Volba práce - rodina nebo já
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Reakce:
Ahoj, pripada mi ze jsi nyni v dobre pozici, mas cas na deti, pracujes v podstate podle sveho casu a to by chtelo mnoho z nas, pokud pujdes do jine prace kvuli seberealizaci, tak muze take nastat to ze nebudes mit tolik casu na deti, kdyz jsou zvykle ze jsi s nema casto a budes muset resit kdyz ti dite onemocni coz ted vubec nemusis asi, v práci te bude nekdo peskovat a nakonec z toho muzes vyjit jeste nestastná. To je muj nazor. Mozna kdyby ses venovala nejakemu novemu konicku tak by jsi mela pocit seberealizace. 
drzim palce pri rozhodovani 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Ahoj, pripada mi ze jsi nyni v dobre pozici, mas cas na deti, pracujes v podstate podle sveho casu a to by chtelo mnoho z nas, pokud pujdes do jine prace kvuli seberealizaci, tak muze take nastat to ze nebudes mit tolik casu na deti, kdyz jsou zvykle ze jsi s nema casto a budes muset resit kdyz ti dite onemocni coz ted vubec nemusis asi, v práci te bude nekdo peskovat a nakonec z toho muzes vyjit jeste nestastná. To je muj nazor. Mozna kdyby ses venovala nejakemu novemu konicku tak by jsi mela pocit seberealizace.
děkuji za reakci…poté, co jsem si přečetla svůj vlastní příspěvek, uvažuji o tom, že možné řešení by bylo, více usilovat o vliv a angažovanost ve firmě…
máš pravdu v tom, že nové plnohodnotné zaměstnání by mohlo přinést více škody než užitku…
- Citovat
- Upravit
Ono to zní moc krásně, máš volno kdy chceš, čas na děti a dovču.. až by se dalo říct, že tě pálí dobré bydlo.. nic méně Tvé pocity chápu, umím si představit tu rozervanost. Doporučila bych asi promluvu se „vedením“ se sestrou a vážně se víc angažovat.. jinou práci bych nehledala pokud by nebyla situace neúnosná
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já být tebou, tak pokud nejsou problémy peníze, zůstala bych tam. Seberealizovat se můžeš až ti děti odrostou, do té doby všichni (i děti)oceníte, když budeš moc být kdykoliv doma, vozit na kroužky, že děti nebudou muset mít všechny kroužky až večer, když onemocní, nebudeš se bát, že tě vyhodí…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
CHapem, co Ta trapi, ale ono aj ked si najdes novu pracu, vyzerajucu fakt perfektne.. tak ti to vsetko moze znechutit to, ze nema byt kto s chorymi detmi, ze sa hadas v praci o dovolenku a aj o to, ze si casto s detmi doma..Ze si tam od nevidim do nevidim.. Ono vacsinou, ak ma clovek vcelku vysoku poziciu, tak tam travi aj velmi vela casu.. Ja by som zostala, tam, kde si, a skusila si vybavit mozno nieco viac, aby si sa ukazala ako sikulka, alebo sa realizovala v nejakej svojej zalube…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já osobně bych byla za takovou pracovní dobu a možnosti vděčná. Jsem půl roku na mateřské a už teď mi občas nahání hrůzu představa co bude po. Potřeba seberealizace a pocit dobře odvedené práce je pro mě podobně jako pro tebe důležitá, ale na druhou stranu bydlíme na vesnici, bez možnosti pravidelného hlídání, takže to bude trošku oříšek. Být tebou momentálně bych vytěžila maximum z pozice, ve které jsi - pracovně i osobně a až budou děti větší a čas trávený s rodiči spíš na obtíž, pak hledat něco jiného.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahoj, myslím, že by sis mohla najít nějaký svůj koníček zatím jako seberealizaci a až děti ještě trochu povyrostou tak se poohlédla někde jinde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Já si zase myslím, že je to pro tebe až moc abstraktní. Práci opravdu hledej, choď na pohovory, a uvidíš. Ve finále třeba přijdeš na to, že to buď není tak jednoduché a ráda se vrátíš do rodinné firmy + přibereš si nějaký koníček, který tě bude naplňovat a uspokojovat nebo se pro novou práci nadchneš a zjistíš, že to jde, i když budeš pracovat jinde a déle a prostě jinak. Děti budou muset být třeba déle v družině, do kroužku je bude muset odvézt babička nebo manžel, kamarádka, kdokoliv, ale i přesto to můžete v pohodě zvládnout.
