Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj,
prosím o doporučení dobré literatury kde je popsáno jak „správně“, „vhodně“ vychovávat dítě. Mám 2,5 letého syna a vůbec neposlouchá. Ráda bych si tedy něco načetla, abych věděla co je „vhodné“.
Př. večer po koupání se jdeme oblékat…nechce..hraje si s věcmi..neposlouchá. Řeknu párkrát, vysvětlím…nic. Tak jsem se zvedla a šla do jiného pokoje, že neposlouchá. Stál u dveří a strašně plakal, po chvíli jsem vešla dovnitř a už poslechl. ale nejsem si zcela jistá, jestli je tohle v pořádku. včera mě to napadlo poprvé. sice to zafungovalo, ale mně osobně se to moc nelíbí.
Všem předem děkuji za rada a tipy.
@z1908 Myslím, že žádná univerzální kniha neexistuje - každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného. Já si třeba vystačila s knihou A dost! Francouzské děti nedělají scény (autor Pamela Druckerman). Ne se vším jsem se 100% ztotožnila, ale dost mi pomohla.
Já to dělám se synem stejně, pokud neposlouchá, zvednu se a počkám, až se uráčí mě poslouchat. Bez slziček se to občas neobejde. Mě nepřijde, že to je něco špatného. Pro syna je největší trest, když ho nechám chvilinku samotného, nebo ho třeba pošlu do pokojíčku přemýšlet o tom, co udělal špatně…on má chvilku pro sebe, přemýšlí a za chvilku je vše v klidu. S manželem je syn víc divoký, manžel totiž na něho víc křičí, když zlobí, já na syna víc mluvím a je se mnou víc v klidu. Pokud tedy u mě nepomáhají slova, jdu pryč, ať si to sám probere a funguje to.
Ono na každé dítě funguje něco jiného, ideální je najít si tu svou, správnou cestu. Na knihy bych se příliš neohlížela, pokud vám něco funguje, tak to tak dělejte!
@michee mně to přijde hodně krutý, jak tam tak moc plakal. chtěla bych se v té literatuře inspirovat. ne se vším bude určitě souhlasit, ale ráda bych si přečetla nějaké rady. díky moc za odpoved
Mne se libila knizka Jak mluvit, aby deti poslouchaly… Ale nejde to brat jako univerzalne platny navod, spis jako nabidnutou moznost, jak o vychove a komunikaci premyslet. Stejne si musis udelat vlastni metodu, usitou na miru vasi rodine, protoze kazde dite a rodic jsou jini. Nicmene mi prisla inspirativni, s necim jsem souhlasila, s necim ne, ale pomohlo mi to si v nekterych vecech vyjasnit, jak bych to asi chtela delat… zatim teda se skolkovymi detmi, vlastni je teprv na ceste.
Ještě budu ráda i za tipy na knížky, kde je vysvětleno chování dětí. proč dělají to či ono - já jako dospělá, to nedokážu pochopit. díky
@Alyss1 ano, souhlasím. ale ráda bych tu hranici určila s klidem a bez řevu. vím, že to asi nepujde. ale chtěla bych se o to alespon pokusit. několikrát denně řev a vztekání. vím, že je to asi normální v tomto věku.
Od všech okolo jsem zatím slyšela, že jsem přísná. jen, abyste si nemyslely, že hraju nějakou volnou výchovu. v žádném případě ![]()
@z1908 Obavam se, ze rev ze strany ditete vzdycky bude. Aspon trochu. Aspon chvili. Ale to je v poradku, tim se netrap. Dulezite je, abys nervala ty, to, ze si to dite ovzteka, je normalka.
A bude se to casem zlepsovat
@z1908 píše:
@michee mně to přijde hodně krutý, jak tam tak moc plakal. chtěla bych se v té literatuře inspirovat. ne se vším bude určitě souhlasit, ale ráda bych si přečetla nějaké rady. díky moc za odpoved
Ono je otázka, do jaké míry je ten pláč opravdový. Náš syn totiž hodně přehrává, takže vím, co si můžu dovolit a hlavně vím, co na něho funguje. Uděláš to jednou, dvakrát a dítě pak pochopí, že toto není ta správná cesta a už to třeba nebude dělat. To ovšem není případ našeho syna, on se z ničeho nepoučí. Když dělá nějakou nebezpečnou věc, tak všichni říkaj „jo, on se praští a už to příšě neudělá“…normální dítě to neudělá, ale náš syn to zkusí znovu i za cenu bolesti! Syn je celkem náročné dítě a já naštěstí vím, jak s ním mám pracovat. On je fakt živel a hodně lidí v okolí nás obdivuje, že s ním máme s mužem svatou trpělivost, že oni by to nedali. U nás to je o speciálním přístupu a o komunikaci. Nechceš se bavit? Dobře, já se nebudu bavit s tebou!
„Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly“, „Respektovat a být respektován“, pro pokročilejší „Vychováváme děti a rosteme s nimi“… teď je nově na trhu „Aha! rodičovství“, to se mi taky moc líbí.
Ale nečekej, že si přečteš „návod na dítě“ a dítě začne dělat, co ty chceš. Jsou to spíš návody na sebe, jak změnit svůj pohled na dítě i celý svět, jak začít jinak komunikovat.
Jo a děti řvou. Je to jejich přirozený projev. Nelze dosáhnout neřvoucího batolete ![]()
@Etcetera78 díky. já nic takového nečekám. syn řve a vzteká se hodně. je hodně živý. mně ted řev už nevadí, jsem zvyklá.
@michee právě, že včera to vypadalo hodně opravdově, proto se mi moc tento postup, ač zafungoval, nelíbí. a také máme živé dítě. stejně jako u Vás, nepoučí se a znova…