Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Elenloth
Ono to kolikrat nejde to tak naven jo ale kdyz chce do skolky strevice a saty a ucitelky ji to neprevlecou kdyz tam takhle prijde. Tam na to kaslou chodi mi casto na sk. zahradu v riflich nebo obleceni co prisla rano a peru zeleny kolena nebo od pisku.
Co se tyka uklidu tak to nechce delat ani spolecne se mnou a jiz to neresim binec je jen v jejim pokoji aspon to netaha jinam. Kdyz uklidim stejne to je schopna behem par minut roztahat znovu neumi si hrat dyl s jednou veci. To bych se musela rozcilovat od rana do vecera.
Ani nemam na to kazdou situaci rozebirat a zdlouhave diskutovat domlouvat se. nebavi me to. Proste starsi syn (7) posloucha na slovo a ocekavam to i od ni ale nejde toho docilit.
@smulinka On Ti ve vysledku stejne nikdo poradne neporadi, kazde dite je original, zrovna Tva dcera takovyto povedeny… Ja mam taky dva originaly, vzdycky pohledam, vyzkousim, zjistim, ze nefunguje nic, pokusim se o nejakou invenci, zjistim, ze ani ta nefunguje, takze ve vysledku skoncim u toho, abychom se nesezrali
.
Ja se kolikrat ptam, jak to ti rodice udelali, ze jejich dite to a to nedela, a oni mi sdeli, ze mu rekli, at to nedela
(ja kdyz reknu, at neco nedelaj, tak se mohu spolehnout, ze za vterinu to budou delat a jeste vymyslej nejakej „zlepsovak“ = aby to bylo jeste hlucnejsi, jeste nebezpecnejsi…). Uklidnuji se tim, ze je to dusledek prudke inteligence, treba mi na duchod dotahnou Nobelovku.
@mmd píše:![]()
Tak se ale nesmíš divit, děti jsou naše zrcadla… Hezký večer.
Přesně tak, děti se učí nápodobou. Tak jak mi k nim, tak oni zase k nám. Já mám zavedenou výchovu „partnerství“, chci aby mi z dětí vyrostli zdravě sebevědomí lidé a ne děti zlomené k poslušnosti.
@Petulka1234 píše:
Přesně tak, děti se učí nápodobou. Tak jak mi k nim, tak oni zase k nám. Já mám zavedenou výchovu „partnerství“, chci aby mi z dětí vyrostli zdravě sebevědomí lidé a ne děti zlomené k poslušnosti.
Velice gratuluji! Je super tohle číst.
Mám na „výchovu“ stejný názor. Beru oba kluky jak parťáky, snažím se co nejméně zakazovat (někdy ty naše zákazy a rozkazy nedávají absolutně žádný smysl, když se nad tím do hloubky zamyslíme), co nejvíce chválit, nikdy nekřičet a nebít, a hlavně spoustu lásky a pozornosti.
Starší je dost svérázný a má svou hlavu, ale beru ho takového jaký je, chci aby z něj vyrostl zdravě sebevědomý člověk a ne člověk zlomený - přesně jak píšeš. ![]()
@mmd Ano, já mám zase 2 holky (8 let a 19 měs.) a vyhovuje nám to tak nejvíce. Předtím to bylo se řvaním, zákazy, tresty (hlavně u první dcery), ale po uvědomění se to radikálně změnilo a jsem za to moc šťastná. Mají určité mantinely, ale hlavně se s nimi domlouvám, ptám se hlavně starší, jak se cítí, jaký má na určité věci názor, jak by co potřebovala atd. je toho více. S láskou jde vše lépe. Kolikrát si ještě připomenu a řeknu, jak jsem mohla být předtím tak slepá, nevědomá, že jsem neviděla co svým chováním vůči své starší dceři zapřičinuji. Začala se mě bát, začala být vzteklá, začala stejně i řvát jako já a já už nevěděla kudy kam, než jsem to musela pochopit, že problém nebyl v mém dítěti, ale VE MNĚ. Jsem vděčná a děkuji, že jsme teď více šťastné ![]()
Taky jsem si představovala, že budeme s dětmi parťáci (stejně jako já s mamkou), ale ono to nejde.
S mladším ano, ale staršímu je to všechno u zadku. ![]()
@Petulka1234
Ano, měla jsem to stejně, přesně jak píšeš, hlavně u staršího. Nic nefungovalo a já nechápala, proč mě jako neposlouchá, když já jsem ta autorita - máma… a on je „jen dítě“. No naprostá zaslepenost.
