Výchova vyženěného dítěte

Anonymní
27.2.20 07:02

Výchova "vyženěného" dítěte

Dobrý den vám všem,
odpustím si zbytečné klišé a formality, pokud dovolíte a přejdu k věci.

Jde o syna mojí partnerky..
Byli jsme samozřejmě vychovavani jinak, já a partnerka a tak se naše názory na výchovu rozcházejí. Já jsem věřil že mě rodiče miluji a tak jsem je poslouchal a choval v účtě. Partnerka to štěstí nebo pocit neměla a tak byla vůči otci často vzpurna.
Když s ní řeším výchovu tak argumentuje tím že si syn na vše musí přijít sám a že je prostě takový jaký je a pokud je v něčem špatný tak je to její vina protože ona ho vychovala.

Synovi bude brzy patnáct let, co se týče zručnosti tak vážně neumí vůbec nic, ať nakrájet cibuli nebo vyměnit žárovku.
Pokud by mi někdo chtěl predhazovat že jej to mám naučit tak musím říct že jsme kompletně rekonstruovali byt a ani jednou jej nenapdalo mi s něčím pomoct a když jsme ho k tomu dotlacily tak byl otrávený a dělal vše pro to aby si mohl už sednout.

Jeho naprostý nezájem o nic je něco co nedokážu pochopit.

Dva měsíce mluví o tom že by chtěl motorku, nikdy na ní nejel a tak má trochu zkreslené představy, jenže když zjistil že by se musel učit dopravní předpisy tak to to vzdá protože to je moc práce.

Jeho výsledky ve škole jsou naprosto nulové, ano učil jsem se s ním byl jsem schopný strávit několik hodin vysvětlováním a když jsem se na to zeptal druhý den tak už nevěděl vůbec nic. Takže jsem to vzdal.

Pominu že mu nevadí že má bordel v pokoji a donutit ho aby si uklidil se ještě donedávna neobešlo bez toho aby začal brečet. Ne netloukli jsme ho, jen aby nemusel tak začal raději brečet.

Jediné co ho baví jsou videohry, jenže jen ty hry, on neumí ani s počítačem nebo jinou technikou pracovat.

Přijde mi že není schopný přemýšlet když něco dělá, je nemotorny stačí že jen projde po bytě a schazuje věci, padá mu všechno z rukou.
Kolikrát s něčím praští že se divím že na nás ještě nepřišli sousedé. Naprostá bezohlednost v tomhle směru.

Když mu něco říkám ve snaze mu pomoct tak odpověď ve stylu mě to takhle vyhovuje nebo já to vím líp je u něj běžná.

Mohl by jsem takhle pokračovat dál a dál, jenže spíš mi jde o nějaký jiný úhel pohledu nebo mě ten vztek zničí a nebo se neudržím a dám mu pár facek. Jenže to je něco co nechci.

Odchod nezvažuji, partnerka je skvělá a máme hezký vztah.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

22897
27.2.20 07:19
@Anonymní píše:
Dobrý den vám všem,
odpustím si zbytečné klišé a formality, pokud dovolíte a přejdu k věci.

Jde o syna mojí partnerky..
Byli jsme samozřejmě vychovavani jinak, já a partnerka a tak se naše názory na výchovu rozcházejí. Já jsem věřil že mě rodiče miluji a tak jsem je poslouchal a choval v účtě. Partnerka to štěstí nebo pocit neměla a tak byla vůči otci často vzpurna.
Když s ní řeším výchovu tak argumentuje tím že si syn na vše musí přijít sám a že je prostě takový jaký je a pokud je v něčem špatný tak je to její vina protože ona ho vychovala.

Synovi bude brzy patnáct let, co se týče zručnosti tak vážně neumí vůbec nic, ať nakrájet cibuli nebo vyměnit žárovku.
Pokud by mi někdo chtěl predhazovat že jej to mám naučit tak musím říct že jsme kompletně rekonstruovali byt a ani jednou jej nenapdalo mi s něčím pomoct a když jsme ho k tomu dotlacily tak byl otrávený a dělal vše pro to aby si mohl už sednout.

