klučičích Kryštof a Kristián. Ale to se nelíbí partnerovi, kluka chce mít pojmenovaného po sobě, takže to bude Honzík.
Chtěla jsem takové jméno, aby neznělo divně třeba v zahraničí. Takže Anežka, Drahoslava apod. nepřipadaly v úvahu. ![]()
Mám hezké české jméno. Dneska se mi už i líbí, ale v dětství jsem ho nechtěla. Říkala jsem, že je to jméno „pro staré“ (jmenují se tak hlavně babičky).
Syn má jméno po manželovi. Taky tradiční české.
Ale pro holčičku (jestli někdy v budoucnu nějaká bude) bych chtěla buď Nelu nebo Lili ![]()
Pro kluka se mi vždy líbila jména Kryštof, Richard a Štěpán. Bohužel k příjmení se nehodí ani jedno.
Holčičí: Barbora, Michaela, Eliška, Johana, Nela
Klučičí: Ondřej, Jakub, Michal, Petr
Na víc si teď nevzpomenu, ale taky moc nerozlišuju český nebo cizí původ. Buď se mi jméno líbí, ladí s příjmením a je pro mě příjemné ho vyslovovat, nebo ne
.
Mně se, napříč dnešním trendům cizích jmen, líbí obyčejná jména. Samozřejmě, kdybych plánovala bydlet v cizině, zase bych uvažovala jinak.
Pro kluka se mi nejvíc líbí jméno Jakub. Dále třeba Martin, Ondřej, Tomáš.
Pro holčičku třeba Martina, líbí se mi i jména typu Jana, Anna…
Pracuju ve školství a když vidím, jak se kolikrát děti posmívají těm, co mají nějaké neobvyklé jméno, o to víc tíhnu k těm českým. Ale na druhou stranu je pěkné mít dítko pojmenované originálně a časem to zřejmě může i ocenit. Když už ale, tak něco méně obvyklého, takových Lucasů běhá kolem plno.
@Plomba píše:
Mám hezké české jméno. Dneska se mi už i líbí, ale v dětství jsem ho nechtěla.
Taky bych se svým strachem s dentistů nechtěla v dětství tvé jméno
![]()
Já jsem Michaela a jsem celkem spokojená, nikdy jsem netrpěla. A dcerka je Adinka a to její jméno prostě miluju, jsme široko daleko jediní, všichni už si zvykli, nikomu už nepřijde divné
Jsem Lucie, v mé generaci nás bylo moc, ale nikdy jsem to neřešila, nevadilo mi to. Pojmenovala jsem po sobě svou první dceru, dnes už těch Lucinek tolik není. Druhá dcera je Hana, ani nevím proč, prostě jsem se do toho jména zamilovala a hotovo
Jinak v užším výběru byla Marie, Jana nebo Anna. U kluků by to byl starší František, mladší Jan. Takže jsem asi na tu klasiku no ![]()
Cekame Nelinku, jeste se mi libila Berenika, ale ta neprosla, kluka jsme chteli Patrika ![]()
Dnes chtějí být všichni moderní, tak dávají samá cizí jména nebo alespoň moderně znějící. Občas mi to přijde škoda. Jsme v Čechách, tak bychom se toho měli držet. Já mám tradiční české jméno „Hana“ a jsem s ním celkem spokojená. Určitě plánuji dát svým potomkům nějaké typické české jméno jako například Tomáš, Martin, Michal, Jakub, Petra, Anička, Lucka apod.