Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nočník bych nechala být, chtěla bych žádanku na ušní, jestli slyší, znám pár případů, kdy dítě špatně slyšelo a z toho nemluvlo, chápe pokyny? je to problém mluvidel nebo intelektu? od toho se pak rozhodni, jak dál…
Tak předně bych dvouleté dítě vůbec cíleně „neučila“ mluvit. Řekne papí, tak bych to já sama zopakovala správně, aby měla ten vzor, ale to jídlo by jí dala. V tomhle je jakékoli nucení kontraproduktivní. Mluvit začne, jakmile k tomu dozraje, tohle opravdu není o tom, že by rodiče měli „učit“ dítě mluvit. Samozřejmě platí, aby dítě vyrůstalo v podnětném prostředí.
Nočník můžete trénovat přes léto naostro, ale v necelých dvou letech nezvládání není rozhodně žádná tragédie. Rozhodně bych ji nenechala na nočníku sedět hodinu.
Tak za prve bych zmenila pediatru
dite nema dospely „ucit“ ma mu jen dat prostor a moznost poznavat vse kolem.
jestli v necelych dvou letehc nemluvi, to bych jako problem nevidela. podstatne je, aby necemu rozumnela - zakladni veci jako: pojd sem, jdem ven, jde se spat atd.
co jinak, jak si hraje? bavi ji knizky, zviratka, staveni z dupla treba? myslim tim samozrejme s tebou. ono dite tim, ze si hraje a kouka na obrazky a posloucha, tak nasava svechno jak houba. to ze ti neumi neco rict, neznamena, ze nic nevi nebo neumi.
Jo, ten sluch bych pro jistotu nechala vyšetřit, ale ve dvou letech je ještě brzo - prostě jí dej čas, ať dozraje - jak na nočník tak s mluvením. Některé děti se prostě vyvíjejí pomaleji. Mmch jak je na tom motoricky? Kdy začala chodit, lézt, sedět?
Synovi budou dva roky za měsíc, ve větách rozhodně nemluví, na nočník si nechce ani sednout. Považuju ho za normální dítě, stejně jako to tvoje. ![]()
Nočník bych asi taky neřešila, určitě nenechávejte sedět hodinu, max 10 minut, když se vyčurá hodně chválit, ukázat jí, že se vyčurala. Ještě ji můžete zkoušet dávat na záchod, některé děti na nočník chodit nechtějí.
Mluvení bych zkonzultovala ještě s jiným lékařem, klidně dalším pediatrem. Hlavní je aby měla slovní zásobu, pak teprve bude skládat věty. Mohla by umět takový ten základ máma táta, bába, děda, jak dělají zvířata, auto, vlak…
Ve 2 letech Vám asi neřekne že chce papat, ale mohla by říkat ham, možná mnam mnam apod.
Takže doktorka, která by mi tohle řekla, by u mě skončila.
Mám 2 kluky - se starším jsem si ve dvou letech celkem slušně pokecala, uměl barvičky(4), poznávám zvířata, naučil se na nočník atd. Mladší má pár slovíček, jinak mluví svojí řečí, nočník vůbec, zvířata tak 4, pozná teda autobus, traktor a auto. Neřekne máma, volá na mě táta. NO a doktor řekl, že je to normální. Každé dítě má jiný vývoj.