Udělala jsem spoustu chyb a dnes je mi to líto. Ale poučila jsem se z nich, vzala jsem to za jiný konec, četla spoustu knih, mluvila s maminkami, co to dělají jinak a ono to opravdu funguje. Důležité je, přesně, jak jsi sama napsala, ptát se, projevit zájem, dítě musí vědět, že nám na jeho pocitech záleží, že chceme vědět, jak by si to představovalo ono samo, co cítí… Starší je naprosto úžasná bytost a širém okolí je to to nejhodnější dítě.
Mladší samozřejmě také, ale u něj se nějaké povahové rysy zatím moc neprojevují.
Koneckonců, ať bude jakýkoli, budu ho takového brát.
@smulinka píše:
@Elenloth
Ono to kolikrat nejde to tak naven jo ale kdyz chce do skolky strevice a saty a ucitelky ji to neprevlecou kdyz tam takhle prijde. Tam na to kaslou chodi mi casto na sk. zahradu v riflich nebo obleceni co prisla rano a peru zeleny kolena nebo od pisku.Co se tyka uklidu tak to nechce delat ani spolecne se mnou a jiz to neresim binec je jen v jejim pokoji aspon to netaha jinam. Kdyz uklidim stejne to je schopna behem par minut roztahat znovu neumi si hrat dyl s jednou veci. To bych se musela rozcilovat od rana do vecera.
Ani nemam na to kazdou situaci rozebirat a zdlouhave diskutovat domlouvat se. nebavi me to. Proste starsi syn (7) posloucha na slovo a ocekavam to i od ni ale nejde toho docilit.
každé dítě je jiné… nelze holčičku lámat přes koleno, když je jiná než syn.. jooo to by se líbilo nám všem, aby děti poslouchaly na slovo.. jenže tak to nefunguje - ber to tak, že syn je spíše vyjímka mezi dětmi ![]()
@Elenloth píše:
@mmd @Petulka1234 Nic osobního, ale zníte jako nějaká sekta.
@smulinka No jo, ono je každé dítě jiné a co ti fungovalo u staršího, tak u mladší evidentně nefunguje. Bude to asi opravdu chtít změnit přístup. Možná prostě nikdy na slovo poslouchat nebude (otázka je, jestli je to opravdu nutné, v jakých věcech vyžaduješ poslušnost). Nejsem pro anarchii a naprostou volnost, ale zkus třeba nastavit základní pravidla, která jsou opravdu důležitá a v tom zbytku jí nech prostor. A opravdu bych zapracovala na tom zklidnění sebe samé, co třeba nějaké cvičení, mně docela pomohla jóga. Nebo prostě jakákoli úleva pro tebe, zdáš se mi už docela vyčerpaná a to se potom blbě něco dělá. ![]()
@Hobitka píše:
@smulinka On Ti ve vysledku stejne nikdo poradne neporadi, kazde dite je original, zrovna Tva dcera takovyto povedeny… Ja mam taky dva originaly, vzdycky pohledam, vyzkousim, zjistim, ze nefunguje nic, pokusim se o nejakou invenci, zjistim, ze ani ta nefunguje, takze ve vysledku skoncim u toho, abychom se nesezrali.Ja se kolikrat ptam, jak to ti rodice udelali, ze jejich dite to a to nedela, a oni mi sdeli, ze mu rekli, at to nedela
(ja kdyz reknu, at neco nedelaj, tak se mohu spolehnout, ze za vterinu to budou delat a jeste vymyslej nejakej „zlepsovak“ = aby to bylo jeste hlucnejsi, jeste nebezpecnejsi…). Uklidnuji se tim, ze je to dusledek prudke inteligence, treba mi na duchod dotahnou Nobelovku.
mluvíš mi z duše
nebo řeči typu „to by udělal jen jednou“, ty mě taky baví
ale jinak souhlas, jde o to, přežít ve zdraví - já i děti ![]()
@smulinka píše:Proste starsi syn (7) posloucha na slovo a ocekavam to i od ni ale nejde toho docilit.
a není zrovna tohle příčina problému? Dcera je prostě jiná a čekáš od ní něco, co nemůže splnit
Já to naštěstí mám naopak, i když mladší je taky éro, zase v jiných směrech ![]()
@Petulka1234 @mmd tohle zní všechno sice krásně, ale když to nefunguje, tak co s tím jako? mám si nechat dítě přejet autem, skočit z okna, čůrat do el. zásuvek atd.? to přece nejde a pokud nefunguje normální domluva, musí člověk zkusit další věci, vlastně jakékoliv, aby se dítě vůbec dožilo dospělosti a když nefunguje nic jiného, prostě použiji cokoliv, co zafunguje ![]()