Jeho naprostý nezájem o nic je něco co nedokážu pochopit.

Dva měsíce mluví o tom že by chtěl motorku, nikdy na ní nejel a tak má trochu zkreslené představy, jenže když zjistil že by se musel učit dopravní předpisy tak to to vzdá protože to je moc práce.

Jeho výsledky ve škole jsou naprosto nulové, ano učil jsem se s ním byl jsem schopný strávit několik hodin vysvětlováním a když jsem se na to zeptal druhý den tak už nevěděl vůbec nic. Takže jsem to vzdal.

Pominu že mu nevadí že má bordel v pokoji a donutit ho aby si uklidil se ještě donedávna neobešlo bez toho aby začal brečet. Ne netloukli jsme ho, jen aby nemusel tak začal raději brečet.

Jediné co ho baví jsou videohry, jenže jen ty hry, on neumí ani s počítačem nebo jinou technikou pracovat.

Přijde mi že není schopný přemýšlet když něco dělá, je nemotorny stačí že jen projde po bytě a schazuje věci, padá mu všechno z rukou.
Kolikrát s něčím praští že se divím že na nás ještě nepřišli sousedé. Naprostá bezohlednost v tomhle směru.

Když mu něco říkám ve snaze mu pomoct tak odpověď ve stylu mě to takhle vyhovuje nebo já to vím líp je u něj běžná.

Mohl by jsem takhle pokračovat dál a dál, jenže spíš mi jde o nějaký jiný úhel pohledu nebo mě ten vztek zničí a nebo se neudržím a dám mu pár facek. Jenže to je něco co nechci.

Odchod nezvažuji, partnerka je skvělá a máme hezký vztah.

Možná máš pocit, že kdyby sis ho udělal sám, kluk by byl zručný a zapálený do všeho, co mu navrhneš. Že by netíhnul k počítačovým hrám. Ale on by se možná choval úplně stejně. Syn má teprve pět let a když partner něco opravuje, je hned u něj. Má zájem mu pomoct. I mně, když peču nebo se v něčem šťourám. Ale říkám si, že až vleze do puberty, budu mít co dělat, aby slezl ze židle od kompu. Takže si užívám ty chvíle, kdy mi chce pomoci a neodháním ho. Ty jsi přišel k hotovému, co se dá dělat. Zkusit ho správně namotivovat, aby sem tam s tebou něco udělal. Nekoukat na něj jako na nešiku a dávat mu to i najevo. To se pak hošan radši zavře v pokoji a otčíma má na háku. Nevím, co je na výměně žárovky tak těžkého, na to přijde sám, až mu někde praskne. V patnácti jsem asi cibuli nekrájela ani jako holka, spíš jsem pekla. Uměla jsem cukroví a základní jídla. Žehlit a vyprat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27.2.20 07:19

Puberta. A rovněž špatná výchova partnerky. Špatná to kombinace. Dokud nebude mít motivaci, nic s tím nepůjde. Takových lemplů je. A partnerka to v něm podporuje, tak to neřeš a budeš mít klid. Ale bude tě to vnitřně štvát a vztahy to poznamená, protože to bude čím dál horší a dokopat ho k samostatnosti nepůjde. Udělá si u vás mama hotel klidně do 35 let a pořád ho budete tahat z problémů.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
735
27.2.20 07:34