Za sebe radím, aspoň to zkus, ať to dopadne jakkoliv. Jednou by tě to mohlo mrzet, že jsi zůstala jen u myšlenek a to není dobře. Hodně štěstí. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Takováhle práce to je ideál 
Pracovat v zahraniční firmě znamená většinou chodit ráno na 9,to je fajn, ale: domů přicházet v dobrém případě kolem půl 6..pak jdou děti vlastně skoro hned spát, a co nákup, domácnost…Myslím, že by s tebou dost maminek měnilo:)
- Citovat
- Upravit
Já řeším obdobné dilema… v práci se šťourám v nose a iniciativu nikdo neocení (státní správa), do důchodu daleko, tak bych ještě ráda byla užitečná. Z morálních důvodů nechci parazitovat na penězích daňových poplatníků - nicméně je fakt, že po mně bude parazitovat někdo jiný, bez morálních zábran. Jenže doma mrně a druhé dítě nedořešené - případné těhotenství vysoce rizikové, může to trvat měsíc i roky. A nabídky, při kterých by si člověk výrazně nepohoršil, v podstatě žádné 
- Citovat
- Upravit
Já ještě děti nemám, ale přesto ti svůj názor napíšu Myslím si, že bys měla v téhle práci zůstat, užívat si výhody spojené s dětmi, až ti odrostou tak už bys to jejich dětství nikdy nedohnala. Až budou větší, je šance se seberealizovat jak budeš chtít. Na druhou stranu to chápu, ten pocit nenaplnění, já to mám v práci podobně a uvítala bych něco jiného, ale u mě je to už o něčem jiném 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymka Lenka
Naprosto tě chápu, prožila jsem si to samé.
Mám vystudovanou zdrávku, práce v nemocnici mě moc bavila. A těšila jsem se, že se po mateřský vrátím. V době kdy synovy byly tři roky, dceři rok, my neměli dořešené bydlení / malý byt a chtěli jsme koupit RD/,tak jsem kývla na nabídku jít pracovat pro jednu makléřskou firmu.To bylo v roce 1994,začátek všeho, super příležitost vydělat solidní peníze. Dařilo se, penízky docela dobré. Byl to frmol, s manželem jsme se doma o vše střídali, on dost pomáhal. Když byly dceři tři roky, tak jsem byla v situaci, kdy bych se měla rozhodnout co dál-syn těžký astmatik, do školky nesměl. Tato práce umožňovala s ním být doma. Peníze jsem měla vyšší než ve zdravotnictví. Práce finančního poradce mě nanaplňovala, zdravotnicví je moje srdeční záležitost. Ale rozhodla jsem se díky rodině pracovat stále jako makléř. A v sobě jsem dusila svojí nenaplněnost.
Situaci jsem zvládala díky tomu, že jsem se naučila myslet jen na ta pozitiva-můžu si uzpůsobit pracovní dobu, když děti marodí, nemám problém. Postupně jsme našetřili a na zbytek si vzali úvěr na RD. Opravili jsme ho. Každý rok jsme byli u moře. Neměla jsem zase šíleně moc peněz, aby to nevypadlo, že to byl úplně zlatý důl-ale v době, kdy bych v nemocnici vydělávala třeba 8 tisíc, tak já měla 15 tisíc, někdy 20.
Takže jedna ze zásadních věcí-umět si dokonale vychutnat výhody, stále dokola si je opakovat a jako budoucnost vidět, že se člověk vrátí ke své milované práci.
Nyní jsem v situaci, kdy děti téměř odrostly. Chvíli jsem pracovala ve zdravotnictví-super. Ale manžel začal dost ošklivě marodit, pracuje jako obchodní zástupce, na žl, tak jsem nastoupila jako jeho spolupracující osoba. A díky tomu že jsem takto vypomohla jsem udržela jeho pozici, on se téměř uzdravil a já vidím svojí budoucnost opět u zdravotnictví. 
