Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Mmsg píše:
Nějak se mi nechce věřit, že se s 3 dětmi nudíš.![]()
![]()
Dle mě je lepší být s dětmi doma a trochu se nudit než chodit do práce.
Souhlas. Doma mi je dobře, svůj čas si organizuju sama a kroutit někde 8 nebo více hodin je pro mě děsivá představa. Hezky živnostenský list a organizovat si vše dle sebe. To je moje gusto. Navíc já ani mezi lidi nemusím, vůbec mi nechybí. Ale každá to máme jinak ![]()
Už seš dlouhou dobu doma tak je to jasné
najít si nějáké koníčky něco vyrábět, malovat je přeci plno možností
. Jen se musí člověku taky chtít jsou přeci i práce z domu ![]()
@EmmaAnna Já měla jednou za týden práci na dopoledne. Nějaké korektury. Ale rozloučili se se mnou, protože jsem začátečník. Jako neva, peníze jsou a vlastně mě to zabíralo čas. Ale najednou si přijdu jako pitomec, který nic neumí. Jako práce dobrý. Ale já bych spis chtěla do té práce chodit. Obléknout se, sbalit věci a x hodin být někde, kde mám „jen“ pracovat. A ne dat zatím maso do trouby, a jedním uchem poslouchat, jestli se malý náhodou nevzbudil…na jednu stranu se do práce těším, ale zbývá mi ještě rok a půl. Ale na druhou stranu budu mít furt strach, jak to malý zvládá. A víkendy budu stejně v zaprahu… s mužem jsme si začali docela vyrážet a čekala jsem ze mě to uspokojí. Ale chci pořad víc a víc. Jsem strašně nenasytná…
@Petruna21 já bych strašně rada se do něčeho pustila. Ale roční po mne furt leze. Dokonce nemůžu ani vyvarovat takové ty anti stresové omalovánky…natož se něco učit nebo vyrábět:(
Já mám dítě jedno, už ve škole, práci na plnej úvazek - a pocity mívám podobný zas naopak z toho, že nic nestíhám tak jak bych chtěla
Ve všední dny nežiju vůbec, buď vyzvedávám holku ze školy, to se dostanu domů tak v pět a dělám s ní úkoly a doma něco (nádobí, chvilku si hrajem a za chvilku je osm), nebo vyzvedává muž a já se vracim kolem půl sedmý, tak to už je úplně konečná. Dva dny víkendu jsou zoufale málo, touhle dobou v neděli mívám pocit, že jsem si ani neodpočinula, ani neudělala všechno, co by bylo doma potřeba
Každopádně ve výsledku pocity stejný - nechuť, do ničeho se mi nechce, chodim spát pozdě (abych měla aspoň chvilku pro sebe) a pak jsem unavená… Takže ono to nemusí být jen tím, že je člověk doma. Prostě rutina a stereotyp s dítětem (dětma). To „pořád na mě někdo mluví, pořád po mně někdo něco chce“ - opravdu vyčerpávající ![]()
@Anonymní píše:
@Petruna21 já bych strašně rada se do něčeho pustila. Ale roční po mne furt leze. Dokonce nemůžu ani vyvarovat takové ty anti stresové omalovánky…natož se něco učit nebo vyrábět:(
Jestli máš ročního, tak si najdi práci na jeden, dva dny v týdnu - můžeš i odcházet někam, nemusí být z domova. Malou jsem dávala na jeden den v týdnu do miniskupinky dětí.
Vždyť to nemusí být tak, že budeš celé dny na zadku doma nebo naopak lítat jak šílená a stíhat tři děti a ještě do toho plný úvazek ![]()
@Anonymní píše:
@Petruna21 já bych strašně rada se do něčeho pustila. Ale roční po mne furt leze. Dokonce nemůžu ani vyvarovat takové ty anti stresové omalovánky…natož se něco učit nebo vyrábět:(
Aha tak to je taky problém ![]()