Podle popisu úplně klasický puberťák. Nedělá nic, co by pro tenhle věk nebylo úplně normální. O bordelu v pokoji bych mohla přednášet, ale slabší povahy a žaludku by to nemusely zvládnout. I ta nemotornost je typická - rychle rostou a tak nějak nemají představu, kde jim začíná a kde končí tělo. Ty asi vlastní dítě nemáš, sám jsi byl buď vzorný nebo Ti slábne paměť, tak máš trochu nereálná očekávání. :nevim: Vnitřní vztek chápu. Není snadné tohle období v klidu přečkat, i když je to potomek, co v sobě má Tvoje geny, natož když je nemá. V člověku se kolikrát úplně vaří krev. Nastavte s partnerkou nějaká základní pravidla ohledně společného fungování, na kterých budete trvat (podíl na domácích pracích, základy vzájemné komunikace), ale se zbytkem má pravdu ona, že teď už si na to musí chlapec přijít sám. Ledacos se dá brát z dvojího úhlu - zjistil, že motorka by znamenala moc práce a vzdal to? Fajn, aspoň se na ní někde nepotluče (když je ten nemotora). Ber to jako součást packetu, nutnou daň za skvělou přítelkyni a kvalitní vztah, a věř, že bude líp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3301
27.2.20 07:35
@Trojlístek píše:
Puberta. A rovněž špatná výchova partnerky. Špatná to kombinace. Dokud nebude mít motivaci, nic s tím nepůjde. Takových lemplů je. A partnerka to v něm podporuje, tak to neřeš a budeš mít klid. Ale bude tě to vnitřně štvát a vztahy to poznamená, protože to bude čím dál horší a dokopat ho k samostatnosti nepůjde. Udělá si u vás mama hotel klidně do 35 let a pořád ho budete tahat z problémů.

Souhlas :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27.2.20 07:38

@Jeremi :potlesk: :potlesk: :potlesk: Lépe bych to nenapsala!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
735
27.2.20 07:42
@Trojlístek píše:
Puberta. A rovněž špatná výchova partnerky. Špatná to kombinace. Dokud nebude mít motivaci, nic s tím nepůjde. Takových lemplů je. A partnerka to v něm podporuje, tak to neřeš a budeš mít klid. Ale bude tě to vnitřně štvát a vztahy to poznamená, protože to bude čím dál horší a dokopat ho k samostatnosti nepůjde. Udělá si u vás mama hotel klidně do 35 let a pořád ho budete tahat z problémů.

Neviděla bych to tak černě. Když bylo mému synovi 16, opustil za 14 dní prázdnin byt jen dvakrát, s to jsem ho jednou poslala pro cibuli a jednou pro hrášek. O tři roky později už bydlel sám (s kamarády teda). Vaří, peče, nakupuje, pere… Slabší je to teda furt s tím úklidem, to zas jo. Žádný mamahotel se nekoná. A náš chlapec, co ještě nedávno taky nezvládal ani tu výměnu žárovky, zrovna nedávno koupil, domů dovezl a vlastnoručně sestavil novou postel. Když vyrostou z telecích let a chytnou motivaci, najednou jde ledacos. :potlesk:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
471
27.2.20 07:44

Puberta, nepuberta, některá dečka jsou prostě levá, líná a hloupá… Tak to je. :)

Příspěvek upraven 27.02.20 v 07:46

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7540
27.2.20 07:45

Takových je dnes víc jak 50% náctiletých..Děs..Bohužel k tomu pomáhat nebyl od malička veden…
To, že chce motorku, bych argumentovala tím, že pokud nebude mít snahu se změnit, a dopomoci si k ní, třeba brigádou, bohužel.
Vaše výchova se rozchází, tiše trpíš…to taky není správně

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1363
27.2.20 07:45

Podle mě je trochu velký na to, abys tam zastával nějakou výrazně výchovnou roli. To platí na děcka, ale ne na 15 leté puboše. Vůbec bych se do něj, pokud by se samozřejmě nejednalo o nějaké extrémy a problémy ohrožující rodinu, nemontovala. Ty jsi tam přišel primárně, jako partner, ne jako nový otec, co teď vezme vše do svých rukou. Zvlášť, když o to evidentně nikdo nestojí :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22897
27.2.20 07:45
@listento píše:
Puberta, nepuberta, Některá dečka jsou prostě levá, líná a hloupá… Tak to je. :)

Ale jeho by určitě nebylo :P

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58620
27.2.20 07:49
@Anonymní píše:
Dobrý den vám všem,
odpustím si zbytečné klišé a formality, pokud dovolíte a přejdu k věci.