- Citovat
- Upravit
@Anonymní píše:
Já řeším obdobné dilema… v práci se šťourám v nose a iniciativu nikdo neocení (státní správa), do důchodu daleko, tak bych ještě ráda byla užitečná. Z morálních důvodů nechci parazitovat na penězích daňových poplatníků - nicméně je fakt, že po mně bude parazitovat někdo jiný, bez morálních zábran. Jenže doma mrně a druhé dítě nedořešené - případné těhotenství vysoce rizikové, může to trvat měsíc i roky. A nabídky, při kterých by si člověk výrazně nepohoršil, v podstatě žádné
Ked chcete druhe, tak nic nevymyslaj a zostan, kde si, akurat by si otehotnela pri zmene prace a co potom..Takto pojdes pocas tehotenstva na PN.. Navyse v statnej sprave mas aspon ako taku sancu, ze prides domov este v celkom slusnom case a stihnes aspon drobca zo skolky vyzdvihnut.. A potom, ked vyriesite aj to druhe dietatko, tak mozno budes rada za tu pracu v statnej sprave.. Budes tam robit na svojom, ako pises, mat relativny klud a hotovo a ked odrastu, budes sa realizovat..a ty mas problem, ze sa citis, ze parazitujes?? Ved vytvorili pracovne miesto, robis, co ti daju robit a kebyze das vypoved, najdu dakoho ineho.. Nic tym nevyriesis, akorat, ze ty si mozno pritazis..
Ono sa s detmi extra tazko hlada praca, vsade vidia len same zapory…Ono vie byt ta praca umorne stereotypna a nudna, ale zas dakedy lepsie ako mat stres z noveho miesta, ci ma nevyhodia, a zas si vydupavat odchody domov v istu hodinu a riesit, kedy je clovek na OCR… 
Ja som dnes ale pesimistka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zakladatelka: určitě bych se dívala po jiných místech, která by tě bavila víc. Samozřejmě taková, aby se dala nějak zkoordinovat s rodinou.
- Citovat
- Upravit
Napřed fakta: vystudovala jsem ekonomku, nastoupila do práce (byla jsem spokojená, naplnovalo mě to, cenili si mě), přišel potomek (plánovaný), firma zanikla, přišel další potomek…byla jsem doma necelých šest let (těšila jsem se mezi lidi, chtěla jsem pracovat hlavou) a začala jsem si hledat práci…našla jsem(neodpovídala mému vzdělání a plat podprůměrný, ale já byla spokojená), těšila jsem se na novou výzvu…ale nečekaně mi zemřel táta, práci jsem zrušila a začala pracovat v rodinné firmě (je to rok a půl)…
ta práce mi nic nedává, firmu v podstatě vede sestra, snažila jsem se více účastnit chodu firmy, ale vyvolávalo to hrozné rozepře, takže jsem tak nějak rezignovala…
přemýšlím, že si najdu práci…
jenže současný stav má snad samé výhody…mám v podstatě volnou pracovní dobu…akorát musím být dostupná na telefonu a řešit aktuální objednávky, problémy + komunikovat se zaměstnanci…k tomu administrativní činnost v rozsahu průměrně 12 hodin týdně (pracuju doma)…
mám dvě děti 5 a 7 let - čerstvý školák (a je potřeba se mu věnovat)…děti vodím na osmou, vyzvedávám ve tři, nejsou problémy s kroužkama, je čas na úkoly…není problém s nemocenskou, neřeším prázdniny, není problém s dovolenou…
ale aktuální situace mi skoro nic nedává, chybí mi pocit seberealizace, nemám motivaci, neznám pochvalu a chybí mi pocit dobře vykonané práce (zní to prapodivně, ale nevím, jak jinak to vyjádřit)…
no a mám dilema…
nemám ani otázku, jen jsem se potřebovala vypsat, utřídit si myšlenky a ráda si přečtu váš pohled…
sakra, nemůžu vymyslet název tématu