Takže závěr je: tvoje dítě je v pohodě, ale potřebuje změnit pediatra. jinými slovy na mém dítěti je nenormální pouze pediatr ![]()
Nočník - začíná ideální období, nechat jí venku běhat nahatou a zkoušet čurat na travičku, na kytičky - a doma na nočník… máme 2,5 letého klučina a pochopil to teď během dvou dnů…
Mluvení - jsme na tom podobně a vůůůůbec mě to nestresuje - umí pár slov, máma, táta, bába, pití, ham, hají atd… co chce, o to si řekne… pomalu začíná opakovat slova, která říkáme my (ale svojí hatmatilkou)…
neboj, za 15 let budou mluvit a čůrat do záchodu všechny děti ![]()
Přístup dokrorky je otřesný a zbytečně Vás stresuje! Syn ve 2 letech taky nemluvil, nejvíc začal ve 2,5 letech a teď skoro ve 3 to stále není 100%, spojuje ale souvislou větu s hlavou a patou neřekne ale všemu rozumí a chápe moc dobře už dlouho tak to mluvení tolik neřeším
a bez plen je od těch 2 let ale je to také hrozně individuální, znám dítě co mělo pleny do 3 let… Tím nechci říct že to je v pořádku ale že nemá cenu na dítě tlačit, doma zkoušet být bez plen a co chvilku zkoušet posazovat
já praktikovala nočník v koupelně u puštěné vody a za vyčurání dostal lentilku
pak když byl schopný chodit doma a říkat si tak jsme to začli praktikovat i venku což mám trvalo pač se venku odmítal vyčůrat ![]()
Některé děti nemluví a nosí pleny až do tří let, ve dvou letech to není žádná tragédie. Důležité je jestli ti dítě rozumí, něco na požádání přinese, odnese, když řekneš jdeme ven, spát, jíst… tak chápe co říkáš. To, že nemluví nemusí znamenat, že nic neví ![]()
Jak už psaly holky, zaměřila bych se spíš na to, zda rozumí tvé řeči. Moje děti od roka chápaly přesně, co se po nich chce, i když nemluvili (příklad: kde je dudlík? kde máš nos? podej mi tu panenku. Udělej mňam. Stůj! apod). Jestli chápe a reaguje na tyto podněty, tak zřejmě slyší, jen na mluvení ještě nedozrála. Nesnaž se jí donutit (naučit) říkat něco správně, to jde až v momentě kdy víš, že to správně umí! A ta pediatra je škublá ![]()
Jak nic nechápe? Nepobrala nočník a nemluví, to mám doma taky. Co ještě nechápe?
Naše doktorka to neřeší a nechává to do 3 let s tím, že prostě některé děti mluví později. Náš umí asi 5 slov s tím, že je obměňuje, něco se naučí a něco zapomene a třeba 5 měsíců už nepoužil.
Rozumí základní věci? Jdeme ven, vezmi si boty, jdeme jíst, jdi za tátou? Pokud umí tohle, byla bych v klidu a nechala ji být. Učení stylem řekni to a to je naprosto na nic. My jedeme stylem - co tam je? Syn většinou nereaguje nic. Já: Tam je pes, haf (vím, že syn umí haf). Syn: Haf. Já: Ano, tam je pes. Pokud zareaguje sám svým slovem, řeknu to správně. Mimo to prohlížíme knížky, ale nečtu, jen komentuju, co tam všechno je a povídám všechno, co dělám a proč to dělám. Nějaké cílené učení mluvení je ve 2 letech nesmysl.
@lleennttiillkkaa na mě nevolá nijak, já jsem jen nula v pozadí, bez které ovšem neexistuje
I když možná se blýská na lepší časy, už jsem v poslední době asi 3× slyšela mam ![]()
Ahoj, potřebovala bych poradit.
Mám skoro dvouletou slečnu, která toho moc nechápe. Nechce se nic učit. S mluvením jsme na tom zle. Umí pár slov, které pořád dokola opakuje. Žádný nové slovo vůbec
U tohoto slovníku jsme už od roka. Pořád žvatlá jako nebo opakuje ty svoje tři slova.Ku příkladu :Když se dožaduje o jídlo říká „papí, papati, bumba“ Když se jí snazžím vysvětli ať mi řekne celou větu „já chci papat“ začne se vztekat. Nevím co s ní. Vím, že to má každý jinak, ale docela mě to štve a ne jen mě, ale i naší doktorku.Ta pořád říká, že nejsem schpná jí k něčemu učit a, že má na ní mluvit normálně. A to dělám nikdy jsem na ní nešišlala apod.
.Nebo nočník : Ví co je ee, ale nějak nechápe, že to patří do nočníku. Dokáže sedět na nočníku třeba hodinu, ale nic tam neudělá. A třeba když jí koupu to se udělá hned. Prostě v nejméně vhodných situacích to udělá. Může mi prosím někdo poradit jak na to?