Jde o syna mojí partnerky..
Byli jsme samozřejmě vychovavani jinak, já a partnerka a tak se naše názory na výchovu rozcházejí. Já jsem věřil že mě rodiče miluji a tak jsem je poslouchal a choval v účtě. Partnerka to štěstí nebo pocit neměla a tak byla vůči otci často vzpurna.
Když s ní řeším výchovu tak argumentuje tím že si syn na vše musí přijít sám a že je prostě takový jaký je a pokud je v něčem špatný tak je to její vina protože ona ho vychovala.

Synovi bude brzy patnáct let, co se týče zručnosti tak vážně neumí vůbec nic, ať nakrájet cibuli nebo vyměnit žárovku.
Pokud by mi někdo chtěl predhazovat že jej to mám naučit tak musím říct že jsme kompletně rekonstruovali byt a ani jednou jej nenapdalo mi s něčím pomoct a když jsme ho k tomu dotlacily tak byl otrávený a dělal vše pro to aby si mohl už sednout.

Jeho naprostý nezájem o nic je něco co nedokážu pochopit.

Dva měsíce mluví o tom že by chtěl motorku, nikdy na ní nejel a tak má trochu zkreslené představy, jenže když zjistil že by se musel učit dopravní předpisy tak to to vzdá protože to je moc práce.

Jeho výsledky ve škole jsou naprosto nulové, ano učil jsem se s ním byl jsem schopný strávit několik hodin vysvětlováním a když jsem se na to zeptal druhý den tak už nevěděl vůbec nic. Takže jsem to vzdal.

Pominu že mu nevadí že má bordel v pokoji a donutit ho aby si uklidil se ještě donedávna neobešlo bez toho aby začal brečet. Ne netloukli jsme ho, jen aby nemusel tak začal raději brečet.

Jediné co ho baví jsou videohry, jenže jen ty hry, on neumí ani s počítačem nebo jinou technikou pracovat.

Přijde mi že není schopný přemýšlet když něco dělá, je nemotorny stačí že jen projde po bytě a schazuje věci, padá mu všechno z rukou.
Kolikrát s něčím praští že se divím že na nás ještě nepřišli sousedé. Naprostá bezohlednost v tomhle směru.

Když mu něco říkám ve snaze mu pomoct tak odpověď ve stylu mě to takhle vyhovuje nebo já to vím líp je u něj běžná.

Mohl by jsem takhle pokračovat dál a dál, jenže spíš mi jde o nějaký jiný úhel pohledu nebo mě ten vztek zničí a nebo se neudržím a dám mu pár facek. Jenže to je něco co nechci.

Odchod nezvažuji, partnerka je skvělá a máme hezký vztah.

A co chceš slyšet? Názor na výchovu v tomto směru obecně nebo názor na to, co máš ty v takové stiuaci dělat jako partner matky?

Já v tom směru, co píšeš o výchově se shodnu asi spíše s tebou.
Nicméně rodič je matka a bio otec a to bych ctila. Na tobě je, aby jsi si vymezil mantinely, aby to neobtěžovalo tebe. Ale jinak se celkově distancovat a do toho nezasahovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
27.2.20 07:51

Děkuji za rady, věřte nebo ne je to pro mě povzbuzující.
Vlastní dítě mám, jenže to zmiňovat nechci protože by to vypadalo že je poměřuji.
Můj syn má 10 let, učí se dobře měl zatím dvě dvojky, je chytrý, zvídavi, vše ho baví a zajímá.
Prostě pravý opak, je v něm tolik života a lásky k tomu životu že by mohl rozdávat.
Jasně i on má svoje chyby a až přijde puberta tak taky nevím jaký bude.
Jenže to je úplně vedlejší to nemá vliv na můj dotaz, píši to spíš pro upřesnění.
Já sám jsem byl ještě před pubertou samý průser a drželo se mě to dost dlouho. Takže jsem nezapomněl, jenže co jsem taky nezapomněl že jsem doma a to jsme většinu času žily na vesnici, uměl vzít za práci a hlavě co mi rodiče řekli pro mě bylo svaté.
V patnácti jsem uměl opravit traktor a prakticky si poradit se vším.
Na té motorce jsem jezdil daleko dřív a celkově to je nebe a dudy.
Proto nemůžu ten jeho postoj k životu pochopit.

  • Nahlásit
  • Citovat
22897
27.2.20 07:55
@Anonymní píše:
Děkuji za rady, věřte nebo ne je to pro mě povzbuzující.
Vlastní dítě mám, jenže to zmiňovat nechci protože by to vypadalo že je poměřuji.
Můj syn má 10 let, učí se dobře měl zatím dvě dvojky, je chytrý, zvídavi, vše ho baví a zajímá.
Prostě pravý opak, je v něm tolik života a lásky k tomu životu že by mohl rozdávat.
Jasně i on má svoje chyby a až přijde puberta tak taky nevím jaký bude.
Jenže to je úplně vedlejší to nemá vliv na můj dotaz, píši to spíš pro upřesnění.
Já sám jsem byl ještě před pubertou samý průser a drželo se mě to dost dlouho. Takže jsem nezapomněl, jenže co jsem taky nezapomněl že jsem doma a to jsme většinu času žily na vesnici, uměl vzít za práci a hlavě co mi rodiče řekli pro mě bylo svaté.
V patnácti jsem uměl opravit traktor a prakticky si poradit se vším.
Na té motorce jsem jezdil daleko dřív a celkově to je nebe a dudy.
Proto nemůžu ten jeho postoj k životu pochopit.

A kdo ho to asi měl naučit, když ta skvělá partnerka, jak píšeš, se rozvedla a sama je asi nešika a nic mu ukázat nedokáže? Byl jsi s ní, když klukovi bylo deset? Možná byl ještě takový, jako je tvůj syn. Takže si rodičovské ambice máš kde vybít a věnuj se synovi. Cizího nech jeho otci, jestli má zájem. Ono to nějak dopadne. Kluk s vámi těžko bude bydlet do třiceti. Vypadne, jak bude mít příležitost.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27.2.20 07:55

Já asi chápu tvůj problém. Vidím to u kamarádky výhledově podobně jelikož hodně se to podobá tvému příběhu. Děti nic nemusí, hry a gaučing to je jejích.. zašlo to až do takového extrému že kluk nechodí do školy když se mu zamane, bohužel s ním ani ten mladší jelikož starší má vodit do školy mladšího když kamarádka je v práci. A tisíc dalších věcí které já osobně neschvaluji, za které bych já svým dětem vymalovala zadek na modro.
No chce to nervy ze železa, promluvit si s partnerkou, zkusit ho motivovat a zkuste mu dát něco na podporu paměti. Ginko třeba. Jestli si na druhý den nic nepamatuje tak třeba má poruchu soustředění - můj případ :D
Druhá varianta je že ho daná věc nebaví tudíž to nepokládá za důležité aby si to pamatoval.
Má nějaké kamarády?? Nebo když už hraje naučte ho streamovat pokud nemá nějaké zábrany komunikace s lidmi a bavilo by ho to, třeba by se i s tím počítačem naučil..což by musel jelikož když se do toho zapálí tak to bude chtít i on sám. Sem tam mu to hodí aj nějakou kačku a když bude dobrý tak víc než jen sem tam. Jestli ho nebaví normální koníčky a není zručný tak nechť zkusí totok. Dnešní doba je hold taková no…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama